Filmy online ke shlédnutí zdarma

Špeciálny diel populárneho seriálu Robot Chicken, v ktorom sú parodované rôzne scény z kultovej série Star Wars.

Černobílý dokument zastihuje skladatele Jana Klusáka v ose času (axis temporum) mezi 70. a 75. rokem života s nesmírnou vitalitou, šarmem a vtipem. Jan komponuje a sleduje zrod stěžejní skladby tohoto období v nastudování Petra Altrichtera, pouští nás do svého dětství, které ožívá ve fotografiích jeho milovaného tatínka, který zahynul v Osvětimi, neotřele charakterizuje svá různá šťastná i těžká období, kdy nesměl být hrán. V osudu Jana Klusáka jsou hluboce zakódovány tragické momenty dějin 20. století. Vše prostupuje jeho hudba – hudba jako životní postoj.

Násilí, drogy, sex, morální deziluze a sociální mizérie – nezávislý film Život na cestě je typickým příspěvkem exploatační kinematografie, přesněji řečeno exploatačních tendencí ve filmové tvorbě zemí, které procházejí překotnými sociálními, politickými a ekonomickými změnami. Podobně jako například ruský film Bratr (Brat, 1997) Alexeje Balabanova reflektuje i čínský debut vyhroceným způsobem současnou situaci ve své zemi. Činí tak na příběhu naivního mladíka, který přichází do velkoměsta, kde je okolnostmi vtažen do nelegálních aktivit. Díky použití malé digitální kamery zasadili filmaři jednotlivé sekvence do reálných prostředí, přičemž nikterak neomezovali jejich přirozený ruch. Dojem realismu dále umocňují enormně dlouhé záběry. Film přináší syrový pohled na odvrácenou stranu Číny v době po olympijských hrách. [44. MFFKV 2009]

Sedmnáctiletý Dilawar, kterého opustila adoptivní matka, žije se svým strýcem Alim na předměstí kašmírského města Šrínagaru. Místo školy pracuje pro strýce a sní o odchodu za matkou do Dillí. Na cestu si přivydělává psaním úkolů pro movitější bývalé spolužáky a drobnými krádežemi. Jednoho dne ho náhoda svede dohromady s jednou z jeho obětí, mladou ženou Bani, jež se právě vrátila ze studií v USA. Oba touží po lepším životě a odmítají jen rezignovaně přežívat. Společná touha po příznivější budoucnosti se stane základem zvláštního vztahu. Tariq Tapa se ve svém celovečerním debutu rozhodl ukázat skutečnou tvář Kašmíru, odlišnou od podoby, kterou předkládají západní dokumenty či bollywoodské filmy, a přiblížit životy prostých lidí s jejich touhami i obavami. Díky obsazení neherců a téměř dokumentární vizuální podobě se režisérovi podařilo dosáhnout maximální autenticity. [44. MFFKV 2009]

Pohledná Maria opouští až příliš těsnou náruč své silně věřící rodiny i komunity a vydává se do velkoměsta. O poznání bojácnější Raakel ji následuje, ovšem nikoli kvůli požitkům, ale aby svou kamarádku přivedla pokud možno neposkvrněnou zpět. Kterou z dívek velký svět semele? Anebo se ukáže, že destruktivní bylo prostředí, v němž do té doby vyrůstaly? Film využívá melodramatická schémata k žánrovému uspokojení i srozumitelné problematizaci existenciálních otázek. Základním zdrojem dramatického napětí se stává střet dvou typů výchovy, z nichž ta nábožensky motivovaná navzdory planým slovům nepřeje jakékoli formě rozletu. Snímek však neidealizuje ani svět, který západní velkoměstská mládež považuje za „normální“, a svou pozornost citlivě rozděluje mezi lákavost běžných požitků i náznaky jejich nebezpečnosti. Jasně však říká – oddávat se slastem bez zlých úmyslů neznamená hřešit.

