Trautenberk, Anče, Kuba, hajný a Krakonoš - oblíbené pohádkové příběhy. Chamtivý a lakomý Trautenberk, žijící v horách na samé hranici Krakonošova hájemství, by chtěl být velkým pánem. Ale celé jeho panství tvoří chalupa, kousek lesa, pár luk a polí. Jedinými jeho poddanými jsou Kuba, Anče a hajný. Příběhy, např. Jak Trautenberk lovil v Krakonošově revíru, Jak Kuba utekl ke Krakonošovi, Jak chtěl Trautenberk peříčko z Krakonošovy sojky...
Názvy jednotlivých epizod:
1. Jak Trautenberk lovil v Krakonošově revíru
2. Jak Trautenberk chtěl peříčko z Krakonošovy sojky
3. Jak Trautenberk topil Krakonošovým dřevem
4. Jak Kuba utekl ke Krakonošovi
5. Jak Trautenberk vystrojil hostinu pro štěpanického barona
6. Jak šel Kuba ke Krakonošovi pro poklad
7. Jak Trautenberk chtěl Krakonošovo koření
8. Jak Trautenberk kradl zvířátkům zásoby na zimu
9. Jak Trautenberk vyměnil Krakonošovi fajfku
10. Jak chtěl Trautenberk nový kožich
11. Jak šel Trautenberk do hor pro poklad
12. Jak Trautenberk sušil Krakonošovu louku
13. Jak Trautenberk chtěl poslat Kubu na vojnu
14. Jak si Trautenberk pochutnal na čerstvých pstruzích
15. Jak Trautenberk pořádal vepřové hody
16. Jak Trautenberk chytal ptáčky zpěváčky
17. Jak Trautenberk otrávil strakatou kozu
18. Jak Trautenberk odvedl horské prameny
19. Jak se Trautenberk chtěl pomstít Krakonošovi
20. Jak Trautenberk prodával vodu
Druhá z řady příběhů o Rákosníčkovi. Svými radami a vynálezy se Rákosníček snaží pomoci obyvatelům rybníka Brčálníku. Předchází ji RÁKOSNÍČEK A HVĚZDY (1977) a bývá rozdělována na samostatnou část RÁKOSNÍČEK A POVĚTŘÍ, ve které se Rákosníček snaží vyrábět počasí.
Názvy jednotlivých epizod:
1. Jak Rákosníček odhalí velkou podvodní loupež
2. Jak měl Rákosníček strach, že se mu Brčálník vytratí před očima
3. Jak Rákosníček zařídil, aby nebyla doba ledová
4. Jak měl Rákosníček starosti s modní přehlídkou
5. Jak Rákosníček měl co dělat, aby mu vítr nesebral
6. Jak Rákosníček válčil s vodními šneky
7. Jak Rákosníček zachraňoval potopený Měsíc
8. Jak Rákosníček obstarával pro kapry penízky
9. Jak Rákosníček předělával mrtvou vodu na živou
10. Jak Rákosníček kvůli chodíci rybě přišel k ostudě
11. Jak Rákosníček se štikou vyhnali z rybníka lenost
12. Jak Rákosníček popletl všechny vody
13. Jak Rákosníček foukal a pak vyděšeně koukal
14. Jak Rákosníček nevyrobil duhu
15. Jak se Rákosníček nepřičinil o mráz
16. Jak Rákosníček nezaonačil mlhu
17. Jak Rákosníček nezaopatřil oblevu
18. Jak Rákosníček neudělal jasno
19. Jak Rákosníček nesjednal horko
20. Jak Rákosníček nezabezpečil oblačno
21. Jak Rákosníček nepřivolal bouřku
22. Jak Rákosníček nesehnal vítr
23. Jak Rákosníček neobstaral déšť
24. Jak Rákosníček nezařídil sníh
25. Jak se Rákosníček nepostaral o rosu
26. Jak Rákosníček nedodal správné zahradnické počasí
Jarmila Kukačková (I. Janžurová) dojíždí do pražské nemocnice z venkova, kde žije už dvacet let "na psí knížku" s Pepou Padrnosem (J. Lábus) - dělníkem na skládce odpadu a jeho matkou (S. Zázvorková). Jarmila je uklízečkou v nemocnici a pro její jméno jí tam neřeknou jinak než "Kukačka". Kukačko dojděte, Kukačko přineste... Navíc Josefova maminka, u které Padrnos dosud bydlí, nemá Jarmilu příliš v lásce a dává to viditelně najevo Co to je za zázračnou ženu a jak to dělá, že je tak laskavá a pořád samý úsměv? Kde se v ní bere ta energie? Jaktože zvládá život s takovou lehkostí?
