Děj filmu se soustřeďuje na události před prvním výročním rock'n'rollového koncertu v NY, které definitivně ukončily kariéru rozhlasového djaye Alana "Moondoga" Freeda, s jehož jménem je spjat rozmach afro-americké bluesové a rock'n'rollové hudby v USA konce 50. a začátku 60. let. Alan Freed po těchto událostech již nikdy nesměl vysílat (jednalo se o údajné braní úplatků od gramofonových firem za preferování jejich nahrávek). Po obvinění z obchodní korupce v r. 1962 se odstěhoval do Kalifornie, kde o pět let později v naprosté chudobě zemřel na cirhózu jater.
Niels Bohr (1885-1962), "otec" moderní atomové fyziky, nositel Nobelovy ceny z roku 1922. Werner Heisenberg (1901-1976), s jehož jménem si svět spojuje především princip neurčitosti, nositel Nobelovy ceny z r. 1932. Dvě mimořádné osobnosti světové vědy, blízcí spolupracovníci, velcí přátelé. Oba se ve dvacátých letech minulého století spolupodíleli na rozmachu atomové fyziky, pak je ovšem rozdělila politika. V roce 1941 žil Bohr v Němci okupovaném Dánsku, Heisenberg patřil k předním vědcům nacistického Německa. Bylo nanejvýš pravděpodobné, že se již nikdy v životě nesetkají. Jednoho záříjového rána však Heisenberg vystoupil v Kodani z nočního vlaku a po letech opět zamířil k domu svého učitele a přítele. Více než půl století znepokojuje historiky otázka, co bylo příčinou jeho nečekané návštěvy. Proč přijel? O čem ti dva muži hovořili?
Na to se pokouší odpovědět divadelní hra Michaela Frayna, komorní drama tří lidí (obou mužů + Bohrovy manželky), hra o lidské zodpovědnosti za své činy, o pocitu viny, o svědomí. Světovou premiéru měla v roce 1998 v Londýně, po ní následovala řada uvedení na mnoha světových scénách a všude sklízela úspěchy: cena listu Evening Standard za nejlepší hru roku 1998, Moliérova cena za nejlepší hru... Její televizní podoba není pouhým pietním přepisem, pokouší se (např. četným opakováním scén z různých pohledů atd.) jít dál a hlouběji, než by umožnil klasický televizní záznam.
Středověký milostný příběh na motivy historické novely (The last days of Pirita monastery) autora Eduarda Bornhöheho.
Doba sužovaná množstvím rebelií, Piritský klášter zasvěcený Sv. Brigittě se snaží zajistit bezpečnost relikviím zde uloženým. Jistý šlechtic přislíbí svou pomoc klášteru, avšak za cenu získání chráněnky, krásné Agnes, která je k jeho nelibosti beznadějně zamilována do pohledného dobrodruha. Klášteru nezbývá nežli rozehrát dvojí hru...
VÁLKA, INTRIKY, LÁSKA, NENÁVIST. NEJSLAVNĚJŠÍ SERIÁL O STAROVĚKÉM ŘÍMU. Dvanáctidílný seriál britské stanice BBC je dodnes vysoce ceněn pro svou věrnost slavné předloze Roberta Gravese i pro strhující ztvárnění osudů tehdejších vládců Středomoří. Na začátku bylo Sibylino proroctví, které vnuklo římskému vládci Claudiovi myšlenku vyprávět svůj příběh. Kulhavý, koktající a nahluchlý mladík po léta záměrně zveličoval své tělesné nedostatky, předstíral hlupáka a díky tomu - všemi odstrkovaný a opovrhovaný - neuvázl v záludné síti vzájemných vztahů římské nobility, nestal se obětí intrik své kruté babičky Livie a přežil krutou vládu strýce Tiberia i šíleného synovce Caliguly. Až ho nakonec osud vyvedl z ústraní a v roce 41 n. l. byl prohlášen císařem. Vládcem se ovšem stal z donucení a proti svému republikánskému přesvědčení. V rámci dobového pojetí spravedlnosti se snažil panovat moudře a spravedlivě a leccos se mu i podařilo. Jeho bystrost a důvtip se osvědčily ve vojenské strategii, například při tažení proti Británii. Daleko méně se však Claudiovi dařilo v osobním životě. Nakonec ho totiž zradili i ti, kterým věřil nejvíce...
Potřetí (The Third) se setkáváme s Černou zmijí na přelomu 18. a 19.století (1760 - 1815). Je sluhou prince-regenta George a v kuchyni, kde se kromě princových komnat děj často odehrává, mu nahrává svou blbostí "úředně ověřený švestkový knedlík" Baldrick, jeden ze dvou finalistů konkursu na obecního idiota Kensingtonu. (Nestal se jím, protože se dostavil. Ten druhý byl větší idiot - zapomněl na to.) V celé sérii se Černá zmije snaží získat majetek a moc i za cenu zrady svého pána nebo krádeže jeho majetku. Princ je však takový hlupák, že si těchto manipulací díky důvtipu Černé zmije nikdy nevšimne.
