Starožitník Kohout není zlý člověk. Má však ideál: Být doma neomezeným pánem. Nevidí proto přání své ženy, ani to, že dcera Helena si našla ženicha, že druhá dcera se zamilovala, a že syn je vášnivý plavec. Chtěl by řídit jejich život podle svých staromódních představ. Zdenčin nápadník inženýr Bečvář však léčkou pronikne do Kohoutovy přízně (prý chce o jeho výchovných metodách napsat knihu). Starožitník mu dokonce sám nabídne Zdenčinu ruku. Do děje navíc vstupuje Kohoutův bratr, lesník, který přijíždí do Prahy na návštěvu. Shodou okolností si oba bratři vymění role a tak rodina považuje otce za milého strýčka a stěžuje si mu na jeho chování.
Továrník Bartoš byl přísný, nepřístupný protiva, postrach všech svých zaměstnanců. To ovšem platilo pouze do dne, kdy na procházce spadl se srázu. Zranil se, nedokázal sám vyhledat pomoc - a tehdy ho našel skalák Fábera a vzal ho k sobě do chalupy, kde žil s dcerou a dvěma osiřelými synovci. Byl to chudý člověk, jeho domácnost však přímo dýchala láskou a porozuměním. Několik dnů strávených mezi těmi milými lidmi Bartoše hodně poznamenalo, po návratu do svého světa byl jako vyměněný. Choval se laskavě, dělníkům zvýšil platy, pilně navštěvoval rodinu svého nového přítele a radoval se z věcí, jichž si dřív ani nevšiml. Jednoho dne se ovšem dozvěděl, že si jeho synovec chce vzít Fáberovu dceru, a zapomenutá pýcha znovu nabyla vrchu...
V roce 1911 dával Stáňa Járský hodiny hudby malé Jiřince Horníkové a vášnivě se zamiloval do matky své žačky. Večer před jeho odjezdem na studia mu paní Helena podlehla. Po devíti letech potkal inženýr Járský v Praze odrostlou Jiřinu - a opět ho potkala i láska. Ani tentokrát mu však štěstí nepřálo, dívka musela zachránit rodinnou továrnu výhodným sňatkem. Po dalších devatenácti letech se generální ředitel Járský vrací domů po dlouhém pobytu v cizině. Má prošedivělé skráně, stále je však šaramantní a elegantní. Jak dopadne setkání s mladičkou Helenkou, vnučkou a dcerou jeho bývalých lásek?
Manželé Kráčmerovi pracují pilně v zelinářské zahradě. Šetří na věno jediné dceři Betynce, která má vážnou známost s medikem Zdeborským. Inspirováni zprávou v novinách, rozhodnou se Kráčmerovi koupit los. Kráčmerka ho přinese domů s pláčem, protože se jí zdá, že vyhodila celý majetek. Po bezesné noci se vydá do prodejny, aby los vrátila. Je však pozdě, tah už proběhl. Znovu se vrací Kráčmerka s pláčem, tentokrát se zprávou, že vyhráli. Kráčmera jde ověřit výhru pro jistotu na loterní ředitelství. Vrací se nadšený, neboť skutečně vyhráli a to dokonce dva miliony korun. Rozhodnou se koupit činžovní dům, ale obratný realitní agent jim vnutí bývalý šlechtický palác. S vlastnictvím domu získají Kráčmerovi povinnost starat se o Mozartův pokoj. Prostí manželé se často zlobí, že jim pan Mozart nepřijde nikdy poděkovat, i když neustále uklízejí po jeho mnohých návštěvnících. Poté, co se Kráčmerům ztratí peníze a jsou nalezeny pečlivě ukryté v Kráčmerčině posteli, může si Betynka vzít Zdeborského, nyní už dostudovaného lékaře.
Adině Mandlové to sluší i v pánském obleku. Statkář Orlický má za sebou tři nepovedená manželství. Tato zkušenost z něj udělala zapřisáhlého nepřítele všech žen. Na jeho panství mohou pracovat pouze staří mládenci a k témuž údělu nutí i svého synovce a univerzálního dědice Ríšu. Jednoho dne však strýček zjistí, že se Ríša tajně schází s dívkou, rozlítí se a rozhodne se ho ze závěti vyškrtnout. Má totiž v záloze vhodnějšího dědice: kabaretního tanečníka a zpěváka Adu Bártů, potomka své sestry, která se kdysi provdala proti vůli rodičů. S příbuznými se potom léta nestýkala, a tak starý pán nemá ani tušení, že domnělý synovec Ada je ve skutečnosti rázná a podnikavá neteř... Film z roku 1938.
