Drama z léta roku 1943, tedy z období, kdy okupované Československo figurovalo na mapách coby Protektorát Čechy a Morava. Odehrává se v moravské vesnici Lakotice, kde není jediný Němec, kam válečné události jako by ani nedoléhalySedlák Jura Baran, stíhaný gestapem, uprchl z rodných hor chudobného Valašska, aby se ukryl uprostřed žírné roviny Hané v Lakoticích. Jako cizinec nemá důvěru domácích. Lakotice jsou vesnička o pár staveních, kolem je mezi zlatými lány zrajícího obilí rozeseto dvanáct bohatých statků, jejichž majitelé žijí ve strachu ze Sekala. Je to nemanželský syn z jednoho statku. Má za sebou krušné dětství parchanta, kterým všichni pohrdají, nic mu nepatří, slušné děvče si ho ani nevšimne. Sekal je zatrpklý a krutý, nenávidí všechno a všechny. S Protektorátem přišel jeho čas. Udal už dva majitele statků ze zločinů proti Říši. Dostal za to jejich majetek, oni šli do koncentráku a na smrt. Z parchanta je největší sedlák a dává najevo, že dva statky mu nestačí...
Tragikomický příběh mladého pětasedmdesátníka, věčného snílka, pábitele a recesisty (V. Brodský), který na rozdíl od své milované, ustarané maželky (S. Zázvorková), se odmítá smířit s údělem rezignujícího stáří a žije svůj život jako nikdy nekončící výzvu, v níž každý den se pro něho stává báječnou příležitostí k novému dobrodružství. Spolu se svým věrným a oddaným kamarádem z operety přenáší divadelní role do života a splňuje si tak své nesplněné sny. Vystupuje jako emeritní člen Metropolitní operety, který kupuje zámky, jako revizor, horolezec a dobrodinec. V řadě vděčných komických situací, plných jemného i černého humoru, válčí s manželkou o svou bezstarostnost a nezávislost, s níž vždy znova dokazuje, co je to UMĚNÍ ŽÍT. Tento film o přátelství, lásce a neumírání je věnován Vlastimilu Brodskému.
ANDĚL. Zimním mrazem promodralá tepna velkoměsta, kudy se s ospalou neúnavností stále a znovu proplétají cinkající tramvaje, stovky lidí s hlavami sklopenými k zemi i desítky popojíždějících aut. Chátrající synagoga, vedle rozšklebená hluboká jáma a nad ní varovný prst jeřábu předznamenávající budoucí kovově-lesklé obchodní centrum. Mísí se tu hukot aut, dunění rozvibrovaných kolejí, hlasy lidí, ječáky policejních sirén i nezúčastněně monotónní broukání omšelých amplionků na obchodech o idyle a pohodě vánoc: "Pur-pu-ra-na-plot-ně..." Staniol, Santa Mikuláš, kapři bez hlav a zatoulaní psi nedočkaví své vánoční výslužky!
Prvotina Vladimíra Michálka vznikla na motivy nedokončeného díla Franze Kafky s názvem „Nezvěstný“. Mladík Karel Rossman (Dejdar) si vynutí souhlas rodičů a opouští Prahu, aby odcestoval přes oceán za strýcem Jakobem (Lábus). Jakob je multimilionář, který se vypracoval díky čerpání a prodeji vody. Karel se nechá zasvětit do tajů strýcova impéria a stává se jeho součástí. Jeho slibně se rozvíjející kariéru však zničí setkání s dcerou bankéře Pollundera Klárou (Jarka Rytychová). Rossman se tak záhy ocitá v bahně přístavu, kde se seznámí s opileckým topičem (Schmitzer)...
V kabaretu Tartaros došlo ke krádeži perlového náhrdelníku a následné vraždě. To vše by mohlo zkompromitovat ministra, který je ctitelem zpěvačky Clary. Je třeba co nejrychleji najít skutečné pachatele...
Povídkový film natočený na motivy prvních detektivních povídek ("Smrt na jehle", "Jak se koupe žena" a "Zločin v dívčí škole"), které Josef Škvorecký už podepsal svým jménem. Hlavním hrdinou a spojovacím článkem je zde poručík Borůvka, ztvárněný Lubomírem Lipským. Postupně zde řeší případ vraždy mezi horolezci, smrt tanečnice v hudebním divadle a také podivné zmizení profesora matematiky. Ve třetí povídce byli poprvé před kameru přineseni Matěj a Petr Formanovi.
