Občas mírně úsmvěný thriller o hrabivosti, milostných pletkách a podvodech vypráví příběh jednoho partnerského čtyřůhelníku. Je tu Sandra Dunmore, zdánlivě mravná a veselá žena, která prodává nemovitosti a miluje film The Sound Of Music. Kromě toho však má jedno tajemství. Je totiž provdaná za reklamního manažera Jakea Dunmorea, který má potíže s prací a pitím, a udržuje milostný poměr s jeho bratrem Benem, který pro firmu pracuje v oddělení styku s veřejností. Ben ovšem, aby to nebylo tak jednoduché, ve volných chvílích koketuje se svou podřízenou Peggy, která je sice krásná a svůdná, leč poněkud nestálá a ukrývající jedno poněkud temné tajemství. Když se Ben rozhodne Sandru opustit, aby mohl být s Peggy, není nic divného, že se žena rozzuří a vědoma si toho jak bude Jake vyvádět, ke vztahu s Benem se přizná. Pomstychtivý Jake vyrazí za Benem a jejich střetnutí přeroste v potyčku, která končí nečekanou tragédií. Během rvačky totiž Ben vypadne z okna a zemře. Zanechá po sobě vysokou životní pojistku, která všechny jěště rozdělí. Netrvá dlouho a všichni tři se perou o peníze, které po sobě Ben zanechal. A to nejhgorší ma ještě přijít. Na scéně se objevuje policejní detektiv Rita Pompano. Cynická a otrlá veteránka, která už toho viděla příliš mnoho, aby jí mohlo něco překvapit.
Univerzitní posluchač Ludvík Jahn pošle z jakéhosi školení své dívce a zároveň kolegyni pohlednici, na níž mimo jiné napsal: Optimismus je opium lidstva! Zdravý duch páchne blbostí. Ať žije Trockij! A protože se píší léta padesátá, následky na sebe nenechají dlouho čekat. Dívka, jatá posvátným citem stranické povinnosti, předá pohlednici fakultní organizaci, Jahn je vyloučen ze strany, vyhozen z fakulty a jako obyčejný voják poslán do trestního pracovního útvaru nazývaného Černý prapor a pověstného mimořádně surovým zacházením.
Jeden z nejproslulejších filmů 60. let se opírá o stejnojmenný román Milana Kundery, soustředěn cele na důležité poznání - totiž že nová křivda neodstraní ani nezahluší křivdu starou. K takové mravní kocovině zákonitě dospěje hlavní hrdina, těžce postižený stalinistickými represemi, když se po letech pokusí aspoň zprostředkovaně se pomstít původci svého pádu. Režisér Jaromil Jireš postihl jak kruté poměry v pracovní vojenské jednotce na začátku 50. let, tak uvolňující se společenské ovzduší o patnáct let později. Prolíná někdejší události s nynějším děním na základě náhodného podnětu, na základě podobnosti, i ve zvukové rovině vrství asociativní spoje.
Zvláštní příběh o lásce, tanci a neumírání se odehrává koncem čtyřicátých let. Do plicního sanatoria přichází mladý muž, taneční mistr Mayer. Jeho diagnóza je vážná - tuberkulóza. Své nemoci se však nepodává a začne proti ní aktivně bojovat tancem i optimismem. Postupně získává další pacienty, kteří se dosud trpně poddávali svému údělu. Zanedlouho však jeho nemoc propukne v plné síle a záludnosti. Tváří tvář smrti je zosobněním lidské odvahy a pozitivního přístupu k životu. Film režiséra J. Jireše podle scénáře J. Hubače získal ceny Český lev 1995 za hlavní herecký výkon Martinu Dejdarovi a za nejlepší zvuk.
Film je jedním z mnoha českých sci-fi filmů, které se k vyjádření myšlenky obejdou bez velkých efektů a počítačových kouzel. Cestář (V. Brodský) trvale žije budoucností a odmítá všednosti běžného dne. Mezigalaktické výpravě se porouchá chronometr a vyšle humanoida (L. Sobota) k průzkumu planety za účelem nalezení schopného člověka k opravě přístroje. To se nakonec podaří a výprava může pokračovat v cestě. K zamyšlení snad stojí úvaha, že se naše společnost od roku 1977, kdy se film natočil, o mnoho dále ve vývoji neposunula. Pravda, máme "modernější" věci, ale jinak vše zůstalo při starém. Možná i proto se již mimozemšťané nepokoušejí o další kontakt, možná čekají na onen posun ve vývoji.
