V melancholické komedii debutující Sophie Barthesové zastihneme Paula Giamattiho coby proslulého newyorského divadelního herce v okamžiku existenciální krize, do které jej vžene role v připravovaném Čechovově Strýčku Váňovi. Na základě časopisového inzerátu se úzkostmi sužovaný Paul odevzdá do rukou tajemné společnosti, jež mu zaručí úlevu extrakcí a následným dočasným zmrazením jeho duše. Náhle nabytou lehkost však záhy vystřídají bizarní komplikace a proslulý herec začíná tušit, že cesta zpět k vlastní duši bude dlážděna neopakovatelnými zážitky. Ačkoli autorka přiznává inspiraci Gogolem, Buñuelem, Jungem či Woodym Allenem, její zralý debut patří k nejoriginálnějším filmům letošního roku. Z vlastního snu vycházející příběh s nadreálnými prvky a filozofickým přesahem podává s intelektuální hravostí a smyslem pro absurditu. Vedle skvělého Giamattiho, který se na filmu podílel i produkčně, se představí neméně vynikající Emily Watsonová, David Strathairn či Dina Korzunová. [44. MFFKV 2009]
Vídeň 1882. Doktor Josef Breuer, přítel psychiatra Sigmunda Freuda, pomáhá slavnému fi lozofovi Friedrichu Nietzschemu bojovat s trýznivými záchvaty melancholie. Svými knihami a především tvrzením, že Bůh je mrtev, neboť jej už lidé dávno zabili, pobuřoval Nietzsche své současníky. Jeho intelekt však Breuera natolik ohromil, že se rozhodl filozofovu duši zbavit utrpení. Ukazuje se však, že tím, kdo potřebuje skutečně pomoci, je samotný doktor Breuer, pronásledovaný hrůznými nočními můrami. Tráví s filozofem dlouhé hodiny rozhovorů a jejich vzájemná „léčba mluvením“ se stane základem v budoucnosti proslavené Freudovy psychoanalýzy.
Dívka trpící schizofrenií se asi stala svědkem vraždy a je přímo posedlá zjištěním pravdy.
Nina Pattersonová se před časem léčila ze schizofrenie, musí užívat léky a ještě stále se potýká s nejistotou a úzkostnými stavy. Začíná studovat medicínu a současně se seznamuje s Jimmym. V nemocnici, kde pracovala, se setká s pacientem, jehož tomografické snímky nevypovídají o žádných potížích. Jde o multimilionáře Coopera, který brzy nato zemře údajně na mozkový nádor. Nina má podezření, že šlo ve skutečnosti o vraždu, ale na policii ji kvůli její nemoci považují za nevěrohodnou osobu. Společně s Jimmym se jí podaří zjistit, že vdova po milionáři podplatila jejího strýce doktora Stranda, který propadl závislosti na hazardu a potřeboval peníze na uhrazení dluhů.
Bývalý lovec pokladů hledá svého ztraceného bratra. Ví jenom to, že pátral po pohřbeném zlatu Inků. Vydává se na hřbitov, který se chystal jeho bratr prohledávat. Po něm tu však není nikde ani stopy. Vydává se tedy pátrat dál do města.
Ptactvo celého lesa uznává jako mistra zpěvu slavíka. Všichni mu naslouchají s potěšením a obdivem. Když tu se jednoho dne do rodného hvozdu vrátí straka, jež pobývala v zahraničí. Slavíkovi vyčte, že trylkuje trapně postaru, zatímco ve světě už dávno znějí jiné hity. A tak se straka rozhodne předvést ten správný, moderní zpěv, kterému se naučila v cizině. Uspořádá velkolepé představení, navlékne se do nádherného kostýmu a… Jakpak asi souboj mezi strakou a slavíkem dopadne?