Malá ruská vesnička Rudá je jednoho červnového dne roku 1941 vyrušena ze svého klidu nouzovým přistáním vojenského letadla. Porouchaný stroj zůstává ve vesnici odstaven a je k němu přidělena hlídka - vojín Ivan Čonkin, prosťáček sloužící u kuchyně, kde jezdí s koňmi. Dny plynou a vypadá to, že na Čonkina a letadlo nahoře zapomněli. Čonkinovi to moc nevadí, velice se sblížil s místní pošťačkou Ňurou a vesnice ho vlastně vzala za svého. Jen předseda kolchozu Golubjev je z jeho přítomnosti nervózní - domnívá se, že Čonkin byl do Rudé vyslán na pozorování, že má zjistit, jaké jsou skutečné poměry v jeho kolchoze. A pak vypukne válka...
Komedie, natočená podle světoznámého románu Vladimíra Vojnoviče, byla realizovaná v široké mezinárodní koprodukci. Točilo se v bývalém vojenském prostoru Milovice s ruskými herci, kteří byli posléze nadabováni českými kolegy.
Podsvětí ovládají dvě konkurenční zlodějské organizace - jedna vedená Peachumem (Marián Labuda) a druhávedená Mackeathem (Josef Abrhám). Peachum vybídne svou dceru Polly, aby navázala důvěrnější kontakt s Mackeathem, doufá, že by mu pak mohla donášet potřebné informace o dění v protivníkově táboře. Jenže v totéž doufá i Mackeath. Přes Polly chce sledovat Peachumovu organizaci. Polly se ale do Mackeatha skutečně zamiluje, a tak Peachumovi nezbývá, než se Mackeathovi dostat na kobylku jinak - ve spolupráci s velitelem městské policie Lockithem (Rudolf Hrušínský), s nímž ostatně spolupracuje už dlouho. To ovšem není první překvapující zjištění, vztahy mezi podsvětím a policií jsou daleko komplikovanější... Film je přepisem stejnojmenné divadelní hry Václava Havla, jež byla inspirována klasickou anglickou hrou Johna Gaye z roku 1728. Režisér Jiří Menzel inscenoval Havlovu hru i na divadelních prknech.
Můžete se tu setkat se svérázným a okouzlujícím doktorem Skružným, řidičem družstevního náklaďáku Pávkem a jeho závozníkem, mentálně zaostalým Otíkem, ke kterému se Pávek chová s jako k vlastnímu, i když mu Otík ve své prostotě připravuje jeden malér za druhým, žárlivým hrubiánem Turkem, jeho ženou Janou a jejím milencem, zootechnikem Kašparem, akademickým malířem Rybou a řadou dalších svérázných postaviček obývajících střediskovou obec Křečovice. Jejich osudy se proplétají v řadě komických i poněkud hořkých epizod obalujících hlavní motiv Pávka, který sice po řadě nehod odmítne jezdit s mentálně zaostalým Otíkem, ale pak přece jen nedokáže stát stranou, když pražák Rumlena, který tu má chalupu, zosnuje plán jak se zbavit Otíka Rákosníka, neboť ředitel podniku v němž Rumlena zastává funkci náměstka, projeví zájem o koupi Otíkovy chalupy po rodičích. Když má být Otík kvůli lukrativní nabídce poslán do Prahy, kde by měl pracovat v podniku Kovodřevo a bydlet v paneláku, zasáhne a plán překazí.
Nezapomenutelný spor dvou mysliveckých spolků nad zastřeleným kancem.
Povídka je vlastně portrétní miniaturou sousedů, s nimiž Bohumil Hrabal žil uprostřed chatové oblasti v Kersku nedaleko Prahy. Většina literárních postav má svůj reálný a živý předobraz. S neopakovatelným vypravěčským stylem spisovatele a skvělou profesionální technikou režiséra se před vašima očima rozvíjí nostalgická, ale především hluboce lidská freska žánrových příběhů lidí a lidiček žijících v Polabí. Znovu ožívají pan Franc, Leli, rodina hostinského z Hájenky a nezapomenutelný příběh sporu dvou mysliveckých jednot nad zastřeleným kancem. Ve filmu se snoubí poetično s realistickým popisem, stylizovaná nadsázka s humornou drobnokresbou, události veselé s událostmi smutnými.
