Ve filmu Policajt nebo rošťák je Jean-Paul Belmondo přesně takový, jakého ho mají diváci nejraději. Tvrdý, neústupný, trochu samotářský, ale především vždy obklopen krásnými ženami a vždy nad věcí. Do Nice přijíždí inkognito divizní komisař oddělení vnitřního vyšetřování Stan Borowitz, specialista na čistky uvnitř policie. Vše totiž nasvědčuje tomu, že nedávno zavražděný komisař Bertrand byl v úzkém spojení s místní mafií. A není zdaleka sám. Policejní inspektoři Rey a Massard jsou do vraždy přímo zapleteni, je tedy nutné je usvědčit a policii očistit. Borowitz má vlastní netradiční prostředky a postupy a rozhodne se vyvolat válku gangů, která by jako první vydala oba zkorumpované inspektory. Nečekaný příjezd neposlušné dcery Charlotty vše zkomplikuje.
Maurice je protřelý kriminálník. Po propuštění z vězení nelení, spáchá vraždu, uloupí klenoty a poté se setkává s přítelem Silienem, kterého podezírá z udavačství.
Melvillův snímek je především dalším výletem do prostředí francouzské galerky. Po obrazové stránce se v Práskači setkává Melvillova láska k noiru a americkým gangsterkám s experimentální hravostí francouzské nové vlny - hra s černobílým obrazem, stíny, světlem a silnou stylizací.
Paul Frapier je novinář, který žije pro svou práci, auta a krásné ženy. Jako reportér se dostane k případu vraždy policisty, kterou spáchal Laurent Pole, nyní na útěku. Paul a Laurent spolu dříve bojovali v osvobozenecké válce v Alžírsku, kde Laurent Paulovi zachránil život. Paul se mu nyní snaží oplatit protislužbou a udělá vše pro to, aby Laurent před policií uprchl.
Film dnes prakticky neznámého režiséra Jacquese Duponta se v okrajové dějové linii vracel k nedávno skončené osvobozenecké válce Alžírska z francouzského koloniálního područí. Podle dobových kritik šlo o poměrně zdařilé kriminální drama, i když zatížené nadbytečnou pozorností věnovanou milostným avantýrám hlavního hrdiny. V hlavních rolích excelovali Jean-Paul Belmondo a Claude Brasseur. V jedné z prvních výraznějších rolí se zde objevila začínající Mireille Darc. Ve Francii měl film premiéru 4. listopadu 1960.
Francois Leclercq se vrací z vězení do rodného města. Vzpomíná na vše, co předcházelo zinscenovanému soudu a rozsudku. Přichází, aby se pomstil. Město nyní stejně jako před lety politicky i ekonomicky ovládá Ligard, bohatý průmyslník. Díky šarmu se Francoisovi rychle podaří dostat do rodiny. Ligardova dcera se do něj zamiluje, její otec mu svěří významnou pozici ve svých podnicích. Bez skrupulí zničí Ligard Francoisova otce, který je lídrem politické opozice. Ale Francois tiše pracuje na tvrdém úderu, rozhodnut pomstít roky strávené ve vězení, ztrátu cti i hanbu svého otce.
Sešlý vysoužilý zloděj (Lino Ventura) a mladý lupič (Jean-Paul Belmondo), který je mu k ruce - dva hlavní charaktery filmu, který je skrytým pokladem francouzké kinematografie. Po 45 letech je tento archivní snímek mnohem čerstvější, než jiné z této doby.
Castigliano vede spediční společnost na samém okraji pouště v jižním Maroku. Najme nového řidiče k přepravě tajného nákladu v hodnotě 100 000 dolarů. Rocco (Jean-Paul Belmondo) se o plánu dozví a uprchne s náklaďákem i s kořistí. Castigliano nabídne nejlepšímu šoférovi své společnosti (Lino Ventura) velkou odměnu, pokud se mu podaří ukradený náklaďák získat zpět. Jeho cesta vede přes marocké pohoří Atlasu, světem, kde se nikdo neptá na víc, než potřebuje vědět. Honička začíná!
Michel Cinema (Michel Piccoli) bude mít brzy sto let, je to mrzutý, ale vitální chlapík, který se nudí, trochu se bojí smrti a přes všechen majetek je ve skutečnosti dost zchudlý. Najme si mladou dívku, studentku filmové vědy, aby jej chodila po večerech bavit. Spolu pak přijímají slavné filmové hvězdy a v ryze francouzském espritu se realita začíná prolínat s historií. Vardové zčásti retrospektivní snímek za účasti plejády superhvězd evropského filmu obsahuje desítky citací a odkazů na celou západní kinematografii.
U nás téměř neznámé akční drama slavného francouzského režiséra Henriho Verneuila, držitele čestného Cézara za celoživotní dílo, přivádí na scénu Jean-Paula Belmonda a Omara Sharifa ve strhujícím příběhu zkorumpovaného policisty, který po nádherné řecké krajině honí zloděje, jenž stál za kolosální loupeží diamantů v Aténách. V typické belmondovské gangsterce se můžete těšit především na bleskový spád děje a velké množství kaskadérských scén, které odhalily samý kadlub Belmondových úžasných schopností.
V roce 1721 skončil na popravišti na náměstí de Greve v Paříži život Cartouche. Bouřlivý život legendárního krále pařížského podsvětí, který zbožňoval bohatství a krásné ženy, kradl a rozdával, byl miláčkem chudiny a obávaným odpůrcem šlechty, inspiroval režiséra Philippa de Brocu, jenž příběh Cartouche převyprávěl s notnou dávkou fantazie, ironie, ale i poezie a především s Jean-Paulem Belmondem a Claudií Cardinaleovou.
Natočení filmu na motivy knihy Eugena Saccomana "Zločinci v Marseille" inicioval Alain Delon, který tuto knihu četl a námět jej zaujal. Carbone a Spirito byli proslulí marseillští gangsteři 30. let 20. století. Delon také navrhl režiséru Derayovi, aby druhou hlavní postavu hrál právě J.P.Belmondo - myšlenka natočit film, kde by spolu hráli oba herci, které novináři v té době často porovnávali, poletovala vzduchem již nějakou dobu. Belmondo souhlasil a "Carbone a Spirito" se stal nejsledovanějším filmovým projektem ve francouzském tisku. Film líčí příběh dvou mladíků, kteří byli zprvu protivníci, ale pak se z nich stali nejlepší přátelé a vládci Marseille. Nejde o životopisný film, tvůrci se pouze inspirovali dobrodružnými osudy dvou gangsterů a scénáristé napsali role ušité na míru oběma hvězdám.
