Hrdinou je líný krejčovský tovaryš Labakan, který se oblékne do přepychových šatů pro bohatého emíra a když vidí jak uctivě jej lidé na tržnici zdraví využije příležitosti, která se mu nečekaně naskytne. Seznámí se totiž se sultánovým synem Omarem, který vyrůstal u vznešeného káhirského paši a nyní se vrací domů. Labakan mu ukradne poznávací znamení, sultánovu dýku, a vydává se za něj. Sultánova žena však pozná svého pravého syna a přiměje sultána, aby oba muže podrobil zkoušce. Oba mají dokázat svou zručnost ušitím korunovačních šatů, což se samozřejmě povede jen skutečnému krejčíkovi Labakanovi. Aby nebylo pochyb rozhodne se sultán ještě pro jednu zkoušku.
Výpravná filmová pohádka natočená ve spolupráci Slovenských a Německých filmařů, vypráví známý příběh spisovatele Wilhelma Hauffa, který už v padesátých letech natočil Václav Krška pod názvem Labakan. Novým prvkem v pohádkovém příběhu je mluvící kouzelná jehla, natáčelo se v moravské Lednici a jugoslávském Dubrovníku a ve filmu zpívá Darina Rolincová.
Historická koproduční komedie, odehrávající se v době sedmileté války (1756-1763). Přesněji v roce 1757, kdy pruský král Friedrich II. (Herwart Grosse) obléhal Prahu a snažil se ji dobýt. Praha však pod vedení udatného švagra Marie Terezie Karla Lotrinského (Josef Kemr) a jeho ženy Anny Marie (Helena Ružičková) vzdoruje. Tak si Friedrich II. nechá dovést na pomoc pověstného zloděje z města Halle Andrease Christiana Käsebiera (Manfred Krug). Käsebier rád, pod hrozbou šibenice souhlasí. Nejde mu však o pruské vítězství, ale svoje přežití a prospěch.
Filmový prepis úspešného románu L.Balleka Pomocník. Dej filmu je situovaný do prostredia malého mestečka na južnom Slovensku, kam v raných povojnových rokoch prichádza mäsiar Štefan Riečan, odbojár a statočný človek, aby po skompromitovanom maďarskom živnostníkovi prevzal jeho výnosný obchod - a spolu s ním aj jeho bývalého pomocníka Volenta Lančariča. Na Riečanovom osude zobrazuje film vnútornú drámu človeka, ktorý aj za cenu samoty, hlbokého poníženia a stroskotania osobných vzťahov sa nespreneverilsvojim zásadám. Bohatý dej filmu je ojedinelou výpoveďou o zložitom období povojnovej rekonštrukcie našej krajiny.
Príbeh rodiny Riečanovcov, ktorá sa po druhej svetovej vojne presťahovala na juh Slovenska, kde po maďarskom utečencovi získala mäsiarstvo. Po bývalom majiteľovi zdedila aj sebavedomého pomocníka bez pevnejších morálnych zásad, Valenta Lančariča. Jeho výpomoc prinesie rodine bohatstvo, no v konečnom dôsledku spôsobí jej rozpad. Režisér Zoro Záhon spojil vo svojom najúspešnejšom filme silný dramatický príbeh s výbornými hereckými výkonmi, medzi ktorými vynikol najmä predstaviteľ pomocníka Gábor Koncz.
Film vypráví originální formou neobyčejně působivý příběh nevlastních sourozenců. Sourozenci celý život marně bojují proti vzájemné přitažlivosti, ale jejich láska je silnější, než veškeré zákazy. Pro lásku většinou obětujeme více, než jsme původně chtěli.
Ve starém, zanedbaném domě kdesi na samotě žije matka se svou dcerou celkem spokojený život. Z jejich romantické idyly je vyruší až nečekaná návštěva - cizinec, doprovázený mondénní překladatelkou. Matka získává k cizinci vztah, což se nezamlouvá dceři, která vše komentuje vnitřním hlasem, ani překladatelce, která si na cizince osobuje právo. Film rozehrává podobenství o náročnosti a nejednoznačnosti lidské komunikace, o vyprázdněnosti slov, o špatných mezilidských vztazích i o věčném tématu soužití muže a ženy.
Rodina pražského měšťana a mistra malíře pokojů Václava Kondelíka žije ve svém domě v Ječné ulici spokojeně. Klid naruší pozvání na "zástěrkový večírek", kde se dcera Pepička seznámí s mladým magistrátním úředníkem Františkem Vejvarou. Oba mladí lidé se do sebe zamilují. Jejich vztah podporuje i paní Kondelíková, neboť Vejvara by se mohl stát pro dceru vítaným ženichem. Pepiččina známost však naruší ustálený pořádek Kondelíkova života. Kondelík se na naléhání Vejvary a rodiny zúčastní nepodařeného tajného výletu Sokolů, musí jít na ochotnické představení Břetislava a Jitky, v němž Vejvara hraje hlavní roli, při večerní slavnosti s ohňostrojem spadne do Vltavy. Konečně se však zdá, že všechno spěje ke kýženému cíli - ke svatbě. Vejvara je povýšen a požádá o Pepiččinu ruku. Přípravy ke svatbě ještě přeruší návštěva Vejvarovy bývalé bytné Muknšnáblové, která tvrdí, že Vejvara má závazky k její dceři. Když se celá záležitost vysvětlí, nastává den svatby a po něm svatební noc.
