Venkovan Josef Bezoušek se vypravil do Prahy na delší návštěvu v rodině svého syna advokáta. Syn, snacha i vnučky ho přijali s otevřenou náručí, a tak si u nich dědeček rychle zvykl a moc se mu v metropoli líbí. Užívá si procházek i městských atrakcí a mimoděk se přitom zamíchá do příběhu zakázané lásky synovy švagrové. Ta ztratila hlavu pro chudého mladíka, otec její známosti nepřeje a vězní dívku doma. Pantáta Bezoušek se nechtěně ocitne přímo v centru aféry - a už se na něj řítí malér. On sám by ho sice vydržel, před odjezdem z Prahy však chce celou záležitost urovnat ku prospěchu nešťastných milenců... Ve filmu je zachycena část inscenace "Prodané nevěsty" v Národním divadle v režii Josefa Munclingera. Tento námět byl již v českém filmu zpracován pod stejným názvem režisérem Karlem Lamačem roku 1926. Film byl poprvé uveden na Filmových žních ve Zlíně 31. 7. 1941.
Drama mladého venkovského kněze, jež pomůže přes odpor okolí mladé dvojici ke štěstí a sám odchází na jiné působiště. Povedený přepis románové předlohy, jež ještě v době realizace snímku patřila zejména na venkově k oblíbené četbě. Tento snímek byl režisérův filmový debut.
Celovečerní debut Bohdana Slámy DIVOKÉ VČELY je už druhým autorovým titulem v české distribuci. Společnost CinemArt totiž uváděla v kinech i jeho absolventský středometrážní snímek AKÁTY BÍLÉ. Slámova hořká komedie je výjimečná tím, že poprvé od roku 1989 přivádí na plátno vesnické hrdiny a zasazuje je do autentického vesnického prostředí. Tématem vzdáleně připomíná Feničův DŽUSOVÝ ROMÁN (1984) a způsobem zpracování nezapře inspiraci formanovskými filmy šedesátých let a poetikou Saši Gedeona.Osmnáctiletý Kája bydlí ve vesnici kdesi na severní Moravě s otcem-filozofem a s energickou babičkou. Pracuje se ženskými v lese a tajně zbožňuje svou vrstevnici, prodavačku v místním krámku Božku. Ta však chodí s frajírkem Laďou. Když do vesnice přijede z Prahy Kájův starší bratr Péťa, který se živí jako cesťák, začnou se vztahy mezi jednotlivými postavami proměňovat. Zatímco Božka, pociťující snad nejvíce vesnickou nudu a beznaděj, nakonec zůstává, Kája, který přišel o panictví, odjíždí s bratrem... Jednoznačným kladem snímku je důraz na realitu dnešního života na vesnici. Autentičnost prostředí i charakterů však nemůže vyvážit vágnost scénáře, který postrádá silný příběh a nahrazuje jej tříští epizod. Snad z obav před přílišnou syrovostí reality opatřil tvůrce téměř všechny hlavní postavy značnou dávkou nesmělosti, ostýchavosti a osamělosti. Zbytečně tak ohlazuje hrany, jež jsou v dnešní době na venkově značně ostré; také vztahy mezi lidmi tam jsou vesměs tvrdší. Zásadní obraz venkovského života mladých lidí, tedy pocit frustrace a zároveň odevzdanost osudu bez vůle hledat jiný životní styl, však jistě odpovídá skutečnosti.Snímek se natáčel v Jiříkově na Bruntálsku, v kraji bývalých Sudet s vysokou nezaměstnaností. Vedle známých i méně známých herců tu vystupují i místní obyvatelé, k nimž patří i představitel Káji. Název DIVOKÉ VČELY (ty se objevují ve filmu jen ve zvuku lesa), souvisí podle tvůrce s tajemstvím, s neklidem a touhou...
Píše se jaro 1945 a blíží se konec Třetí říše. Přesto jsou všechny rezervy nasazovány na záchranu nacistického režimu. I studenti jednoho gymnasia jsou posláni na budování opevněných obranných linií. Avšak uvědomělí mladíci plánují útěk a spojení s partyzány. Jenže boje se nezadržitelně přibližují a prověří každého ze zúčastněných... Film se přidržuje obvyklých žánrových klišé a nepůsobí příliš přesvědčivě, ani neznámé tváře nezjednaly potřebnou autenticitu.
Agenti jsou věční: skupinka tajemných cizinců organizuje útěk odsouzeného válečného zločince, aby ho potrestala podle svých představ ještě pádněji za neodhalené masové vraždy... Ve filmu si snadno všimneme několika neobratně prolínaných rovin: zvažování etického hlediska osobní msty na jedné straně a akčního žánru plného napětí na straně druhé. Ani obsazení neznámých tváří nepomohlo k dosažení potřebné autenticity, tím méně jakékoli myšlenkové naléhavosti.
Komedie z hornického prostředí: Parta předáka Kohuta se chystá přihlásit do soutěže o titul Brigáda socialistické práce. Včichni chlapi jsou pro, jen mladého Ondračku je třeba rázně převychovat... Sotva průměrný pokus o lidovou komedii měl kdysi slušný divácký ohlas, ale už se na něj zcela právem zapomnělo.
Přístupy k důležitým životním hodnotám se mohou různit: zatímco vrcholový sportovec, jenž se prosadil v cyklistice, se snaží svůj talent výhodně zpeněžit, jeho bratr se nemůže kvůli postižené ruce věnovat milované sochařině a hledá náhradní sebeuplatnění. Oba navíc spojuje - a současně rozděluje - milostný vztah k téže ženě. I tento snímek patří mezi nepříliš věrohodné pokusy o psychologický portrét současnosti, mondénně předváděný na ne zcela obvyklých profesích.
Z požáru dřevěného skladiště jsou podezírány děti, které chodily kouřit, a mezi vyšetřovanými se ocitá i malý Saša. Protože se bojí vrátit se domů, utíká společně se starším výrostkem, jenž se již ocitl na šikmé ploše. Nerovná dvojice se různě skrývá, řeší rozpory, ale nakonec se odhodlá za všech okolností si pomáhat...
Slavný detektiv Sherlock Holmes by se rád stal hudebníkem. Do cesty se mu však stále pletou kriminální případy, které musí řešit...
Mladí manželé Hynek a Pavla Dolejšovi se rozvádějí. Hlavním důvodem je podle všeho Hynkova matka, která se mladým manželům neustále plete do života a Pavle dává jasně najevo své antipatie. Náhle přijde telegram, kterým ohlašuje svůj příjezd Pavlin otec Arnošt Provazník. Pavla mu nechce o rozvodu říci a také Hynek se prchlivého tchána bojí, takže se nabízí jediné řešení - předstírat fungující manželství. Hynek rychle nastěhuje Pavlu zpět do bytu své matky. Rozpačité chování mladých manželů si Arnošt vysvětlí po svém a sám je přivede rozpaků, když jim druhý den věnuje nové auto. Hynek chce říci tchánovi pravdu, ale ten ho vůbec nepustí ke slovu. Situace se ještě víc zkomplikuje v okamžiku, kdy se paní Provazníková svěří šokované dceři, že má její otec milenku a proto se budou rozvádět, takže ona se svou rodinou jsou to jediné, co jí zůstalo.
Česká filmová komedie o tom, že všechno zlé je k něčemu dobré.