Je zázrak, že se hodinový, zcenzurovaný záznam původně dvouhodinové inscenace vůbec zachoval. Mnoha divadelními kritiky je považován za nejobjevnější inscenaci dotyčného desetiletí – nejen herecky a režijně, ale i scénograficky. Ypsilonka, tehdy ještě liberecká, je v mnoha ohledech divadlo zásadní: pro její humor, společnou energii a radost, zvlášť důležitou v době, kdy byl každý zalezlý doma a izoloval se. Zakladatel a umělecký šéf Jan Schmid vymyslel vlastní princip kolektivní improvizace, a přesto se nebál zvát osobnosti, kterým nebylo jinde přáno. Režimní tlaky doléhaly hlavně na repertoár Ypsilonky, jenž byl netradiční a dost často zakazovaný. Michelangelo Buonarroti je tedy jedním z mála ypsilonkovských titulů té doby, které se dočkaly i když zmrzačeného zaznamenání.
Pohádková komedie o tom, jak si král usmyslel, že provdá obě své dcery v jeden den. Princezna Zlata je opravdová krasavice, která nemá o nápadníky nouzi. Hůř je na tom princezna Pepička, které sice osud nadělil dobré srdce a bystrý rozum, ale na kráse šetřil. A tak se pan král rozhodl, že provdá své dospělé dcery najednou a že uspořádá obě svatby společně.
20. júna 2484, 22 hodín 31 minút... Centrálny mozog ľudstva objavil v hviezdnom priestore AL36 neznámy objekt smerujúci k Zemi. Zrážka s vesmírnym telesom by mala za následok smrť šesťdesiatich percent života na nej. Ľudia sa usilujú nájsť prijateľné riešenie a padajú rôzne návrhy. Do úvahy prichádza likvidácia meteoritu či presídlenie celého ľudstva na Mesiac, čo sa však nepáči delfínom, pretože to nerieši ich problém... Do živej debaty vstupuje akademik Richard (JOSEF BLÁHA), fanatický obdivovateľ Adama Bernaua, veľkého matematika konca 20. storočia. Tvrdí, že podľa pamätí tohto génia už v jeho mladosti existoval celkom jednoduchý spôsob, ako presúvať celé kontinenty a planéty v priestore a čase.
Majstrove zápisky o vynáleze a jeho výpočty, žiaľ, zhoreli ešte za jeho mladosti pri požiari domu Bernauovcov. Akademik teda navrhuje uskutočniť cestu späť v čase do roku 1984, do chvíle tesne pred vypuknutím požiaru a v bleskovej akcii zaistiť zošity so vzácnymi výpočtami, samozrajme nenápadne.
Rada Zeme s istými rozpakmi návrh odhlasuje a expedícia ADAM 84, zložená z tých najlepších odborníkov a vybavená tou najlepšou technikou svojej doby (šikovne maskovanou za najlepšiu techniku doby minulej) sa spolu s akademikom Richardom vydáva na cestu časom späť do roku 1984...
Po úvodných problémoch sa dostávajú do horiaceho domu Bernauovcov práve včas, žiaľ, hľadaný zošiť č. 1 nie je na svojom mieste, tam, kde jeho polohu udávali pamäti génia. Akademik Richard napokon sám nedopatrením spôsobí, že zošit opäť zhorí spolu s domom. Richard si uvedomuje, že expedícia už nebude tou bleskovou a úspešnou akciou, akú si predstavoval a bojí sa, že génius prelomu 20. a 21. storočia snáď ani žiadnu formulu na presun kontinentov v čase a priestore nevymyslel...
