Karel Kachyňa dokázal věrohodně vylíčit trudná 50. léta i v době normalizace, aniž by se uchýlil k výraznější idylizaci. I když se musel vzdát jakýchkoli politických kontextů, postihl tehdejší leckdy bizarní reálie. V tomto filmu se vypravil na pitoreskní Žižkov, který do jisté míry nahlíží očima dospívajícího, první lásku hledajícího chlapce (jeho představitel Radim Špaček se později stal filmovým režisérem). Ve vyprávění poznáme řadu svérázných figurek, podivínů a vůbec lidí, kteří se nedokázali vyrovnat s náhlými společenskými změnami. Režisérův náhled je ovšem laskavý a dobrotivý, ani celoživotním smolařům, ani mentálně postiženým nešťastníkům se nevysmívá.
Příběh filmu NÁŠ DĚDEK JOSEF je situován do moravské vsi vinařského kraje počátku 50.let, vrací se však i do starších životních období hlavního hrdiny. DĚDEK JOSEF si přes své vysoké stáří zachovává svéráznou životní filozofii a osobitý humor, který mu vždy pomáhal překonat obtížné chvíle jeho života a spolu s ostatním, staříky ve vsi nezůstává stranou žádných událostí, kterými obec žije. Dějovou osu filmu tvoří devět na sebe navazujících příběhů, které zahrnují všechny roční období, folklórní ráz i poetickou tvář jižní Moravy.
Pan Adolf, kterého neodolatelně představuje svůdnický Miloš Kopecký, vzpomíná na trapný příběh s jednou směšnou láskou. Zaujala ho mladičká studentka operního zpěvu, ale neustále narážel na její nezájem blíže se seznámit. Začne proto splétat rafinovanou odvetu, do níž zapojí i svého řeckého kamaráda (Pavel Landovský), jehož vydává za slavného dirigenta. Jenže úmysly obou pánů se vyvinou zcela nečekaným směrem. Režisér Anrtonín Kachlík zdařile převedl jemnou ironii Kunderovy předlohy do filmové podoby, v níž naopak září herecké výkony obou protagonistů, zvláště pak Landovského.
V komornom, melancholickom a jemne ironickom príbehu sa uplatňuje Kunderov častý motív ľsti, ktorej efekt sa obracia proti jej iniciátorovi. Tu proti bonvivánovi pánovi Adolfovi, ktorý sa chce pomstiť naivnej konzervatoristke za to, že sa nenechala zviesť. Túto epizódu svojho života rozpráva s miernym odstupom a teda aj s istým nadhľadom. Jeho glosy a komentáre oživujú dej, žiaľ príliš málo nosný na celovečerný film. Dominantnou zložkou je herecký výkon Kopeckého a najmä Landovského ako gréckeho robotníka Apostolka (suchotinára, vydávajúceho sa za známeho dirigenta), hlavného aktéra tragikomického žartu.
Vojnu lze přežít jen s písničkami Suchého a Šlitra. Na začátku nově příchozí vojáci založí hudebně divadelní soubor, aby unikli ponižování ze strany těch starších. Zařeknou se, že oni budou na příští nováčky hodní. Jenže se ukáže, že bez přísnosti se nic nezmůže a že mazáctví není nějakou deviantní úchylkou.
V této komedii najdete nejen skvělá hudební čísla, ale také spoustu gagů z vojenského prostředí. Je to zároveň první film, ve kterém se objevila slavná semaforská dvojice Suchý a Šlitr.
Povídkový diptych z prostředí základní vojenské služby, konfrontující se smyslem pro absurditu všednodennosti, sny a touhy sotva dospělých mladých mužů s realitou socialistické armády. Film, který byl doma vítán jako antimilitaristický, zatímco západní levice jej kritizovala za oslavu vojenství.
Ned (Robert De Niro) a Jim (Sean Penn) sú trestanci na úteku, ktorých vďaka neuveriteľnému omylu a zhode náhod považujú v istom kláštore za dlho očakávaných kňazov! Budú sa musieť neskutočne snažiť, aby pravda nevyšla najavo – inak môžu na svoj starostlivo pripravovaný útek za neďalekú kanadskú hranicu zabudnúť! Ibaže to nie je práve najjednoduchšie, pretože z hriešnikov len tak ľahko svätcov neurobíte – a ak ste navyše vystavení takému pokušeniu, akým je napríklad pôvabná Molly (Demi Moore), potom je zachovanie celibátu nepredstaviteľným hrdinstvom! :-) Nečudo, že sa obaja „basmani“ zamotávajú stále hlbšie a hlbšie do absurdných výhovoriek a ešte absurdnejších nedorozumení. Myšlienka na kedysi tak dokonale naplánovaný útek sa zdá byť zo dňa na deň nereálnejšou, pomôcť môže hádam už len... Zázrak!