Děj II. série se odehrává ve 2.polovině 16. století (1558 - 1603). Lord Edmund Černá zmije je oblíbencem anglické královny Alžběty a rozehrává zde za pomoci svých přátel (Baldrick a Lord Percy) partii lsti a vtíravosti, jejímž smyslem je získat si přízeň královny a tím i moc a bohatství. Ale vždy se to někde zvrtne...
Čtvrtá série nazvaná "Blackadder Goes Forth - Černázmije pokračuje" se odehrává za I. světové války. Hlavní postavou je kapitán britské armády Edmund Černázmije (to není chyba - po těch staletích už se to píše dohromady) snažící se dostat pod jakoukoliv záminkou z války. Skvělý plán mu ale vždy překazí generál "Mroží ksicht" Melchett a jeho pobočník, kapitán Darling, který kapitána Černouzmiji nenávidí. Kromě nich jsou zde opět jeho přátelé - pucflek svobodník Baldrick a naivní poručík George.
Děj I. série se odehrává v 15.století (1485 - 1498) na dvoře krále Richarda IV. (pouze v prvním díle na začátku u jeho předchůdce - Richarda III.). Zde se královský princ Edmund "Černá zmije", vévoda z Edinburghu, snaží za pomoci svých věrných přátel Baldricka a Lorda Percyho stát korunním princem namísto svého bratra Harryho anebo dokonce králem celé Anglie. Ovšem vždy to dopadne jinak než si představuje.
Život svätého Františka, ktorý sa dobrovoľne vzdal všetkého, aby svoj život zasvätil skutočným hodnotám. Muž, ktorý sa narodil v bohatej toskánskej rodine. Vzdal sa však všetkého, čo mal, aby sa viac priblížil k ľuďom. Bol to muž, ktorý veril vo veľké ideály a ktorý sa sám stal ideálom. Príbeh jedného z najznámejších svätých mužov histórie, ktorý sa stal patrónom Talianska...
Je květen 1945 a Německo leží v troskách, poražené po bezpodmínečné kapitulaci před Spojenci. Hitler spáchal sebevraždu v berlínském bunkru a celý svět volá po spravedlnosti. Pokusu o vyrovnání se s nacistickými zločiny se ujal americký soudce Robert Jackson, který sestavil Mezinárodní válečný tribunál v Norimberku. Právní základ mu dala tzv. Londýnská charta Spojenců, podle níž má tribunál právo "obviněného, který byl prohlášen vinným, odsoudit k smrti nebo k jinému trestu, který by považoval za spravedlivý". Úkolem tribunálu bylo soudit a potrestat zločiny proti míru, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Souzeno bylo 22 hlavních válečných zločinců, členů vlády a vrchního velení německé nacistické armády a 7 organizací. Celý proces od příprav soudní síně a stohů materiálů jako podkladů k obžalobám v rozstříleném Norimberku v létě a na podzim roku 1945 až po závěrečný ortel v říjnu 1946 ukazuje film očima hlavního amerického žalobce Roberta Jacksona a říšského maršála Hermanna Göringa.
Ten se nejprve pokouší ovládnout průběh soudu, ale pod tíhou svědectví obětí, které přežily, nakonec i pod tíhou faktických čísel a především po zhlédnutí dokumentárních záběrů z koncentračních táborů, které usvědčují nacistické pohlaváry z hyenismu, postupně ztrácí kredit i mezi svými souputníky. Mění se i původní postoj soudce Jacksona, který v rozporu s názorem ruského žalobce Nikitičenka zpočátku odmítá popravy. Po více než 300 dnech jednání, s 5500 dokumenty a 200.000 místopřísežnými prohlášeními, vynese Norimberský tribunál 1. října 1946 dvanáct rozsudků smrti, sedm trestů odnětí svobody a tři zproštění viny. Sám Göring 16. října 1946 několik hodin před popravou spáchá ve své cele sebevraždu.
Dvoudílný kanadský film Norimberský proces převzal řadu dialogů přímo ze zápisu soudního jednání a je nejen fascinující rekonstrukcí nejvýznamnějšího a bezprecedentního soudního procesu 20. století, ale nahlíží i do zákulisí politických a osobních zájmů, z nichž už tehdy - těsně po světové katastrofě - bylo patrné budoucí dělení světa na dva protilehlé tábory. Původní záběry z koncentračních táborů jsou zcela autentické a ani po více než půl století neztratily nic ze své otřesnosti.