Slavný polský režisér Andrzej Wajda ve svém právě dokončeném filmu Katyň zpracoval jednu z nejtemnějších událostí polských dějin: masakr 22 500 polských vojáků i civilistů, který provedla sovětská tajná policie NKVD v roce 1940. Kolem katyňského masakru vznikla řada kontroverzí a nejasností. Hromadné hroby obětí odhalili Němci v roce 1941. Moskva na oplátku z masakru obvinila Němce, západ o masakru mlčel... Rusko až po padesáti letech mlčení v roce 1990 přiznalo, že Stalin vraždy polské vojenské a společenské elity opravdu nařídil. Přesto Rusko stále odmítá odtajnit dokumenty týkající se této události a uznat masakr za genocidu. Filmové drama, které Wajda natočil podle knihy Katyń: Post Mortem od Adrzeje Mularczyka, se zaměřuje na příběhy lidí, které masakr s různou intenzitou osobně zasáhnul. Právě tak jako zasáhnul jeho tvůrce: v Katyni byl zavražděn Wajdův otec a také strýc hudebního skladatele Kryzstofa Pendereckého.Osou filmu jsou osudy žen, které ztratily své manžely, bratry, syny. Některé z nich se také dostávají do sovětského zajetí, jiné hledají důkazy o jejich přežití, další apaticky čekají, smířené s tím nejhorším možným scénářem. Film představuje jednu z nejhrůznějších vražd především pohledem rodinných příslušníků, prostřednictvím jejich marných nadějí a prožívaného utrpení. Film byl v roce 2008 nominován na Oscara za nejlepší neanglicky mluvený film. Sám Andrzej Wajda je držitelem čestného Oscara za celoživotní dílo. Získal ho v roce 2000.
Pojďte s námi do roku 1948, kdy celou zemí lomcuje občanská válka. Gu je velitelem deváté divize a má za úkol až do odvolání bránit určené území. Rádio mlčí dlouhé desítky hodin, náboje docházejí, kamarádi odcházejí, trpělivost mizí. V žáru bitvy však velitel přeslechne rozkaz k ústupu a nechce věřit svému poručíkovi, že opravdu zazněl. Rádio utichlo a Gu je rozhodnut bojovat do posledního dechu. Všichni jeho kamarádi padnou a on je zajat nepřítelem. Je hnán touhou zjistit, jak to tenkrát bylo. A říct jednou světu, že jeho kamarádi byli do jednoho velcí hrdinové.
Šestidílný dokumentární cyklus BBC o historii starověké římské říše.
1. Nero
První část přináší obraz císaře Nerona, jehož smrt ukončila vládu dynastie, která vládla od začátku věku císařů. Pod vlivem proslulého románu "Quo vadis?" je rozšířen názor, že Nero zapálil Řím a následně z toho obvinil křesťany. Zdá se však, že to není pravda. Na druhé straně však byl požár Říma událostí, která změnila Neronův život. Existují důkazy, že se snažil naopak Řím zachránit a po požáru rozhodl o jeho obnově. Jeho velkorysé plány však vedly k finanční katastrofě a bídě, která nakonec způsobila jeho pád i smrt.
2. Caesar
Druhý díl přináší pohled na život a činy římského politika, vojevůdce a spisovatele Gaia Julia Caesara. Ten po vítězství v občanské válce začal novou éru Říma. V mnoha ohledech byla jeho krátká vláda úspěšná - ale dopustil se jedné velké neprozřetelnosti. Římská republika se totiž kdysi zrodila ze strachu, že by jí někdy vládl tyran. Principem proto bylo, že jednotlivec nesmí mít příliš velkou moc. Caesar se chtěl stát králem, ale tento plán ho zahubil. Jeho vrahové však nemohli zvrátit běh dějin. Věk republiky skončil a začala vláda císařů.
