Tommy Basilio je 31letý alkoholik, nezaměstnaný automechanik, který většinu času tráví ve svém oblíbeném baru Trees Lounge. Když ho opustí jeho těhotná dívka a odejde k jeho nejlepšímu příteli, zkusí Tommy dát svůj život znovu dohromady. Na chvíli mu pomůže nečekaná smrt jeho strýce: začne jezdit s jeho zmrzlinovou dodávkou. Nebezpečně se však zaplete se svou sedmnáctiletou pomocnicí Debbie. Film je černou komedií o lidech, kteří nedokážou najít své místo ve světě, ale dokonale znají své místo u baru.Citlivé a nevtíravé vyprávění o outsiderech, kteří se snaží bojovat se svými životními problémy a těžkostmi, je zasazeno do prostředí nižších středních vrstev v nedalekém předměstí New Yorku. Snímek upoutá atmosférou téměř „waitsovské" kocoviny, mnoha vtipnými detaily (několikrát se opakující motiv malého chlapečka, který si marně pokouší koupit zmrzlinku, je ve své podstatě analogický s nenaplněnými snahami ústřední postavy šňupnout si koks) a nenásilnou výzvou k lidské sounáležitosti.
Hodný chlapec Ron se dostane do věznice za obchod s marihuanou. Bere si ho pod křídlo Earl Copan, který je za mřížemi už osmnáct let a snaží se Rona naučit pravidla života ve vězení...
Vyfasovat v jednadvaceti pár let naostro za šíření marihuany - to je pořádná noční můra. Když ale Ron (Edward Furlong) vstoupil poprvé do své cely, pochopil, že jeho špatné sny ještě ani pořádně nezačaly. Jeho spolubydlící (Mickey Rourke) je populární místní "děvče" a Ron brzy zjistí, že i jeho vlastní mladá kůže představuje pro vyhládlé kriminálníky velké lákadlo. Naštěstí vzbudí brzy zájem místní autority Earla Copana (Willem Dafoe), vězně, který už strávil za mřížemi takovou dobu, že si ani nepamatuje jaké to bylo na svobodě. Pro Earla se mladík stane náhradou za všechno, co nikdy neměl - za rodinu, přátele, syna - a na oplátku Ron získá ochranu i zasvěcení do nelítostných pravidel světa uvnitř věznice. I Earl má ale své nepřátele a atmosféra ve věznici začíná houstnout.
Snímek vznikl podle románu známého scénáristy Edwarda Bunkera (Na svobodě s Dustinem Hoffmanen), který se předtím odseděl ve vězení řadu let.
V daleké budoucnosti se ve vesmíru odehraje nehoda, která vrhne mladého astronauta, kapitána Leona Davidsona, dopředu v čase a donutí ho přistát na neznámé planetě. Jaké je Leonovo překvapení, když zjistí, že planetu obývají divoši nemálo podobní lidem. Záhy ale objeví, že vše na planetě řídí opice. Pokud chce přežít, musí o svůj život bojovat. A musí se také s opicemi pokusit navázat kontakt. Většina zvířat ho však považuje za méněcenného tvora, který patří akorát tak do klece. Chce li se kdy vrátit domů do své doby, musí prokázat inteligenci,vůli a touhu po životě.
Království za ruce by dal hrdina amerického filmu, který sice není tak úplně člověk, přestože se chová lidštěji než většina lidí v jeho okolí. Edward je výtvorem starého vynálezce, který však zemřel dříve než jej stačil dokončit a nahradit důmyslnou sestavu ostrých břitů lidskýma rukama. Edward zůstal úplně sám v chátrajícím hradě a kdovíjak dlouho trvalo, než jej zcela náhodou objevila podnikavá Peggy a vzala s sebou do města. Přestože Edward vypadá jako nějaké hrozivé monstrum, ve skutečnosti je hodný, milý a velmi plachý. Brzy si získá uznání a obdiv svým střihačským uměním, jenže jak už to chodí, jsou i lidé závistiví a zlí, jímž chlapcova obliba nedá spát, obzvláště když si všimnou náklonnosti, kterou chová k hezké dívce Kim.
Scénárista a režisér Edward D. Wood, Jr. (1924 - 1978) patří mezi nejbizarnější postavy hollywoodských dějin. Nesmírně plodný autor vytvářel výhradně snímky kategorie B, vyznačující se minimálním rozpočtem, co nejkratší dobou realizace a "senzačními" brakovými tématy z oblasti sci-fi, hororu a později i pornografie. Mezi jeho nejznámější filmy patří autobiografické melodrama o muži, který se rád převlékal do ženských šatů, GLEN OR GLENDA (1953), nebo nadpřirozená sci-fi PLAN 9 FROM OUTER SPACE (1959), v níž využil kouzla tehdy už zestárlé, polozapomenutelné hollywoodské hororové hvězdy Bely Lugosiho.Snímek, který natočil proslulý režisér Tim Burton podle biografické knihy Rudolpha Greye, zastihuje Eda Wooda v 50. letech, v jeho nejplodnějším a nejšťastnějším období, kdy dával dohromady svůj bizarní tvůrčí tým a kdy točil svá nejvýznamnější díla. Komediálně laděný "film o filmu" vyniká mimořádně starostlivou péči o atmosféru i o dobové detaily (včetně dokonalé evokace nezapomenutelných scén z Woodových filmů). Zatím nejlepší dílo režiséra Tima Burtona není jenom vyprávěním o jednom fascinujícím lidském osudu, ale i vyznáním lásky mámivému kouzlu fenoménu, zvanému kinematografie.
