Divné věci se dějí pořád. Někdy za to možná může souhra životních náhod, jindy lidé, kteří činí omyly, páchají hříchy, konají zlé i dobré skutky. Anebo jsou za vším "nebesa" hrozící apokalypsou a přitom dávají novou naději a snad i možnost začít znovu. O tom všem vypráví film Magnolia prostřednictvím devíti příběhů, jež se navzájem prolínají v barvité mozaice, propojené televizní znalostní show. Hrdiny jsou umírající otec, televizní producent, jeho mladá žena, slavný syn, učící muže, jak svést a zničit ženy, chlapec s neuvěřitelnou pamětí, ohleduplný ošetřovatel, po lásce toužící policista, muž, jenž byl v dětství považován za génia a těžko se smiřuje se svou upadající existencí, na smrt nemocný moderátor televizní soutěže a ztracená dcera. Ti všichni a jejich blízcí se díky řadě značně absurdních náhod dostávají do nečekaných situací, které mění běh jejich života a vedou je na práh pekla i k novým nadějím...Všechny příběhy se odehrávají v jednom městě a během jednoho dne, místem děje se stala ulice Magnolia vedoucí východozápadně přes losangeleskou předměstskou část San Fernando Valle
Každý má pro něco vlohy. Pohled do zákulisí kalifornského pornoprůmyslu 70. let v americkém filmu.
Režisér Paul Thomas Anderson (nar. 1970) patří k nejzajímavějším tvůrcům současného amerického filmu. Rázem na sebe upozornil svým druhým celovečerním filmem Hříšné noci (1997), v němž zobrazil zákulisí filmového pornoprůmyslu v 70. letech, jehož centrem bylo kalifornské San Fernando Valley.
Hrdinou příběhu, inspirovaného skutečnou postavou pornoherce Johna Holmese, je mladík Eddie Adams, který se díky mimořádným fyzickým předpokladům stává oblíbenou hvězdou pornografických filmů pod uměleckým jménem Dirk Diggler. Jako chráněnec režiséra Jacka Hornera (Burt Reynolds) a jeho milenky a hlavní představitelky Amber (Julianne Mooreová) stoupá na žebříčku popularity až k závratným výšinám, aby se díky nezřízenému životu s drogami a alkoholem stejně rychle zase propadl na dno...
Anderson pojednává choulostivé téma s překvapivou filmařskou vyzrálostí i porozuměním pro své postavy, pro něž sex už nepředstavuje téměř žádné vzrušení, ale jen tvrdou práci. Jeho pohled na "zlaté období" pornoprůmyslu, kdy se ještě natáčelo na 35 mm materiál (video se teprve začínalo prosazovat) a nejproslulejší díla žánru, jako např. Hluboké hrdlo, se promítala v legitimních kinech, je zbaven nánosu zbytečné nostalgie a zachovává si humorný nadhled.
Z mnoha ocenění, jež snímek získal, připomínáme oscarové nominace za Andersonův původní scénář a za vedlejší herecké výkony Burta Reynoldse a Julianne Mooreové, kteří ještě obdrželi ceny Národní společnosti filmových kritiků a Asociace losangeleských filmových kritiků.
Aj keď sa ocitol doslova v koši na odpadky, žiadny boj pre neho nie je stratený. Veterán v riešení medziplanetárnych konfliktov Todd (Kurt Russell) má už svoje dni zrejme spočítané. Vedci práve skonštruovali nový prototyp bojovníka, ktorý pri testovacom súboji práve s Toddom jednoznačne dominuje. Kariéra Todda zrejme čoskoro zaspieva labutiu pieseň. Todd je v hroznom stave vyhodený na vzialenú planétu, kam sa vyváža všetko, čo je nepotrebné. Tu doslova prežíva skupina osadníkov, ktorá však Todda príjima medzi seba. Pre Todda začína celkom iný, pokojný život, ktorý však nemá dlhé trvanie. Na planétu prichádzajú práve novovyvinutý bojovníci, aby ju vyčistili od živlov. Todd je však odhodlaný
urobiť pre obranu svojho nového domova všetko...
Billy (Jude Law) a Jo (Sadie Frost) aka "ram-raiders", kradou auta a pak s nimi najíží do obchodních výloh, kde ukradnou, co mohou, než přijedou ochránci zákona. Taková "ram raid" obvykle končí policejní honičkou a tím se Billy a Jo baví. To se ovšem nelíbí překupníkovi drog Tommymu (Sean Pertwee), protože to ovlivňuje jeho byznys.