Sestřihem sedmi dílů III. série středometrážních filmů, uváděných pouze v televizi, vznikly dva celovečerní filmy "Od zítřka nečaruji" a "Poplach v oblacích" uvedné do kin. Tento film byl vytvořený z epizod: "Pan Tau - Poplach v oblacích", "Pan Tau - Lov na slona" a "Pan Tau - Noc v safari".
Pohádková dětská komedie o tom, co všechno způsobí procházka Pana Tau na křídle letadla a slůně Bimbo, které mu ukradne kouzelný klobouk. Značný rozruch vzbudí mezi cestujícími letadla mířícího do Prahy elegantní muž v buřince, který se s naprostým nezájmem o přírodní zákony prochází po křídle. Někteří ho považují za halucinaci, jiní za trik a III. bezpečnostní inspektor Málek za zašifrovanou zprávu o únosu. Jedině malá Alenka ví, že je to laskavý kouzelník pan Tau. Ten není po přistání letadla samozřejmě k nalezení a zatímco se horlivý Málek ujímá vyšetřování, přijde pan Tau o kouzelnou buřinku, kterou mu ukradne slůně Bimbo, čekající na letišti na převoz do Safari. Aby ji získal zpět musí se ukrýt ve voze a čekat na vhodnou příležitost. Jako by už to nezpůsobilo panu Tau dost potíží, najde buřinku zřízenec Kalous a ještě navíc po krátké zastávce mezi poli ujede, aniž by si všiml, že Bimbo opustil špatně zajištěnou klec. Pan Tau se tak ocitá bez buřinky, zato se slůnětem v patách mezi poli, kde záhy způsobí řádný rozruch. A buřinka je v nedohlednu.
Vysloužilý voják Martin se po dvanácti letech služby vrací domů. Cestou se zastaví v malé valašské dědine, kterou ovládá lakomý a bezohledný fojt s pomocí podlézavého drába a místního faráře. Martin se stává svědkem toho jak pro pár dlužných grošů sebere vdovci Kryštofovi a jeho pěti dětem jedinou kravku, jak zapírá zaplacení dluhu Jury a Juříčka, které pak nutí pracovat ve svém lese zadarmo, jak upírá dědický podíl svému bratrovi Štěpánovi, zamilovanému do půvabné Aničky. To všechno Martin nechce nechat jen tak a proto se rozhodne vesničanům pomoci a fojta ztrestat. Zanedlouho se ve vesnici začnou dít podivné věci a fojt má stále větší strach, že za vším je čert. Místo něj se objeví Martin s lstivým plánem, jehož hlavní součástí je recept na sekyrkovou polévku.
Pozapomenutý snímek zpracovává valašskou lidovou pohádku o vojenském vysloužilci, jenž chytře nápálí hloupého, ale o to zištnějšího chamtivce. Zadání je jednoduché i přitažlivé - jak uvařit ze sekyrky polévku - avšak zpracování přes náběhy z folklórnímu ladění zůstává hodně neumělé, málo zajímavé.
V zemi krále Dobromila se přestala cenit poctivá práce, slušnost, čestnost a úcta mezi lidmi. Do krajiny se místo toho postupně vkrádá moc pekla a tak ti, ve kterých zůstal ještě zbytek slušnosti, raději prchají pryč. Trochu popletená bylinářka Apolena má svůj sen, že krajinu zachrání jen neznámy "spasitel", který přijde s oslem a vezme si královu dceru Aničku za ženu. Kdo by však věřil bláznivé bylinářce, která svými "zázračnými" bylinami vždy natropí víc zmatků než užitku? Když je v kraji nejhůř, král v bezmocnosti upíše svoji duši peklu a vládu převezme jeho podlý ministr. Tehdy přichází do království nenápadný, veselý snílek Filip...
Záměrem tvůrců tohoto filmu bylo vyzdvihnout bohatý inspirující odkaz originální umělecké osobnosti Emila Františka Buriana. Chtěli ho dnešním mladým lidem přiblížit prodtřednictvím hudby, písní a divadelních inscenací tak, jak se k nim dnes vrací mladá generace. Děj této velké obrazové a hudební koláže - kinokonceru - se odehrává v sočasnosti a jeho průvodcem je mladý zvukař David, pro něhož výstava o Burianovi je popudem k tomu, aby se o tohoto avantgardního umělce více zajímal. Vzájemně se tu propojují dvě linie - dokumentární, faktografická: těžící z dobového materiálu a archivních snímků - a fiktivní: aranžované inscenace, příběh zvukaře Davida. Režisér Vladimír Sís využil svých zkušeností z Balady pro banditu a s pomocí moderních vývojových prostředků natočil filmové dílo, které přes určitou dramaturgickou neujasněnost zaujme svou neobvyklostí a originalitou.