Snímek získal dva Oscary: Rick Baker, Ve Neillová a Yolanda Toussiengová za maskérské efekty a Martin Landau jako nejlepší herec ve vedlejší roli.
Působivý snímek z prostředí terezínského ghetta vznikl podle povídkové knihy Arnošta Lustiga Noc a naděje. Prostřednictvím mozaiky lidských osudů autoři zachycují dusivou atmosféru ghetta a ukázat, že ani v nesmírném ponížení neztrácejí lidé důstojnost a dovedou se i vzepřít. Úvod filmu představuje Terezín jako klidné a šťastné město, jehož dobře oblečení obyvatelé mají radost ze života. Je to však jen potěmkinovská iluze, vytvořená pro natáčení německé propagandistické reportáže. Generál SS Knecht, který zde vykonává inspekční cestu, vzápětí nařídí transport do vyhlazovacího tábora. Seznam obětí má svým podpisem potvrdit i předseda židovské Rady starších David Löwenbach. Zpráva o chystaném transportu smrti se dostane mezi obyvatele ghetta...
I v "osvícených" 60. letech si filmaři rádi hráli na špiony. V mondénním prostředí přepychového karlovarského hotelu se tak odehraje stejně mondénní šaráda, v níž několik zahraničních agentů projeví zájem o věhlasného rakouského vědce, objevitele umělých bílkovin. Ohrožený muž naštěstí ani nepostřehne, jaké sítě se kolem něho smotávaly, jeho ochranou byla totiž pověřena záhadná madam Elizabeth, mezi agenty proslulá jako 006, ve skutečnosti pracující pro Státní bezpečnost... Jako parodie by možná film uspěl, jenže vážně míněný sotva někoho přesvědčí - a nic na tom nemění ani scenáristická účast renomovaného Jana Procházky.
Eva Trojanová. Když hledá před dveřmi klíče, někdo ji nešetrně vtáhne do bytu. O několik dní později je žena nalezena ve svém bytě mrtvá a podlitiny na krku svědčí o zločinu. Hlavním podezřelým se stává její manžel, inženýr Trojan, který se po skončení služební cesty nevrátil do práce a nikdo neví, kde by mohl být. Je po něm vyhlášeno pátrání, ale dlouho nemají policisté žádnou stopu. Objeví sice taxikáře, který ho vezl na letiště, to už však Trojan věděl, že po něm pátrají a smazával za sebou stopy. Kapitán Hart, který vede pátrání, ví, že Trojan je vynikající odborník, který je mimo jiné autorem projektu přestěhování katedrály v Mostě a uvědomí si, že všechny nepatrné stopy, které po sobě zanechal, vedou na sever - do Mostu. Trojan se opravdu ukrývá v ruinách domů určených ve starém Mostě k demolici.
Ví, že ho stíhá policie, ale netuší, že po zprávě patologa už ne jako podezřelého z vraždy. Jeho žena byla totiž těžce nemocná a zemřela přirozenou smrtí. Vyčerpaného a nemocného ho sice objeví tři chlapci, ale muž jim zmizí. Kapitán Hart projíždí ulicemi starého mostu a pokouší se vyčerpaného Trojana najít, protože místo má být toho dne srovnáno se zemí. Vše je připraveno a pyrotechnik nemá možnost demolici zastavit...
Posádka vojenského letiště nesmí opustit prostor, protože byl
vyhlášen hotovostní stupeň číslo dvě. Byly zrušeny všechny
vycházky a vojín Standa Urban se marně těší na setkání se svou
dívkou, která za ním přijela na návštěvu. Kamarádi z ošetřovny
mají pochopení a celou akci konspirativně zorganizují... Ve
své době odvážné milostné scény proslavily studentku DAMU Jaroslavu
Obermaierovou jako jednu z nejerotičtějších hereček poloviny
60. let. Později se věnovala i značně odlišným aktivitám.
Františka Krále postihla v emigraci vážná automobilová nehoda a musel se podrobit plastické operaci. S novou tváří a pod změněným jménem se vrací do Prahy jako nepřátelský agent. Setká se se svou rodinou a začíná pochybovat o smyslu své špionážní činnosti... Efektně realizovaný snímek kombinuje povrchní politickou agitaci s dobrodružnými motivy. Ve své době měl film úspěch a většina diváků ho byla schopna brát docela vážně.
