Po vypuknutí 1. světové války je Joey, Albertův milovaný kůň, prodán do kavalérie a odeslán do Francie. Joey se tak brzy ocitá pod nepřátelskou palbou, kde smrt, nemoc a osud ho berou na neobyčejnou cestu, kdy slouží po boku obou znepřátelených stran, aby se nakonec ocitl v zemi nikoho. Albert ovšem nemůže na Joeyho jen tak zapomenout a i když ještě není natolik starý, aby se zapsal do armády, vydává se na vlastní pěst na nebezpečnou misi, aby našel a dovedl svého ztraceného koně zpět domů.
Válka spěje ke svému závěru a Hitlerovi vojáci se v Evropě zoufale snaží o zvrat průběhu bojů. Jejich protiofenzíva na západní frontě na přelomu let 1944 a 1945 vešla do dějin pod názvem Bitva v Ardenách. A právě na bojišti, uprostřed zasněžených hor, se uzavírají osudy amerického mladíka Dona Smithe. Do armády narukoval v roce 1942 a jeho cesta vedla z Oregonu až na pláže v Normandii při masivním vylodění Spojenců. Za sebou nechal domov, rodinu, naděje, sny a především svou milou. Právě její láska na dálku je tím jediným, co drží mladého vojáka nad vodou tváří v tvář všem válečným hrůzám.
Jedno z nejpůsobivějších válečných dramat poslední doby vyneslo tvůrcům řadu ocenění na prestižních festivalech po celém světě. Příběh se vrací do konce roku 1944, kdy německá armáda společně se zbytky svých italských spolubojovníků zoufale brání pozice v severní Itálii. Na druhé straně hor se zase skupina partyzánů chystá na příjezd Spojenců. Mezi oběma liniemi se pohybují „obyčejní“ lidé unavení dlouhou válkou, přesto odhodlaní se bít až do posledního dechu.
Profesor historie Filatov a Lebka opět cestují časem. Tentokrát se ocitají v roce 1944, a to spolu se dvěma Ukrajinci, Taranem a jeho přítelem Šedým. V létě roku 2009 se všichni čtyři schází při vojenské rekonstrukci jedné z nejkrvavějších bitev druhé světové války, Lvovsko-sandoměřské operaci známé také pod názvem Brodský kotel. Hra však přestává být hrou všichni čtyři se náhle ocitají v pekle skutečných bojů. Žádná fantazie a hry na vojáčky, ale reálná, děsivá a zničující válka. Musí spojit své síly proti společnému nepříteli, aby našli cestu z pekla zpět domů a zabránili tomu, aby se minulost opakovala..
Vojny sa v dejinách ľudstva vždy začínali kvôli túžbe po moci, po iných územiach, po ovládnutí iných národov. Historicky poslednou apokalypsou ľudstva bola Druhá svetová vojna, ktorá si vyžiadala 50 miliónov obetí, zväčša civilov. Jej zárodky sa zrodili už v roku 1919 podpísaním Versaillskej mierovej zmluvy, ktorá pripravila Nemecko o armádu i územia. S týmto ponížením sa nevedel zmieriť bývalý vojak Adolf Hitler. Postupne sa dostal k moci a od roku 1933 začal uskutočňovať svoj sen dobyť Európu, dobyť svet a dokázať nadradenosť árijskej rasy. Najprv Rakúsko, Sudety, potom agresia voči Poľsku...
Rževská bitva byla krvavá operace, která probíhala od 30. července do 1. října 1942. Spolu s druhou rževskou bitvou, nazvanou jako Operace Mars, se těmto bojům říká „Rževský mlýnek na maso.“ Po bitvě u Moskvy a sovětském protiútoku byla na přelomu let 1941 a 1942 německá vojska zahnána na západ. U měst Ržev a Vjazma byl vytvořen výběžek, který Rudá armáda při této ofenzívě nezlikvidovala. Ten byl postupně stále více opevňován, aby odolal sovětskému tlaku. 30. července zahájila sovětská vojska ofenzívu, která měla Němce z tohoto prostoru vytlačit. Dosáhla sice dílčích úspěchů, ovšem po krvavých bojích byla akce 1. října ukončena. Ztráty se nikdy nepodařilo objektivně vyčíslit, ale na obou stranách fronty dosáhly až k tragickému počtu půl milionů padlých vojáků.
