Manžel Suzanne Ménessierové je zavražděn Němci a ona následně přebírá jeho pozici v protinacistickém odboji. Přijímá přezdívku Kočka a zúčastňuje se první úspěšné mise do německé továrny, kde odcizí plány na výrobu nové ničivé zbraně. Seznamuje se se švýcarským novinářem Bernardem, který hledá milostné dobrodružství. Bernard je ve skutečnosti německým důstojníkem, skutečnou identitu jeho nové milenky ale odhalí jiný příslušník gestapa. Bernard má nyní úkol Kočku zlikvidovat, spokojí se ale s tím, že od ní získá informace o odboji. Většina členů odbojářské skupiny kolem Kočky je zatčena, jediná ona zůstává na svobodě.
Film Kočka (La chatte) vycházel ze skutečného životního příběhu slavné francouzské špiónky Mathilde Carré (1908-1970), která v letech 1941-1942 poněkud neprůhledně působila pro tajné služby několika zemí a po válce byla dvanáct let vězněna. Její osudy za války zpracoval do filmového scénáře slavný režisér Henri Decoin, který se špionážnímu žánru v té době začal věnovat častěji. Film byl natočen v průběhu ledna až března 1958 a premiéru měl již 18. dubna 1958. Lákadlem pro diváky byla kromě zajímavého příběhu Françoise Arnoul v hlavní roli a s třemi milióny diváků v kinech patřil k nejúspěšnějším titulům té doby. Henri Decoin se pak k tématu vrátil o rok později s filmem Kočka vytahuje drápy (La chatte sort des griffes).
Marie-Paule žije momentálně v Cannes, má své stálé místo v casinu a utrácí zbytek peněz ze svého někdejšího bohatství. Přestože její krása uvadá, stále je velmi atraktivní a zajímají se o ni muži, mimo jiné americký milionář John Montasy. Jednoho dne přijde Marie-Paule ve hře o všechny své peníze a musí začít prodávat své šperky. V té chvíli se o ni začne zajímat ředitel casina, pan Oscar. Marie-Paule mu začne vyprávět svůj životní příběh...
Režisér Robert Thomas natočil film LA BONNE SOUPE (Dobré bydlo) na základě divadelní hry Féliciena Marceaua, scénář si napsal sám. Hvězdou filmu byla Annie Girardot, která v polovině 60. let přecházela od rolí středně velkých k titulním úlohám. Film vznikal o prázdninách roku 1963 a premiéru měl 29. ledna 1964. V dobové konkurenci dosáhl v návštěvnosti jen průměrného úspěchu, i když jej ve francouzských kinech viděl více než jeden milión diváků.
V padesátých letech zuří v Asii korejská válka, Francie vystupuje jako součást OSN. Všeobecná panika před hrozbou jaderné války vede čtveřici mladých mužů a jedné dívky k touze po útočišti na odlehlém místě v Tichomoří. Chybějí jim ale peníze na cestu, proto se dopustí loupežného přepadení, při akci však dojde k vraždě nočního hlídače.
Film PŘED POTOPOU zapadá do tvůrčí linie režiséra a bývalého právníka André Cayatta, který se dlouhodobě věnoval justičním dramatům, znovu se také podílel na scénáři (spolu se svým letitým spolupracovníkem Charlesem Spaakem). Název filmu vycházel z tehdy obecně rozšířeného strachu z jaderné války, jejíž hrozba visela ve vzduchu v rámci studené války. Na tomto základním předpokladu postavil Cayatte kriminální příběh a následně justiční drama. Z hereckého obsazení je na místě vyzvednout začínající Marinu Vlady. Film byl natočen ve francouzsko-italské koprodukci a francouzská premiéra proběhla 26. února 1954. Dnes je film vnímán jako nadčasové a kvalitní dílo, v době svého vzniku byl ale přijat jako kontroverzní s ohledem na pesimistické vyznění a kritiku rozkladu rodičovských autorit. Film nicméně zabodoval na festivalu v Cannes, odkud si odnesl dvě významná ocenění (Mezinárodní cena a Zvláštní cena poroty).
Na malém městě o Vánocích děti každoročně očekávají příchod Otce Noëla, kterého zpravidla představuje místní výrobce hraček Gaspard Cornusse. Tento rok se však věci odehrávají trochu jinak. Místní šlechtic, samotářský baron de la Faille je oloupen o vzácný šperk a poté je nalezen zavražděn jiný muž, přestrojený za Otce Noëla...
Významný francouzský režisér Christian-Jaque natočil v průběhu okupace pro společnost Continental Film pět titulů, přičemž L'ASSASSINAT DU PÉRE NOEL je z nich nejzdařilejší. Tajemný příběh zasazený do romantického rámce vánočního období zaznamenal výrazný divácký úspěch, do kin byl uveden 16. října 1941. Jednu ze svých posledních velkých rolí odehrál ve filmu Harry Baur, který nedlouho poté zemřel ve vyšetřovací vazbě gestapa. Druhou hlavní roli ztvárnila Renée Faure, která se po válce stala druhou manželkou Christiana-Jaque.