Česká televízia nesmela seriál Návštěvníci vysielať od roku 1989 kvôli súdnemu sporu v súvislosti s menom postavy akademika Filipa, ktorú hral Josef Bláha. Vdova po skutočnom akademikovi Filipovi zažalovala televíziu pre hanobenie mena jej manžela a televízia spor prehrala. Aj keď vyrobila dokument, uctievajúci pamiatku profesora Filipa, seriál sa jednoducho nesmel vysielať pre súdny zákaz. Hrozilo, že kultový seriál mládeže 80. rokov bude navždy zamknutý v trezore. Česká televízia nakoniec problém vyriešila tak, že premenovala postavu akademika Filipa na akademika Richarda a predabovala všetky dialógy, kde sa jeho meno vyskytovalo. Tým sa nepatrne zhoršila kvalita dialógov, najmä v prvých častiach seriálu, ale seriál tak môžeme aj po rokoch vidieť v repríze opäť na televíznych obrazovkách.
Michal Suchánek jako smolařský začínající strážmistr ve dvou malých komediích Blázen a Eskorta.
Začátek bývá těžký, platí to o jakékoliv práci a v každém oboru. A týká se to pochopitelně i oblasti kriminalistiky. Po letech odstupu se těm začátečnickým letům rádi zasmějeme a jsou zdrojem pobavení. Tak je tomu i v případě televizní inscenace Dvě z policejní brašny.
Třináctidílný seriál o kuchaři Svatopluku Kuřátkovi zachycuje radosti i starosti hlavního hrdiny na pracovišti i v soukromém životě. Je to první seriál, kde měli diváci možnost v určitých fázích ovlivnit, jak bude děj příběhu pokračovat. Hlasovalo se prostřednictvím vypínačů - rozsvěcováním nebo zhasínáním žárovek. Seriál Františka Filipa získal velkou popularitu rovněž díky skvělému hereckému obsazení a zajímavému scénáři Jaroslava Dietla.Epizody:1) Kuřátko2) Omáčka3) Svíčková4) Neděle5) Dieta6) Pivař7) Přepadovka8) Kočka9) Sporák10) Zatáčka11) Podmínka12) Špalek13) Recepce
Oxfordské univerzitní koleje, konec 19. století: Mladistvě ztřeštění spolužáci Charley a Jack mají v úmyslu požádat své vyvolené o ruku, ale dobová etiketa si žádá doporučení důvěryhodné osoby. Charleyho má navštívit bohatá tetička z Brazílie a problém se zdá být vyřešen. Jenže teta ne a ne dorazit a slečny už jsou na cestě. Zoufalá situace si žádá zoufalé řešení - pánové rozhodnou, že Charleyovu tetu bude v přestrojení představovat jejich spolužák lord Babberley (Lubomír Lipský), svolný ke každé recesi. Babberley si ovšem v ženských šatech vůbec neví rady a situace se komplikuje příjezdem skutečné Charleyovy tety (Marie Rosůlková).
Baladický pohádkový příběh o podzemní říši skřítků, na motivy irských pohádek. Když tmy a deštivých mraků, co táhnou nízkou oblohou, přibývá, když se láme říjen v listopad, v Irsku všichni slaví Halloween. Předvečer svátku Všech svatých je časem, kdy venku běhají děti v pitoreskních maskách, dospělí zvedají korbele při světle, které plápolá ve vydlabaných tuřínech a v podzemí ožívá svět skřítků. Je to jediný den, kdy mohou tyto bytosti, ne větší nežli vzrostlá myš, do světa lidí a také, kdy smrtelník může proniknout do jejich říše. A tak i mládenec Paddy - hostinský, všeobecně pokládaný za truhlíka a dětinu, se dostane kouzelnou studnou do Mechového sálu a ve své dobrotě a touze po lásce poruší zákony podzemí. Jak to dopadne s ním a s krásnou dívkou Sinead - to vám bude vyprávět tento příběh, který se odehrává právě o Halloweenu.
