Filmy online ke shlédnutí zdarma

Cézar je jméno psa, s nímž se malý, teprve sedmiletý chlapec vydá na velikou výpravu, chce nalézt matku. Ta mu psa kdysi darovala ještě před tím, než emigrovala. Hoch totiž nesouhlasí s otcovými úmysly znovu se oženit, i když novou maminkou by měla být sympatická vychovatelka z dětské ozdravovny. Film vznikl na samém sklonku bývalého režimu, avšak do kin se dostal až ve změněné politické situaci.

Ani velká láska ještě nemusí překonat rozdílnost mravních zásad - ačkoli je mladý hrdina hodně zamilovaný, přesto odmítne výhodnou a snadnou existenci, jakou by mohl vést díky rodině svého budoucího tchána. Nudně moralizující komedie vyzvedává se vší vážností morálku socialistického člověka, jenž se navždy rozešel s maloměšťáckými představami. Je proto příliš vykonstruovaná, ani tuctový příběh se jí nepodařilo nijak povznést. Komedie o malých i velkých životních kompromisech.

V sérii dojemných i poučných dívčích románků, které vznikaly v 70. letech, patří Velké trápení mezi ty zdařilejší. Odehrává se v dětském domově a líčí osudy dospívající dívky, která se chystá prožít prázdniny s otcem. Avšak nadále hledá citové jistoty - od otce prchá k matce... Film, na jehož scénáři se měl podílet v té době zakázaný dramatik František Pavlíček, se docela naléhavě zabývá neblahým dopadem rozpadlé rodiny na dětskou psychiku.

Domov mládeže pro "morálně narušené" nezletilé. Ředitel ústavu Pavlata prosadí předčasné propuštění Pepíka Adamce, kterého si váží pro jeho upřímnou snahu a dobré pracovní výsledky. Chlapec těžce nese nečestné a nepoctivé jednání dospělých v novém zaměstnání i v rodině. Po čase se musí do domova vrátit. Pavlata rezignoval a odchází... Nové vedení znovu zavádí osvědčený tuhý režim. Málo výrazný pokus o kritiku morální a etické krize společnosti.

Jedná se o dobrodružný film pro děti, ve kterém hlavní roli ztvárnil v té době velmi populární Michael Hofbauer (známý především jako Oswald z Lucie postrach ulice). Tento patnáctiletý hrdina v době prázdnin spolu se svým kamarádem pátrá po rakouském obchodníkovi, který jezdí pravidelně do Čech na výstavy holubů. Ovšem Vašek Zeman (přezdívka major), přichází na záhadu výměny poštovních holubů za holuby výstavní a odhaluje tajnou skupinu zaměřenou na pašování briliantů na západ.Mírně tendenční době ve které vznikal, nicméně bez cílené propagandy ala Major Zeman.

Hrdiny filmu scenáristy Zdeňka Mahlera a režiséra Jiřího Hanibala jsou jedenáctiletá dvojčata Petr a Pavel, kteří své touze po motokáře obětují veškerou energii. Poctivě sbírají starý papír, aby získali co nejvíce losů do soutěže, v níž je motokára první cenou. Vůbec nepochybují o svém vítězství. Místo motokáry však vyhrají koně. Oni i jejich rodiče prožijí s nezvyklou výhrou uprostřed velkoměsta mnoho trampot, než se podaří dát všechno do pořádku…

Prázdninový příběh, vyprávějící o první nesmělé lásce, se odehrává v romantické chatové osadě na břehu řeky. Patnáctiletá dívka se tam cítí osamělá a zmatená, horoucně prožívá své naděje i zklamání... V hlavní dívčí roli se představila Andrea Čunderlíková, na přelomu 60. a 70. let oblíbená představitelka citlivých dospívajících dívek.

Lesní dělník František Hrubý, pruďas, dříč, žije se svou vnučkou v osamělé chalupě. I přes svou šedesátku je stále furiant, který si od nikoho nenechá do ničeho mluvit, ale sám mluví každému do všeho. Jeho snaha zasahovat do života družky, dcery, vnučky nebo kamarádů, má kořeny ve strachu ze samoty a smrti. Nemůže se také smířit s tím, že práce, kterou měl celý život rád, ho už příliš namáhá...

Válka zasáhne i do dětských her. Děti totiž skrývají francouzského chlapce, jemuž se podařilo uprchnout z vězeňského transportu. Jazykové rozdíly rozhodně nevadí, když se projeví sportovní talent. Uprchlík se totiž stane vítanou posilou žákovského fotbalového družstva, které čeká zápas s německými vojáky. Námět filmu je sice přitažený za vlasy, ale zejména děti se činí, seč mohou.

Hrdinka komorního příběhu je někdejší filmová hvězda, již zestárlá a zahořklá, jejíž věhlas už dávno patří minulosti. Stále však žije v iluzích, že znovu osloví diváky, aniž tuší, že její gesta, celkový herecký projev jsou beznadějně zastaralé. Její pošetilé očekávání proto vede jen k dalšímu zklamání. Režisér chtěl natočit film o nerezignaci, o člověku, který se nechce spokojit s životem ze dne na den, který se chce lidsky realizovat a nikdy neztrácí naději... Ztvárnění jednoho lidského osudu je však dosti chtěné, ani Jiřina Štěpničková plně nepřesvědčuje o věrohodnosti své postavy, i když postihla manýry dávných hvězdiček.