Filmy online ke shlédnutí zdarma

Pokud má dívka tak nezajímavé povolání, že prodává květiny, ráda se oddává snění, kde může prožívat netušená dobrodružství. Ale skutečný nápadník, jenž se dívce dvoří, je přece jen přitažlivější... Černobílý film se vyznačuje tím, že snové sekvence se odehrávají ve stylizovaných dekoracích a byly natočeny na barevný materiál.

Obyvatele malebné vesničky pyšné na svou starobylou lípu postihne rušivá událost - má tudy vést dočasná silniční odbočka. Figurkovitě načrtnuté obyvatelstvo nejprve protestuje proti zvýšenému provozu, ale nakonec si na přítomný ruch a vzrušení zvykne. Ostatně některým, třeba hostinskému, přináší taková situace prospěch... Režisér Josef Mach chtěl vytvořit jakousi domácí nápodobu francouzských "Zvonokos", avšak došel nanejvýš do půli cesty.

Martin Plechatý a Petr Nový brázdí se svými tramvajemi okupovanou Prahu. Doba je těžká a přežít leckdy není jednoduché - zvlášť když se člověk ve snaze pomoci ohrožené (a půvabné) sousedce zaplete s esesákem, praští ho po hlavě a zabije. Tak si alespoň situaci vysvětlili oba kamarádi, když se jejich protivník svalil na zem. Co si teď počít s tělem? Začíná nekonečná anabáze, v níž se uplatní i dětský kočárek...

Český barevný film podle divadelní hry spisovatele Jana Drdy. Je to úsměvná pohádková komedie, v níž je však pod nánosem pohádkové symboličnosti silně aktuální jádro: hra líčí boj prostého českého člověka proti bezpráví, násilí a špatnosti. Hlavní hrdina filmu, vysloužilý voják Martin Kabát, nezná bázně. Nelekne se loupežníka Sarky Farky, nelekne se ani čertů v Čertově mlýně. Dá se sice ošálit zákeřným úskokem vychytralého ďábla Dr Solferna, ale svou odvahou toto nedopatření napraví. Pro zárhranu dvou nevinných dívčích duší se pustí do statečného boje s celým peklem, do boje, ve kterém nakonec přes velkou přesilu moci zla zvítězí. Zachrání obě nerozumné, touhou po ženichovi posedlé dívenky — princeznu Dišperandu a její služebnou Káču, spravedlivě a přitom lidsky potrestá loupežníka Sarku Farku i zpyšnělého poustevníka Školastyka a nakonec se s Káčou ožení. — Film zachovává, ba úmyslně zdůrazňuje divadelnost literární předlohy nejen scénickou výpravou interiérů, ale i stylizovanými exteriéry lesa, zámecké zahrady a dalších scenérií, v nichž se pohádkový děj odehrává. Podstatnou měrou k tomu přispívá originální, vědomě nerealistická výprava národního umělce Josefa Lady. Tím se film významně liší od dosavadních pokusů o zvládnutí pohádkového námětu. (FILMOVÝ PŘEHLED 11 / 1957) Pohádková komedie natočená podle stejnojmenné divadelní hry patří dodnes k nezapomenutelným diváckým bonbónkům. Příběh vysloužilého vojáka Martina Kabáta, který se nezalekne ani hrozného loupežníka Sarky Farky, ani pekla plného rohatých čertů, patří totiž k těm, které nadšeně přijímá každá nová generace diváků. Všechno začíná okamžikem, kdy se dvě vdavekchtivé dívky, princezna Dišperanda a její služebná Káča, vlastní krví upíší čertu, výměnou za pohádkové ženichy. Přestože se omylem oba ďábelské úpisy dostanou do rukou chrabrého Martina Kabáta, záludný ďábel Solfernus se jich lstí zmocní a Martinovi nezbývá, než se vydat do horoucích pekel.