Tutsijský mladík Ngabo Munyurangabo a jeho kamarád Sangwa, který je Hutut, se po krádeži mačety v supermarketu vydávají na cestu po zubožené Rwandě. Ngabo chce dojít do své rodné vesnice, aby pomstil vraha svého otce, zavražděného před lety při genocidě. Cestou se ale zastaví u Sangwových rodičů, které chlapec už léta neviděl. A právě na Sangwově otci je cosi podezřelého. Proč se kdysi nevrátil včas pomoci rodině? Mezi chlapci se postupně odhalují nebezpečné, dříve skryté národnostní diference... Autor ve svém dramatu neukazuje žádné šokující násilí – snímek na konkrétní, privátní rovině ukazuje národnostní problémy a zdůrazňuje, jak tenká je linie mezi přátelstvím dvou lidí a hluboce zakořeněnou kolektivní nenávistí.[Zdroj: Febiofest 2008]
Charly se živí jako prostitutka a žije v karavanu na předměstí Nantes. Jednou ráno potká promrzlého čtrnáctiletého Nicolase a ubytuje ho u sebe. Oba žijí ve svém vlastním světě, ale postupně k sobě nalézají cestu. Isild Le Besco natočila typický „hand made“ film, který po technické stránce působí nedokonale, ale jehož síla spočívá v zachycené atmosféře a hereckých výkonech. Roli Nicolase ztvárnil režisérčin bratr Kolia Litscher, kameramanem je její bratr Jowan Le Besco a karavan patřil jejím prarodičům. Dílo podpořil Chris Marker, který do snímku včlenil svůj poslední krátký film. Při dvoutýdenním natáčení bylo vše podřízeno snaze o navození stejného způsobu života jako ve filmu, aby herci nehráli, jen zprostředkovali vlastní zkušenost.[Zdroj: Febiofest 2008]
Káhira je celoživotním tématem Jussúfa Šahína. I v tomto filmu vypráví o jedné staré káhirské čtvrti, kde vedle sebe žijí muslimové i křesťané. Tato oáza klidu a míru se mění v panství místního policisty Hatemy, který si terorizováním obyvatel léčí vlastní traumata. Zamiluje se do krásné Naour. Pro získání jejího srdce je připraven udělat vše – i zabít... Režisér rozehrává typické melodrama, jaké se točilo v Egyptě už od 30. let. Postavy mají jasně dané úlohy, děj je proložen tanečními scénami i patřičnými dávkami emocí. Také patos, divadelní přehrávání a určitá dávka naivity jsou neoddělitelnou součástí tohoto žánru. Přitom se autor nevzdal na místní poměry ostré kritiky zneužívání moci, korupce a neschopnosti vládních činitelů.[Zdroj: Febiofest 2008]
Bezútěšné akční drama odkrývá propletenec vztahů mezi jugoslávským nájemným vrahem s přezdívkou Strýček Váňa, jeho bývalou německou manželkou a jejím přítelem, který je newyorský policista. Středem snímku je Váňa, jehož minulost poznamenala balkánská válka a jenž se nyní z nouze živí jako nájemný vrah. Není však bezcitný, stále miluje svou bývalou partnerku, avšak nebezpečným a posedlým způsobem. Nelineárně vyprávěný film se odehrává v Brooklynu a Queens, částech velkoměsta zaplněných imigranty a kriminálními živly. Příběh je nahlížen střídavě z pohledu všech tří hlavních postav, sleduje křížení jejich cest a z toho vyplývající násilné konflikty. Svou stavbou snímek připomíná proslulý epizodní film Amorres perros (2000).[Zdroj: Febiofest 2008]
Lulu tráví většinu svého času prací v kasinu v korejské čtvrti L. A. Volné chvíle věnuje o mnoho let mladšímu milenci, se kterým ji nepojí žádné citové pouto, a své sestře na pokraji zhroucení. Lulina matka přichází s nevyžádanou pomocí, ale tím jen komplikuje situaci. Kombinace fantaskních momentů se syrovou černobílou kamerou tvoří působivý dokument o sestupu hrdinky k sobě samé. Film je záměrně ztvárněn a strukturován tak otevřeně, aby divákům umožnil různé interpretace. Jednou z nich – pro mužskou část publika zvlášť přitažlivou – je zprostředkování stavu ženské mysli a ženské sexuality v čase po sexuální revoluci, která přinesla průměrným ženám kromě práva na orgasmus též neodbytný pocit existenciální bezradnosti.[Zdroj: Febiofest 2008]