3. Tiberius Gracchus
Třetí díl zobrazuje bouřlivé období před vznikem císařství. V době, než Římu vládli císařové, se mladý tribun lidu Tiberius Gracchus pokusil odvrátit hrozící krizi republiky a reformami posílit demokratický charakter Říma. Jeho snahy narazily na odpor, protože chtěl omezit latifundie a posílit střední stav a rolnictvo. Řím se ocitl na pokraji občanské války. Na jedné straně byli Tiberiovi stoupenci, na druhé ti, kteří byli přesvědčeni, že je to budoucí tyran. Situaci - jako už v Římě tolikrát předtím a potom - vyřešila vražda. Přesto však Tiberius změnil Řím navždy: jeho zavraždění uvolnilo sílu davu. Trvalo sto let, než se římská společnost opět stmelila a vznikl nový typ vůdce - císař.
4. Povstání v Judeji
V roce 66 po Kristu vypuklo v římské provincii Judea mohutné povstání proti římské moci. Hrozilo, že destabilizuje celou říši. Aby Řím povstání potlačil, byl z exilu povolán zkušený vojevůdce Vespasianus a jeho syn Titus. Toto je příběh o tom, jak se tito dva muži pozvedli ze své bezvýznamnosti a povstání rozdrtili. Odměnou jim bylo, že se posléze oba stali císaři. Vznikla nová, úspěšná dynastie, mnohem skromnějšího původu, první bez svazků s vysokou aristokracií.
5. Konstantin Veliký
Další část zachycuje jednu z největších krizí v jejích dějinách. Obrovská říše byla rozdělena mezi čtyři vládce, kteří mezi sebou neustále bojovali. Jeden z vládců, Konstantin, našel cestu k řešení pod heslem - jedna říše, jeden Bůh, jeden císař. Opíral se o sílící vliv křesťanů a podařilo se mu v mocenském boji zvítězit. Jako neomezený vládce prováděl nezbytné reformy a předsedal prvnímu ekumenickému koncilu. Ze všech císařů je Konstantinův odkaz nejrozsáhlejší a nejtrvalejší.
6. Úpadek
Posledním dílem se uzavírá cyklus BBC, který se pokusil o rekonstrukci klíčových událostí římské říše a rozmachu civilizace, která utvářela tu naši. Říkalo se, že tato říše vytrvá věčně. A pak se rozpadla. Jak se to stalo? Příběh o pádu Říma je také příběhem slabého císaře, který chtěl být silný. Příběhem barbarského krále, který chtěl spravedlnost. Tak jako všechny předchozí i tento díl zobrazuje skutečné události a skutečné osoby. Je založen na spisech starověkých autorů a napsán ve spolupráci se současnými historiky.
V tomto mini-seriále sledujeme osudy troch absolventov Yalskej univerzity od r.1954 v službách Centrálnej spravodajskej služby USA. Sledujeme ich počas 40tich rokov - a spolu s nimi všetky historické špionážne a bezpečnostné prípady a incidenty Studenej vojny, vrátane protikomunistickej revolúcie v Maďarsku, akcie v kubánskej Zátoke svíň, či pádu ZSSR. Fiktívne postavy - Jack McCauliffe, Leo Kritzky, Yevgenij Tsipin a Jackov šéf Hervey Torriti sa stretávajú s ozajstnými dejinnými postavami sveta spravodajských služieb - ako Kimom Philbym. Dozvieme sa o romancách, intrigách, falošných stopách, samovraždách, popravách, či exile. To všetko sa pritom dialo v mene ideológie, vlastenectva, alebo paranoje, či perfídnosti. Má CIA zásluhu na víťazstve Západu a slobodného sveta v Studenej vojne?
