Po filmech Sladký život a 8 1/2 se opět sešli režisér Federico Fellini a jeho herec, Marcello Mastroianni. Také ženy z titulu nového společného díla patří k Felliniho oblíbeným motivům: ženy všech podob, povah, tvarů, ženy staré i mladé, sebevědomě agresivní i naivně nevinné, mateřské typy i moderní emancipované... I když Město žen je spíš než o ženách o mužích, lépe řečeno o jednom z nich.
Sukničkář Snaporaz koketuje ve vlaku s neznámou kráskou. Při jejím pronásledování se ocitne v hotelu, kde právě probíhá kongres feministek. Snaporaz se stává objektem jejich zájmu a vášní - a najednou toho je moc i na vyhlášeného záletníka. Snaporaz se snaží uprchnout a dostane se do vily doktora Katzoneho, jenž právě oslavuje svou desetitisící milenku - ale ani tady nenajde uprchlík definitivní záchranu.
Mnohem více než dějem však Město žen zaujme způsobem vyprávění. Celý film je obrovským ohňostrojem obrazů a asociací, stejně jako citací z jiných Felliniho snímků. Satira se mísí s fantasknem a Snaporaz alias Fellini alias muž jako takový klopýtá svými bizarními představami a vzpomínkami.
Cesta Giacoma Casanovi z benátského vězení až do Duchcova. Epizody milostných hrátek známeného svůdníka jsou odrazem pro Felliniho barvité, do kulis schované vyprávění o touze nepochopeného člověka, zbavit se své nálepky. Snímek svým vyobrazením dobové dekadentnosti navazuje na předchozí film Satyricon.
Stárnoucí zloděj a jeho dva kumpáni se obohacují na lidské důvěřivosti..., než se karta obrátí. S odkrýváním individuálního zázemí postav nabývají v původně úsměvném příběhu na síle dramatické momenty.
Felliniho autobiografický film AMARCORD se odehrává v Rimini, režisérově rodišti, ve 30. letech. Fellini ve filmu vzpomíná na své dospívání, k němuž nutně náleží třeba i první erotické zážitky, tajné návštěvy kina či platonická láska. Film získal roku 1975 Oscara za nejlepší zahraniční film (v témž roce byl ve stejné kategorii nominován i na Zlatý glóbus), o rok později byl nominován na Oscara za režii a původní scénář. Fellini byl navíc oceněn dalšími cenami - mj. Cenou newyorských filmových kritiků, "Stříbrnou stuhou" Italského národního syndikátu novinářů a "Davidem" francouzského sndikátů filmových recenzetů.
V tomto významném díle F. Felliniho, které je považováno za jedno z nejradikálnějších, je hrdinou filmový režisér Guido Anselmi, který se ocitl v profesionální a osobní krizi. Z této situace jej však, jak se zdá, nemohou dostat ani nové filmové projekty, ani ženy. Pod tlakem svého producenta připravuje nový film, zatímco je přitahován zároveň ke své inteligentní manželce Luise, smyslné milence Carle a krásné mladé herečce Claudii, avšak ani ony mu nepomohou najít smysl života.
Hal je pěkně povrchní blbec. Na smrtelné posteli slíbil svému tátovi, že bude randit jen s opravdu dokonale krásnejma a mladejma kočkama a to dodržuje. Co si vlastně o sobě myslí? Sám není nic moc a bude si takhle vybírat. Až v pozdějším věku, jednoho podivného dne, zůstane Hal viset ve výtahu a sám osud na něj sešle prostředníka k procitnutí. Tento guru mu naznačí, že opravdová krása není často na první pohled vidět. Zhypnotizuje ho a Hal, který si před tím do kapsy lhal, začne vidět i vnitřní krásu ženy a začnou se mu líbit i dívky - řekněme - barokních tvarů. Prostě se zamiluje do šíleně tlusté Rosemary (Gwyneth Paltrow). Ale je to s jeho zrakem úplně v pořádku?
Trojice nepříliš vzrušivých příběhů, natočená debutujícími režiséry, se odehrává v kladenských dolech. Postavy procházejí všemi příběhy, aby ukázaly provázanost veškerého dění, v každé povídce vystupuje do popředí jiná postava i se svými soukromými starostmi, zatímco ostatní ustupují do pozadí. Oněmi titulovými šmanty se rozumějí kalová odpadiště důní vody.
John Wisdom (Emilio Estevez) potřebuje nutně práci, aby mohl platit nájemné. Ale má to jeden háček, John je v podmínce za to, že si po promoci půjčil cizí auto bez dovolení, a tak je hledání práce dost složitá záležitost. Po několika marných pokusech se s přítelkyní (Demi Moore) rozhodnou vloupat se do několika bank, aby zničili tamní hypoteční záznamy, což ale upoutá pozornost policie.
Mladý vietnamský veterán po návratu domů trpí vážnými psychickými problémy a jeho rodina ho stále nechce pochopit...
Mladý Jeremy Collier (Emilio Estevez) se vrací domů z války ve Vietnamu, a přestože unikl zraněním, trpí těžkými nočními můrami a neustále jej sužují halucinace plné válečných hrůz. Jeho středostavovská rodina předstírá, že se nic neděje, a úpěnlivě se snaží synovy problémy ignorovat. Jeremyho otec Bob (Estevezův otec Martin Sheen) má k němu velmi chladný vztah a trvá na tom, aby své válečné vzpomínky překonal a začal už konečně se svým životem něco dělat. Jeho matka (Kathy Bathes) je až neobvykle veselá žena, která předstírá, že se vlastně nic neděje. Oba rodiče jej tak neustále mlčky nutí, aby se vrátil ke svému starému životu, jako by jej válka a zabíjení vůbec nezměnilo. Vnitřní hrůzou sužovaný Jeremy zjišťuje, že musí čelit téměř stejně silnému nepříteli jako ve válce. Jejich mlčení a jeho narůstající zlost brzy dosáhnou bolestivého střetu a rodina jej bude muset přijmout takového, jaký je, nebo bude zničena. Souboj s rodiči eskaluje na Den díkuvzdání, kdy je odhaleno kruté tajemství.
Životopisný film o skutečných osudech bratrů Jima (Emilio Estevez) a Artieho (Charlie Sheen) Mitchellových, pionýrů filmové pornografie v USA. Zatímco v 70. letech bratři se svým O´Farrellovým kinem a průkopnickým snímkem BEHIND THE GREEN DOOR slavili jeden úspěch za druhým, dekáda následující již znamenala pouze úpadek, drogy a deprese. Jim se opět dokáže postavit na vlastní nohy, avšak z Artieho se stane paranoidní a nebezpečný člověk, jenž se žene vstříc tragickému finále.
