Knikupec Dalibor Vrána věru nemá lehké žití. Líbí se ženám, a ty se zase líbí jemu, a protože je Dalibor mužem činu, značnou část jeho poctivě nabytého výdělku polknou alimenty. Svou svízelnou finanční situaci se rozhodne vylepšit způsobem zcela originálním. Využije toho, že si jej lidé v restauracích často pletou s číšníkem a začne inkasovat. Netrvá dlouho a stane se nepolapitelným fantomem pražských (a později i mimopražských) restaurací, postrachem liknavých číšníků. Je stále odvážnější a úspěšně se mu daří před manželkou i okolím maskovat zdroj příjmů tvrzením, že si vydělává v nočních podnicích hrou na housle. V Karlových Varech se mu podaří husarský kousek, když zorganizuje honičku místních číšníků sám na sebe. Jenže jak se říká, tak dlouho se chodí pro vodu, až...
Pražský policejní inspektor Trachta a jeho nezkušený praktikant Hlaváček pátrají po záhadně zmizelém továrníkovi Bierhanzlovi. Jeho továrna se zabývala výrobou vyhlášené masti pro růst vlasů. Pan továrník však náhle nečekaně zmizel zůstalo po něm jen pár osobních věcí. Při pátrání narážejí Trachta s Hlaváčkem na spoustu paradoxů. Podaří se jim zjistit, že většina mužů, kteří si svoji plešatost u pana továrníka léčili, po úspěchu také zmizela vždy ale poslali pohled, že s novými vlasy začínají nový život někde jinde. Pátrání vrcholí v tajuplném sanatoriu
S humorem, satirickou příchutí i s nádechem nostalgie líčí tato hořká komedie peripetie malého divadelního souboru (Divadla starých forem), který má sice úspěch u publika, ale zároveň i stálé potíže s nadřízenými orgány. Zachycuje usídlování divadla na nové "štaci" v nevyhovujícím sále periferního kulturního domu, průběh zkoušek nové hry i její premiéru, ale také epizody ze zákulisí. Značný prostor tu mají ukázky z her repertoáru Divadla Járy Cimrmana (Němý Bobeš, Akt, Dlouhý, Široký a Krátkozraký, Dobytí Severního pólu, Cimrman v říši hudby, Vizionář), ačkoli tu jméno fiktivního slavného génia ani jednou nepadne. Film vychází ze skutečných situací, není v něm (kromě her) nic vymyšleného. Odehrává se celý v prostorách kulturního domu a jeho těsném okolí. Hlavném dějištěm je pak stísněné zákulisí, kam ovšem doléhají i ozvuky všedních starostí protagonistů.
Komedie o dvanáctinásobné směně bytů, kterou její organizátor, advokát Radosta, právem nazval Akce kulový blesk.
Připravit, zorganizovat a provést výměnu dvanácti bytů je dílo hodné mistra. Tím ovšem dr. Radosta, jehož excelentně ztvárnil Rudolf Hrušínský, také je. Náhlé těžkosti a komplikace řeší s grácií za pochodu a pro jistotu, aby se v den D všechno povedlo, provede malou generální zkoušku, která odhalí mnohé. Objeví se rovněž drobné problémy, způsobené např. svatbou objednanou na nevhodný termín nebo váháním některých účastníků akce. Zmatek, jenž málem zhatí celou operaci, vyvolá noční cvičení, vyhlášené opilým psychologem Knotkem...
Představuje se nám fiktivní postava génia. V několika epizodách z Cimrmanova bohatého života se nám představuje fiktivní postava všestranného génia naší minulosti, vzešlého z pera Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka.
Příčinu silné obliby blanické pověsti v Čechách vidí Cimrman hlavně v zeměpisné poloze naší vlasti. Shodně s Palackým byl si vědom toho, že " jsme tu v Evropě jako zrnko mezi dvěma mlýnskými kameny. Ze západu na nás naléhá imperialismus germánský a z východu nás drtí rozpínavost kolosu velkoruského. Není divu, že takto tísněný malý národ hledá sobě ochrany nadpřirozené, a i zázračné, neboť jedině zázrakem lze tu přežít."