Kartářka věští doktorovi Přeloučovi, že se ožení s třetím chudým děvčetem, které potká. Továrnikova dcera Míla by se chtěla stát jeho ženou a jako chudobné podomní prodavačce se jí podaří dostat se do jeho domácnosti. Doktor Přelouč je z dívky nadšený, snaží se z ní vychovat dámu, ale když zjistí, že ho oklamala, zavrhne ji. O Mílu se však začne ucházet tenisový šampión a doktor si uvědomí, že ji miluje. Remake němého filmu Svatopluka Innemanna z roku 1926, kde Kohoutovu roli hrál Vlasta Burian. V obou verzích hrála stejnou roli Antonie Nedošinská.
V oddechové situační komedii Vladimíra Slavínského z roku 1940 se můžete podívat na to, co všechno se může přihodit, když nepříliš majetná dívka prožije dva týdny dovolené ve velkém luxusním hotelu. Usmálo se na ni štěstí a v novinové anketě získala hlavní výhru. Jak se později ukáže, je to i výhra životní...
V roli půvabné hrdinky uvidíme hvězdu naší předválečné kinematografie Adinu Mandlovou. Jejími partnery v pestré přehlídce významných hostů hotelu i personálu jsou další tehdejší slavní herci - Raoul Schránil, Rudolf Deyl starší, Bohuš Záhorský, Miloš Nedbal a Jaroslav Marvan.
Hlavní postavou je čerstvě jmenovaný docent MUDr. Jakub Johánek, psychiatr a nesmělý abstinent, který se výjimečně rozhodne oslavit s přáteli v nočním podniku své jmenování. Oslava, která se protáhne do pozdních hodin a množství alkoholu způsobí hrdinovi dočasnou ztrátu paměti a ráno se starý mládenec Johánek nestačí divit. Už dlouho sice pokukoval po půvabné sousedce, chudé Kateřině, víc mu však vrozený stud nedovolil. A teď, sotva se jeho mozek vzpamatoval z útoku nebývalého množství alkoholu, mu podnikavá spolubydlící jeho sousedky oznámí, že Kateřinu v opilosti zneuctil, aby tak poněkud svérázným způsobem pomohla kamarádce, která milého a dobře zajištěného pana doktora také miluje.
Muži v plné síle si neradi přiznávají, že je ubíhající léta nezadržitelně posouvají na druhou kolej. Továrník Richard Osten je na tom stejně. Věk mu nelibě připomínají pouze prošedivělé skráně, jinak si ho odmítá připustit. Nejlépe se cítí ve společnosti mladých krásek, u nichž zaznamenává stejné úspěchy jako v podnikání, a tak se rozhodně nehodlá vzdát svého postavení. Jednoho dne se tedy nutně dostává do sporu s jediným synem Jiřím, který se "potatil", má pořádně tvrdou hlavu i silnou ctižádost. Syn opouští rodný dům, aby se vymanil ze závislosti na otci, změní si jméno a přijme místo u konkurence, kde začíná od píky. Tehdy potkává hezkou švadlenku Tonču a nad otcem náhle visí nejhorší hrozba, jakou si dovede představit - mohl by se stát dědečkem! Osten starší se ji rozhodne zlikvidovat po svém: pokusí se dívku synovi přebrat...
Režisér Vladimír Slavínský proslul jako obratný tvůrce nenáročných komedií a tklivých melodramat, za okupace se však vzepjal k umělecky hodnotnějším počinům. V tomto snímku zužitkoval jedno z Arbesových romanet. Vypráví zde o suspendovaném právníku, jenž u hospodského stolu pomáhá nezištně bědným a chudým, aby se domohli svých práv. Ale přesto jej provází tíživé tajemství, údajná dávná vina, která se opět vynoří jako zlověstná obžaloba morálních kvalit hlavního hrdiny. Otomar Korbelář v titulní roli předvedl jímavou studii zneuznalého člověka a režisér citlivě postihl staropražské prostředí.