Česká celovečerní veselohra. Děj filmu sleduje jízdu autobusu na trati Praha - Karlovy Vary a počínání lidí v něm. V autobusu se sešla pestrá společnost lidí nejrůznějších zájmů, povolání a povah. Jejich střetnutí v těsném prostředí autobusu dalo příležitost k vytvoření celé řady dobrých veseloherních situací. Jízda rychlíkového autobusu je tu symbolickým příměrem současného života naší společnosti, v němž, stejně tak jako při jízdě autobusem, je třeba potlačit mnohé soukromé zájmy a sobecké vlastnosti, abychom dojeli úspěšně k cíli. (FILMOVÝ PŘEHLED 48 / 1957) Na autobusovém nádraží čekají cestující na autobus do Karlových Varů a vzájemně se seznamují. Paní Hořejší přišla pozdě, ale dere se dopředu, přičemž narazí na odpor paní Veselé. Herzán s Vališem se dvoří Barborce, protože jim ušlo, že jde o dívku řidiče Chalupy. Pan Tachecí vše sleduje a do ničeho se neplete. Když všichni nastoupili, autobus odjíždí. Seznamování v autobusu pokračuje, jen řidič Chalupa je rozladěn chováním mužů, kteří se dvoří Barborce. Nakonec sám zavdá příčinu k roztržce, když zastaví hezké Miriam. Na její přání pak dokonce s autobusem létá, ale cestujícím se to nelíbí. Uražená Barborka pokračuje v cestě jiným autobusem. Nakonec si to rozmyslí, ale Chalupa jí nezastaví a nechá ji stát na silnici. Pan Tachecí pobaveně pozoruje, jak Vališ okrádá jednoho z cestujících a nakonec zjistí, že byl sám okraden. Obviní Vališe, ale mezi cestujícími je i kouzelník, který vše uvede na pravou míru a navíc předvede pár kouzel. Rozruch vrcholí ve chvíli, kdy autobus zastaví a hlas motoru všechny vyzve, aby svorně tlačili. Po příjezdu do Karlových Varů se Chalupa usmíří s Barborkou a cestující se rozcházejí.

Jeden ze zcela zapomenutých filmů vypráví o tom, jak rozvedený tatínek důmyslně nachystá zdánlivě náhodné setkání jedenáctileté dcery se svou novou partnerkou. Avšak pozvání do hájovny, kde přebývají její rodiče, se nevydaří podle zamýšlených představ... Moralita je to ovšem krotká, nezáživná a málo přesvědčivá.

Česká veselohra o veselých i vážných sporech mezi dnešními muži a ženami. Osou filmu je příběh novátora Zacha a elektromechaničky Jarmily Svátkové. Zach, zamilovaný do svých technických dat a zlepšovacích návrhů, nevěří, že ženy jsou schopny vyznat se v těchto problémech, zvláště když u Jarmily objeví zálibu pro poesii a hudbu, pro niž on sám prý nemá čas. Dochází proto mezi nimi k četným rozepřím; když se však skupině inženýrky Marie, v níž pracuje i Jarmila, podaří zkonstruovat úmyvač nadobí, je Zach vyléčen z pověry, že ženy nemají technický" mozek, a poněvadž se vlivem Jarmily změní i jeho odmítavý poměr k poesii a hudbě, nic již jim oběma nebrání ve vzájemném sblížení.(FILMOVÝ PŘEHLED 26 / 1953)

O rafinovaném plánu, který má připravit "ilegálního milionáře" o jeho nepoctivě získaný majetek. Zádrhel je však v tom, že někdo další má ještě rafinovanější plán... Děj známé předlohy "Zlaté tele" od Ilja Ilf a Jevgenije Petrova je přenezen do 60. let a domácích poměrů. Příkladná ukázka žánru, kterému se říkalo komunální satira.

Na zámku Ronov se odehrává český detektivní snímek, jemuž nechybí lehce komické ladění, dané zejména postavami vyšetřovatelů několikanásobného zločinu. Vše se točí kolem nelegálního obchodu s uměleckými díly, falešných obrazů, pátrání po ztraceném obrazu někdejší zámecké paní Anny (na němž je zobrazena jako nahá pastýřka) a vraždy Anny Jůzové, která má na starosti správu uměleckých sbírek. Zajímavá a patřičně zamotaná zápletka dává vyšetřovateli případu, kapitánu Trondovi, jinak nadšenému režisérovi místního ochotnického divadla, celou řadu podezřelých. Pátrání naráží na stále další a další překážky. S pomocí vyšetřovatelů majora Bergla a kapitána Roje policista odhalí rozsáhlé podvody s uměleckými díly, padělatelskou dílnu a v neposlední řadě samozřejmě také pravého vraha...

Zahraniční výjezdy nebývají bez rizika: studijní pobyt českého spisovatele, který v Polsku potká půvabnou dívku, sice skončí bez manželské nevěry, ale podezření přesto zůstává. Koprodukční projekt složitě hledal společnou řeč a nakonec uvízl v dávno vyšumělých schématech. O Polsku, kde tehdy vznikaly takové filmy jako Popel a démant, nic nevypovídá. Za zmínku stojí, že hudbu napsal Wladyslaw Szpilman, pozdější hrdina Polanského válečného dramatu Pianista.