Filmy online ke shlédnutí zdarma

Pohádková satira o džinovi z láhve, který plnil každé přání toho, kdo láhev otevřel. Dva dočasní majitelé, řezník Tureček a hostinský Merta, toho jaksepatří využívají a hromadí majetek, dokud to jde. Tureček dokonce každého, kdo se mu nelíbí, změni v šimpanze...

Film scenáristy a režiséra Milana Muchny je českou obdobou slavného snímku Vražedná pole. Také zde se ústředním motivem stala genocida kambodžského obyvatelstva pod vládnou polpotovských Rudých Khmerů, Muchna však tragické události líčí prostřednictví osudů manželského páru, českého lékaře Tomáše (Milan Kňažko) a jeho tamní manželky, tanečnice Khemy. Na počátku příběhu Tomáš přijíždí do Kambodže, je uchvácen exotickým městem, krásnou krajinou, památkami... Seznámí se zde s tanečnicí Khemou a rychle se mezi nimi rozvíjí vzájemné zalíbení. Tomáš se však dostane do sporu s jejím bratrem Chivanem, který jako student v Paříži načichl odporem k úpadkové západní civilizaci, sní o beztřídní společnosti, kde by si byli všichni rovni. Záhy proto odchází do džungle, aby se připojil k bojovníkům proti prozápadnímu režimu. V té době Tomáš a Khema uzavřou sňatek. Na jaře roku 1975 Rudí Khmerové v černých uniformách obsazují Phnompenh. Původní radost mnohých občanů z vítězství revoluce se mění ve zděšení: okamžitě totiž následují všeobecně známé represe, popravy a přesidlování obyvatelstva na venkov. V roce 1979, po vítězství Vietnamu nad polpotovci, se lékař vrací do Kambodže, aby se pokusil najít svou ženu. Objevuje tak plný rozsah hrůz a konečně se dozvídá i o osudech Khemy

Královna Země lva se jen těžce smiřuje se ztrátou jediného syna. Na radu děvčete od potulných kejklířů nechá uvařit jedinou rybu, kterou rybáři uloví v královském rybníce. Vodu nechá vypít kobyle, rybí hlavu dá sníst psici, sama sní rybí maso a kosti dá zakopat do zahrady. Po čase se královně narodí dvojčata Jaroslav a Jaromír. V ten den se narodí i dvě stejná hříbata, dvě štěňata a s z kostí v zemi vyrostou dva meče. Malí princové vyrostou za rok jako jiní za sedm let. Když dospějí, zamiluje se Jaromír do tajemného obrazu krásné princezny. Přes zákaz rodičů se vydá princeznu hledat. Najde ji v podivném království démantových skal, ale aby ji získal, musí splnit tři úkoly. Nedokáže to a zkamení. Na královském zámku Jaroslav pozná, že se bratrovi něco zlého stalo a vydá se mu na pomoc.

Pozoruhodný pokus načrtnout věrohodný portrét nacistického důstojníka, velitele koncentračního tábora, se dotýká protikladných stránek jeho osobnosti - na jedné straně starostlivý, pečující o rodinné blaho, na druhé straně bezcitný nacista, uplatňující bez zábran vyhlazovací politiku. Právě tento člověk, podmanivě ztvárněn Olegem Tabakovem, se ujme třináctileté Emilky z Moravy určené na převýchovu; jejíma očima se pak díváme na vnucenou rodinu, na složité utváření vztahů k člověku, jenž se k ní snaží chovat laskavě. Děvčátko prochází bolestným poznáváním pravé skutečnosti. Během svého pobytu v Německu se snaží nezapomenout na svůj skutečný domov a věří, že se ještě jednou ve svém životě setká se svou maminkou a vrátí se...

Podle předlohy Arnošta Lustiga vznikl snímek, který se dotýká obtížného překonávání válečných traumat. Hrdinkou je židovská dívka, která přestála koncentrační tábory, ale zůstala na světě sama - nikdo z jejích příbuzných a blízkých nepřežil. Osmnáctiletá Dita, mlčenlivá a téměř úzkostně neprůbojná, se však jen stěží orientuje v poválečné společnosti, v níž opět raší bezohlednost a zištnost, kde na ni čekají jen opětovná zklamání, kde jejím pocitům nikdo nerozumí... Vznikla pozoruhodná psychologická studie, která má širší platnost.