Dlouho očekávaný, napínavý film Valkýra, vypráví skutečný příběh plukovníka Clause von Stauffenberga (Tom Cruise), který stál v čele rozsáhlého protinacistického spiknutí, jehož hlavním cílem měla být likvidace Adolfa Hitlera a odstavení jeho nejvěrnějších spolupracovníků od moci. Plukovník Claus von Stauffenberg je loajálním vojákem, oddaně sloužícím své zemi. Poté co je zraněn a odvelen z fronty dojde k vylodění spojeneckých jednotek v Normandii a Stauffenberg se stává členem rozsáhlého spiknutí. Na straně německého odboje, vyzbrojen rafinovanou strategií použít Hitlerův vlastní nouzový plán pro stav ohrožení – známý jako Operace Valkýra – se rozbíhá akce s cílem zavraždit vůdce a svrhnout jeho nacistickou vládu. S dokonalým plánem a s několika odhodlanými důstojníky se z von Stauffenberga, který dosud byl jeden z mnoha, stane ten, který musí Hitlera zlikvidovat sám. Do pokusu o převrat bylo zainteresovaných mnoho vysokých osobností jako např. Ludwig Beck, Erich Höpner, Erwin Rommel, Hans Speidel a Hellmuth Stieff. Stauffenber chtěl při atentátu spolu s Hitlerem také zlikvidovat Heinricha Himmlera a Hermanna Göringa. Tento důvod donutil ve dvou případech (11. a 15. července) ustoupit od plánu. Konečné datum nakonec padlo na 20. července 1944, i přesto, že nebyl přítomen ani Himmler ani Göring…
Film Mezi nepřáteli nám odhaluje skutečný příběh někdejší francouzské koloniální války. „Jsem si jist, že film bude mít význam i pro jiné země, než je Francie, protože ho lze srovnat s dnešní situací v Iráku.“ režisér Florent Emilio Siri. Mladý nadporučík plný ideálů (Benoît Magimel) velí základně v Alžírsku, zemi bojující za osvobození se od Francie. Zde se spřátelí s veteránem bez iluzí (Albert Dupontel) a místním mladíkem náležícím k jejich četě. Válka a její zvěrstva však brzy podrobí jeho morální hodnoty velmi těžké zkoušce. Film Mezi nepřáteli je založen na historických faktech a předkládá dobový pohled na válku. Odkrývá přeměnu vojáků v týrané vězně a spojenců v nepřátele.
Tento televizní film stanice HBO částečně vznikl podle stejnojmenné předlohy Dee Browna. Film byl nominován na 17 cen Emmy. Senátor Henry Dawes (Aidan Quinn) vytváří program Úřadu pro indiánské záležitosti vlády Spojených států. Ohiyešu (Chevez Ezaneh) po bitvě na Little Bighornu odvádí jeho otec, který konvertoval ke křesťanství, do světa bílého muže, protože věří, že aklimatizace a studium je pro jeho syna to nejlepší. Ohiyeša vyrůstá v muže a přijímá bílé jméno Charles Eastman (Adam Beach). Je vystudovaný lékař a stává se ukázkovým příkladem senátora Dawese, který ho prezentuje jako vzdělaného a civilizovaného Indiána. Během jedné z přednášek se Eastman setkává s učitelkou Elaine Goodale (Annin Paquin), která má rovněž nejlepší úmysly s Indiány. Sedící Býk (August Schellenberg) je donucen okolnostmi odejít do Kanady, ale bohužel se musí vrátit dožít své dny do Standing Rocku. Ač uvězněn v rezervaci, stále ještě vzdoruje vládě USA. Wovoka (Wes Studi) prorokuje, že když Indiáni budou tančit Tanec duchů, můžou vymýtit bílé. Úřady v rezervaci se bojí povstání a posílají pro armádu. Nedorozumění, zatímco armáda zkouší odzbrojit Indiány, vede k masakru u Wounded Knee Creek 29. prosince 1890.Dee Brown publikoval Bury My Heart at Wounded Knee v roce 1971 a byla to první kniha, která zachytila události z indiánského pohledu. HBO je známá svými povedenými televizními filmy a Bury My Heart ve Wounded Knee se zdálo jako přírozený výběr pro jejich produkci. Film byl letos nominovaný na 17 cen Emmy, ale jen jednu vyhrál- za „vyjímečný počin v televizních filmech“. Nedá se než souhlasit. Na to že se jedná o televizní film, je hodně povedený. Samozřejmě v rámci kostýmů se bude Tanec s vlky jen těžko překonávat a kostýmy jsou opět ve stylu seriálu Into the West. Reputace HBO láká prvotřídní hvězdy. Aidan Quinn (Legenda o vášni) ve skutečnosti kontaktoval filmaře, když slyšel o projektu. Film, ale podle mě „patří“ Adamu Beachi (Vlajky našich otců, Kód Navaho), který naprosto dokonale hraje, jaký v něm probíhá boj, který končí ztrátou identity a nemůže se zařadit ani do indiánské ani do bílé společnosti. Ze známých indiánských herců ve filmu hraje Eric Schweig (Poslední Mohykán, Rudé kůže), Eddie Spears (Into the West) a musím zmínit Nathana Lee Chasing His Horse, který nám za těch 17 let od Tance s vlky, kde hrál Hodně se směje „trošku“ vyrostl. A na závěr trochu odbočím: jméno Charlese Eastmana je vám možná známé, jelikož je autorem knihy Indián v mládí.
