Epický príbeh o porozumení, tolerancii a priateľstve. Bernardo Bertolucci nakrútil jedinečný veľkolepý filmový epos o stretnutí dvoch rozdielnych svetov - tibetského budhizmu a modernej americkej kultúry v roku 1993. Je to film, v ktorom sú vlastne dva filmy. Ten prvý je príbehom Jessea Konrada (Alex Wiesendanger), malého amerického školáka, ktorého sa v jednom okamihu osudovo dotkne minulosť. Vo vzdialenom Káthmandú sa tibetský láma Norbu (Qing Ruo-Čeng) chystá splniť svoj sľub - nájsť nové prevtelenie svojho učiteľa, lámu Dordže. Zosnulý láma Dordže na sklonku života pracoval v budhistickom centre v Seattli a podľa všetkých veštieb sa práve tam nachádza i jeho prevtelenie. A tak sa malý Jesse v sprievode svojho otca vydáva na pozvanie lámu Norbua do Káthmandú, aby sa sám rozhodol... Druhá, paralelná línia filmu, rozpráva o živote princa Siddharthu (Keanu Reeves), ktorý v roku 556 pred n.l. opúšťa sladký život svojho paláca, moc i bohatstvo, a vydáva sa hľadať Pravdu. Po rôznych pokusoch, keď je chvíľu dokonca fakírom a pustovníkom, ho na brehu rieky zastihne Prebudenie. Od toho okamihu, už pod menom Budha, trávi život šírením svojho poznania a stáva sa zakladateľom budhizmu.
Ve svých třech letech se stal císařem poloviny lidstva. Byl to poslední čínský císař. Za pomoci svého skotského učitele (Peter O'Toole) poznal nutnost rychlých reforem ve své říši. Bylo už pozdě.
V roce 1924 byl vyhnán z bran "Zakázaného města", pak přišla II.světová válka s Japonskou okupací a po ní rudý komunistický režim se svou kulturní revolucí.
Na sklonku svého života si mohl koupit vstupenku do císařského paláce, aby mohl spatřit "Dračí trůn". Musel zaplatit za to, aby mohl vidět svou vlastní "židli".
Jeden z nejslavnějších filmů všech dob.
Italský režisér Bernardo Bertolucci použil ve svém filmu Konformista jako předlohy stejnojmenného románu svého krajana, významného spisovatele Alberta Moravii, aby se zaměřil na nedávnou minulost a podal psychologický portrét muže, který se zaprodal fašistickému režimu. Záporným hrdinou je mladý intelektuál, jenž si z rodinného prostředí a mladistvých prožitků vypěstoval komplexy, pocit viny a výlučnosti, podvědomě i záměrně se snaží překonat vnitřní zábrany přizpůsobením, zařazením do normálnosti, průměru. A tím je pro něho nejen co nejkonvenčnější sňatek a typicky maloměšťácká domácnost, nýbrž i co nejtěsnější přimknutí k oficiálnímu proudu doby. Jelikož žije v Itálii třicátých let, znamená to službu fašistickému režimu bez skrupulí. Proto přijme i úkol provést politickou vraždu na antifašistickém emigrantovi a na podstatě věci nic nemění, že neuspěje. Po Missoliniho pádu se okamžitě zříká všeho, čemu dosud slepě sloužil, a je ochoten být znovu konformistou, přizpůsobit se komukoliv a čemukoliv.Film byl doporučen pro II, distribuční okruh.
V Římě byla zavražděna prostitutka. Lidé, kteří byli tu noc poblíž místa činu, jsou všichni podezřelí... mezi nimi se skrývá i samotný vrah.
Filmový debut Bernarda Bertolucciho napsal podle skutečného případu Pier Paolo Pasolini.
Shandurai opouští Afriku, protože se její manžel stal politickým vězněm. Začne v Římě studovat nedicínu a stará se o vilu pana Kinskyho, pianisty a skladatele. Mladá žena bydlí v jednom pokoji romantické římské vily a po čase ji majitel začne zaplavovat květinami a dárky. Udělal by pro ni cokoliv. Ona však touží po jediném - aby byl její manžel znovu na svobodě...
Príbeh sa odohráva v Taliansku a sleduje prelínajúce sa životy dvoch chlapcov (a neskôr mužov). Jedným je sedliacky bastard Olmo Dalcò (Gérard Depardieu) a druhým syn majiteľa veľkých pozemkov Alfredo Berlinghieri (Robert De Niro). Dráma začína v roku 1900 a končí v roku 1945. Zameriava sa na vzostup fašizmu, následnú reakciu sedliakov podporujúcich komunizmus a na to, ako tieto udalosti formovali osudy dvoch hlavných hrdinov.
Marie žije na francúzskom vidieku, aby dôsledne uchovala svoje tajomstvo. Vždy, keď zaspí, má sen o tom, že žije v New Yorku a volá sa Marty. Keď zaspí Marty v Amerike, vo sne sa stáva Marie a žije vo Francúzsku. Obe žijú dva životy a sú zmätené, nevedia, ktorý život je skutočný a aký je len snom. Čo však urobia, keď sa v ich blízkosti objavia muži, ktorí ich chcú spoznať bližšie?
Marie sa totiž zoznámi so sympatickým cudzincom a Marty má zase milého manažéra. Obe majú teda rovnaký problém nemôžu ich pustiť do svojich spální, pretože nechcú, aby sa ich nové životy ukončili. Otázka však znie sú tí muži skutoční? Možno poradia psychoterapeuti, čo však, ak aj tí sa im iba zdajú? Sú obe ženy nejakým spôsobom spojené, alebo jedna z nich má čudesné vidiny? A ktorá z nich? Marie a Marty musia zistiť, čo je skutočnosť a čo sen a vybrať si medzi nimi...