Do Francie roku 1944 je situováno válečné drama nabízející jak velkolepé bojové scény, tak i působivý pohled do morálky jednotlivých vojáků. Příběh se soustředí na četu spojeneckých vojáků, kteří kvůli špatným rozkazům uvízli v samém středu nepřátelského území. Nyní, obklopeni fašistickými vojsky, musí spojit své síly, aby si probili cestu ke svobodě. Moderně natočený snímek se nese v duchu filmů Zachraňte vojína Ryana nebo Tenká červená linie, kdy epické scény střídají strhující lidská dramata.
Filmové válečné příběhy měly odjakživa tendenci přizpůsobovat se šablonám snadno zapamatovatelných audiovizuálních zkratek a emblémů. Holocaust bude už navždy spojen s na kost vyhublými tvářemi, jež vykukují zpoza plotu z ostnatého drátu; vietnamský konflikt zas nikdo neoddělí od záběrů otevřených helikoptér a jejich siluet rýsujících se proti zapadajícímu slunci v rytmu kytarových riffů Jimiho Hendrixe. I současné války na Středním východě už stačily získat vlastní kanonizovanou symboliku. Žádný se neobejde bez sebevražedných útočníků a min nastražených podél prašných cest, bez kontrastu mezi komplikovanou výstrojí vojáků v uniformách a splývavými liniemi dlouhých košil domorodců, bez záběrů válečných zajatců s černými kápěmi na hlavách, které jsou navíc vesměs snímány roztřesenou ruční kamerou, aby co nejvíce připomínaly soukromá videa pořízená pomocí digitálních fotoaparátů a posléze masově zveřejňovaná na YouTube...
Kouzlo teprve druhého snímku, jímž se Jerzy Skolimowski vrátil po sedmnáctileté tvůrčí pauze k filmové režii, spočívá především v tom, že se podobným výrazovým konvencím ostentativně vyhýbá. Příběh afghánského bojovníka, který je shodou náhod vytržen ze svého rodiště a přenesen do prostředí, jež je pro něj hned několikanásobně cizí (svobodu vystřídá vojenské vězení a rozpálenou poušť sněhem zapadané lesy kdesi na severu Evropy), je v Zabíjení vyprávěn v podstatě bez dialogů a snímán v opulentních leteckých záběrech nedotčené krajiny, kterou pološílený Mohammed (ve vypjatě fyzickém podání Vincenta Galla) prchá před svými pronásledovateli.
Využití kontrastu mezi vznešenou lhostejností přírody a křehkostí lidského jednání není v rámci válečných dramat ničím novým - s úspěchem se o ně pokusil třeba Terrence Malick v Tenké červené linii (The Thin Red Line, 1998). Na rozdíl od filozofické kontemplace o povaze života a smrti, zaobalené do krásných obrazů, však Skolimowského snímek nabízí daleko bezohlednější, naléhavější a také přesvědčivější podobu filmového zážitku - nikoli moralizující reflexi, ale brutálně přímočarou demonstraci toho, že násilí se rodí z nerozpletitelné a nelogické změti pohybů a výkřiků, jež jsou výsledkem strachu a instinktivní touhy přežít. -
Jan Kolář
Moderně natočený čtyřdílný seriál se vrací do roku 1944, kdy byla západní část Ukrajiny okupována nacisty. Válka. Asi se nikdy nikdo nedoví celou pravdu o tom, co spojenecká vojska musela udělat, aby se přiblížila vítězství. Čím méně se toho zveřejnilo, tím lépe vojáci udělali svou práci. Stalo se to v červnu roku 1944. Státy protihitlerovské koalice se připravily na poslední nejmohutnější úder proti Německu a začátek konce války. Vojska první ukrajinské fronty měla každým dnem zahájit útok, aby nakonec vyhnala fašisty z území Sovětského svazu. Zdálo se, že rudou armádu už nic nemůže zastavit... A tehdy začal celý tento příběh.
Strhující předloha Juliana Semjonova umožnila filmařům natočit dvoudílný snímek, který neotřelým způsobem nahlíží na období 2. světové války. Film se více než na bombastické bojové scény soustředí na osudy jednotlivých hrdinů. Byť šlo o hrstky statečných, přesto dokázali podstatnou měrou ovlivnit běh dějin. Vedení Hitlerovy SS v polovině roku 1944 schválilo plán na zničení největších slovanských měst, památníků národní kultury – Varšavy, Bratislavy, Prahy a Krakova. O tajném plánu Hitlerovců se dozvědělo sovětské velení a do Krakova vyslalo skupinu rozvědčíků, kteří měli toto historické město ochránit před nacistickou zkázou. V jejím čele stanul major Vichr, do té doby bezejmenný hrdina, který nyní čelí nejtěžšímu úkolu svého života.
