Filmy online ke shlédnutí zdarma

Michelu Maudetovi se v rozhodujícím zápase v ringu rozplynul sen o kariéře boxera. Přijme proto práci osobního sekretáře u bankéře Ferchauxe, který je však nucen uprchnout z Francie. Michel bez skrupulí opouští starý svět a vydává se se svým novým šéfem na útěk s vidinou uplatnění a finančního prospěchu.

Jo Cavalier (JEAN-PAUL BELMONDO) je trénerom francúzskeho národného boxerského tímu, ktorý cestuje roku 1936 na Letnú olympiádu do nacistického Nemecka. Jo sa teší sa najmä na to, ako si to jeho chlapci rozdajú s nemeckými boxermi priamo pred tvárou nacistických pohlavárov, medzi ktorými nechýba ani Adolf Hitler (GÜNTER MEISNER). Pre svoju otvorenú a nespútanú povahu sa, samozrejme, v diktátorskom štáte dostane takmer okamžite do konfliktu s režimom.

Na vysokohorské observatoři dochází k senzačnímu objevu. Je zachycen létající předmět se známkami života, který navíc vysílá signály k Zemi. Zanedlouho přistává UFO v hloubi deštného pralesa, kdesi v povodí Amazonky. Mladá astronomka Margot se okamžitě vydává do džungle, aby učinila svůj životní objev. V oněch místech žije muž, který studuje tamní faunu a flóru a jakékoliv vesmírné objevy mu leží někde. Naneštěstí potká na mostě dívku, která mu tvrdí, že je Lulu a je z cizí planety. Nic horšího už Eduarda (J. P. Belmondo) nemohlo potkat. Cestou do města jí vypráví, jak nesnáší děti, takže od něj Lulu vyděšená uteče. Eduard přesto pokračuje v cestě. Narazí ale na Margot, která si z něj chce udělat průvodce. Jakmile Eduard zjistí proč astronomka do pralesa přijela, snaží se jí zbavit. Margot je ale jako buldok, který se zakousne a nepustí. Tak začíná jejich společná pouť džunglí, která je pro mladou ženu velkým dobrodružstvím a pro Eduarda očistcem na zemi. Nikdo z nich netuší, že do pralesa se již také vypravila armáda, která hledá Lulu pro vojenské pokusy. Margot Eduardovi vysvětlí, že pokud Lulu neodletí zpět domů, zemře. Eduard sice nesnáší děti, ale uznává, co by si "zelení mužíčkové" pomysleli, že jejich dítě skončilo v laboratoři jako bílá myš. Že by to mohl být "meziplanetární" skandál. Rozhodne se proto Lulu pomoci. Málokdo totiž zná amazonský prales tak, jako on.

Stopař je nájemný žoldák, tzv. lovec hlav, který obchází policejní metody a za peníze řeší zapeklité kriminální případy. Je v této práci špičkový, i když k ní má poněkud svérázný přístup. Teď je na stopě zákeřnému zločinci Gérardu l´Epervierovi zvanému Jestřáb, který má na svědomí nejen loupeže, ale i vraždy. Aby totiž po sobě zahladil všechny stopy a svědky, po akci vždy mladíky, které si najímá na "špinavou práci", nemilosrdně likviduje. Stopař mu ale šlape na paty, takže bude zřejmě nutné ho odstranit...

