Režiséři, kteří v 60. letech natočil politicky omylné dílo (a Zdenek Sirový zhřešil "Smuteční slavností"), se museli později kát a vykoupit vinu natočením angažovaného díla, který by splňoval veškeré normalizační požadavky. Pro Sirového se takovým vykoupením stala "Hrozba". Odehrává se v hutním závodu, kde jsou za plného provozu prováděny důležité technologické změny. Jenže chyba v projektu zaviní ohrožení celého podniku, neboť hrozí výbuch plynu. Všichni pracovníci pak zapomenou na případné rozbroje a příkladně spojí své síly, aby zabránili nejhoršímu... Z budovatelského půdorysu se režisér pokusil vykřesat aspoň jiskřičky napětí.
Rockové koncerty bývaly kdysi podezřelé. Měly totiž přitahovat všelijaká divná individua, která nemyslí na nic dobrého. V tomto případě se jedná o dvojici uprchlých trestanců, kteří se chtějí skrýt v koncertové vřavě... Film se vyznačuje dokumentárními náběhy v zobrazení hudební produkce i třeštění fanoušků, avšak kriminální linie je hodně vyumělkovaná.
Studentky střední školy prožívají všední starosti svého věku - připravují se na maturitu, chodí na výrobní praxi do strojírenského závodu a soutěží o lyžařský zájezd do Krkonoš... Vznikl mírně nabádavý příběh, který upřednostňuje vzorové chování svých hrdinek a ukazuje, jak zodpovědně a uvědoměle by se všechna mládež měla chovat - třeba uzavírat závazky, že při zkoušení nebude opisovat, napovídat si. Samozřejmě, že vedle bezprostředních vhledů, jaké přinesly filmy jako "Pytel blech" nebo "Černý Petr", tento snímek stěží obstojí.
Kreslený film ze seriálu filmových vyprávění o pejskovi a kočičce, který podle pohádky Josefa Čapka zpracoval Eduard Hofman a vypráví Karel Höger. (FILMOVÝ PŘEHLED 10 / 1952)
Pejsek s kočičkou budou péct velký dort. Co všechno do toho dortu dají? Jak se bude péct? Jak jej nazdobí? Pojďte se s námi podívat na velké kuchařské dobrodružství...
Pejsek s kočičkou jednoho dne uviděli, jakou mají ve svém domečku ukrutnou špínu. Rozhodli se, že ji uklidí. Úklid to byl pořádný, až jim z toho šla hlava kolem a tlapky bolely! A jak se jim to povedlo? O tom se už přesvědčte sami…
Dobrodružný příběh o dvou legendárních bratrech německého původu Jakobovi a Wilhelmovi Grimmových se začal natáčet v Praze v červnu 2003. Režie se ujal známý režisér Terry Gilliam (Monty Pythonův létající cirkus, Strach a hnus v Las Vegas) a scénář zpracoval Ehren Kruger (Kruh). Smyšleným dějem provází sběratelé bájí a pověstí, nyní nazvaní Jake a Will, kteří cestují od vesnice k vesnici, sbírají tajemné kletby a předpokládají, že tak dokáží ochránit lidi z města před kouzelnými příšerami a zaklínadly. Budou však potřebovat notnou dávku odvahy, když se osobně střetnou se skutečnými čarodějnými stvůrami a zaříkávadly.
Kadeřnická učnice hledá na soutěž vhodnou hlavu a zájemce o studium na FAMU o ní natáčí dokument k přijímacím zkouškám.
Zájemce o studium na filmové fakultě natáčí pro přijímací zkoušky videodokument o jedné kadeřnické učnici. A výsledky jeho snažení máme samozřejmě možnost spatřit. Struktura "film ve filmu" je vyznačena odlišnou obrazovou stylizací, dokument vymezuje roztřesený obraz a kontaktně snímaný zvuk, avšak oběma rovinám schází přesvědčivost i výmluvnost. Vypovídací hodnota je jakoby zastydlá, scenáristicky i režijně film stěží uspokojí.
Pohádka o princezně Marion, pradlence Madlence a kouzelných jablíčkách. Kdo by si pomyslel, že princezna může být nespokojená s tím, že je princezna, a napadne ji, jak dobře by se jí žilo jako pradlence? Však si to také zkusila, protože pradlenka docela ráda vyměnila zámeckou prádelnu za královskou síň.
Pan Nevít, zámecký pán, je lakota a hlupák. Když dostane dopis od paní Luzmily z Oblačné říše, dědičky všeho slunečního zlata - podvodnice ne menší než je on sám - pověří svého sloužícího, aby zařídil, aby se paní Luzmila do něj zamilovala. Spravedlivý čert a vodník však včas zasáhnou...
