Filmy online ke shlédnutí zdarma

Mezinárodní festival kouzelníků v Karlových Varech: jedno z vystoupení je stylizováno jako vzpomínka na eskamotéra Viliho Broda, který v Karlových Varech v 30. létech také vystupoval. Brodův příběh je nevynalézavě doplňován ukázkami z dokumentárních i hraných filmů s karlovarskou tematikou...

Krátký film o několika lidských příbězích. Zdánlivě odloučené příběhy a s nimi lidé navzájem si cizí postupně utvářejí celek velmi odvážně vyjádřené otázky subjektivního zla (tj., jestli je správné, že se nám osobně stává něco špatného a jestli je možné, aby toto špatné někomu pomohlo...). Centrální je dilema otce, pracujícího na zvedacím mostu, jestli má obětovat vlastního syna nebo nechat zemřít lidi ve vlaku...

Reklamní krátký film zlínského studia FAB z roku 1935. V této ,,reklamě Vlasta Burian (hraje zde sám sebe) doporučuje pneumatiky firmy Baťa. V dalších úlohách si zahráli Čeněk Šlégl (strážník na motorce), Hana Vítová (slečna s kolem) a Josef Maleček.

Azda najbolestivejšími zážitkami mladosti sú prvé sklamania, neúspešné prvé lásky a nepochopenie rodičmi. Našťastie, to čo sa v mladosti javí ako vážne až tragické, s odstupom času vnímame ako osožnú a často až tragikomickú skúsenosť. Slovenský film Citová výchova jednej Dáše z roku 1980 hovorí práve o takejto etape života. Mladá Dáša /Y. Kornová/ žije v malom meste. Jej otec je ale významný človek, majiteľ reštaurácie. Keď však otcove konexie nestačia Dáši zariadiť prijatie na vysokú školu, musí sa letom pretĺkať na brigáde v otcovom podniku. Lásky, priatelia, ba aj úteky z domu, to všetko patrí do tohto obdobia Dášinho života. Nevydarená svadba, zorganizovaná rodičmi, protekčné nanucovanie na vysokoškolské štúdium za cenu, ktoré sa dievčaťu bridí - to všetko prináša na jednej strane hlboké sklamanie z vlastných rodičov, no časom aj spoznanie vlastných omylov.

Filmový triptych na motivy ,,mládí a džez" - tvrdila dobová anonce. Ve skutečnosti šlo v první povídce při nejlepší vůli o pop a ve druhé o trampské písničky. Autoři se reáliím velmi pečlivě vyhýbali. Zajímavé je obsazení menších rolí ve druhé povídce. Nejpopulárnější zpěvačka té doby Y. Simonová se objevila ve své jediné filmové roli. Volný povídkový triptych sjednocují mladiství hrdinové, které zahořeli touhou věnovat se hudbě. Vesměs musí mnohé obětovat, aby dosáhli svého cíle. Přinášená výpověď, přestože se opírá o přemíru muzicírování, je však notně tezovitá, vyhýbá se cílenějšímu zobrazení dobových reálií, pomíjí mnohdy se nabízející konflikt mladého hrdiny s nepříliš chápajícím či přejícným okolím. Rozhodně nelze tento snímek poměřovat s tituly jako Pytel blech, Černý Petr či Starci na chmelu, které vznikaly v téže době - v první půli 60. let.

Vyhlídky na mezinárodní filmovou kariéru mohou být ošidné: herečka, která vystupuje v úspěšné divadelní inscenaci, dostane nabídku od italského režiséra na velkou filmovou roli. Hrdinka se rozhoduje, že opustí dosavadní jistoty, že se vrhne do víru lákavé příležitosti. Jenže nepočítá s tím, že ne každé očekávání se skutečně naplní podle ideálních představ... Bulharský režisér Rangel Valčanov se sice zahleděl na náročné téma, avšak zpracování zůstává silně nemotorné, na film se vcelku právem téměř zapomnělo.

Romantická pohádka o Radúzovi a Mahuleně našla svého mistra v dramatickém zpracování Julia Zeyera a hudbě Josefa Suka. Třiadvacetiletý Suk, niterně oddaný své budoucí ženě Otylce, vytvořil v tomto svém třináctém opusu dílo plné vroucí melodiky i dramatického napětí. Básník a prozaik Julius Zeyer se tu výrazně přiklonil k domácí mytické a pohádkové látce. Na počátku Zeyerovy hry o Radúzovi a Mahuleně stojí dvojí inspirace, prvním pramenem je okouzlení nespoutanou slovenskou přírodou s jejími dramatickými bájemi, druhou inspirací pak byla jeho dramatická ctižádost. Toužil vytvořit v české řeči takové dílo, které by získalo světový ohlas. Filmové pojetí režiséra a scenáristy Petra Weigla pak dotvořilo Radúze a Mahulenu v ojediněle působící celek.

Neoddělitelnost života a filmu charakterizuje osobnost jednoho z nejúspěšnějších českých filmařů šedesátých let Vojtěcha Jasného, který dnes ve svém malém bytě v New Yorku přijímá své přátele a vypráví o své cestě půlstoletím, poznamenané nacismem, komunismem, slávou i exilem.

Tendenční pohled na události z 13. - 25. února 1948 v Čechách a na Slovensku. Statické dialogové scény citují oficiální prohlášení. Nezvládnuté masové scény působí (jistě nechtěně) komicky. V úvodu filmu jsou použity pasáže archivních snímků z dokumentárního filmu "Čas rozhodnutí" (1975, režie Josef Šuran).

Hrdinkou příběhu, který vychází ze skutečné události - střelby do skupiny dělnických dětí 20. dubna 1930 v Radotíně - je třináctiletá Boženka. Její matka se živí jako pradlena a Boženka a její dva mladší sourozenci nemají na růžích ustláno. Častěji než do školy se dívenka vypravuje spolu se strýcem Toníkem do pražských ulic, aby tu na dvorcích doprovázela zpěvem jeho harmonikářskou produkci a vydělala nějakou tu korunu navíc, přestože se oba vystavují riziku častých útěků před policajty. Při svých toulkách objeví děvčátko jednoho dne klubovnu rudých průkopníků, a když se seznámí s jedním z nich - Josefem, začne mezi ně chodit. K svému překvapení se tu sejde se svým učitelem, který ji pozve, aby zpívala se sborem dělníků. V Boženčině životě nastává obrat: nejenže chodí teď mezi své kamarády do kubovny a do sboru, ale navíc se jí ujme kabaretní zpěvačka Lída Marková, která nezapomněla na své podobně krušné začátky a kterou zaujme Boženčino zjevné hudební nadání. V době, kdy se zdá, že možná zlomí matčin odpor a podaří se jí prosadit, aby se Boženka učila zpívat u skutečného učitele hudby, chystá se dívenka se svými kamarády na výlet do Radotína. Přestože než k výletu dojde, kdosi zapálí klubovnu a nadto je ve škole vydán zákaz, aby se výlet konal, děti se nevzdají. Nechtějí přece nic jiného, než se zasmat, pobavit se, zazpívat si a na chvilku zapomenout na bídu a zimu. Ale příchod četníků výlet tragicky ukončí... (Film a doba, č. 3 / 1981, s. 121 - 123.)