Šarmantní Ir Peter Plunkett má starosti se svým zámkem. Hrozí mu hypetéka. Jeho dědičný majetek chce odkoupit americký magnát Brogan, převést ho za moře a tam z něho postavit malý Disneyland. Plunkett v zoufalství dostane spásný nápad, představit své sídlo jako "zámek, kde straší". Vykoná potřebné úpravy, spustí velkou reklamu a zanedlouho už přichází první hosté. Mezi nimi také manželský pár Jack a Sharon Crawfordovi. Očekávaná strašidelná dovolená se však nevydaří, jelikož zámecký pán svým amatérským zincenování hororové divadélko pokazí. Podráždění američané hrozí odchodem, když nešťastnému Plunkettovi přichází na pomoc pravá strašidla a duchové. Ďábelský tanec mrtvých však nejméně vadí unavenému Jackovi, který zahoří vřelou láskou k překrásnému ženskému duchovi - Mary Plunkett, mimochodem už 170 let mrtvé...
Čo vyrastie z chlapca, ktorého neľahký život na zúboženom a chudobnom západe Írska sužujú jeho opilecký otec, psychicky nestála a sebevražedná, no milujúca matka a jeho najlepší kamarát, ktorý už viac nechce byť jeho najlepším kamarátom? Tento príbeh zo začiatku 60. rokov je rozprávaný z pohľadu hlavného hrdinu - Francie Bradyho (Eamonn Owens). Francie líči svoj príbeh o tom, ako najprv o zabíjaní iba sníval, potom sa liečil a nakoniec zabíjal. A potom sa zasa liečil.
Loutkář Craig (John Cusack) nemůže zavadit o pořádný job, a tak předvádí svá loutková představení plná zklamání a zhrzených lásek přímo na newyorských ulicích. Jeho žena Lotte (Cameron Diaz) je zase posedlá zvířátky. Prodává domácí mazlíčky a také jich má spoustu doma , docela se jim daří otrávit život sousedům. Jejím favoritem je ale retardovaný šimpanz Elijah, kterému se Lotte pokouší vyřešit jeho psychologické problémy. Craig nemá prachy, a proto přijme místo účetního v podniku s bossem, jemuž je už 105 let a se senzační kočkou jménem Maxine (Catherine Keener). Zabouchne se do ní na první pohled, ale Maxine na něj kašle. Naštěstí jenom do té chvíle, než vedle Craigova stolu najdou společně vchod do "Johna Horatia Malkoviche". Přijdou na to, že z tohoto zvláštního objevu by mohla být docela slušná živnost. Vypečení podnikatelé začnou prodávat patnáctiminutové pobyty "v kůži Johna Malkoviche" za 200 dolarů a také sami vzrušující "cestování" vyzkoušejí. Surrealistická cestovka je na světě!
Před čtyřmi lety, na natáčení komedie Spikea Jonzeho V kůži Johna Malkoviche, začíná vyprávění, jehož hrdinou je scenárista Charlie Kaufman. Po úspěchu filmu nemá Charlie o pracovní nabídky nouzi: nakonec přijme adaptaci non-fiction bestselleru spisovatelky Susan Orleanové Zloděj orchidejí. Protože však jde o knihu, která se nevyznačuje klasickým přehledným příběhem, dostává se Charlie do problémů, které rychle přerůstají v mučivou tvůrčí krizi. Situaci nevylepšuje ani Charlieho dvojče Donald, které bratrovi začne fušovat do řemesla: absolvuje totiž příslušný kurz a hravě napíše scénář komerčního thrilleru o sériovém vrahovi s mnohačetnou identitou, který Hollywood okamžitě nadšeně koupí. Do rohu Charlieho tlačí i stále komplikovanější platonický vztah k autorce knihy a jejímu protagonistovi Johnu Larocheovi, takže není divu, že vznikající text se stále výrazněji odchyluje od zadání: k prosté adaptace se mění v příběh o scenáristovi v krizi a o fantómech, které ho pronásledují. Hollywoodský scenáristický zázrak Charlie Kaufman se po filmu V kůži Johna Malkoviche už podruhé spojil s režisérem Spikem Jonzem, aby opět rafinovaně smísil realitu s fikcí. Hrdinou vyprávění tentokrát udělal sám sebe: sluší se však podotknout, že Kaufman ve skutečnosti nemá žádné dvojče a že se v realitě nijak nepodobá Nicolasi Cageovi. Zároveň je však pravda, že Charlie Kaufman získal cenu BAFTA za scénář (pod nímž je však podepsán s Donaldem Kaufmanem!), Chris Cooper za svůj herecký výkon obdržel Zlatý glóbus a Oscara, Meryl Streepová byla oceněna Zlatým glóbem a Spike Jonze si odvezl Stříbrného medvěda z MFF v Berlíně.
