Mladý doktor Hájek dlouho marně hledal zaměstnání. Štěstí se na něj ale přece jen trochu usmálo - vyhrál soutěž o nejlepší reklamní slogan, kterou vypsal továrník Bárta. Cenou je pobyt v luxusním horském hotelu. V téže době odjíždí do stejného zimního střediska i Bárta, z rozmaru se ovšem rozhodne použít falešné jméno a vydávat se za chudáka. Není tedy divu, že se personál hotelu při ubytovávání těch dvou hostů splete. Nemajetnému mladíkovi se dostává všemožných poct a úsluh, továrník se choulí v kamrlíku bez topení. Navíc se ještě na scéně objeví Bártova roztomilá dcera, a tak na sebe všemožné komplikace nedají dlouho čekat...
Laskavý a slušný profesor Artur Čejka se má oženit se svou snoubenkou Helenou Frýdlovou. V předvečer svatby narazí na břehu řeky na nešťastnou herečku Káťu Holanovou, která už dlouho marně shání angažmá a ze zoufalství si chce sáhnout na život. Čejka jí v sebevraždě zabrání a pomůže jí. Znovu dívku potká ve vlaku, když se společně s Helenou vydává na svatební cestu. Káťa cestuje načerno a z obav před průvodčím čerstvému novomanželovi opět zkomplikuje život. A nakonec ho přemluví, aby jí ještě jednou pomohl a koupil pro ni jízdenku...
Majitel módního závodu Rafael Klučina zoufale hledá nápaditou reklamní kampaň, která by zaujala veřejnost a zviditelnila jeho podnik. Šéf jeho reklamního oddělení Filip Muška však zdá se není schopen žádnou takovou vymyslet. Nakonec jim pomůže manekýnka Boženka Smolíková a její talent k dokonalým převlekům a maskám. Neobvyklá reklamní kampaň spočívá v tom, že bude Boženka bude čtrnáct dnů jezdit po republice v modelových šatech a kdo ji pozná, vyhraje padesát tisíc korun odměny. Přestože kampaň vyvolá velký zájem veřejnosti a všichni se pokouší Boženku odhalit, nikomu se to nepodaří. Na závěr čtrnáctidenní cesty se modelka v doprovodu Mušky ubytuje v horském hotelu v Krkonoších, kde se zapíše jako Martenová...
Majitel půjčovny lodiček a převozník Ryba sídlí celý život v domku u řeky, která se často stává osudnou pro plavce i sebevrahy. Protože jsou však Rybovou zásluhou mnozí tonoucí zachráněni, stává se Ryba velmi populární osobností celého kraje. V okamžiku, kdy už se svérázný muž chystá oslavit svého stého zachráněného nešťastníka, dovídá se o připravované regulaci řeky, která jej připraví o práci. Regulaci má shodou okolností na starosti mladý inženýr Pánek, který se zamiloval do Rybovy dcery. Když se o tom Ryba doví, důkladně se opije v několika hospodách v nedalekém městečku. Zatím se v řece topí dlouho očekávaný stý nešťastník. Jeho zachráncem se stane právě inženýr Pánek...
Hlavní postavou úsměvného příběhu je obyčejná písařka Julinka Svobodová, která pracuje pro zavedenou obchodní firmu Hrubý a syn a bydlí v podnájmu u švadleny paní Pokorné. Je sice chudá a občas se jí podaří opozdit, ale zato je stále veselá a příjemná. Ovšem stačí nepatrná náhoda a vše se změní. To když se jednou sveze výtahem s ministrem obchodu, Dr. Horákem, který shodou náhod bydlí ve stejném domě. Paní Pokorná totiž v dobré víře zvídavé paní domácí naznačí, že Julinka je přítelkyní pana ministra. Od upovídané ženy se nevinná pomluva šíří jako stepní požár a kupodivu dívce ve všech ohledech pomůže...
Trhovec František Diviš nabízí po jarmarcích laciné zboží, spolumajitel kočovného varieté Bohouš Vosáhlo zase nenáročnou lidovou zábavu. Velmi často se tedy potkávají. Ani jeden z nich si svou činností nevydělá na pohodlné živobytí, nepřipouštějí si však zbytečné starosti. To se ovšem změní ve chvíli, kdy jim oběma zasáhne do života malý kluk. Pepík je sirotek, nemá se o něj kdo postarat a oba jarmarečníci nedokážou odolat prosbě v dětských očích...
O tom, že poznat toho pravého není nic jednoduchého, se můžete přesvědčit v české filmové veselohře. Důvěřivou dceru krachujícího velkostatkáře by ani ve snu nenapadlo, že se neprovdala za bohatého muže, jenž měl její rodinu zachránit, ale za sňatkového podvodníka, jenž se za něho vydával. Veselá taškařice plná omylů a nedorozumění dodnes zaujme dějovým spádem i pohotovými dialogy.
Starožitník Kohout není zlý člověk. Má však ideál: Být doma neomezeným pánem. Nevidí proto přání své ženy, ani to, že dcera Helena si našla ženicha, že druhá dcera se zamilovala, a že syn je vášnivý plavec. Chtěl by řídit jejich život podle svých staromódních představ. Zdenčin nápadník inženýr Bečvář však léčkou pronikne do Kohoutovy přízně (prý chce o jeho výchovných metodách napsat knihu). Starožitník mu dokonce sám nabídne Zdenčinu ruku. Do děje navíc vstupuje Kohoutův bratr, lesník, který přijíždí do Prahy na návštěvu. Shodou okolností si oba bratři vymění role a tak rodina považuje otce za milého strýčka a stěžuje si mu na jeho chování.
Továrník Bartoš byl přísný, nepřístupný protiva, postrach všech svých zaměstnanců. To ovšem platilo pouze do dne, kdy na procházce spadl se srázu. Zranil se, nedokázal sám vyhledat pomoc - a tehdy ho našel skalák Fábera a vzal ho k sobě do chalupy, kde žil s dcerou a dvěma osiřelými synovci. Byl to chudý člověk, jeho domácnost však přímo dýchala láskou a porozuměním. Několik dnů strávených mezi těmi milými lidmi Bartoše hodně poznamenalo, po návratu do svého světa byl jako vyměněný. Choval se laskavě, dělníkům zvýšil platy, pilně navštěvoval rodinu svého nového přítele a radoval se z věcí, jichž si dřív ani nevšiml. Jednoho dne se ovšem dozvěděl, že si jeho synovec chce vzít Fáberovu dceru, a zapomenutá pýcha znovu nabyla vrchu...
V roce 1911 dával Stáňa Járský hodiny hudby malé Jiřince Horníkové a vášnivě se zamiloval do matky své žačky. Večer před jeho odjezdem na studia mu paní Helena podlehla. Po devíti letech potkal inženýr Járský v Praze odrostlou Jiřinu - a opět ho potkala i láska. Ani tentokrát mu však štěstí nepřálo, dívka musela zachránit rodinnou továrnu výhodným sňatkem. Po dalších devatenácti letech se generální ředitel Járský vrací domů po dlouhém pobytu v cizině. Má prošedivělé skráně, stále je však šaramantní a elegantní. Jak dopadne setkání s mladičkou Helenkou, vnučkou a dcerou jeho bývalých lásek?