Česká filmová komedie o lásce, neobvyklé závěti a také o tom, že v zubní ordinaci lze napravit víc než jen churavý chrup. A pokud ne v každé, pak u doktora Karla Matyse zcela jistě. Doktor Matys totiž zaměstnává dva laboranty, bratry Aloise a Benjamina s příhodným příjmením Zoubkovi. Ti jsou nejen příčinou mnoha zmatků v ordinaci i mimo ni, ale také příležitostnými chůvami. U mladého lékaře totiž žije jeho ovdovělý nevlastní otec, lesní správce ve výslužbě Václav Bezdětek, a jeho čtyři malé děti. Protikladem téhle domácnosti plné mužů jsou ostře feministické rozhlasové přednášky jisté Marty Kočové, která rozčiluje všechny muže tím, jak halasně brojí proti mužskému pokolení, jemuž ženy jen posluhují a ještě rodí děti "na zakázku". Kupodivu je to mladá atraktivní žena, která se ještě ke všemu navzdory svým názorům zamiluje do doktora Matyse. Toho by bratři Zoubkovi rádi oženili, potíž je v tom, že by nejprve museli najít novou ženu také Bezdětkovi. Tomu se sice zalíbí ovdovělá paní Kočová, shodou okolností matka Marty, ovšem i tady je potíž. Podle manželovy závěti totiž smí uzavřít další sňatek až poté, co se vdá Marta. Jinak přijde o dědictví sto tisíc korun. Navíc vyjdou najevo utajované Bezdětkovy děti, což obě ženy urazí a jak se zdá, tak z vyhlídky na dvojitou svatbu sejde. Naštěstí jsou tu spolehliví bratři Zoubkovi.
Papírník Putička na naléhání dětí opustí svůj malý krámek a přestěhuje se do Prahy. Aby zahnal nudu, přijme místo příručího v papírnictví mladé vdovy. Společně obchod rozšíří a nakonec se vezmou...
Profesor Partyk je slavný chirurg. Pro nával práce v sanatoriu zanedbává svou půvabnou ženu Pavlu. O místo u Partyka se uchází mladý lékař Jáchym. Na chodbě sanatoria potká Pavlu, která se mu představí jako Marie Novotná. Protože si jsou vzájemně sympatičtí, začnou se spolu scházet. Partyk si všimne, že se jeho žena už v sanatoriu neobjevuje, a začne ji podezírat z nevěry. Jáchym mu vypráví o své přítelkyni a Partyk projeví zájem ji poznat. Pavla setkání odmítne. Partykovo neurčité podezření, že Marie je vlastně Pavla, se potvrdí, když zachytí v telefonu její vzkaz, aby dr. Jáchym ihned volal Marii Novotnou. Pošle Jáchyma do svého domu s dopisem pro Pavlu a ten pozná, že jeho milovaná Marie je vlastně Partykova žena. Zdrcen odchází ze sanatoria. Partyk zažádá o rozvod a chce si pak vzít doktorku Severýnovou, která ho miluje. Pavla mu oznámí, že čeká dítě. Ženský lékař zjistí, že je těhotná již šest měsíců. Partyk si uvědomí, že očekávané dítě je jeho, a vrátí se k Pavle.
Kopie filmu se nedochovala (metráž byla 2780 metrů) - jedná se o poslední nedochovaný dokončený dlouhometrážní film (další dokončené dlouhé filmy se již dochovaly).
Táňa Čepeláková žije šest let spokojeně v dívčím penzionátě mezi veselými kamarádkami. Mladý přítel jejího otce, Rudolf Kolínský, se s ní chce oženit, ale Táňa tvrdošíjně odmítá. Nechce se vrátit domů, protože je přesvědčena, že druhá otcova žena je zlá macecha. Nakonec však zvítězí zvědavost a Táňa se rozhodne vstoupit pod cizím jménem do služeb svých rodičů. Přítelkyně její matky, paní Ebrmanová, Táňu v jejím plánu podpoří, ale tajně se domluví s jejími rodiči, kteří chtějí dceru přivést k rozumu. Táňa nastoupí jako společnice ke své maceše. Když jednou vyslechne, jak si macecha smlouvá schůzku s Rudolfem, rozhodne se zasáhnout. V převlečení se dostaví na určené místo. Je překvapena, když ji Rudolf pozná. Rodiče dále hrají s Táňou svou hru a nechtějí se k dívce znát. Až paní Ebrmanová učiní celé komedii šťastný konec. Z žabce Táni se stane Rudolfova nevěsta. (Podle dobového popisku)
