V Budapešti nakrútený prepis rovnomennej klasickej Rostandovej hry, napísanej podľa skutočnej postavy fantastu, búrliváka a rojka, z ktorého autor urobil romantického hrdinu, trpiaceho komplexom kvôli veľkému nosu, fanfaróna a platonického milenca Roxany, ktorú očarúvajú jeho listy, podpisované ale menom krásneho Christiana. Veľkolepo inscenovaný príbeh nakrútený v realistickom duchu zachováva veršované dialógy. Risk vyšiel vďaka perfektnému výkonu G. Depardieua, oceniť hodno i ďalších hercov, premyslenú réžiu, dobrú výpravu a kostýmy. Film tvorí na poste komerčného diela protiváhu viacerým dokonalým, ale plytkým hitom. Komentár pôvodnej hry nahradili tvorcovia akciou - potrebný text doplnil vlastnými alexandrínmi scenárista J.-C. Carriére. Dvanásťslabičný alexandrín dáva jazyku (a do istej miery aj inscenácii) "swingové tempo". Postava malého chlapca, ktorý opodiaľ sleduje niektoré dramatické scény, znázorňuje režiséra filmu, ktorý bol od mladosti touto drámou očarený. Film získal roku 1991 Oscara za kostýmy, nominovaný bol tiež v kategóriach zahraničný film a masky. A po zásluhe tiež za herecký výkon v hlavnej úlohe. Depardieu bol za svoj výkon ocenený na MFF v Cannes.
G. Depardieu v roli slavného sochaře Auguste Rodina, který se zamiluje do mladičké sochařky. I přes vysoký věkový rozdíl dívka jeho lásku opětuje. Děj se odehrává v 19.století, kdy bylo velice neobvyklé, aby sochařinu dělala žena. Když Rodin zjistí, že je dívka velice nadaná, všestraně ji pomáhá, ale časem začne nabývat dojmu, že se mu začíná sochařka umělecky vyrovnávat....
Tváří v tvář utrpení, které si patrně ani nedokážeme představit, dokázal stát s hrdě vztyčenou hlavou. Před válkou byl Salamo Arouch profesionálním boxerem a šampiónem ve střední váze. Nyní, za ostnatými dráty osvětimského koncentračního tábora, musí tento židovský mladík bojovat o holý život a vlastní úctu v zápase, jenž byl uspořádán pro pobavení jeho nacistických mučitelů.
Počas vojny medzi Severom a Juhom vznikla vo federalistickej armáde prvá bojová jednotka zložená z černošských vojakov: 54. dobrovoľnícky peší pluk, ktorému velil plukovník Robert Gould Shaw, syn vplyvného politika. Fakt, že občianska vojna sa koná v ich mene, sa neodráža v postavení černošských vojakov, ktorých berú viac ako sluhov, než ako rovnocenných ľudí. Aj preto mnohí z nich pri prvej príležitosti z vojska dezertujú. Neoficiálnymi vodcami černošských vojakov sú bývalý hrobár, seržant John Rawlins a povrchný bývalý otrok Trip, ktorí sú reprezentantmi mozgu a srdca organizácie. Napriek všetkému pohŕdaniu, vojaci 54. regimentu odkázali svoju odvahu a odhodlanie v urputnom boji pri pevnosti Fort Wagner, keď bojovali s asi tisíckou južanských obrancov pevnosti. A práve táto bitka zmenila mnohé...
Píše se 20. leden 1942. Je mrazivý den, sněží a nikdo netuší, co se zanedlouho odehraje v domě u jezera Wannsee nedaleko Berlína. Major SS Adolf Eichmann osobně dohlíží na to, aby pohoštění i nápoje připravované pro skupinu očekávaných nacistických pohlavárů byly bez jediné chybičky. V limuzínách s osobními šoféry se postupně sjíždějí nejvýše postavení muži Třetí říše někteří v uniformách SS, jiní v oblecích vládních úředníků, další ve zcela nenápadném civilu. Posledním z patnácti pozvaných je Reinard Heydrich obávaný šéf hitlerovské policie a říšský protektor. Už ve chvíli, kdy vkročí do vstupní haly, vzbuzuje mezi ostatními hosty zároveň obavy i respekt nejen proto, že má nejvyšší hodnost, ale zejména proto, že sám maršál Göring rozhodl, aby Heydrich svolal tuto tajnou schůzku a vyřešil na ní veškeré podrobnosti konečného řešení židovské otázky. V následujících devadesáti minutách právě tito muži rozhodnou o osudu milionů lidí v celé Evropě. A když konspirační setkání skončí, konečné řešení začíná.
Britský dramatik a spisovatel Oscar Wilde sice žil v manželství a měl dva syny, ale navzdory něžnému vztahu k manželce podlehl i vášnivé lásce k oslnivě krásnému, ale poněkud sobeckému a lehkomyslnému lordu Rossovi. Wilde se ocitá mezi mlýnskými kameny divadelních úspěchů a společenského opovržení.
