Filmy online ke shlédnutí zdarma

Žasnoucí turista David Vávra představuje architektonické skvosty českých, moravských a slezských měst.

Myšlenka natočit televizní cyklus o zapomenutých a skrytých stavbách architektury 20. století našich měst se zrodila v hlavě ostravského divadelního režiséra Radovana Lipuse někdy na konci milénia. Společně s Davidem Vávrou, představitelem žasnoucího architekta, pak připravili natáčení vynikajicího dokumentu v padesáti dvou lokalitách České republiky.

Tentokrát vyrazí David Vávra na stařičkém velocipedu - kostitřasu - z lázní Sedmihorky s požehnáním Jana Nerudy do Sobotky, Kbelnice a Prachovských skal. Náš hlavní zájem se ovšem soustředí na město Jičín a jeho moderní architekturu.

David Vávra projede ve fantastickém perspexovém mobilu město pod Střekovem. Zkušeným průvodcem nám i jemu bude Myslivec z Krásného Března.

Žasnoucí turista David Vávra představuje více i méně známé stavby 20. století. Tentokrát na velbloudu.

David Vávra s pracovním dopravním prostředkem - kolečkem - poznává Karvinou, Havířov a Orlovou. Čeká nás setkání se sovětskými architektonickými poradci, ale chybět nebudou ani zástupci aristokracie - hrabě Larisch a umělců - Josef Mánes.

Jedinečný televizní cyklus humorně zpracovaných dokumentů o architektuře českých měst Vás zavede do měst i míst Severní Moravy, Střední Moravy a Slezska.

V 19. století byly stávky ožebračovaných a bezprávných dělníků potlačovány silou, třeba i střelbou do demonstrujícího davu. Stačilo pak, aby se do konfliktu připletla mladičká dívka - a zbloudilá kulka si našla i ji. Příběh vychází ze skutečné události: do svárovské stávky textilních dělníků v roce 1870 skutečně zasáhly ozbrojené jednotky. Jednou z obětí byla i šestnáctiletá Pavlínka Linková, která se v tomto snímku jmenuje Bernerová. Avšak režisér Karel Kachyňa, snažící se vnést jakousi poetizovanou melancholii, se smířil s pohledem plně poplatným ideologickým frázím, proti bezohledným vykořisťovatelům staví zbídačený proletariát, který se začíná hlásit o svá práva.

Módně stylizovaný "pocitový" film o zahraničních studentech v Praze natočil jako svůj debut řecký absolvent FAMU, který od 70. Let působí ve své vlasti jako úspěšný filmový režisér a pedagog. Zajímavá je herecká účast předních českých jazzmanů. Plastiky ve filmu vytvořil Jindřich Wielgus.

Motáky Julia Fučíka z nacistického vězení se záhy staly posvátnou komunistickou biblí - a v tomto duchu vznikl i uctivý filmový přepis. Hlavní hrdina, optimistický i odhodlaný, se nechává žádnými prostředky zlomit, vystupuje jako zosobnění všech komunistických předností... Dnes víme, že vše bylo jinak...