V roce 2029 se mnoho změnilo (například jako nejcenější platidlo se považují smaragdy), ne však lidé. A tak i v této budoucnosti existují velcí mafiáni, které je nebezpečné okrást. Perfektní zloděj překoná dokonalá bezpečnostní opatření v tajné továrně na třídění smaragdů a na útěku je spolu s jednou z otrokyň omylem zavřený do nákladového kontejneru. S ním se dostane na vesmírnou loď, kde je náhodou také přepravován v hibernační komoře na vězeňskou planetu spolu s dalšími vězni onen velelump. Díky spojenci na palubě se dostane ven, osvobodí ostatní vězně, zajme posádku. Jediný, kdo stojí proti němu je náš úspěšný zloděj, který musí osvobodit posádku. Stojí proti němu nejen banda vrahů včetně androida v odobě krásné dívky, ale i tupý velitel vězeňské planety, který chce vzbouřené vězně pozabíjet i za cenu zničení celé vesmírné lodi včetně posádky. Čas běží, jaderné rakety míří k lodi. Bude čas zachránit si život? A pak jsou tu i ty uloupené smaragdy...
Koprodukční projekt s Jugoslávií sice měl velké ambice, chtěl vyprávět bizarní příběh s metaforickými ambicemi, avšak výsledkem byla nepříliš přesvědčivá tragigroteska o drobném úředníčkovi, jemuž se stane osudným nuda na ospalém provinčním městě. Okolí, které prahne po nějakém vzrušení, jej totiž chce dohnat až k sebevraždě.
Slovenská filmová veselohra podle stejnojmenné povídky národního umělce Janka Jesenského. - Děj se odehrává v roce 1910 ve venkovském slovenském městečku, žijícím ve znamení posledních příprav na slavnostní ples. Avšak příchod vojenského oddílu obrátí celé městečko vzhůru nohama. Někteří místní kavalíři, kteří se obávají o své snoubenky, chtějí v poslední chvíli ples odložit, ale první muž městečka, hlavní slúžný Lálik, a velitel oddílu, oberst von Rumplay, rozhodnou nakonec o tom, že se ples koná. Při čtverylce jsou však důstojníci a jejich tanečnice překvapeni poplachovým signálem, který z bujnosti vytroubil voják Miško Marce, služebné u Láliků, kde si za nepřítomnosti panstva několik vojáků s děvčaty udělali vlastni slavnost. Ples je tím přerušen, oberst dá rozkaz k odsunu vojska z města a místní dámy i s dcerami sklidí za své chvilkově vzplanutí k fešným důstojníkům všeobecný posměch. (FILMOVÝ PŘEHLED 49 / 1955)
Ironický pohľad na malomeštiacke časy pred prvou svetovou vojnou. Dámy miestnej smotánky sú potrestané za svoje chvíľkové poblúznenie k dôstojníkom vojenského oddielu, ktorý príde do malého slovenského mestečka v roku 1910, v čase konania mestského plesu.
Vše začíná turnajem, na němž udatní rytíři bojují o přízeň Vandy, Barbory a Marušky, tří dcer krále Pravoslava. Zatímco nápadníci Vandy a Barbory zdolali úspěšné své soky, Maruška uteče do své zahrady a setká se tu se svým tajným ctitelem. Krásný a tajemný princ je ve skutečnosti synem Krále podzemí, který jej marně varuje před lidskou povrchností. Král chce korunu svěřit té z dcer, která mu nejvroucněji vyjádří lásku. Zatímco Vanda s Barborou mluví o zlatě a špercích, Maruška prohlásí, že má otce ráda jako sůl, která je pro ni nad zlato. Uražený král Marušku vyžene z paláce a hrubě poníží Solného prince. V té chvíli se zjeví král podzemí a Pravoslavovo království prokleje. Všechna se sůl se změní ve zlato. Počáteční radost však netrvá dlouho. Je na Marušce, aby zachránila nejen království svého otce, ale i Solného prince, proměněného v sochu.
