Vzrušující a působivý film Okrsek 49 vypráví příběh baltimorského požárníka Jacka Morrisona (JOAQUIN PHOENIX), který se stává z nezkušeného nováčka ostříleným bojovníkem s ohněm. Při namáhavé a riskantní práci, kvůli níž i přes veškerou snahu nezřídka zanedbává manželku a děti, často spoléhá na podporu svého rádce a šéfa Mikea Kennedyho (JOHN TRAVOLTA) a svou druhou rodinu - ostatní požárníky, které drží pohromadě téměř bratrské pouto. Když se ale ocitne uvězněn uprostřed nejhrozivějšího požáru své kariéry, jeho život a věci, které v něm považuje za podstatné - rodina, důstojnost, odvaha - se náhle stávají ještě důležitějšími než kdykoliv předtím. Zatímco se jeho kamarádi z hasičské jednotky snaží udělat vše pro jeho záchranu, Jackův život visí na vlásku.
Telly Paretta (Julianne Moore) přišla před 14 měsíci kvůli tragické letecké havárii o svého osmiletého syna Sama. Zatímco se snaží vyrovnat s tímto neštěstím a následným rozchodem s manželem Jimem (Anthony Edwards), dozvídá se od svého psychiatra Dr. Munce (Gary Sinise) děsivou skutečnost - dle jeho tvrzení trpí halucinacemi, nikdy žádného syna neměla a své vzpomínky si sama vytváří. Šokovaná Telly se pokouší nalézt jakékoliv důkazy o Samově existenci - fotografie, videonahrávky, památníky... Ale to všechno je pryč.Telly začíná propadat přesvědčení, že se skutečně zbláznila. Pak ale potká naději v podobě Ashe Corrella (Dominic West), otce jedné z dalších obětí stejného leteckého neštěstí, a oba společně se vydávají hledat způsob, jak dokázat existenci svých dětí a vymanit se z šílenství, které je obklopuje.
Popelka na tom snad nikdy nebyla tak špatně. V Moderní Popelce - moderní a humorné verzi klasické pohádky musí Sam, středoškolačka v posledním ročníku (HILARY DUFF) skákat podle toho, jak si pískne její sobecká macecha Fiona (JENNIFER COOLIDGE) a posluhovat svým dvěma škodolibým nevlastním sestrám, které s ní zacházejí spíše jako se služkou než jako se členem rodiny. Sam má svůj velký sen - dostat se na Princetonskou univerzitu, avšak kromě studia musí i tvrdě pracovat, a tak to s jejím společenským životem za moc nestojí. Co se však nestane, při chatování narazí na tajemného okouzlujícího prince ze stejné školy se kterým si víc než rozumí. Když se ale ukáže, že její anonymní spřízněnou kybernetickou duší je na škole superpopulární a navíc velmi přitažlivý hráč amerického fortbalu Austin Ames (CHAD MICHAEL MURRAY), Sam zpanikaří a prchá zpět do reality, pričemž ztrácí při útěku před dvanáctou z plesu svůj mobilní telefon. A jelikož se bojí, že až Austin zjístí, kdo jeho vysněná princezna skutečně je, odvrátí se od ní, snaží zmařit všechny jeho pokusy o odhalení své identity. Nechá se Sam ovládnout svým strachem a nebo najde odvahu být sama sebou a vydat se životní cestou, po které vždy toužila?
S vtipem a upřímností natočil scénárista a režisér Don Roos (Všichni moji muži) originální a působivou komedii o nevypočitatelnostech života i lásky, o skrytých tajemstvích, promarněných příležitostech a druhých šancích, které potvrzují, že ten nejméně očekávaný konec bývá nejšťastnější.
V tomto krátkém animovaném filmu kocour Garfield využívá se psem Odiem velkou představivost a tak si reálný svět přetvoří v co budou chtít. Ať jde třeba o western, veřejné vystoupení či příhodu v letadle. Garfield si uvědomí, že je ve vymyšleném světě neporazitelný a tak dostane nápad. Představí si, že jsou s Odiem lovci pokladů, kteří chtějí objevit Bombajský banán. Hledání nebude jen tak jednoduché a jsou na ně přichystány různé překážky. Honba za Bombajským banánem může začít.
Robert Rodriguez (Desperado, Od soumraku do úsvitu) natočil třetí pokračování úspěšné série o dětských špionech. Tentokrát je v ohrožení Carmen, která uvízla ve virtuální realitě hry, kterou zkonstruoval nový hlavní padouch Toymaker (Sylvester Stallone). Je na Junim, aby zachránil svou sestru a vedle toho samozřejmě i svět. Ve vedlejších rolích se objeví celá plejáda známých herců.