Dobrodružná cesta dvou hrdinů z Anglie do Číny za doby křížových výprav.
Přijít o veškerý majetek není nikdy příjemné. Ve třináctém století to pocítil i anglický šlechtic Walter z Gurnie, který ztratil v rodné zemi všechny jistoty. Když se vrátí ze studií, zjistí, že rodinné dědictví mu bylo odepřeno a navíc má sloužit králi Edwardovi, jehož mocenské záměry se mu příčí. Je doba křížových výprav, a tak není nijak výjimečné, když se mladí muži vydávají do vzdálených krajů. Walter se rozhodne vyrazit se svým věrným společníkem Tristramem na dalekou cestu do Číny, aby tam uplatnili znalosti a prověřili svoji odvahu. Na této pouti, která je zavede až ke Kublaj-chánovi, čekají mnohá úskalí a nebezpečné situace, při nichž se jim přijde vhod důvtip i znalost lukostřelby. Jako správný romantický hrdina si Walter najde čas i na lásku k dívce Maryam ztělesňující titulní Černou růži. Stane se z něj pravý bojovník a podaří se mu získat vše po čem touží?
Film podle románu Thomase B. Costaina nabízí i po téměř šedesáti letech odlehčenou zábavu, jejíž poetika vychází ze hry se žánrem. Tato dobrodružná podívaná byla součástí vlny filmů, které v padesátých letech minulého století představili divákům tradiční příběhy v novém hávu. Vynikající kamera Jacka Cardiffa nabízí divákovi pohled na dynamické akce hlavních hrdinů i velkorysé záběry severoafrických lokací, které posloužily jako imitace středověké Číny. Součástí zajímavého hereckého ansámblu je Herbert Lom, známý jako komisař ze série Růžový panter. V roli mongolského chána se představí Orson Welles, jehož Občan Kane patří k nejuznávanějším snímkům všech dob.
Expresivní výpověď předního evropského režiséra o životě a díle slavného ranobarokního malíře, který přišel s revolučním použitím dramatizujícího světla a stínu (chiaroscuro) a bývá označován za "vynálezce světla kinematografie". (Caravaggio usiloval též o iluzívní vtáhnutí diváka do obrazu, do důsledků využil malbu polofigur jako kompoziční princip, zdůrazňující jejich vypjatou reálnost a tělesnou blízkost, což je též příznačné pro filmový obraz.) Caravaggio maloval prostitutky, tuláky, příživníky, povaleče, zloděje a vyděděnce, zvěčňujíce je v postavách světců. Ve filmu vystupují ze šerosvitu modelově vysvícené obrazy malíře, jehož dílo, inspirace a bláznivé nápady splývají s jeho životem, ve kterém byla zřejmě ústředním bodem homosexualita s doprovodným pocitem viny a izolace. Zatímco co jeho malby ukazovaly stále se zvětšující originální hloubku náboženského vědomí, jeho osobní život byl plný výtržností, soubojů, věznění a v r. 1606 dokonce zabil člověka. Opuštěný, zoufalý, nemocný láskou, plýtvající silami, ubitý i šťastný se prsty dotýká dneška (postavy mají někdy moderní šaty, kouří, jsou tu auta a motocykly, je slyšet hluk ulice, hukot lokomotivy, mecenáš má počítač Sony, za ateliérem zadrnčí telefon, udavač sedí ve vaně a ťuká na stroji žalobu na dlužníka...). Dech a vůně doby, snoubící krásu a svátost se špínou intrik, vražd a krvesmilstva.
Děj začíná na pražské Jubilejní výstavě roku 1891. Pět pražských kluků se schází na pražském Výstavišti, kde vidí fantastický zázrak řiditelnou vzducholoď podnikatele Findejse. Kvůli reklamě nabízí chlapcům let zdarma, ale když se hlásí platící zájemci, chce je vyhnat. Kluci se nedají ze vzducholodi vypudit a najednou se ocitají nad městem. Ovšem vzducholoď řiditelná není! Nejprve přelétli bezpečně celou Evropu, ale potom havarovali na neznámém ostrově uprostřed oceánu. Zde prožili řadu typicky verneovských dobrodružství, než byli zachráněni výpravou, organizovanou pohotovým žurnalistou Ardanem...
Vizuálně experimentující film, prolínající dávné rytiny do filmového obrazu, zasadil Karel Zeman do vichrů třicetileté války. Protagonisty učinil čerstvého odvedence a jeho na válečných polích zkušenějšího kamaráda, kteří pak spolu táhnou do dalších bojů i milostných dobrodružství. Dva kamarádi táhnou společně po bojištích třicetileté války. Píše se rok 1625. Oráče Petra odvedli k vojsku přímo od jeho pluhu. Matěj byl už značně ostřílený voják... Náhoda ty dva spojila, a tak společně táhnou slavnými i těmi zapomenutými bojišti třicetileté války v osobitém zpracování kouzelníka filmového plátna Karla Zemana.