Mathilde de Blanzac, manželka bohatého průmyslníka, je jednoho večera po návratu z Opery unesena bandou gangsterů a odvezena na opuštěnou farmu. Únosci za ni žádají výkupné, v průběhu čekání na farmě nouzově přistane pilot katapultovaný ze stíhačky. Mathilde jej přesvědčí, aby se vydával za sovětského kosmonauta, který by měl pro únosce podstatně větší cenu...
Slavný herec Pierre Mondy se jedinkrát v tomto případě pustil do vlastní filmové režie, výsledkem ovšem příliš nepřesvědčil. Vycházel z divadelní hry L'enlévement od Francise Vebera (ten byl také autorem scénáře). Scénář se zdál být silnější stránkou filmu, ale Mondyho nezkušené režijní vedení skončilo málo svižným vyprávěním, které nezachránily herecké výkony v hlavních rolích. Film měl ve Francii premiéru 12. prosince 1969 a návštěvnost v kinech s počtem přes 700.000 diváků mu zajistila až 36. příčku v daném roce
Čas je neúprosný, ale i poté, co hrabě Mascetti (Ugo Tognazzi) ve druhém dílu skončí na invalidním vozíčku, se Moji přátelé snaží užívat si život jako za mlada. Mascetti žije v ústavu, kam ho jeho kamarádi chodí navštěvovat a kde ostatním pacientům zpestřují život různými lumpárnami. Po čase tu Melandri (Gastone Moschin) už klasicky najde objekt pro svoji lásku, o které si myslí, jako vždy, jen to nejlepší. Asi není náhoda, že v ústavu žije i Sig. Lenzi (Bernard Blier), kterému naši hrdinové také nedopřejí klidné stáří.
Třicátnice Monika radí posluchačům rádia v oblasti vztahů i v těch nejpikantnějších otázkách, ale sama má problémů víc než dost. Vlastně jeden hlavní. Stále ještě nenašla toho pravého, i když biologické hodiny tikají a matka stále více naléhá. Na její třicáté narozeniny se Moničin homosexuálně orientovaný bratr René rozhodne konečně jednat a podá seznamovací inzerát. Zároveň představí Monice svého nového přítele, zatímco matce svou orientaci přísně tají. První "schůzky naslepo" však dopadnou tak, že je Monice v podstatě lépe tak, jak právě je. Mnohem příjemnější je setkání se Sabine, matkou dvou dětí a náhodnou známou z posilovny. Přestože obě žijí naprosto odlišným životem, mají nové přítelkyně mnoho společného. Dokonce víc, než zpočátku tušily. Moničin soukromý život však začíná být věcí veřejnou ve chvíli, kdy se problémy všech zúčastněných dostávají do éteru a výrazně zvednou sledovanost upadající talk show.
Stejná krev je spojovala, stejná žena je rozdělila! Německý film o bratrství a síle odpuštění.
Film režiséra tureckého původu Fatiha Akina nás tentokráte přenese z půvabného italského venkova do průmyslového Německa.
V šedesátých letech se Romano Amato, jeho žena Rosa a synové Giancarlo a Gigi rozhodnou odejít z italského městečka Solino do Duisburgu. V nepůvabné průmyslové oblasti otevírají první pizzerii. Podnik začíná vzkvétat a oba synové si zvyknou na pohodlný život v Německu. Uběhne deset let. Matka Rosa nehledí na své zdraví při dřině v pizzerii. Otec Romano se stará o "společenské kontakty" a z chlapců vyrostou mladí muži. Oba jsou naprosto jiní, a přesto se zamilují do stejné dívky. Křehký umělecky nadaný Gigi těžce nese, když mu protřelejší Giancarlo "sebere" lásku doslova před očima. Rodina se rozděluje, Gigi se vrací s nemocnou matkou zpět do rodného města. Zamiluje si italský venkov, začne nový život. Natočí první film a potká svou tmavovlasou kamarádku z dětství. Tak uplyne dalších deset let. Setkání bratrů po dlouhé době vyplaví staré bolesti a rány. Všechno má však již příchuť zralosti, moudrosti a odpuštění.
Režisér Fatih Akin, který se našim divákům představit např. komerčně úspěšným snímkem "V červenci" (2000), tu řeší své věčné téma emigrantství do jiné kultury spíše okrajově. Je to spíše film o dozrávání, soudržnosti rodiny a bratrské lásce.
V malé vesnici, nedaleko Samarkandu, žije sedmnáctiletá dívka Mamlakat, která sní o tom, že se stane herečkou. Jedné měsíční noci ji svede tajemný "herec", který tvrdí, že je přítelem Toma Cruise, potom zmizí ve tmě. Zanedlouho Mamlakat zjistí, že je těhotná.
Pro jejího otce Safara a bratra Nasredina je náprava rodinné cti záležitostí lidské důstojnosti. Tak se společně s Mamlakat vydávají hledat odpovědnou osobu. Synek v bříšku Mamlakat, který byl počat oné osudové noci, tak prožívá neuvěřitelná dobrodružství při hledání jeho otce.
Luna Papa je fantasticky tragikomická cesta divokou zemí, kde tradice a pověry úspěšně konkurují chaosu postmoderního světa.
Celý Hamburg se chystá na letní prázdniny, jen Daniel, učitel němčiny a fyziky, jakoby na blížící se volno zapomněl. Jeho totiž čekají jen 2 měsíce nudy. Nemá kam jet, nemá žádnou přítelkyni, žádné kamarády.