Slovenský umělecký film. - Příběh se odehrává v městě Trnavě v XVIII. století. Především zachycuje situaci a vzájemný vztah moci světské a církevní v protikladu ke studentům university a prostým podřízeným. Malíř Petr má namalovat oltářní obraz Umučení svaté Julie. Modelem k obrazu je rychtářova žena, paní Aranka. Je to povrchní měšťanka, která sice nemá nic z výrazu světice, ale líbí se rektorovi Melchiorisovi. Malíř se vzepře. Ničí obraz a jde vyhledat model pro svou Julii. Nachází prosté rybářské děvče. Napětí se vystupňuje, když bývalý trnavský kat, nyní sluha Melchiorisův - Jakub Krvaj - poznává v namalované světici „bosorku", kterou přikázal kdysi upálit. - Základním motivem celého příběhu je kritika nesmyslnosti bezpráví páchaného společenským řádem. Kritika silně vyznívá i ze samotného závěru s optimistickou perspektivou vítězství spravedlnosti a dobra. - Film representoval československou kinematografii na X. mezinárodním festivalu v Karlových Varech. (FILMOVÝ PŘEHLED 35 / 1957)
Klasická slovenská pohádka o princezně Lásky květ, která miluje drahé kameny a přes otcův zákaz tajně navštěvuje zakázanou Kamennou dolinu. Netuší, že je v ní uvězněný nebezpečný Zemětřas, který se kdysi pokusil zmocnit její matky. Král by nejradši tvrdohlavou princeznu vdal a proto ji nabídne jednomu ze třech synů svého přítele ze sousedního království - krále Levoslava. Jedním z nich je i Radko, kterého přezdívají Pecivál, protože stále vysedává na peci. Co se v něm však skutečně skrývá, netuší ani jeho vlastní otec...
Slovenská komédia, ktorá rozpráva príbeh o legendárnom hybskom zbojníkovi Pachovi, sa radí k divácky najúspešnejším filmom. Pacho nie je historická postava. Je len modelom možného a vysnívaného zbojníka, ktorý okrem toho, že bohatým berie a chudobným dáva, neznáša krivdy a feudálny útlak. Častejšie ako svaly používa rozum. Vie si poradiť v každej situácii za pomoci sebe tak vlastnej šikovnosti a prešibanosti. So svojou družinou, pritom zažíva nevšedné dobrodružstvá. Rešpekt a obdiv nevzbudzuje len u mužov. Napriek tomu, že nepatrí záletníkom, ženy, nevynímajúc cisárovnú Máriu Teréziu, sa bijú o jeho priazeň...
Krátce po válce se vrací do horské vesničky muž jménem Boris. V místní hospodě se dozví o jistém Jánovi, který se ztratil. Přijde do jeho domu a představí se rodině jako jeho přítel. Domácím - sestře, manželce, otcovi vypráví příběh, který vypointuje až do Jánovy smrti. Sylvia se do Borise zamiluje, stane se jeho milenkou bez toho, že by chtěla vědět, zda k ní něco cítí. Otec rodiny umírá a Laura je dalším objektem Borisovy touhy. Nikdy se nesmířila s myšlenkou, že její manžel je mrtvý, ale neodolá kouzlu neznámého. Jednoho dne se však Ján vrátí...
Viktor Tauš se rozhodl vyrovnat se svou dvouletou narkomanii tím, že natočí film o své cestě tam a zpátky. Kanárek je o různých podobách drog - americkém filmu, rockové muzice a heroinu. Společně s hrdinou prožíváme bohémský život mladých filmařů, šokující erotické zkušenosti a první drastické pokusy s drogou. Od původního frajerského experimentu s ním pak procházíme peklem a očistcem. K návratu zpátky může pomoci dobrý kamarád, ale také vůle začít znovu od začátku, odpustit těm, kteří se (snad) na něm provinili, uvědomit si, že hlavní vinu na všem nesu já...
Dílo zobrazuje osvobozování ČSR naší armádou z východní fronty a sovětskou armádou a zároveň i pražské povstání v květnu 1945. Líčí situaci, kdy se vzdává Wehrmacht Sovětům, poslední boje na československém území, vjezd Rudé armády do Prahy. Z pražského povstání si vybírá osvobození pankrácké věznice, chaos v té době v Praze, hrdinské odbojové činy, stavby barikád a chvíle kdy nacisté vedou rukojmí jako živé štíty před barikády (živý štít- žena kříčí v hysterickém pohnutí "Střílejte do nás"). Hlavní hrdina, který se intenzivně a naivně, nicméně hrdinsky zúčastní povstání prožívá v té době i první lásku a doufá, že se po válce příhlásí do školy. V závěru války, je však na střeše pražského činžáku se svou dívkou zastřelen nacistou, který pak spáchá sebevraždu. Před tím, než se milostná dvojice dostane na onu střechu, hlavní hrdina říká: "Přeběhneme tuhle střechu a je po válce". Nepřeběhli. Dojemné je, že v této chvíli nedaleko odsud Pražané slaví osvobození s osádkou tanku, ve kterém je také jeho starší bratr jako voják východní fronty, který křičí "Nazdar Češi, je po válce". Kamera zabírá jeho na ulici, jak se raduje a střechu, kde jeho bratr s přítelkyní leží již mrtví. Film má maličko antiněmecký nádech a chybí v něm třeba hrdinské boje vlasovců.
