Manželé Kráčmerovi pracují pilně v zelinářské zahradě. Šetří na věno jediné dceři Betynce, která má vážnou známost s medikem Zdeborským. Inspirováni zprávou v novinách, rozhodnou se Kráčmerovi koupit los. Kráčmerka ho přinese domů s pláčem, protože se jí zdá, že vyhodila celý majetek. Po bezesné noci se vydá do prodejny, aby los vrátila. Je však pozdě, tah už proběhl. Znovu se vrací Kráčmerka s pláčem, tentokrát se zprávou, že vyhráli. Kráčmera jde ověřit výhru pro jistotu na loterní ředitelství. Vrací se nadšený, neboť skutečně vyhráli a to dokonce dva miliony korun. Rozhodnou se koupit činžovní dům, ale obratný realitní agent jim vnutí bývalý šlechtický palác. S vlastnictvím domu získají Kráčmerovi povinnost starat se o Mozartův pokoj. Prostí manželé se často zlobí, že jim pan Mozart nepřijde nikdy poděkovat, i když neustále uklízejí po jeho mnohých návštěvnících. Poté, co se Kráčmerům ztratí peníze a jsou nalezeny pečlivě ukryté v Kráčmerčině posteli, může si Betynka vzít Zdeborského, nyní už dostudovaného lékaře.
Adině Mandlové to sluší i v pánském obleku. Statkář Orlický má za sebou tři nepovedená manželství. Tato zkušenost z něj udělala zapřisáhlého nepřítele všech žen. Na jeho panství mohou pracovat pouze staří mládenci a k témuž údělu nutí i svého synovce a univerzálního dědice Ríšu. Jednoho dne však strýček zjistí, že se Ríša tajně schází s dívkou, rozlítí se a rozhodne se ho ze závěti vyškrtnout. Má totiž v záloze vhodnějšího dědice: kabaretního tanečníka a zpěváka Adu Bártů, potomka své sestry, která se kdysi provdala proti vůli rodičů. S příbuznými se potom léta nestýkala, a tak starý pán nemá ani tušení, že domnělý synovec Ada je ve skutečnosti rázná a podnikavá neteř... Film z roku 1938.
Kartářka věští doktorovi Přeloučovi, že se ožení s třetím chudým děvčetem, které potká. Továrnikova dcera Míla by se chtěla stát jeho ženou a jako chudobné podomní prodavačce se jí podaří dostat se do jeho domácnosti. Doktor Přelouč je z dívky nadšený, snaží se z ní vychovat dámu, ale když zjistí, že ho oklamala, zavrhne ji. O Mílu se však začne ucházet tenisový šampión a doktor si uvědomí, že ji miluje. Remake němého filmu Svatopluka Innemanna z roku 1926, kde Kohoutovu roli hrál Vlasta Burian. V obou verzích hrála stejnou roli Antonie Nedošinská.
V oddechové situační komedii Vladimíra Slavínského z roku 1940 se můžete podívat na to, co všechno se může přihodit, když nepříliš majetná dívka prožije dva týdny dovolené ve velkém luxusním hotelu. Usmálo se na ni štěstí a v novinové anketě získala hlavní výhru. Jak se později ukáže, je to i výhra životní...
V roli půvabné hrdinky uvidíme hvězdu naší předválečné kinematografie Adinu Mandlovou. Jejími partnery v pestré přehlídce významných hostů hotelu i personálu jsou další tehdejší slavní herci - Raoul Schránil, Rudolf Deyl starší, Bohuš Záhorský, Miloš Nedbal a Jaroslav Marvan.
Hlavní postavou je čerstvě jmenovaný docent MUDr. Jakub Johánek, psychiatr a nesmělý abstinent, který se výjimečně rozhodne oslavit s přáteli v nočním podniku své jmenování. Oslava, která se protáhne do pozdních hodin a množství alkoholu způsobí hrdinovi dočasnou ztrátu paměti a ráno se starý mládenec Johánek nestačí divit. Už dlouho sice pokukoval po půvabné sousedce, chudé Kateřině, víc mu však vrozený stud nedovolil. A teď, sotva se jeho mozek vzpamatoval z útoku nebývalého množství alkoholu, mu podnikavá spolubydlící jeho sousedky oznámí, že Kateřinu v opilosti zneuctil, aby tak poněkud svérázným způsobem pomohla kamarádce, která milého a dobře zajištěného pana doktora také miluje.
