Nejvyšší královský podkomoří je obviněn ze zrady a uvězněn. I když se podezření ukáže být neopodstatněné, vězeň se ocitá v ohrožení života, protože královský majestát nesmí připustit omyl. Kdyby se totiž nešťastník přiznal, mohl by být omilostněn, jenže takové řešení pan podkomoří ze zásady odmítá... Historický příběh aspirující na rozměr podobenství se odehrává na úsvitu vlády Jana Lucemburského.
Jedná se o jeden z dalších neblaze proslulých počinů známého italského režiséra Joe D´Amanta. Inspirován zřejmě Brassovým Caligulou, rozvíjí zde příběh plný surového násilí a nevázaného sexu. Není divu, že v době svého vzniku vyvolal film velký ohlas a kritiku. Některé scény 125 min uncut verze zahrnují brutální vraždění a (možná ve starém Římě běžné) sadistické mučení (např. řezání jazyku nebo pomalé napichování protagonistů vzpoury proti císaři na kopí). Asi 20 minutové římské orgie jsou opravdu hardcore pornem, kde si přijdou na své i milovníci zvířat (záběr ženy s koněm asi na běžném pornu jen tak neuvidíte). Vše je prokládáno snovými pasážemi císaře Caliguly (David Cain), který je již od začátku vykreslen jako opravdový chlípný bestiální maniak, před kterým si nikdo není jist svým životem. Příběh ničím moc nevyniká, vše se točí kolem hlavního "hrdiny" (mimochodem dobře zahraného Cainem), který nechává vraždit, mučit a sexuálně ponižovat různé protagonisty, přičemž se okrajově věnuje taktéž státnickým povinnostem a rozpravě se senátory. Trochu vzruchu přinese Miriam (Laura Gemser), která se chce pomstít za vraždu. Caligula se do ní zamiluje a netuší s jakým posláním k němu přišla. V rozhodujícím okamžiku ovšem Miriam zradí svoji pomstu a zavraždí císařova atentátníka, kterému měla být naopak nápomocna neboť zjistí, že i ona sama miluje Caligulu. Romance však dlouho nevydrží a vše končí tragicky, při jednom ze svých snových záchvatů Caligula Miriam zavraždí a i on zdeptán nakonec umírá šípem svého osobního strážce.
Snímok zobrazuje vášnivú aféru medzi kráľovnou Alžbetou I. (Bette Davis) a mužom, ktorý by sa mohol stať kráľom Anglicka, Robertom Devereuxom (Errol Flynn), grófom z Essexu. Po porážke španielskeho vojska pri Cádize sa Devereux vracia ako víťaz. Alžbeta je v strednom veku (a napriek tomu je pre mladšieho grófa atraktívna), no obáva sa jeho vplyvu a popularity, tak ho posiela na novú misiu do Írska. Keď sa Devereux so svojim vojskom vracia porazený, rozhodne sa podeliť o trón s bezdetnou kráľovnou a Alžbeta sa chystá na vydaj. Nakoniec tušiac, že svadba môže pôsobiť na Anglicko nešťastne, kráľovna realizuje nemilosrdný plán na ochranu svojho ľudu a udržanie svojho trónu.
Poslyšte příběh ze starověkého Egypta třináct století před Kristem. Příběh muže - někdejšího novorozence poslaného po Nilu v malé lodičce spletené z ptáčnických uzlů, jenž se stal ve své zemi slavným a vstoupil do dějin. Nikdo nebyl tak blízko bohům sni smrti, faraonově přízni ani jeho zatracení, jako Sinuhet. Jako lékař chtěl pomáhat výhradně chudým, láska k proradné Nefer ho stála vlastní čest i veškerý majetek a málem také život. Slyšte životní příběh tohoto neobyčejného muže.
Costa-Gavrasove kroniky zvrhnutia demokratickej vlády v Grécku. Počas mierovej demonštrácie je zavraždený liberálny politik. Pravé krídlo dosadí do armády svoje figúrky a polícia sa snaží kryť nielen ich predstaviteľov, ale aj zakryť stopy po vrahovi. Historicky presné, no prerozprávané ako kombinácia mystéria a thrilleru.
Jeden z nejlegendárnějších kasovních propadáků filmové historie. Rozpočet se během natáčení vyšplhal z předpokládaných 7,5 na 44 mil. dollarů, výdělky přitom nepokryly ani desetinu. Termín natáčení byl překročen o spoustu měsíců a výsledný sestřih měl 5,5h. Do kin šla nakonec verze o 2h kratší, ale po zdrcujících kritikách byl film po týdnu promítání stažen a zkrácen na 150min. Ani to ale film nezachránilo a ten tak způsobil finanční krach studia United Artists.Děj filmu: Šerif James Averill (Kris Kristoferson) se ve svém městě snaží hájit zájmy imigrantů proti asociaci velkochovatelů dobytka, kterým se nelíbí, že jim noví přistěhovalci zabírají půdu. Nathan D. Champion (Christopher Walken) je oproti tomu jedním z 25. asociací najatých pistolníků, kteří mají za úkol situaci "vyřešit". Existuje totiž listina nežádoucích osob, která má posvěcení i z nejvyšších politických kruhů. Oba muže však spojuje jedno - láska ke krásné Elle. Ta však není jen známou místní prostitutkou, ale, jak se brzy ukáže, i jednou z osob uvedených na listině. Celá situace nevyhnutelně eskaluje k ozbrojenému konfliktu, ve kterém dojde i na osudy hlavních hrdinů. Film vznikl na základě skutečných událostí z r. 1892 ve státě Wyoming, známých jako Johnson County War a rovněž hlavní postavy v něm mají svůj historický podklad.