Sedemročný Ludovico žije v kruhu milujúcej rodiny. Ale len do chvíle, keď okoliu začne byť podozrivá jeho záľuba v obliekaní si dievčenských šiat. Ludovic je totiž dievčatko uväznené v tele chlapca. Verí, že keď raz dospeje, premení sa na na skutočnú ženu. Jeho rodičia dlho považujú prezliekanie, túžbu po dlhých vlasoch a hru s bábikami za detský rozmar. Tlak susedov a školy však začína byť neznesiteľný. V malej predmestskej komunite sa klebety rýchlo šíria. Situácia sa vyhrocuje, keď Ludovica kvôli inakosti vylúčia zo školy a jeho otec stratí prácu. Sedenia u psychológa nenapredujú tak, ako by si Ludovicovi rodičia predstavovali a nakoniec strácajú trpezlivosť i rozvahu. Film sa venuje problematike transexuality a intolerancie prostredníctvom bežných aspektov každodenného života. Zachytáva reakcie rodiny, nevraživosť komunity i detský svet, ktorý sa voči nevraživosti nevie brániť a dianie okolo reflektuje citlivým pohľadom. Film získal Zlatý glóbus za najlepší zahraničný film, Európsk
u filmovú cenu za najlepší scenár, Kryštálový glóbus na MFF Karlovy Vary a množstvo iných ocenení.
Neutěšený, meditativní obraz lidské samoty tváří v tvář smrti. Děj snímku se odehrává koncem 19. století. Dvě zámožné sestry (Ingrid Thulinová a Liv Ullmannová) přijíždějí na rodinný statek, aby se svou smrtelně nemocnou setrou (Harriet Anderssonová) strávili poslední dny jejího života. Zatímco obě ženy, poznamenány manželstvím a egoismem, nejsou vůči umírající schopny vyvinout citový vztah, nesobecká služebná (Kari Sylwanová), která ji ošetřuje, pečuje o každou její potřebu a poskytuje jí čistou, bezmeznou lásku.
Kruté a zároveň utěšující Šepoty a výkřiky odhalují složitou krajinu lidského utrpení, žalu a soucitu, kterou svým neobyčejným výkonem oživují Bergmanovi osvědčení herci.
Film získal mnoho zahraničních poct, nejvyšší ocenění Švédského filmového ústavu za rok 1973, dále Oscara za kameru (S. Nykvist) a Cenu Nejvyšší technické komise na MFF v Cannes 1973.
V prvním filmu ostrovní trilogie (HODINA VLKŮ, HANBA, NÁRUŽIVOST), natočené na ostrově Fårö, se střetávají pozitivní a negativní síly, které se složitě přelévají v partnerském vztahu duševně nemocného malíře Johana (Max von Sydow) a jeho těhotné ženy. Zemitá Alma (Liv Ullmannová), prozářená vnitřním jasem a cele oddaná svému muži, bývá označována za jednu z nejkrásnějších ženských figur v Bergmanově filmografii. Její celistvá osobnost, kypící tělesným i duševním zdravím, napájená archetypální silou mateřství, se bytostně brání temnotám manželova vnitřního světa. Cit jí však velí sdílet s ním jeho úzkostné chiméry, a tak se nechá vtáhnout do Johanovy chorobně rozjitřené imaginace. Tam však už ztrácí svou světskou sílu a nedokáže muže uchránit před ničivými běsy. Po jeho zmizení zůstane Alma na ostrově sama, v očekávání dítěte, které se ovšem v Bergmanově filmu už nenarodí. Naděje, naznačovaná na začátku filmu v rozkvetlém stromu, se na jeho konci vytratila: Almu zastihujeme sedící pod holou kostrou stromu. V Bergmanových filmech bývá často mateřství upřeno právě těm hrdinkám, které jsou k němu svou přirozeností nejvíc disponované. A naopak ty, které jsou dětmi obdařené, k nim nenacházejí blízký vztah.
Hodina vlka je časom medzi polnocou a úsvitom, kedy umiera najviac chorých a rodí sa najviac detí. Je to čas, kedy živých v hlbokom spánku prenasledujú ich najtemnejšie obavy a nočné mory. V tomto čase ožívajú duchovia a démoni. Tým musí čeliť Johan Borg, maliar sužovaný strachom i tvorivou krízou, ktorý žije na odľahlom ostrove ďaleko od ľudí iba so svojou tehotnou manželkou Almou. Johan sa noc čo noc vyhýba spánku, aby ušiel pred svojimi vnútornými démonmi. Počas prebdených nocí rozpráva žene zvláštne príbehy, nevedno či nočné mory alebo spomienky, a ona len počúva. Ich tichý život naruší bohémska spoločnosť schudobneného baróna von Merkensa, ktorý manželov pozve do svojho sídla na druhom konci ostrova. Počas tejto návštevy bujará spoločnosť konfrontuje Johana s jeho minulosťou a nočné mory sa náhle premieňajú na skutočnosť.
Režisér Ingmar Bergman nakrútil existenciálne podobenstvo o strachu, driemajúcom v každom človeku, ako surreálne ladený horor. Fantázia sa v ňom mieša so skutočnosťou a pohlcuje hrdinov v bezodnej priepasti ich vlastného vnútra. Americká filmová kritika ocenila réžiu Ingmara Bergmana a združenie amerických filmárov National Board of Review udelilo herečke Liv Ullmannovej cenu za stvárnenie úlohy Almy Borgovej.