Muži v plné síle si neradi přiznávají, že je ubíhající léta nezadržitelně posouvají na druhou kolej. Továrník Richard Osten je na tom stejně. Věk mu nelibě připomínají pouze prošedivělé skráně, jinak si ho odmítá připustit. Nejlépe se cítí ve společnosti mladých krásek, u nichž zaznamenává stejné úspěchy jako v podnikání, a tak se rozhodně nehodlá vzdát svého postavení. Jednoho dne se tedy nutně dostává do sporu s jediným synem Jiřím, který se "potatil", má pořádně tvrdou hlavu i silnou ctižádost. Syn opouští rodný dům, aby se vymanil ze závislosti na otci, změní si jméno a přijme místo u konkurence, kde začíná od píky. Tehdy potkává hezkou švadlenku Tonču a nad otcem náhle visí nejhorší hrozba, jakou si dovede představit - mohl by se stát dědečkem! Osten starší se ji rozhodne zlikvidovat po svém: pokusí se dívku synovi přebrat...
Venkovan Josef Bezoušek se vypravil do Prahy na delší návštěvu v rodině svého syna advokáta. Syn, snacha i vnučky ho přijali s otevřenou náručí, a tak si u nich dědeček rychle zvykl a moc se mu v metropoli líbí. Užívá si procházek i městských atrakcí a mimoděk se přitom zamíchá do příběhu zakázané lásky synovy švagrové. Ta ztratila hlavu pro chudého mladíka, otec její známosti nepřeje a vězní dívku doma. Pantáta Bezoušek se nechtěně ocitne přímo v centru aféry - a už se na něj řítí malér. On sám by ho sice vydržel, před odjezdem z Prahy však chce celou záležitost urovnat ku prospěchu nešťastných milenců... Ve filmu je zachycena část inscenace "Prodané nevěsty" v Národním divadle v režii Josefa Munclingera. Tento námět byl již v českém filmu zpracován pod stejným názvem režisérem Karlem Lamačem roku 1926. Film byl poprvé uveden na Filmových žních ve Zlíně 31. 7. 1941.
Celovečerní debut Bohdana Slámy DIVOKÉ VČELY je už druhým autorovým titulem v české distribuci. Společnost CinemArt totiž uváděla v kinech i jeho absolventský středometrážní snímek AKÁTY BÍLÉ. Slámova hořká komedie je výjimečná tím, že poprvé od roku 1989 přivádí na plátno vesnické hrdiny a zasazuje je do autentického vesnického prostředí. Tématem vzdáleně připomíná Feničův DŽUSOVÝ ROMÁN (1984) a způsobem zpracování nezapře inspiraci formanovskými filmy šedesátých let a poetikou Saši Gedeona.Osmnáctiletý Kája bydlí ve vesnici kdesi na severní Moravě s otcem-filozofem a s energickou babičkou. Pracuje se ženskými v lese a tajně zbožňuje svou vrstevnici, prodavačku v místním krámku Božku. Ta však chodí s frajírkem Laďou. Když do vesnice přijede z Prahy Kájův starší bratr Péťa, který se živí jako cesťák, začnou se vztahy mezi jednotlivými postavami proměňovat. Zatímco Božka, pociťující snad nejvíce vesnickou nudu a beznaděj, nakonec zůstává, Kája, který přišel o panictví, odjíždí s bratrem... Jednoznačným kladem snímku je důraz na realitu dnešního života na vesnici. Autentičnost prostředí i charakterů však nemůže vyvážit vágnost scénáře, který postrádá silný příběh a nahrazuje jej tříští epizod. Snad z obav před přílišnou syrovostí reality opatřil tvůrce téměř všechny hlavní postavy značnou dávkou nesmělosti, ostýchavosti a osamělosti. Zbytečně tak ohlazuje hrany, jež jsou v dnešní době na venkově značně ostré; také vztahy mezi lidmi tam jsou vesměs tvrdší. Zásadní obraz venkovského života mladých lidí, tedy pocit frustrace a zároveň odevzdanost osudu bez vůle hledat jiný životní styl, však jistě odpovídá skutečnosti.Snímek se natáčel v Jiříkově na Bruntálsku, v kraji bývalých Sudet s vysokou nezaměstnaností. Vedle známých i méně známých herců tu vystupují i místní obyvatelé, k nimž patří i představitel Káji. Název DIVOKÉ VČELY (ty se objevují ve filmu jen ve zvuku lesa), souvisí podle tvůrce s tajemstvím, s neklidem a touhou...
Komedie z hornického prostředí: Parta předáka Kohuta se chystá přihlásit do soutěže o titul Brigáda socialistické práce. Včichni chlapi jsou pro, jen mladého Ondračku je třeba rázně převychovat... Sotva průměrný pokus o lidovou komedii měl kdysi slušný divácký ohlas, ale už se na něj zcela právem zapomnělo.
Slavný detektiv Sherlock Holmes by se rád stal hudebníkem. Do cesty se mu však stále pletou kriminální případy, které musí řešit...
