Otec a syn žijí společně v podkrovním bytě. Otec má za sebou válečnou zkušenost, syn se pro ni teprve cvičí. Střecha sousedního domu jim slouží jako hřiště, cvičiště i místo odpočinku. Někdy vypadají jako bratři, jindy dokonce jako milenci. Syn má přítelkyni, která na otce trochu žárlí. Naproti tomu nikdo jiný než právě on neumí syna utišit, když ho ve spánku přepadnou noční můry. Oba přitom vědí, že se budou muset za čas rozloučit. Režisér Alexandr Sokurov tímto filmem navazuje na starší titul Matka a syn (1996). Z hlediska intimního tématu vytváří zajímavý protiklad k politicko-historickým dílům, jimž se v posledních letech věnoval (Moloch, Taurus, Slunce a Ruská archa).
Otec a jeho dospievajúci syn vyzerajú ako dvaja bratia. Žijú v malom podkrovnom byte. Otec dlhé roky slúžil u letectva a hoci je ešte stále mladý, predpisy ho prinútili odísť už v strednom veku do dôchodku. Ešte počas štúdií prežil jedinú lásku svojho života, oženil sa s ňou a narodil sa mu syn. Manželka však čoskoro zomrela a tak zostal so synom sám. Syn vyrástol a má sa z neho tiež stať vojak. Pre otca je jeho syn jediným spojivom s minulosťou a mŕtvou manželkou - každý deň mu črty synovej tváre pripomínajú tvár milovanej ženy. Syn, ktorý vyrastal bez materinskej nehy, miluje svojho otca hlbokou synovskou láskou. Otca so synom spája krehké puto a vzájomná zodpovednosť. Ale teraz už na syna čaká dospelosť. Musí sa rozhodnúť medzi oddanosťou k otcovi a vlastným životom so svojím dievčaťom. Cesty otca a syna sa musia rozísť, aby sa v budúcnosti opäť a inakšie spojili.
Film režiséra Alexandra Sokurova je po filme Matka a syn druhým dielom trilógie o medziľudských vzťahoch. Zatiaľ čo prvé dva diely sa venujú putu medzi rodičmi a dieťaťom, tretí zamýšľaný diel s názvom Dvaja bratia a sestra má byť analýzou súrodeneckých vzťahov. Podobne ako Matka a syn je aj snímka Otec a syn skôr meditáciou ako príbehom. Zobrazuje ideál otcovsko-synovskej lásky, ale aj bolesť, ktorú nevyhnutné nalomenie tohto ideálneho vzťahu prináša. Na MFF Cannes získal film Cenu FIPRESCI.
Hrdinkou příběhu, který vychází ze skutečné události - střelby do skupiny dělnických dětí 20. dubna 1930 v Radotíně - je třináctiletá Boženka. Její matka se živí jako pradlena a Boženka a její dva mladší sourozenci nemají na růžích ustláno. Častěji než do školy se dívenka vypravuje spolu se strýcem Toníkem do pražských ulic, aby tu na dvorcích doprovázela zpěvem jeho harmonikářskou produkci a vydělala nějakou tu korunu navíc, přestože se oba vystavují riziku častých útěků před policajty. Při svých toulkách objeví děvčátko jednoho dne klubovnu rudých průkopníků, a když se seznámí s jedním z nich - Josefem, začne mezi ně chodit. K svému překvapení se tu sejde se svým učitelem, který ji pozve, aby zpívala se sborem dělníků. V Boženčině životě nastává obrat: nejenže chodí teď mezi své kamarády do kubovny a do sboru, ale navíc se jí ujme kabaretní zpěvačka Lída Marková, která nezapomněla na své podobně krušné začátky a kterou zaujme Boženčino zjevné hudební nadání. V době, kdy se zdá, že možná zlomí matčin odpor a podaří se jí prosadit, aby se Boženka učila zpívat u skutečného učitele hudby, chystá se dívenka se svými kamarády na výlet do Radotína. Přestože než k výletu dojde, kdosi zapálí klubovnu a nadto je ve škole vydán zákaz, aby se výlet konal, děti se nevzdají. Nechtějí přece nic jiného, než se zasmat, pobavit se, zazpívat si a na chvilku zapomenout na bídu a zimu. Ale příchod četníků výlet tragicky ukončí... (Film a doba, č. 3 / 1981, s. 121 - 123.)