Jack Green je profesionální gambler, který by nenechal vyhrát ani svou vlastní babičku. Jeho ruce už mu vydělaly slušné jmění, ale když se pustí do hry s mafiánským kápem Machou, začne mu docházet, že tohle by mohla být jeho poslední výhra, tím spíš, že se tak nějak očekává, že ze slušnosti prohraje. Věci se ale trochu zvrtnou a i když se Jackovi podaří utéct, má teď dost velký problém. Macha se nenechá jen tak "vojebat" a vypíše na Jackovu hlavu velkou odměnu. Las Vegas je městem hříchu a z téhle akcičky kouká pozinkované futro. Ještě že má Jack pár triumfů v rukávu.
Rok 1940 je dobou velkých politických a společenských změn, kdy téměř celý svět žije válečnými událostmi. Do Mexika doléhá tato doba zprostředkovaně přes uprchlíky, kteří se objevují v hlavním městě Mexiku. K převratům dojde i v jedné místní kavárně s příchodem Loly, která se pro všechny zúčastněné stane andělem noci, pannou Santa Lujuria (Svaté Chlípnosti). Zatím poslední film plodného mexického režiséra Artura Rispteina byl oceněn na festivalu v Benátkách Zvláštní cenou San Marco.
Hlavní hrdinkou nejlineárnějšího z příběhů filmu je krásná, ale stárnoucí Helène (Delphine Seyrig), bezdětná obchodnice se starožitnostmi a také nešťastná gamblerka v místním maloměstském casinu (Boulogne-sur-Mer). Jednoho večera k ní do bytu přijede na návštěvu její dávná láska (ale je to opravdu on?) se svou neteří. Zůstávají déle, než by se čekalo a v malém bytě nutně vznikají vzájemná tření a také se kladou staré otázky. Druhou hlavní postavou filmu (kterou v něm však neuvidíme) je Muriel, dívka utýraná francouzskými vojáky, mezi nimiž byl i nevlastní syn Helène. Film takřka ekvilibristicky spojuje témata reminiscencí na Druhou světovou válku, vyrovnání se s hrůzami časově bližší války v Alžíru a v ještě větším přiblížení objektivu, typicky resnaisovsky, existencialisticky pojímané téma paměti, ulpění na vlastních vzpomínkách, téma jejich klamavosti a jejich destruktivní moci. Resnais však staví film tak, že se těchto témat dotýkáme jen jakoby mimochodem, v záplavě fragmentálních motivů z maloměsta Boulogne: od her s montáží, kdy v rámci dialogu hlavních hrdinů prohlížíme s jinou aktérkou příběhu noční výlohy obchodů, přes dokumentaristické sekvence z Alžíru, až po půl sekundové záběry funkcionalisticky přestavěného přístavu, rušné či prázdné ulice anebo tváří herců říkajících třeba jen jednoslovné repliky dvou nezávislých rozhovorů, křížem prokládané vedle sebe. Pro celý film je jako emblém charakteristická a postavami několikrát komentovaná luxusní novostavba na útesu, která je špatně ukotvena piloty a již krátce po dostavbě se pomalu sesouvá, prázdná a odsouzená k zániku. Největších výrazových vzepjetí dosahuje film ve zpravidla velmi rychle střihaných sekvencích beze slov, doprovázených serialistickou hudbou Hanse Wernera Henzeho. Mimořádná je kamera Saschy Viernyho, v tónech jemné žluti a zeleně. Scénář tohoto esteticky maximalistického filmu napsal francouzský spisovatel Jean Cayrol a v češtině vyšel v revui Světová literatura v roce 1963.
Alex (LUKE WILSON) je spisovatel s většími schopnostmi zadlužit se než napsat knihu. Aby se zbavil dotěrných věřitelů, musí během 30 dnů dokončit svůj román nebo skončí mrtvý. Na pomoc si najme stenografku Emmu (KATE HUDSON), které začne diktovat svůj příběh o romantickém vztahu mezi třemi lidmi. Půvabná, ale také poněkud tvrdohlavá Emma má neustálé výhrady k jeho spisovatelským nápadům. Ty pomalu a bezděčně začínají Alexe i jeho příběh ovlivňovat. Obsah knížky se začíná podobat skutečnosti a život příběhu z románu.
