Obdivuhodný příběh stárnoucího muže, který po smrti své manželky se uchýlí do samoty kraje Skalistých hor. Zde nachází smysl dalšího bytí. Nalezne tam sice drsnou, ale o to více překrásnou divočinu. Záhy se ujme čtyř mladých vlčat...
Tento příběh vypráví o osmiletém chlapci a jeho vztahu k matce a otci. Ve filmu se rodina vypraví na dlouho očekávanou dovolenou k moři, kde se náš malý hrdina při dovádění s přibližně stejně starými místními děvčaty vyzná z lásky k dívce ze sousedství. (Skandinavskydum.cz)
Norský učitel Jostein Gaarder kombinací zdánlivě neatraktivních témat, jako jsou dějiny filosofie a příběh dospívání patnáctileté dívky, vytvořil knížku, která slaví mezi čtenáři velký úspěch. V zápětí po svém norském vydání vyšla v desítkách zemí a v roce 1995 se stala nejprodávanější knihou na světě. Sofiin svět je zároveň krásná literatura i přemítání o záhadě vesmíru a o Bohu, ušlechtilá zábava i návod k tomu, jak se orientovat v životě.
V roce 1998 se tohoto nesnadného tématu chopil švédský režisér Erik Gustavson a natočil stejnojmenný film. Čtrnáctiletá Sofie najde ve schránce lístek, kde je napsané "Kdo jsi?". Začne o tom přemýšlet a uvědomí si, že vlastně ani nezná odpověď. Začnou chodit dopisy od neznámého filozofa Alberta Knoxe, který jí prostřednictvím těch dopisů poskytuje kurs filosofie. Zvídavá Sofie se postupně dozvídá o historii filosofie od předsókratovských myslitelů, přes antiku, středověk, osvícenství, romantismus, Marxe, Freuda i Darwina až po současnost. Hlavní roli vytvořila mladá švédská herečka Silje Storsteinová.
Filmy o Pippi těží hlavně z přirozeného a mimořádně spontánního projevu představitelky hlavní role (Inger Nilssonová). Diváky okamžitě zaujalo nemožné děvčátko se zrzavými vlasy, které jednoho dne přijede na tečkovaném koni do švédského městečka a nastěhuje se do vily Vilekuly. Tam žije nejen se svým koněm, ale i s opičkou panem Nilsonem. Brzy se skamarádí s Tomem a Anničkou a společně prožívají několik brodružství. Jejich kousky trpí především slečna Rosenblomová, která by Pippi najraději dala do dětského domova.
V další části Tommy a Annička utečou z domu. Pippi musí překonat sérii různých překážek, aby je zachránila a dokázala opět sjednotit jejich úžasnou rodinu...
Celovečerní debut Bahmana Ghobadiho, režiséra oceňovaného filmu Želvy mohou létat (2004), vychází z jeho krátkometrážního dokumentu Žít v mlze (1999), který získal několik cen na mezinárodních festivalech. Název dokumentárně stylizovaného snímku poukazuje na bizarní reálii týkající se života na hranicích Íránu a Iráku. V hraničních horských oblastech Íránu je počasí natolik nehostinné, že i tažná zvířata dostávají alkohol, aby vůbec fungovala. Režisér do daného prostředí zasadil realitou inspirovaný příběh o těžkých životech dětí z kurdské rodiny. Po smrti rodičů přechází starost o mladší sourozence na dvanáctiletého chlapce. Jeho tělesně postižený bratr potřebuje operaci, kterou ale mohou provést pouze v sousedním Iráku. Tak se děti vydávají na tvrdou pouť přes hory. Sugestivní snímek o rodinné pospolitosti navzdory krušným podmínkám získal dvě ceny v Cannes. Natáčelo se v reálném prostředí a hlavní i vedlejší postavy příběhu ztvárnili neherci.
Kdo vyhraje šachovou partii na život a na smrt?
Pokud šachista špatně zahájí svou partii, už mu moc možností na výhru nezbývá. A pokud kriminalisté špatně odstartují vyšetřování, bude zločinec vždy o jeden tah napřed.
Toho jsou si moc dobře vědomi také detektivové, kteří naleznou v zastaveném autě vzácný křišťálový lustr. Brzy se však ukáže, že jde o napodobeninu a že originál za záhadných okolností zmizel.
Situaci navíc vyhrocují anonymní dopisy, které ze zločinu viní zkušeného poručíka. Hra kočky s myší může začít, aniž by do poslední chvíle bylo jasné, na jaké straně práva kdo vlastně stojí.
"Neopouštějte své lásky" je příběhem manželského páru. Své vzájemné pocity pochopili po zkoušce vztahu testem žárlivosti, separace a utrpení. Záhy po rozvodu je Káťa hospitalizována v nemocnici. Tichou, nepodobající se samu sobě, s očima staré ženy, ji nalézá její Míťa. V Kátě nezůstala bývalá hrdost, ani touha po nezávislosti, je schopna již jediného citu, lásky. A je naplněna jedinou touhou, touhou znovu spojit svůj život s tím, kterého tak vroucně miluje.
Filmová adaptace detektivního románu Agathy Christie. Deset navzájem neznámých lidí přijíždí na "černošský ostrov", kam byli vylákání každý pod jinou záminkou. Postupně odhalují, že sem byli pozváni, aby byli potrestáni za zločiny, které spáchali a které zůstaly nepotrestány. Vše se děje podle dětské říkanky o deseti malých černoušcích.
Satirický príbeh o mladej učiteľke Jozefíne (BRIGITA HAUSNEROVÁ), ktorá sa odhodlane pustí do boja proti parte murárov fuškárov. Tí za svoje pochybné a nekvalitné služby žiadajú neúmerne vysoké ceny s pod rúškom pomoci okrádajú ľudí na jednej západoslovenskej dedine...
Pan Novák (Jindřich Plachta), úředník v pojišťovně, se stará jen o svou práci, nic víc ho nezajímá. Dokonce i společenské změny v únoru roku 1948 ho nechávají lhostejným. Uvědomí si je teprve, když je pojišťovna zrušena. Musí se rozhodnout: buď odejde do důchodu a nebo půjde pracovat do továrny. Ani jedna z těchto možností se panu Novákovi nezamlouvá... Snímek, zrealizovaný i na popud Jindřicha Plachty, byl natočen "úderkou" filmových pracovníků jako dar IX. sjezdu KSČ.