Dokumentárny film KLIATBA BLAIRSKEJ ČARODEJNICE podáva podrobné informácie o vzniku legendy a popisuje záhadné udalosti s ňou spojené. K prípadu sa vyjadria odborníci, policajti či obyčajní obyvatelia mestečka Burkittsville. Uvidíte nepoužité filmové zábery, proces s Rustinom Parrom, dobové ilustrácie, či útržky zo spravodajstva, ktoré informuje o stratení študentov...
V říjnu 1994 se záhadně ztratili v lesích poblíž Burkitsville v Marylandu tři studenti při práci na dokumentárním filmu. O rok později byl nalezen materiál, který natočili... Mystifikační horor o tajemné kanibalistické příšeře zaznamenal mimořádný komerční úspěch, stál pouhých 25 tisíc dolarů, přičemž utržil přes 240 milionů dolarů.
„Je Tabu milostný románek z jižních moří? Pro lidi, pro něž je Romeo a Julie milostným románkem z Itálie, možná, protože o nic menšího tu nejde. S odzbrojující jednoduchostí vypráví Murnau otřesný příběh nemožné lásky.“ - Rudolf Thome
Mistrovské dílo němé filmové éry natočil v Hollywoodu proslulý německý režisér Friedrich Wilhelm Murnau, autor průlomového hororového díla Upír Nosferatu. Přestože Východ slunce vznikal s velkými náklady, studio 20th Century Fox se ve smlouvě zavázalo, že nebude nijak zasahovat do režisérových záměrů. Murnau vypráví milostný příběh o mladém venkovském farmáři, kterého oblouzní městská krasavice. Na její naléhání se muž rozhodne způsobit smrt manželky a odstěhovat se do města. Nedokáže však svůj čin provést do konce. Místo toho prožije se svou ženou krásný den ve městě a uvědomí si, že jeho pouto k životní partnerce je mnohem hlubší a pevnější než pouhé erotické vzplanutí. Nečekaně však dojde k nehodě a mladá farmářka se domněle utopí...
S pomocí expresivního hereckého výrazu, ale i nápadité pohyblivé kamery vytváří Murnau emotivně vypjaté situace, ve kterých rozehráva velmi široký rejstřík lidských pohnutek a pocitů, od vášnivého vzplanutí přes drásavé pocity viny až po uvědomění hlubokého a trvalého citu. To vše s mimořádně kultivovaným užitím filmového jazyka - takřka každý záběr v tomto filmu je působivým výtvarným dílem.
Východ slunce je historicky jedním z prvních filmů, který získal Oscary. V roce 1929, kdy se ceny Akademie udělovaly poprvé, uspěl Východ slunce ve třech kategoriích: nejlepší herečka v hlavní roli (Janet Gaynorová), nejlepší kamera (Charles Rosher a Karl Struss) a nejlepší film. Nominován byl také za výpravu.
Na zámku Vogeloed niekoľko aristokratov očakáva barónku Safferstätt (Olga Tschechowa). No najprv prichádza gróf Johann Oetsch (Lothar Mehnert). Všetci si myslia, že pred tromi rokmi zavraždil svojho brata, prvého manžela barónky Safferstättovej, preto je v spoločnosti nežiadúci. No Oetsch zostáva, tvrdí, že nie je vrahom a snaží sa nájsť skutočného vraha...
Lorenz Lubota je příkladným úředníkem a snad i talentovaným básníkem. Jednoho dne mu ale do mysli vstoupí fantom v podobě krásné dcerky z bohaté rodiny. Omámený představami o životě s krásnou ženou se Lorenz vydává na cestu plnou chamtivosti, lží a končí jako spolupachatel vraždy. Scénář k filmu napsala Thea von Harbou (Metropolis).
Mladý úředník realitní kanceláře Hutter (GUSTAV VON WANGENHEIM) je vyslán do karpatských hor k hraběti Orlokovi (MAX SCHRECK), aby s ním uzavřel smlouvu o koupi nemovitosti. Po strastiplné cestě jej uvítá hrabě na svém hradu. S příchodem první noci však Hutter zjišťuje krutou pravdu, hrabě Orlok je totiž upír. FRIEDRICHU WILHELMU MURNAUOVI se nepodařilo získat práva na zfilmování románu BRAMA STOKERA DRACULA a tak pozměnil jména osob a dějiště příběhu zasadil do fiktivního městečka WISMAR. Zajímavostí také je, že Murnau natáčel scény z Orlokova hradu na slovenském Oravském zámku.
Jedinečná psychologická studie tragédie jedince. Stárnoucí hotelový portýr byl díky své uniformě vrátného pro celé okolí symbolem velkého světa. Už ale není schopen unést kufry přijíždějících hostů, a tak je ředitelem přeřazen na místo uklízeče toalet. Aby se mohl důstojně zúčastnit svatby své dcery, uniformu ukradne.
Prosím nehodnotit, filmové materiály jsou považovány za ztracené.
Filmové zpracování klasické komedie od Moliera. Tartuffe oklame Orgona, který ho zahrne přízní a ubytuje ve svém domě. Orgonova žena Elmíra se snaží přesvědčit svého manžela, že Tartuffe je lhář a podvodník, avšak marně. Nakonec vymyslí lest, díky které Orgon pozná, jaký je Tartuffe doopravdy, a vyžene ho z domu.