Filmové zpracování novely Bohumila Hrabala o skupině sympatických podvodníčků a jedněch krásných nevinných očích.
Bizarní příběh se odehrává v létě 1947, kdy narůstala hrozba likvidace drobných živností. Dobové atmosféry využije parta falešných pojišťováků a začne ustrašeným řezníkům, holičům, drogistům či ševcům nabízet ve své Opoře ve stáří" jakousi pomyslnou ochranu před neodvratitelnou společenskou katastrofou. Té sehrané partičce však nejde jen o finanční zisk, spíše je to všechno jakási klukovská hra, kdy se pánové parádně a s patřičnou nadřazeností baví na účet svých důvěřivých klientů. Jednou ale padne kosa na kámen - sami se nechají stejně zaslepeně obelstít andělskýma očima" někoho, kdo byl chytřejší a důvtipnější než oni. Ale ani onen krásnooký smutný hrdina nevyjde ze souboje nepoznamenán... (Skvrnu nelze odstranit bez porušení podstaty látky...) Příjemný dobový kolorit, maloměsto plné svérázných lidských typů, to vše promícháno s lehce ironickým vlídným humorem, to vše činí z filmu příjemný zážitek.
Film režisérů Jana Kadára a Elmara Klose "Únos" vypráví o provokaci imperialistů, jejichž agenti uloupí letadlo z trati Ostrava-Praha. Obětí únosu má být zneužito k rozpoutání štvanic proti lidově demokratickému Československu. Celá intrika selže díky vlastenectví unesených a díky pomoci, kterou jim poskytnou obránci míru v západním Německu. Film Únos je významným dílem československé kinematografie v boji za mír a v boji proti válečným štváčům. [Filmový přehled]
Odborník ing. Prokop a poslanec Horvát se nemohou shodnout na plánech další výstavby ve velkém průmyslovém závodu v Ostravě. Spor se má vyřešit na ministerstvu. Oba se proto vypraví letecky do Prahy. V tu dobu je zatčen Prokopův asistent Šimáček. Nikdo netušil, že je americkým agentem. Malé letadlo se zaplní pasažéry. Pouze dva členové posádky Grábner a Král a tři cestující - Grábnerova manželka, Řezníček a Rychman však vědí, že letadlo neskončí svůj let v Praze. Záškodníci se letadla zmocní a přistanou na americkém vojenském letišti u Mnichova. Američané jsou nespokojeni, když zjistí, že většina cestujících nežádá azyl, ale chce se vrátit domů. Podle původního plánu měli být v letadle jiní cestující, ale zatčený Šimáček nevyzvedl letenky, a ty byly dány do běžného prodeje. Ing. Prokop odmítne spolupráci s americkou špionáží. Cenné průmyslové plány zničí tajně jeho spolucestující. Také poslanec Horvát odmítne zradu. Po jednom výslechu se mu podaří uprchnout a s pomocí německých antifašistů a československého konzula dosáhne toho, že se zavlečení českoslovenští občané vrátí do vlasti.
Jakou šanci má pohádka, když ve světě řádí socialistický realismus?
Smutný hrdina příběhu Petr (Rade Marković), řadový právník stavebního podniku, se tísní v malém bytě na Žižkově spolu s manželkou a starými rodiči a zoufale zápasí s nedostatkem peněz. Jednou v přeplněném trolejbusu nabídne starému pánovi (Bohuš Záhorský) místo k sezení a za dobrý skutek je štědře obdarován. Neznámý stařík je totiž pohádkový dědeček. Petr od něj dostane kouzelný zvoneček a možnost vyslovit tři libovolná přání. První dvě mu ovšem proklouznou mezi prsty. Pro to třetí si užaslý muž musí vzít čas na rozmyšlenou...
Režiséři Ján Kadár a Elmar Klos vytvořili během padesátých a šedesátých let minulého století výraznou autorskou dvojici. Podařilo se jim společně natočit osm dlouhometrážních hraných filmů. K nejlepším z nich patří Smrt si říká Engelchen a Obchod na korze, který v roce 1965 získal jako první český film Oscara.
Film Tři přání, na kterém se s oběma tvůrci jako spoluscenárista podílel Vratislav Blažek, vznikl v roce 1958, ale do distribuce se dostal kvůli ideologické kritice až o pět let později. Velmi rychle si však získal oblibu diváků.
Slovensko - maďarské pomezí někdy ve 20. letech minulého století. Záhadná dívka, která si nechává říkat Anada, se nečekaně objevila ve vodách Dunaje. Po čase stejně náhle zmizí ze života rybáře Jánoše, který bude už napořád poznamenán tímto nevysvětlitelným setkáním... Baladický příběh o lásce, milostné touze a věrnosti byl realizován v česko - americké koprodukci a v zajímavém mezinárodním obsazení.
