Turecké nebezpečí nemusí být to největší - pozor na víly se zlými úmysly! Nová televizní filmová pohádka na motivy hanácké pověsti. Jan, moravský markrabě, se zamiluje do prosté dívky Maríny, kterou si vezme za ženu. Ale už na jejich bohaté svatbě se věci začnou komplikovat. Zlá víla Plevelice v podobě krásné komtesy dělá vše pro to, aby Jana podřídila své moci. Jeho láska k Maríně bledne, všechno navíc komplikuje válka. Maríně, která před narůstající zlobou svého manžela utíká ze zámku, se narodí chlapec Ječmínek. Čím víc se s ním pak ukrývá, tím hlasitěji se ke slovu dostávají báchorky o dobrotě malého následníka a o jeho nadpřirozených schopnostech. Ve chvíli, kdy se otec Jan setká se svým synkem, všechna zlá kouzla pominou a do kraje zlatavých polí přijde znovu dobrá vůle a láska.
Martin Zounar je velikým jedlíkem, který se nebojí královského vojska, čertů ani práce.
Chudí manželé marně čekají na dítě. Zoufalý muž požádá o pomoc samotné peklo a čerti mu vyhoví: za devět měsíců se manželům narodí syn Nesyta. Když vyroste, vydá se do světa. Práce se nebojí a nabízí pomoc, kde může, ale všechny odrazuje svou nenajedeností. Nakonec vstoupí do služeb samotného čerta... V pohádce Boženy Němcové má Nesyta pro strach uděláno. Nebojí se královského vojska, čertů ani práce. A jak se má k dílu, má se i k jídlu.
Slovenská spisovatelka Božena Slančíková (1867-1951), publikující pod pseudonymem Timrava, se zařadila mezi nejvýznamnější osobnosti své doby, pomáhala svůj národ kulturně povznášet příběhy z vesnice, kterou dobře znala, rovněž zkoumala tíživý úděl ženy. Poeticky rozevlátý snímek s jemným osvětovým nádechem zachycuje důležité body v jejím životě, zvláště pozvolné nabývání sebejistoty, že svým psaním dokáže zaujmout širokou veřejnost.
Film zachytáva život mladej generácie umelcov, formujúcej sa uprostred vojny. Anabella - mladé krásne dievča sa zoznámi so skupinou priateľov, rozochvieva v nich túžby, stane sa predmetom ich predstáv. Očarení jej "zázračnosťou" však nevidia Anabellin smútok, ktorý vyústi v jej tragický koniec.
Podľa rovnomennej knihy Dominika Tatarku
Vlado (DUŠAN TARAGEĽ) práve zložil maturitu a nastupuje ako domáci učiteľ do rodiny veľkopodnikateľa. Ocitá sa vo veľmi zložitom prelomovom období rokov 1947-48. Nerozumie mnohému z toho, čo sa okolo neho deje. Neprestajne prežíva citovú zmätenosť, dostáva sa do rozporu so svojím svedomím a napokon sa musí rozhodnúť medzi láskou a rozumom...
Snímka chcela nadviazať na divácky úspech predchádzajúceho filmu, ktorého je voľným pokračovaním. Pôvab detskej spomienky sa však vytratil a dospievajúci Vlado musí prejsť skúsenosťou februára 1948, aby sa zorientoval v politike aj v ľuďoch.
Už před více než dvaceti letech vznikl varovný snímek o možných následcích globálního znečišťování ovzduší. Vyprávěný příběh ukazuje, jak záleží na odvaze a odhodlanosti každého, kdo na něco podezřelého narazí - jako v případě mladého vědce, jenž zjistí, že chemička v blízkosti jedné vesnice se podepsala na mimořádně zhoršených životních podmínkách v této oblasti. Výsledek však znevěrohodňuje málo životná, málo přesvědčivá režijní práce, inscenační i vypravěčská neobratnost.
Veselohra nakrútená podľa poviedky M. Kukučína. Adam Krt so svojou ženou Evou nažívajú v svornosti, nebyť škriepnych susedov Trnkovcov, s ktorými sa povadia pre kozu a hydinu. Adam Krt sa vyberie na jarmok predať kapce a kúpi v dobrej nálade od Trnku jalovičku. Pálenka ich zblíži, lenže kým sa oni meria, jalovička spred krčmy zmizne. U Krtov nastane súdny deň, lebo Adam prišiel domov bez jalovice, aj bez peňazí. Všetko sa však šťastne vyrieši: Trnková jalovicu doviedla domov a práve na Štedrý večer nastáva medzi rodinami túžobné zmierenie.
Kočovný kouzelník, schopný naslouchat tajům dětské duše, dokáže stvořit kouzelnou zemi zvanou San Jago di Campanella i v zapadlé podhorské myslivně. Přijede tam těsně před vánočními svátky a tamním dětem dokáže rozdávat pohodu plnou uklidňující fantazie. Avšak tvůrci nezapomněli poskytnout důležitou radu, určenou nejen dětem: nemá smysl toužit po pohádkovém světě, jestliže ideální zázemí vytváří laskavá rodina, v níž vyrůstáme a žijeme. A nebo v širším měřítku celý stát, jenž se o nás vzorně stará.
Vrcholné dílo němého filmu francouzské kinematografie. Monumentální historická freska francouzského režiséra Abela Ganceho o Napoleonově životě. Děj je složen z jednotlivých epizod vojevůdcova života, který se v konečné podobě skládal ze šesti dějství. Na začátku popisuje jeho dětství a studia na vojenské akademii. Následuje uvěznění na Korsice, odsouzení k smrti a útěk do Paříže. V dalším dějství dovede Napoleon francouzskou armádu k vítězství nad Angličany u Toulonu a stává se generálem. Poté je zatčen a setkává se s Josephine, kterou si později vezme za ženu. Poslední dějství končí italským tažením.
Seriál podle románu E. Basse vypráví o šesti generacích cirkusáckého rodu. Děj se odehrává v rozmezí let 1826 - 1924. Účinkovalo zde více než 100 hlavních herců. Mezi nejvýraznější postavy patří Carlo Humberto, zakladatel cirkusu, jeho zeť Bernard Berwitz, který tragicky zahyne v tygří kleci a poslední ředitel Václav Karas, který se snaží oddálit krach cirkusu. Dluhy však přerostou únosnou mez a Václav odchází se svojí manželkou Helenou do Prahy. Zde zakládá Varieté Humberto. Je úspěšný, jejich premiéra oslní Prahu. Trápí ho však syn Petr, který místo aby podědil cirkusové umění, studuje matematiku. Smysl svého života znovu nalezne až ve vnučce Lidce, vynikající tanečnici, která se nakonec rozhodne dál šířit jméno Humberto pod pseudonymem Ludmila Humberto. Ústřední melodii k seriálu složil Karel Svoboda.