O lásce a stáří, nemoci, smrti a starostech všedního dne vypráví s humorným nádechem dramatický příběh Karla Svozila, stárnoucího profesora dějin výtvarného umění. Do života moudrého a kultivovaného muže a jeho milostného vztahu k mnohem mladší Aleně nečekaně zasáhne diagnóza rakovinového nádoru, která ho dovede až k úvahám o sebevraždě. Chmurné myšlenky však brzy vystřídá horečná aktivita, s níž se profesor Svozil snaží maximálně využít zbývající čas. Dopíše knihu, ožení se se svou milenkou, otevřeně vystoupí proti svému nadřízenému. Náhoda však celou situaci radikálně změní.
Problematika stereotypu všedního dne je téma, jimž se Vladimír Páral zabývá prakticky ve všech svých románech. V novele Katapult je ústředním motivem. Mladý třiatřicetiletý inženýr Jacek Jošt má hezkou ženu a malou dcerku. Těžce však nese, že všechno je denně k uzoufání stejné. Nikterak vzrušující práce a rodina, kde se denně opakují stále stejné scény a jsou vyslovovány stále tytéž věty. Proto se nemůže nikdo divit, že začarovaný kruh chce protrhnout za každou cenu. Na scénu vstupuje pět žen, vybraných počítačem na základě inzerátu...
Helimadoe je lyrický příběh z počátku našeho století, s atmosférou maloměstského prostředí, s rázovitými figurami a jemnou analýzou lidských povah. Odehrává se v jihočeském městečku, v němž vnímavý dospívající chlapec prožije první citové okouzlení i hlubokou krizi. Helimadoe jsou i počáteční písmena jmen pěti osobitých dcer drsného venkovského lékaře Hanzelína, který nejen že léčí těžce nemocného chlapce, ale svou moudrostí mu pomáhá bolestný citový zásah překonat.
Známý pražský advokát JUDr. Oldřich Lukášek má byt s výhledem na Vltavu, a přátele v pražské kavárně Slavie. Přesto uposlechne svého lékaře, aby se přestěhoval z Prahy na venkov. Jeho novým působištěm se tak stává malé městečko Mezihoří a prvním případem stará venkovská babička Márová, které synovec dluží sedm a půl tisíce korun a odmítá je vrátit. Jako odměnu za pomoc obdaruje vděčná babička Lukáška králíkem. Přestože je brzy zavalen dalšími případy, od vykradače aut Pastyříka až po žárlivce Vránu, který v hádce bodl svou družku, jeho hlavním zájmem zůstává causa králík, tedy babička Márová...
Film vypráví příběh gynekologa doktora Geralda Boyera a jeho ženy Beverly. Ačkoliv je Beverly spokojenou ženou v domácnosti, nedokáže odmítnout velkorysou částku, kterou jí nabídnou za reklamu na mýdlo Happy. Nejprve se jí to moc nedaří, ale publikum si ji oblíbí a ona se stane skutečnou celebritou. O to větši problémy má ale s mužem. Gerald žárlí na úspěch své ženy a chce, aby všechno bylo jako dříve. Vymyslí proto zdařilý plán, jak svou ženu získat zpět.
George je beznadějný hypochondr. Celý den polyká pravidelně desítky pilulek, vyhýbá se potravinám s obsahem cholesterolu a s každou pochybností o svém zdravotním stavu navštěvuje svého praktického lékaře. Při jedné návštěvě si špatně vyloží doktorův telefonát a domnívá se, že jeho srdci už zbývá jen pár týdnů. Po této šokující novině se snaží zaopatřit svou ženu Judy, zorganizovat si majetkové záležitosti a zařídit si pohřeb. Věci se mu ale vymknou z rukou a s pomocí svého přítele Arnolda se snaží vše vyřešit.