Při osvobozování Zlína na počátku května 1945 je vážně raněn mladý partyzán Pavel. Během dalších dnů, kdy se v nemocnici zotavuje, vzpomíná na osudové okamžiky, které prožil v předchozím měsíci v okolních horách a snaží se vyrovnat s největším traumatem - vypálením pasekářské osady Ploština německým jagdkommandem poté, co ji partyzáni opustili. Film je adaptací stejnojmenného dobového knižního bestselleru Ladislava Mňačka, který zde přetavil s časovým odstupem do umělecké formy zážitky své, partyzánského oddílu, jehož byl členem, i obyčejných pasekářů, kteří partyzánům poskytli zázemí. Film patří k několika ojediněným dílům, která se neschematicky a demýtizujícím způsobem vypořádávají s tematikou protektorátu a odboje.
Jeden z nejvýznamnějších českých filmů poloviny šedesátých let vznikl podle novely spisovatelky Lenky Haškové. Drama režisérů Jána Kadára a Elmara Klose se setkalo s úspěchem u diváků i kritiky, avšak v roce 1969 putovalo do trezoru. Jeho příběh totiž pojednává o profesně zdatném a morálně bezúhonném člověku, který se z pohledu tehdejších zákonů jeví jako podvodník.
Ředitel Kudrna dostane úkol uvést do provozu novou elektrárnu v co nejkratší době. Má možnost vyplácet podřízeným mimořádné prémie, avšak jeho nejbližší podřízení využijí situace k nezákonnému obohacování. Za Kudrnu se nepostaví ani jeho nadřízení z ministerstva, kteří celou situaci nepřímo způsobili. Proces se zjevně nevinným ředitelem odhalí skutečnosti, o kterých se dosud veřejně nemluvilo: provázanost vládnoucí strany s justicí, zneužívání zákonů a jiné stranické praktiky.
Snímek je vystavěn jako klasické soudní drama: téměř celý se odehrává v soudní síni a sestává ponejvíce ze svědeckých výpovědí. V titulní roli se objevil tehdy málo známý slovenský herec Vlado Müller, předsedu soudu ztělesnil skutečný soudce dr. Jaroslav Blažek. Jednu ze svých prvních rolí, Kudrnova obhájce, zde vytvořil také režisér Jiří Menzel.
Dej filmu sa odohráva počas druhej svetovej vojny v malom meste Slovenského štátu. Stolár Tóno Brtko, poctivý a slušný človek prijme pod nátlakom svojej ženy a vysoko postaveného švagra arizačný dekrét na obchod staručkej pani Lautmannovej. Aj keď je obchod nevýnosný, Brtko v ňom zotrváva a predstiera, že arizuje. Stará pani sa o Tóna stará ako o syna a on jej pomáha ako môže. Príde však deň, keď všetci Židia z mestečka obdržia predvolanie k transportu. Všetci okrem pani Lautmannovej. Tóno sa ju spočiatku snaží ukryť, no neskôr ju prehovára, aby sa sama prihlásila. Tlak udalostí dovedie Tóna Brtka k hraničnej životnej situácii...
Veselohra o mladom dedinskom dievčati, ktoré sa stretáva s novými životnými skúsenosťami vo veľkej továrni. Pomaly si zvyká na nové prostredie aj na nových ľudí a z dedinskej naivky sa stáva mladá žena s novými ideálmi.
Barevná satirická hudební veselohra „Hudba z Marsu" vypráví o tam, jak unáhlená a ješitná slova předsedy závodní rady Řeháka přinesla třiceti členům nábytkového družstva ,,Mars" dar třiceti hudebních nástrojů i o obtížích, které provázely „Hudbu z Marsu" při jejím vzniku a vývoji, v nichž hrály nemalou úlohu citové vztahy Haničky a Honzy. Po těžkých zkouškách však získává oněch třicet muzikantů, kteří v čele se svým patronem Karasem tvoří „Hudbu z Marsu", zasloužený úspěch při soutěži lidové tvořivosti v Praze. (FILMOVÝ PŘEHLED 18 / 1955)
Zaměstnanci nábytkářského podniku MARS uvítají vzácnou návštěvu najatou hudbou. Jejich vychloubání, jaký by oni sestavili orchestr, je bráno vážně, proto dostanou malý dárek - hudební nástroje pro třicet muzikantů.
Sedmnáctiletá Božka žije s otcem Martinem v malém hotýlku v Krušných horách. Jsou zde ubytováni vrtaři geologického průzkumu, kteří v okolních lokalitách hledají cín. Božka obdivuje šoféra Gábu, mladíka, jenž svůj volný čas věnuje záletům - povětšinou za vdanými paničkami - a jenž naivní dívku s pohrdáním přehlíží. Později mu však Božčina hluboká a upřímná náklonnost přestane být lhostejná. Jenže citově okoralý mladík a poprvé zamilovaná dívka k sobě nemohou najít cestu tak snadno... Lyrický snímek o prvním citovém okouzlení mladé dívky je prostředním z volné trilogie, kterou vytvořil Karel Kachyňa ve spolupráci se scenáristou Janem Procházkou (dalšími "díly" byly filmy Trápení z roku 1961 a Vysoká zeď z roku 1964). Do hlavní role obsadil režisér tehdejší studentku DAMU Evu Šolcovou, ostatní role svěřil méně známým hercům z oblastních divadel.
