Film se odehrává ve francouzském Dijonu v polovině padesátých let 20. století a vypráví příběh mladého dospívajícího chlapce Laurenta. Ten prožívá první lásky, sexuální zkušenosti, hádky se svým otcem i nezvyklý vztah s matkou. Film byl velmi divácky úspěšný a výborně hodnocen také kritiky, když mimo jiné získal i nominaci na Oscara.
Francie, květen 1968: zatímco v Paříži vrcholí studentská revolta, nabírá doposud klidný provensálský podzim života stárnoucího bonviána Miloua (Michel Piccoli) rychlý obrat k horšímu. Po smrti jeho matky, se v usedlosti shromáždí do celého světa rozptýlená rodina, která se ihned pustí do ostrého sporu o dědictví po staré paní...
Komedie o nešicích, kteří nedokázali vykrást ani svou oblíbenou hospodu.
Mladá závodní lékařka probudí mezi zaměstnanci opravárenských dílen pražských dopravních podniků zájem o aktivní a pravidelnou sportovní činnost. Svým osobním příkladem je přivede k plnění podmínek Tyršova odznaku zdatnosti
Londýnský dramatik Will Shakespeare má napsat novou hru a nutně potřebuje inspiraci. Tu nachází ve chvíli, když se nečekaně setká s půvabnou Lady Violou, která tolik miluje divadlo, že se vydává za muže, aby si mohla zahrát. Z lásky na první pohled se rozhoří osudový vztah, do něhož se zaplete i sama královna Alžběta I. , a vznikne hra Romeo a Julie, která má obrovský úspěch. Milenci se však musí rozejít, neboť Viola je proti své vůli provdána a Will už je ženatý. Dokonale rozehraný, důmyslný a vtipný příběh těží i z dalších Shakespearových děl, ale především nabízí skvělou barvitou podívanou, která okouzlí a potěší srdce každého filmového diváka.
Majitel obchodu s konfekcí pan Načeradec tráví většinu volného času v kavárně, kde hrává při minerálce šachy s majitelem konkurenčního obchodu panem Dundrem. Načeradcova dcera Edith začíná v advokacii shodou okolností stejně, jako její přítel, Dundrův syn. Pan Načeradec zaskakuje v karetní společnosti často za pana Findajse, který se v těchto chvílích věnuje manželce dalšího z hráčů, pana Tachecího, majitele detektivní kanceláře. Výhry si Načeradec ponechává, prohrané peníze musí platit Findajs. Jednoho dne kibicuje pan Načeradec při hře tak nešťastně, že mezi ním a panem Dundrem dojde k prudké hádce, která končí u soudu. Oba pány zastupují jejich děti, které však mají ze situace spíše legraci. Načeradec je odsouzen k dvaceti čtyřem hodinám vězení. Z rozsudku "těžce" onemocní. Teprve teď se oba rivalové smíří. Edith a mladý Dundr slaví svatbu. Pan Tachecí se dozví o nevěře své ženy a konečně se může v klidu rozvést.
Nová doba s sebou přináší pokrok, jenž musí jednou zákonitě proniknout až do těch nejzapadlejších koutů. Dostal se i do vesničky Čirá. Mužům tam ulehčuje práci na poli řada moderních strojů, jejich ženy, ale stále dřou v domácnosti postaru. Jedna pomoc se přímo nabízí - tradiční valchy by mohla nahradit společná prádelna. Mužští, kteří vládnou obecní radě, však o takovém utrácení nechtějí ani slyšet. Manželky tedy spojí své síly v odporu a sáhnou k těžce represivním prostředkům...
V socialismu i kriminální delikty mohly být jedině banální, zvláště když se jednalo o komedii. V tomto případě se vyšetřuje loupež v jednom kině. Problém ovšem nastane v okamžiku, kdy bodrý vyšetřovatel zjistí, že jednotliví podezřelí jsou si k nerozeznání podobní... Jiří Sovák se ze všech sil, ale přesto marně snažil bavit prostoduše karikovanými figurkami protřelého zloděje aut, upejpavého novomanžela i zuřivého žárlivce.
Režisér Josef Mach a slovenský scénárista Ivan Bukovčan vybrali pro první slovenský barevný umělecký film nejzářivější ukázky z nepřeberného bohatství slovenských lidových písní a tanců. Jejich film "Rodná zem" vypráví příběh děvčat a chlapců, kteří byli objeveni v různých krajích Slovenska instruktorem profesionálního národopisného souboru lidových písní a tanců a kteří se sešli v radostném kolektivu mladých lidových umělců. Tak se stane členkou souboru Verona zpod Tater traktoristka Žofka ze Zemplína, dělnice Anička z Detvy, dřevorubec Martin, milý Verony, malíř Ferko, jehož talent objevila Žofka, a desítky jiných. Film "Rodná zem" je oslavou radostné umělecké tvořivosti slovenského lidu a zároveň oslavou krásy slovenské země. (FILMOVÝ PŘEHLED 9 / 1954)
Obtloustlý, akurátní a v rodině mírně despotický pan Tříška pracoval jako bytové referent, čímž si zcela narušil psychickou odolnost, je vztekavý a snadno vzkypí. Zamýšlený odpočinek v lůně venkova, kam odjel s celou svou rodinou, však dopadne zcela jinak, než jak očekával - neboť všechny pracovité ruce se spojí, aby zajistily co nejrychlejší splnění zemědělských prací, navíc zůstal čas i na pěvecké zájmy. A hlavní hrdina je nakonec natolik stržen novým prostředím, že se s chutí zapojí. Režisér Josef Mach natočil vcelku zdařilou agitku, (byť ještě poznamenanou dávnými klišé: Tříška třeba nesnáší vojáky, ale jedním z nich, jenž chodí v civilu, se nic netuše spřátelí), a to zejména zásluhou velice věrohodného Saši Rašilova v titulní roli.