V daleké budoucnosti se ve vesmíru odehraje nehoda, která vrhne mladého astronauta, kapitána Leona Davidsona, dopředu v čase a donutí ho přistát na neznámé planetě. Jaké je Leonovo překvapení, když zjistí, že planetu obývají divoši nemálo podobní lidem. Záhy ale objeví, že vše na planetě řídí opice. Pokud chce přežít, musí o svůj život bojovat. A musí se také s opicemi pokusit navázat kontakt. Většina zvířat ho však považuje za méněcenného tvora, který patří akorát tak do klece. Chce li se kdy vrátit domů do své doby, musí prokázat inteligenci,vůli a touhu po životě.
Království za ruce by dal hrdina amerického filmu, který sice není tak úplně člověk, přestože se chová lidštěji než většina lidí v jeho okolí. Edward je výtvorem starého vynálezce, který však zemřel dříve než jej stačil dokončit a nahradit důmyslnou sestavu ostrých břitů lidskýma rukama. Edward zůstal úplně sám v chátrajícím hradě a kdovíjak dlouho trvalo, než jej zcela náhodou objevila podnikavá Peggy a vzala s sebou do města. Přestože Edward vypadá jako nějaké hrozivé monstrum, ve skutečnosti je hodný, milý a velmi plachý. Brzy si získá uznání a obdiv svým střihačským uměním, jenže jak už to chodí, jsou i lidé závistiví a zlí, jímž chlapcova obliba nedá spát, obzvláště když si všimnou náklonnosti, kterou chová k hezké dívce Kim.
Scénárista a režisér Edward D. Wood, Jr. (1924 - 1978) patří mezi nejbizarnější postavy hollywoodských dějin. Nesmírně plodný autor vytvářel výhradně snímky kategorie B, vyznačující se minimálním rozpočtem, co nejkratší dobou realizace a "senzačními" brakovými tématy z oblasti sci-fi, hororu a později i pornografie. Mezi jeho nejznámější filmy patří autobiografické melodrama o muži, který se rád převlékal do ženských šatů, GLEN OR GLENDA (1953), nebo nadpřirozená sci-fi PLAN 9 FROM OUTER SPACE (1959), v níž využil kouzla tehdy už zestárlé, polozapomenutelné hollywoodské hororové hvězdy Bely Lugosiho.Snímek, který natočil proslulý režisér Tim Burton podle biografické knihy Rudolpha Greye, zastihuje Eda Wooda v 50. letech, v jeho nejplodnějším a nejšťastnějším období, kdy dával dohromady svůj bizarní tvůrčí tým a kdy točil svá nejvýznamnější díla. Komediálně laděný "film o filmu" vyniká mimořádně starostlivou péči o atmosféru i o dobové detaily (včetně dokonalé evokace nezapomenutelných scén z Woodových filmů). Zatím nejlepší dílo režiséra Tima Burtona není jenom vyprávěním o jednom fascinujícím lidském osudu, ale i vyznáním lásky mámivému kouzlu fenoménu, zvanému kinematografie.
Snímek získal dva Oscary: Rick Baker, Ve Neillová a Yolanda Toussiengová za maskérské efekty a Martin Landau jako nejlepší herec ve vedlejší roli.
Působivý snímek z prostředí terezínského ghetta vznikl podle povídkové knihy Arnošta Lustiga Noc a naděje. Prostřednictvím mozaiky lidských osudů autoři zachycují dusivou atmosféru ghetta a ukázat, že ani v nesmírném ponížení neztrácejí lidé důstojnost a dovedou se i vzepřít. Úvod filmu představuje Terezín jako klidné a šťastné město, jehož dobře oblečení obyvatelé mají radost ze života. Je to však jen potěmkinovská iluze, vytvořená pro natáčení německé propagandistické reportáže. Generál SS Knecht, který zde vykonává inspekční cestu, vzápětí nařídí transport do vyhlazovacího tábora. Seznam obětí má svým podpisem potvrdit i předseda židovské Rady starších David Löwenbach. Zpráva o chystaném transportu smrti se dostane mezi obyvatele ghetta...
I v "osvícených" 60. letech si filmaři rádi hráli na špiony. V mondénním prostředí přepychového karlovarského hotelu se tak odehraje stejně mondénní šaráda, v níž několik zahraničních agentů projeví zájem o věhlasného rakouského vědce, objevitele umělých bílkovin. Ohrožený muž naštěstí ani nepostřehne, jaké sítě se kolem něho smotávaly, jeho ochranou byla totiž pověřena záhadná madam Elizabeth, mezi agenty proslulá jako 006, ve skutečnosti pracující pro Státní bezpečnost... Jako parodie by možná film uspěl, jenže vážně míněný sotva někoho přesvědčí - a nic na tom nemění ani scenáristická účast renomovaného Jana Procházky.