Režiséři, kteří v 60. letech natočil politicky omylné dílo (a Zdenek Sirový zhřešil "Smuteční slavností"), se museli později kát a vykoupit vinu natočením angažovaného díla, který by splňoval veškeré normalizační požadavky. Pro Sirového se takovým vykoupením stala "Hrozba". Odehrává se v hutním závodu, kde jsou za plného provozu prováděny důležité technologické změny. Jenže chyba v projektu zaviní ohrožení celého podniku, neboť hrozí výbuch plynu. Všichni pracovníci pak zapomenou na případné rozbroje a příkladně spojí své síly, aby zabránili nejhoršímu... Z budovatelského půdorysu se režisér pokusil vykřesat aspoň jiskřičky napětí.
Drama vychází ze skutečných událostí, k nimž došlo při bankovní loupeži v roce 1997 v sverním Hollywoodu. Na zemi tehdy zůstali ležet dva mrtví a patnáct lidí bylo zraněno. Byla to nejbizarnější a nejhrdinštější akce v historii losangeleské policie.
Bývalá policistka, autorka detektivek Ann Ruleová se s pohledným Tedem Bundym poznala na krizové lince důvěry, odkud spolu telefonicky pomáhali lidem v tísni. Dlouho nechtěla věřit, že milý, pohledný a hodný muž, se kterým se scházela i v soukromí domova, je masový vrah. Když policie Teda Bundyho zatýkala, obvinila ho z šestatřiceti vražd. Na svědomí jich měl se vší pravděpodobností ale daleko víc. Poprvé zabil v roce 1962 jako čtrnáctiletý. Jeho obětí tehdy byla osmiletá holčička Sarah Jane Sweeneyová.
Toto je jeho příběh, který zachytila známá spisovatelka, jež měla s vrahem neobvyklý, osmnáct let trvající vztah. Termín masový vrah před Tedem Bundym neexistoval.
Po životní loupeži se zloděj John Cologne (Val Kilmer) ukrývá v městském parku, kde plánuje vyměnit zboží za peníze. Seznamuje se zde s malým chlapcem, který ho svým pohledem na život přinutí přemýšlet o své dosavadní existenci. Spojuje se telefonicky se svojí ex-manželkou a odcizenou dcerou a doufá, že s nimi a nově nabytými penězi začne nový život na Floridě.
Rockové koncerty bývaly kdysi podezřelé. Měly totiž přitahovat všelijaká divná individua, která nemyslí na nic dobrého. V tomto případě se jedná o dvojici uprchlých trestanců, kteří se chtějí skrýt v koncertové vřavě... Film se vyznačuje dokumentárními náběhy v zobrazení hudební produkce i třeštění fanoušků, avšak kriminální linie je hodně vyumělkovaná.
16. století: Koňský handlíř Michael Kohlhaas (David Warner) by byl ideálním občanem, kdyby se však na své obchodní cestě do Lipska nestal obětí svévole mladého šlechtice z Tronky. Marně se dovolává spravedlnosti u úředníků i právníků, naráží však jen na jejich zkorumpovanost, neochotu a plané sliby. Poté, co je smrtelně zraněna jeho žena, se Kohlhaas rozhodne pro pomstu a zosnuje povstání…
Podle novely „Michael Kohlhaas“ německého spisovatele H. von Kleista.
Tento film nemá děj, nenajdete v něm zápletku. Je to jen mnoho různých scén, v nichž se nám autor snaží přiblížit hudbu a tanec Flamenco v mnoha jeho podobách. Jedná se o sled různých vystoupení. Na úvod je proneseno pár slov o tanci, ale dále se již ve filmu nemluví.
Tínedžerskí basketbalisti a ich tréneri si to v školskom autobuse hasia po odľahlej ceste, keď ich začne masakrovať krvilačná bytosť s mäsožravým potenciálom. Našťastie sú poruke vyzbrojený farmár a jeho syn, ktorí jej s radosťou "dajú na frak". Majú s ňou totiž nevyrovnané účty...