Jorge Ramirez pracuje jako ošetřovatel v domově důchodců. Jeho monotónní život nečekaně přehodí výhybku, když dostane na starost autistického starce. Co způsobilo, že od tohoto okamžiku se v ošetřovateli probudil umělec velkého formátu, který závratnou rychlostí pronikne na scénu současného umění? A čeho je vlastně zapotřebí, aby byl člověk uznán umělcem, i když toto zařazení v sobě ještě nemusí zahrnovat přívlastek „dobrý“? Jorge se stává objevem, tvůrcem, který maluje bez zábran tak, jako by nikdo nikdy před ním ještě nic nenamaloval... Tak se aspoň rozplývají kritici nad jeho dílem. Jorge je vtažen do světa galeristů, sběratelů, obdivovatelů a kurátorů výstav. Vystupuje v televizi, vydělává značné peníze a je zahrnut obdivem. Spolu s jeho kariérou se ale také roztáčí kolotoč příčin, následků a paradoxů... [44. MFFKV 2009]

Dokument o lásce k filmu, nadšeném amatérství a indickém Supermanovi. Supermani z Malegaonu vyprávějí o skupině filmových amatérů, kteří v malém městečku v zapadlém koutě Indie natáčejí pro své potěšení parodie filmových hitů. Ve filmování hledají únik ze světa náboženského napětí a ekonomických problémů. Vtipný, dojemný a hravý snímek sleduje přípravy i samotné natáčení vlastní verze slavného Supermana, v němž se kříží Hollywood s Bollywoodem. Filmoví amatéři z textilního městečka Malegaon se potýkají s náročností práce se zeleným pozadím či se sháněním neherců. Nakonec ale i oni naučí svého Supermana létat. S jemným humorem film odhaluje i rozpory současné Indie a víru, že radost ze života dokáže život zlepšit. [44. MFFKV 2009]

Raquel pracuje v bohaté rodině Valdésových od svých osmnácti let. Za tu dobu se stala chůvou pěti dětí i neúnavnou služkou, která je na nohou od rána do večera. Kromě iluze, že je vnímána jako součást rodiny, a krutých migrén ze života nic nemá. Její špatně skrývaná zatrpklost a narůstající neshody s nejstarší dcerou Valdésových vedou paní domu k přesvědčení, že stávající „děvče pro všechno“ je přepracované. S rozhodnutím najmout do domácnosti další posilu však u Raquel překvapivě narazí... Opravdu nepotřebuje vysílená služka pomoc, nebo se jen snaží zuby nehty udržet výlučnost svého pochybného postavení v lůně rodiny? Od svého okolí může jen stěží očekávat, že ji bude mít k tomu, aby konečně objevila také sama sebe... V průsečíku sociálního i lidského nátlaku režisér nenásilně zobrazuje novodobé či přetrvávající nevolnictví v latinskoamerických aristokratických rodinách. [44. MFFKV 2009]

Linda, Cahyono a Salma jsou jen tři z postav intimní mozaiky, jejíž skládání probouzí pocity vyrovnanosti v hrdinech i v publiku. Ač zalidněn postavami vyjadřujícími svá vnitřní pnutí netradičními způsoby, je snímek civilním dílem, jehož sdílnost navzdory zasazení do specifické geografické situace překračuje hranice. Příběh sledující zblízka, ale nikoli voyeuristicky osudy svých hrdinů komentuje kroky, které učinila či by měla učinit indonéská společnost. Vývoj i strnulost zde stojí nedaleko od sebe, zatímco režisér Edwin oslovuje diváka moderními prostředky a dokáže v něm provokovat existenciální otázky, aniž by se uchyloval k hlubokomyslným promluvám. Podobně jako ve svých četných krátkých filmech i zde prokazuje režisér cit pro detail, sexuální nespoutanost, schopnost připisovat obyčejným předmětům metaforické významy, a nahrazovat tak komplikované vyprávění účelnou zkratkou. [44. MFFKV 2009]

Ghanský ilegální přistěhovalec Lucky se živí drobnou nelegální činností a dokazuje, že ani zločin nemusí vynášet pohádkové peníze. A co teprve, když mu bývalá přítelkyně doslova pověsí na krk malého kluka, o němž tvrdí, že to je jeho syn! Může být Lucky i s malým Princem králem Broadwaye? Síla snímku spočívá v jeho spontánnosti, jíž nahrávají i částečně improvizované dialogy a skutečnost, že se režisér nedrží melodramatických schémat. Postavy se ve známém prostředí, které však může přinášet i nepříjemná překvapení, pohybují s jistotou, a snímek tak pulzuje životem, jenž možná není pohodlný, ale rozhodně neponechává prostor apatické nudě. Pravidla ulice tu nejsou zneužívána postavami ani filmaři, kteří se vzpírají vypjaté dramatičnosti, a přispívají k sugestivitě snímku, jehož hlavním motorem jsou obyčejní, a přece jedineční hrdinové. [44. MFFKV 2009]