Protiklady se přitahují. Snad proto v sobě ti dva, kteří nemohou být rozdílnější, nalezli zalíbení. Paul Ashworth, žijící víc než svým učitelským povoláním fotbalem, do nějž každou volnou chvíli nadšeně zasvěcuje své žáky. Paul Ashworth, dvacet let věrný londýnskému Arsenalu, k němuž jej kdysi přivedl jeho stále nepřítomný otec, dvacet let nepočítající život na roky, ale na sezony. A Sarah Hughesová, nejnovější posila Paulovy školy, upjatá, puntičkářská mladá učitelka, které ta hra, nutící dvaadvacet bláznů honit se po hřišti za kulatým nesmyslem připadá jako nejzbytečnější věc na světě a Paulovo nadšení pro ni naprosto nepochopitelné. Jenomže jiskra, která mezi nimi přeskočila, vykonala své a láska, jak známo, je mocná čarodějka. Bude ale mít dost sil i v tomto případě? Svěže natočený snímek, zábavným a nevtíravým způsobem hlasující pro lidskou toleranci, byl inspirován autobiografickým románem Nicka Hornbyho, líčícím jeho celoživotní vztah k londýnskému Arsenalu. Scénář, který si Hornby podle své knihy napsal, se Nickova (ve filmu Paulova) dětství dotýká pouze okrajově, většina děje se odehrává v průběhu sezony 1988/1989, v níž měl Arsenal po dlouhých osmnácti letech reálnou šanci vyhrát ligu. Což se mu, jak znalci jistě vědí, nakonec podařilo. Příběh filmu proto není postaven ani tak na zápletce, jako na charakterech, které se režisérovi i oběma hlavním představitelům podařilo vystihnout zcela beze zbytku. Colin Firth i Ruth Gemmellová dodali svým postavám opravdovost a přesvědčivost, takže divák věří tomu, že Paul i Sarah díky tomu druhému pochopili něco, co by se dalo nazvat dalším rozměrem života.

Buenos Aires, Argentina. Když si osamělý vlastník kina Adrian Leduc (Colin Firth) pozve k sobě domů jako strávníka Jacka Corneyho (Hart Bochner), vypadá to zpočátku jako perfektní dohoda. Mezi oběma muži vzniká přátelský vztah a Adrian s Jackem mezi sebou udržují vzájemný hluboký respekt a úctu i přes zřejmé rozdíly jejich charakterů. Ale čím více se začnou jejich životy proplétat, tím více také začnou vzájemně poznávat podivnější a horší stránky toho druhého, a když se po celém Buenos Aires začnou objevovat zmrzačená těla, zraky všech lidí se upřou na apartmá nula.Silný psychologický thriller, nominovaný na Oscara, zkoumá temné a nebezpečné přátelství Adriana a Jacka - dvou lidí, kteří se podělí o všecko, dokonce i o to nejhroznější tajemství.

Poslední Ejzenštejnův němý film. Na rozdíl od jeho předchozích filmů má hlavní postavu, chudou vesnickou dívku Marfu, která se zaslouží o vznik a rozvoj kolchozu na malé ruské vesnici. Film poetickou a vtipnou formou zobrazuje kolektivizaci a vrcholí příjezdem traktoru.

První Ejzenštejnův celovečerní film. Zobrazuje stávku dělníků jedné továrny v předrevolučním Rusku a její následné krvavé potlačení. Ejzenštejn zde používá svých typických prvků, jako je kolektivní hrdina, rozdělení filmu do kapitol a hlavně uplatňuje svou teorii montáže atrakcionů. Toto všechno pak dovede k dokonalosti v jeho následujícím filmu KŘIŽNÍK POTĚMKIN.

Vrcholné dílo sovětské Montážní školy se snaží o rekonstrukci bolševické revoluce. Zachycuje události deseti dní od Prozatimní vlády Kerenského po carově abdikaci až po první vítězství Leninových stoupenců. Film měl být natočen k 10. výročí Velké Říjnové revoluce. V mnohém problematický snímek přináší revoluční formu střihu. Montáž je místy až nesrozumitelná. Sám Ejzenštejn film považoval za vrchol své kariéry. Za pravdu mu ale nedali vládní představitelé, kteří nařídili Okťabr drasticky přestříhat. Snímek není historickým dramatem (ideologicky je silně zabarven), ani se příliš neblíží klasické naraci. Ejzenštajn vytváří děj především pomocí obrazů a nepoužívá žádného hlavního hrdinu. Je především dokladem zrození mýtu - jak historického, tak i režisérského.

Ivan Hrozný sa snaží upevniť moc tým, že založí svoju osobnú armádu. Jeho politickí súperi, ruskí bojari, stroja sprisahanie a chcú cára zavraždiť...