Kdo si pamatuje, co se tam dělo, ten tam ve skutečnosti nebyl! V 80. letech se diskotéka na 54. ulici na Manhattanu stala centrem nočního života New Yorku. Klub 54 ztělesňoval puls a duši té doby. V něm se odehrával život se všemi radostmi - hudbou, tancem módou, volným sexem, drogami a obdivem slavných osobností - všichni zde žili naplno a cítili se jako v transu! Z newyorského předměstí New Jersey se 19ti letý Shane dostal do víru života v Klubu 54. Našel si zde zaměstnání i novou rodinu - číšníka Grega, který snil o tom, že bude vrchním barmanem, a jeho krásnou manželku Anitu, která zas toužila být zpěvačkou. A díky televizní hvězdičce Julii Blackové zde pozná i lásku. Nic však není tak jednoduché a tato parta mladých lidí prožívá nonstop párty - lásku, naděje, vzestupy i pády svých životů v rytmu diskotéky, pod zářivými světli nejlepšího klubu na světě - klubu 54.
Heydrichiáda, temné období českých dějin. Krátce po atentátu na říšského pretektora Heydricha byly okupované Čechy vystaveny brutálnímu teroru. Během jednoho zátahu gestapo zajme těžce raněného muže, který je vedoucím činitelem českého odboje. Jediná věc, kterou se gestapákům u něj podaří nalézt je pouhý klíč. Klíč, který jak šéf gestapa tuší může být klíčem k rozbití odboje. Klíč, ke kterému je nutné najít pasující zámek. Klíč, jehož tajemství se gestapáci ze zraněného muže pokouší dostat všemi prostředky... Film byl natočen k 50. výročí založení Komunistické strany Československa.
Byl obrovský a luxusní. Lidé o něm ve své pýše říkali, že je nepotopitelný. Když vyplouval Titanic na svou první plavbu, byli na jeho palubě také chudý Jack a bohatá Rose. On vyhrál lístek v pokeru, ona měla pronajato jedno z nejluxusnějších apartmá. Prožili spolu nejkrásnější chvíle života a slíbili si, že už se nikdy nerozejdou - až do oné osudné noci, kdy pýcha lidstva narazila v Severním moři do ledovce, který Titanic neúprosně poslal ke dnu. Krásná romance se změnila ve zběsilý a tragický boj o záchranu. Kolik jim zbývá? Hodina, možná dvě...
Druhá filmová verze hry W. Shakespeara (poprvé ji zfilmoval v roce 1944 L. Olivier) je režijním debutem irského shakespearovského herce a dnes již známého režiséra K. Branagha, který se pokusil příběh mladého anglického krále aktualizovat a oprostit ho od tradičního pojetí: jeho králem zmítají pochybnosti a trpí pocitem osamělosti i když se stává vítězem a přebírá francouzský trůn. Vedle dynamických a realistických bitevních scén upoutá ve filmu především K. Branagh ve "zpsychologizovaní" roli Jindřicha V.
Film získal Oscara a kostýmy. Mladý írsky shakespearovský herec vo svojom režisérskom debute aktualizoval známu hru - príbeh mladého anglického kráľa, ktorý sa na radu arcibiskupa z Canterbury rozhodne vymáhať svoje dedičské právo na francúzsku korunu (vládne tam vtedy starý kráľ Karol VI.) a o všetkom sa rozhoduje v boji pri Azincourte. Henrichom V. tu zmietajú pochybnosti ešte pri dobývaní cudzích území a trpí pocitom osamelosti, aj keď už je víťazom a preberá francúzsky trón. Popri trochu zd'havých dialógových scénach zaujmú dynamické a realistické bojové výjavy. Predovšetkým však upúta Kenneth Branagh-herec v "zopsychologizovanej" úlohe Henricha V., ktorého hrá s racionálnou odhodlanosťou a výbušnou citovosťou. Kuriozitou je, že Branagh sa tu predstavuje ako scenárista, debutujúci režisér a hlavný predstaviteľ- teda navlas rovnako ako Laurence Olivier, ktorý hru v r.1944 s veľkým úspechom sfilmoval ako prvý, ibaže s d"razom na divadelnosť predlohy a ponímajúc bojové scény ako veľké maliarske plátna.