Jednu a tutéž událost vidí jinak dítě, jinak člověk dospělý, jinak člověk starý. I Babičku Boženy Němcové jsme četli, čteme a budeme číst stále jinak. Jako děti jsme ji četli bezmála jako pohádku a nejvíc nás zaujaly postavy Jeníka, Adélky, Barunky, psů Sultána a Tyrla. Příběh Kristly z hospody a jejího milého Jakuba nás zaujal ve dvaceti, mnohem, mnohem později jsme porozuměli nářku Viktorky. Ale to jsme se pak dívali zase docela jinak na hry dětí ze Starého bělidla, to už jsme v Adélčiných věčných otázkách slyšeli otázky vlastních dětí, to už jsme věděli, co znamená prázdnota, kterou po sobě zanechává smrt blízkého člověka.

Je známou pravdou, že v základu anekdotické nápady se nemají zbytečně protahovat. To platí rovněž pro tento film, který rozvíjí oblíbené schéma (často zužitkovávané, mimo jiné i ve francouzské komedii Tetovaný) - líčí, v jakých obtížích se ocitne člověk, jenž si nechal na záda vytetovat kresbu malíře, jenž se až po své smrti stal nenadále slavným. Nebožák se tak stává jakýmsi chodícím obrazem, jenž cena neustále stoupá. Navíc se o hrdinu zajímá stále více lidí, jejichž úmyslům lze jen stěží důvěřovat... Režisér Jan Moravec, jenž si napsal i scénář, se opírá zejména o hereckou složku, která vnáší nejvíce spontaneity.

Zamítavé stanovisko cenzury k Máchovu románu Cikáni vyvolá mezi studenty a herci pobouření. Mácha odmítá chodit na divadelní zkoušky a žárlivě střeží svou Lori před stykem s vlastenci. Před příjezdem císaře do Prahy ke korunovaci vyzve Palacký literární veřejnost ke složení oslavných veršů. Mácha napíše jen krátkou báseň, kterou však místodržící zamítne. Básník se straní společnosti, protože chce dopsat básnickou skladbu Máj a dokončit studia. Musí se rovněž postarat o Lori, která mu porodila synka Ludvíčka a kterou její rodina pro nelegitimní vztah s Máchou zavrhla. Máj je konečně vydán tiskem, ale kritiky jsou většinou zdrcující. Mezi studenty je naopak báseň přijata s nadšením. Mácha získá místo adjunkta v Litoměřicích a za Lori a synkem chodí pěšky do Prahy. Chce se se svou snoubenkou oženit a po svatbě se Lori má přestěhovat za ním. Krátce před svatbou Mácha obětavě pomáhá hasit požár. Přitom nastydne a zemře na zápal plic. Tragickou zvěst přinese Lori Máchův bratr Michal.

Příběh vesnického faráře, který bojuje se státními úředníky i vyššími církevními představiteli za záchranu kostela, se odehrává na sklonku 80. let. Pro faráře Holého představuje víra v Boha neotřesitelnou hodnotu a navíc zápasí s pocitem vlastní zbytečnosti a bezmocnosti při setkání s chorobou milované Marjánky. Stejně bezmocný je i před socialistickým režimem, který arogantně likviduje hmotné i duchovní hodnoty.

"Jde v podstatě o uměle vytvořenou věc, nejde o potřebu lidí dostat dohromady nějaké společné téma," řekl Vladimír Michálek o neobvyklém povídkovém filmu, na němž se sešli čtyři mladí režiséři (Čech, Češka, Slovák a Francouz), aby každý po svém vyprávěli příběh na téma "Láska v současné Praze". K čemuž Michálek s opatrností v hlase dodal: "A v tom je to možná zajímavý." Povídky: 1. Karty jsou rozdaný ... 2. Absolutní láska 3. Obrázky z výletu 4. Riziko