Rok 1492. Na pápežský trón zasadá po (takmer) jednomyseľnej voľbe Rodrigo Borgia ako Alexander VI. a krvavý rod Borgia sa dostáva k (takmer) neobmedzenej moci. Jeho Svätosť sa nerozpakuje nielen vyzdvihovať svoje verejne priznané ratolesti (z ktorých veľmi zvučné mená majú najmä dve: Cesar Borgia, hlavný hrdina Macchiavelliho „Vladára“ a Lucrezia Borgia, múza a zároveň mecenáška mnohých významných umelcov renesančného Talianska) na najvyššie posty, ale ani odstraňovať svojich odporcov dobre nadávkovanou porciou jedu. Čo nezmôže jed, premôže pápežov syn dýkou a mečom. A v momente, keď sa zdá že rod Borgia je už svojou mocou natrvalo spätý s Rímom a pápežským trónom, rúca sa táto ilúzia silnou dávkou jedu, ktorá skosila Alexandra VI. S tajomným úsmevom zasadá na pápežský trón kardinál Della Rovere ako Julius II. (ten, ktorý Michelangela takmer násilím prinútil vymaľovať strop Sixtínskej kaplnky a ktorý v brnení sám velil svojim vojskám pri vojenských výpravách), čo znamená aj koniec pre Cesara z nenávideného rodu Borgia. Jediným prežívajúcim členom tohto rodu tak zostáva pápežova dcéra Lucrezia, ako vojvodkyňa d´Este. Film podáva nielen obraz fungovania života na pápežskom dvore koncom 15. storočia, ale predstavuje Rodriga Borgiu ako človeka a predovšetkým milujúceho otca.
V roce 1937 zažil Nanking, tehdejší hlavní město Číny, jeden z nejkrvavějších masakrů na civilním obyvatelstvu minulého století. Běsnění japonské armády po dobytí města nepřežily desetitisíce lidí, zdejší ženy byly hromadně znásilňovány. Jedinou nadějí se pro jeho obyvatele stala „bezpečnostní zóna�, kterou vytvořilo několik Evropanů a Američanů. Neozbrojeni a bez oficiální ochrany odmítli tito misionáři, lékaři, učitelé a podnikatelé opustit město před blížící se armádou a stali se přímými svědky masakrů. Unikátní snímek režisérů Billa Guttentaga, držitele dvou Oscarů, a Dana Sturmana přibližuje dramatické chvíle po dobytí Nankingu. Kombinuje jedinečné archivní záběry s hranými scénami, kdy herci vypovídají příběhy skutečných hrdinů. Ve filmu promlouvají také přímí pamětníci událostí – sirotci, kteří viděli smrt vlastních rodičů, ale i bývalí vojáci, jež vraždili a znásilňovali. Film Nanking, oceněný na filmovém festivalu Sundance cenou poroty, přináší mimořádně silný pohled na události, o kterých se svět neměl nikdy dozvědět.
Úchvatný historický velkofi lm Ashutoshe Gowarikera, režiséra fi lmu Lagaan, nominovaného v roce 2001 na Oscara, je dokonalým uměleckým ztvárněním života mughalského panovníka Akbara, který vládl v Indii v 16. století. Šestiletý mladý princ je vržen do povinností panovníka a již od útlého dětství úspěšně buduje své impérium. V rámci svého úsilí uzavírá politický sňatek s rádžputskou princeznou Jodhou. Sňatek hinduistické princezny a muslimského vládce spojí dvě odlišné kultury a náboženství a mughalskému panovníkovi otevírá nečekanou životní cestu – cestu lásky.