Po šesti dlouhých letech se vrací Jack Sommersby, který je už považován za mrtvého, z americké občanské války domů. Jeho žena Laurel reaguje zprvu nejistě, neboť její muž jí připadá cizí: dříve nepříjemný tyran dnes působí něžně a soucitně. Je to ale opravdu její manžel? Pak je Sommersby obviněn z vraždy.
Geofyzik Dr. Josh Keyes objevil strašlivou skutečnost - zemské jádro se přestalo otáčet. Elektromagnetické pole planety slábne a Země bude zničena během několika měsíců. Existuje jediná naděje - poslat Keyese a elitní tým vědců ve speciální raketě, která pronikne až do nitra Země. Osud lidstva je v ohrožení a posádka vědců musí udělat nemyslitelné - odpálit jadernou explozi a znovu aktivovat zemské jádro.
Policejní psycholožka Helen Hudson (Sigourney Weaver - Vetřelec) je specialistka na masové vrahy. Dostala se příliš blízko ke svému poslednímu svěřenci, psychopatickému, těžce nemocnému člověku, který ji málem zabil. Nyní žije v příšerných představách mezi čtyřmi stěnami svého bytu a jediným spojením s okolním světem je její počítač. Je požádána o pomoc mladou a ambiciózní policistkou M.J.Monahan (H.Hunter) na objasnění případu série vražd, které jsou věrnou kopií v minulosti spáchaných brutálních činů. Začíná boj s časem, ve kterém se dvě ženy snaží zastavit vraždícího maniaka...
Životopisný film o jednom z najväčších géniov dejín maliarstva Vincentovi Van Goghovi rozpráva o jeho vzťahu s bratom Theom. Napriek Vincentovým neúspechom a búrlivému životu Theo svojho brata celý život podporoval a veril v jeho talent.
V tomto Altmanově gangsterském příběhu, jenž vypráví o zamilovaných psancích odsouzených k smrti, hrají hlavní roli zločinci z doby Velké deprese T-Dub (Bert Remsen), Chicamaw (John Schuck) a Bowie (Keith Carradine), kteří po útěku z vězení vylupují banky. Nejprve se mezi jednotlivými loupežemi ukrývají u Dee Mobleyho (Tom Skerritt) a Keechie (Shelley Duvall) a následně u Mattie (Louise Fletcher). Stále senzačnější zprávy o jejich loupežích bez kapky krve je však donutí rozdělit se. Po autonehodě nechává Chicamaw zraněného Bowieho v péči Keechie a ti dva se do sebe zamilují. Bowie tak musí nalézt rovnováhu mezi svým poutem ke Keechie, loajalitou vůči svým kamarádům a samozřejmě potřebou získat peníze na cestu do Mexika. Pomalu se nad nimi stahují mraky a Bowie s Keechie drsným způsobem zjistí, že zlodějská čest má své hranice a že nakonec půjde o holý život. Snímek byl natočen stejně jako film noir They Live by Night (1949) Nicolase Raye na motivy románu Edwarda Andersona a scénáristé spolu s Altmanovými hereckými oblíbenci vlastně vytvořili žánrově mnohotvárný remake tohoto snímku s příchutí klasiky Bonnie a Clyde. Altman se v tomto filmu nezajímá ani tolik o násilnické kousky gangsterů, nýbrž s větším zaujetím sleduje příběh každodenního života svých filmových hrdinů, které ale vůbec neglorifikuje. Film ale ukazuje gangstery jako oběti společnosti a doby hospodářské recese, přepadení bank jsou zde do jisté míry projevem sociální rebelie a nesouhlasu s daným stavem. Brutalita, mrazivá ironie, ostré svícení, záběry přes zrcadlo či sklo, všudypřítomné hrající rádio, práce kamery zdůrazňující fragmenty emocí, expresivní detaily, smysl pro ironický nadhled i napínavou akci – to vše řadí snímek k tomu nejlepšímu z Altmanovy tvorby 70. let.
Film režiséra Roberta Altmana, sledující v několika dějových liniích založených na povídkách spisovatele Raymond Carvera, každodenní nešťastné osudy obyvatel amerického Los Angeles.