Eva Trojanová. Když hledá před dveřmi klíče, někdo ji nešetrně vtáhne do bytu. O několik dní později je žena nalezena ve svém bytě mrtvá a podlitiny na krku svědčí o zločinu. Hlavním podezřelým se stává její manžel, inženýr Trojan, který se po skončení služební cesty nevrátil do práce a nikdo neví, kde by mohl být. Je po něm vyhlášeno pátrání, ale dlouho nemají policisté žádnou stopu. Objeví sice taxikáře, který ho vezl na letiště, to už však Trojan věděl, že po něm pátrají a smazával za sebou stopy. Kapitán Hart, který vede pátrání, ví, že Trojan je vynikající odborník, který je mimo jiné autorem projektu přestěhování katedrály v Mostě a uvědomí si, že všechny nepatrné stopy, které po sobě zanechal, vedou na sever - do Mostu. Trojan se opravdu ukrývá v ruinách domů určených ve starém Mostě k demolici.
Ví, že ho stíhá policie, ale netuší, že po zprávě patologa už ne jako podezřelého z vraždy. Jeho žena byla totiž těžce nemocná a zemřela přirozenou smrtí. Vyčerpaného a nemocného ho sice objeví tři chlapci, ale muž jim zmizí. Kapitán Hart projíždí ulicemi starého mostu a pokouší se vyčerpaného Trojana najít, protože místo má být toho dne srovnáno se zemí. Vše je připraveno a pyrotechnik nemá možnost demolici zastavit...
Posádka vojenského letiště nesmí opustit prostor, protože byl
vyhlášen hotovostní stupeň číslo dvě. Byly zrušeny všechny
vycházky a vojín Standa Urban se marně těší na setkání se svou
dívkou, která za ním přijela na návštěvu. Kamarádi z ošetřovny
mají pochopení a celou akci konspirativně zorganizují... Ve
své době odvážné milostné scény proslavily studentku DAMU Jaroslavu
Obermaierovou jako jednu z nejerotičtějších hereček poloviny
60. let. Později se věnovala i značně odlišným aktivitám.
Františka Krále postihla v emigraci vážná automobilová nehoda a musel se podrobit plastické operaci. S novou tváří a pod změněným jménem se vrací do Prahy jako nepřátelský agent. Setká se se svou rodinou a začíná pochybovat o smyslu své špionážní činnosti... Efektně realizovaný snímek kombinuje povrchní politickou agitaci s dobrodružnými motivy. Ve své době měl film úspěch a většina diváků ho byla schopna brát docela vážně.
Padesátiletý Ondřej Bozděch rozváží uhlí po pražském Žižkově a nade vše tuto čtvť miluje. Strávil zde celý život a zná tady všechny sklepy. Právě mezi žižkovskými činžáky žije svůj obyčejný život, právě zde si užívá starostí i radostí s dospívající dcerou Markétou i s neposedným synkem Ondrou. Jeho nejlepším kamarádem je řidič Karel, bývalý matematik, který kdysi musel opustit svou práci ve výzkumném ústavu z politických důvodů. I když Karel je inženýr a je úplně jiným člověkem než přímočarý Ondřej, stal se během času téměř členem Bozděchovy rodiny. Časy se však mění. Staré domy ze Žižkova mizí jeden po druhém, Markéta se musí vdát a Karel dostane nabídku vrátit se ke své původní profesi. Ondřej se chtě nechtě musí zastavit a zamyslet se, jaký to vlastně žije život...
Nostalgický příběh, který zachycuje proměnu starého Žižkova v moderní část velkoměsta, natočil režisér Zbyněk Brynych v roce 1984. Po šestadvaceti letech se tak vrátil na místa, kde natočil svou proslulou Žižkovskou romanci. Hlavní postavy Ondřeje a Karla napsal scenárista Vojtěch Měšťan na tělo Josefu Vinklářovi a Jiřímu Adamírovi.
Souboj sedmi uprchlíků z cizinecké legie s posádkou havarovaného německého letadla uprostřed pekla africké pouště roku 1943. Film Oáza vypráví příběh několika mužů, kteří za druhé světové války uprchli z cizinecké legie, aby se připojili ke spojeneckým armádám a po jejich boku bojovali proti fašismu. Celý příběh se odehrává v poušti a v malé opuštěné oáze s vyschlou a zasypanou studnou. Zde se střetne skupinka uprchlíků s posádkou německého letadla, která nejdříve zničila ostřelováním jejich kamión, avšak po zásahu z protileteckého kulometu byla donucena k nouzovému přistání. V boji o oázu vítězí střídavě obě strany. Nedostatek vody a smrt žízní hrozí bez rozdílu všem. Výsledek poslední bitvy, která vzplane, když se konečně objeví voda, je zdrcující...
