Protagonisti psychologického príbehu sú dvaja povahovo odlišní priatelia : priamočiary a trochu ťažkopádny boxer Ghita a romantický šermiar a flautista Mihai. Obaja pracujú ako sústružníci v továrni. Mihai sa zamiluje do dievčaťa, ktorú zbožňuje jeho priateľ. Pritom však nedokáže opustiť svoju milenku...
Walter Arbeit je propagátorem zdravého životního stylu a naturismu. Ve městě, kde žije, prosadí zřízení nudistické pláže, což oživí místní ekonomiku. Starosta města Dugland má být za zásluhy oceněn řádem Čestné legie a Arbeit jej na cestě do Paříže doprovází. Po příjezdu do Národního shromáždění ale oba s překvapením zjistí, že Čestná legie starostu mine. Arbeit je rozhořčen a v nočním putování budovou Národního shromáždění odhaluje nekalé praktiky, jeho dobré úmysly se ale mění ve změť nedorozumění a zmatků.
Komedii Noc v Národním shromáždění (Une nuit a l′Assemblé Nationale) natočil podle vlastního scénáře významný režisér Jean-Pierre Mocky, který – stejně jako u svých jiných filmů – byl zároveň producentem a také střihačem. Pro hlavní roli poslance Octave Leroie oslovil svého oblíbeného herce Jeana Poireta, zatímco s jiným populárním komikem Michelem Blancem (v roli Arbeita) spolupracoval v tomto případě poprvé. Vzhledem k osobnosti režiséra i řadě známých hereckých osobností byl vzniku filmu věnován značný zájem ze strany médií, u diváků v kinech však zaznamenal menší ohlas. Premiéra proběhla 8. června 1988.
Drsný Francois (G. Lanvin) a bačkora Denis (M. Blanc), dva tuláci, kteří se živí žebráním s kytarou a také příležitostnými pracemi, přistanou v Marseille a vydají se stopem do Paříže za svým známým Gerardem. Marná snaha, Gerard mezitím opustil Francii. Francois s Denisem skončí v černošském squattu na pařížském předměstí. Později se však na ně štěstí usměje - černoši Francoise doporučí svým přátelům v hudební branži, on sám navíc potká tanečnici Mathilde (S. Duez). Všichni tři nakonec skončí v New Yorku, kde je "možné všechno". Komedie je postavena především na dialozích, které napsal M. Blanc, jinak populární moderátor.
Maskovaný muž na bílém koni si dal za úkol vzít spravedlnost do svých rukou. Bílý jezdec vynakládá veškeré úsilí, aby zastavil nově příchozí kriminálníky, kteří zabíjejí indiány a chtějí se dostat k nalezištím stříbra v jejich rezervaci.
Přes 35 milionů diváků zhlédlo v roce 1968 první díl kultovní ságy z prostředí tajných zpravodajských služeb. Od té doby byly natočeny další tři pokračování, které z postavy rezidenta zahraniční rozvědky Michaila Tuljeva v podání Georgije Žžjonova učinily nesmrtelnou postavu. Ve druhém filmu pokračuje sovětská kontrarozvědka ve spřádání svých rafinovaných sítí, k čemuž i nadále využívá agenta s přezdívkou Bekas. Právě ten ušil v úvodním snímku na Tuljeva dokonalou boudu a bývalý rezident právě pyká za své chyby ve vězení. Tuljev si je však vědom svých omylů a projeví přání vykoupit svou vinu vůči Rusku. Změní identitu a vrátí se zpět na Západ, odkud opět začnou chodit vysoce cenné zprávy s krycím jménem: „Naděžda“.
Francouzský vzduchoplavec Jules Ardan je při své cestě Evropou sestřelen vojáky nad ruským městem Rebel. Seznamuje se s místní honoraci a nechtěně se připlete i do nepovedených námluv syna místního boháče s dcerou profesora Petersena Leitou. Teprve později se ukáže, že Leita miluje uprchlého trestance, kterému chce její otec pomoci v útěku do ciziny. Setkat se s ním má v zapadlé hospodě Zlomená podkova. Druhý den po jejich schůzce je však v jednom z pokojů hostince nalezena mrtvola boháčova syna a nedaleko Petersenova dýmka.Snímek na motivy příběhu Julese Verna je sice označen za sovětský, ale byl natočen v pobaltských republikách.
Rudý kruh, děsivá organizace, jež ve stínu gilotiny vraždí příslušníky londýnské smetánky, kteří odmítli zaplatit tučné výkupné. Protože výstrah opatřených rudým kruhem jako symbolem brzké smrti a hlavně skutečných mrtvol navzdory vyšetřování Scotland Yardu rychle přibývá, inspektoru Parrovi přichází na pomoc úspěšný soukromý detektiv Derrick Yale. Parrovo zdánlivě ospalé vyšetřovací tempo zneklidňuje vedení policie, které žádá inspektorovo odvolání. Zkušený kriminalista požádá o poslední den na případ.
Západoněmecký kriminální film podle známého detektivního románu Edgara Wallace. Cholerický americký milionář Abel Bellamy (Gert Fröbe) se vrací do Anglie na svůj zámek Garre poblíž Londýna, o němž kolují legendy, že v něm vraždí tajemný zelený lukostřelec. Brzy tu dojde k vraždě a mrtvý má skutečně v těle šíp. Bellamyho neteř Valérie (Karin Dorová) se nastěhovala do domu poblíž zámku, neboť tuší, že je tu někde vězněna její matka. Inspektor Featherson (Klausjürgen Wussow) ze Scotland Yardu Valérii chrání a pokouší se zjistit, kdo je vražedným duchem zámku Garre.
Obrazoborecký a homoerotický pohled na muže, který sní o námořnících, natočený sedmnáctiletým Angerem během víkendu, kdy rodiče nebyli doma. Anger prohlásil: „V tomto filmu je všechno, co můžu říci o sladkých sedmnácti, americkém námořnictvu, amerických Vánocích a 4. červenci.“
Toto je profil série uvádzanej na ČSFD aj po jednotlivých častiach.