V roku 1950 prepadla v Bostone peňažný transport firmy Brink dobre zorganizovaná banda zlodejov v halloweenových maskách. Mozgom celej operácie bol Tony Pino (PETER FALK), dovtedy drobný kriminálnik. Lúpež pripravil perfektne a jeho banda získala 30-tisíc dolárov.
Hoci očakávajú, že správa o lúpeži sa musí objaviť vo všetkých novinách, nestane sa tak. Zvedavému Tonymu to nedá pokoj, dostane sa do ústredia riaditeľstva bezpečnostnej služby a zistí, že zabezpečenie peňažných transportov je veľmi mizerné. Tonymu je jasné, že ďalšia lúpež im môže vyniesť viac peňazí. A tak ju začne čoskoro pripravovať.
Prepadnutie sa podarí, zlodejíčkovia sa zrazu topia v peniazoch. Netuší, že FBI na čele s J. Edgarom Hooverom (SHELDON LEONARD) situáciu mapuje a vysiela agentov. Tí ich aj čoskoro dostanú, pretože dvaja z partie nevydržali a rozhadzovaním peňazí priviedli políciu na stopu.
Tony si odsedí za mrežami štrnásť rokov...
Hlavní postavou je mladý hudební skladatel Viktor Honzl, který marně hledá zaměstnání. Nedaří se mu ani po zásadním rozhodnutí spáchat sebevraždu. Když si totiž pustí plyn, zjistí, že byl odpojen. Jako znalec hudebního díla však nakonec přece jen místo získá, když se v převleku za staršího, seriózního hudebního vědce uchází o práci v hudebním nakladatelství. Majitel firmy Durdys má však krásnou mladou dceru a ta o postaršího roztržitého pána pochopitelně nejeví zájem...
Česká satirická veselohra, natočená podle scénáře laureáta státní ceny Jiřího Marka na motivy několika jeho satirických povídek. Film obsahuje tři příběhy, z nichž první se vysmívá kariérismu, druhý si bere na mušku nestatečný postoj některých našich literárních kritiků a závěrečný příběh je satirickým obrazem toho, jak se u nás ještě někde neodpovědně pracuje na stavbách. (FILMOVÝ PŘEHLED 51 / 1956)Při promítání v zaplněném kině se přetrhl film. Komentátor uklidní obecenstvo a vyzve filmaře, aby se věnovali satiře a nalezli aktuální témata. Tvůrci uposlechnou a zaměří se nejprve na kariéru úředníka Přehršleho. Tento skromný a nenápadný muž tiše pracuje, neodmlouvá doma ani v úřadě. Jednoho dne Přehršle telefonuje vrchnímu účetnímu. Do hovoru se vmísí neznámý hlas, který vyhrožuje, že by mohl vedení podniku kompromitovat v novinách. Vrchní účetní se domnívá, že vyděračem je Přehršle a informuje ředitele. Ten se rozhodne Přehršleho raději povýšit. Úředníkova kariéra skončí, když se po čase přizná, že nic neví. Druhým terčem filmařů je kritik Pošahal, který neví, zda má sbírku mladého básníka pochválit nebo odsoudit. Od přítele se dozví o zvláštním pohybu rukou, který učinil nad sbírkou ministr. Po mnoha peripetiích zjistí, že šlo pouze o snahu uvést do chodu zastavené hodinky. Pro jistotu sbírku tedy pochválí i zkritizuje. Třetím tématem pro filmový štáb je situace, kdy má nový ředitel stavby možnost anonymně si prohlédnout nové pracoviště a zjistit nedostatky dříve, než jsou zamaskovány. Může proto přijmout různá opatření ihned poté, co se vedoucím pracovníkům představí.
Česká filmová komedie o kanadském žertíku, který mohl přijít hodně draho. Velmi pracovitý, ale také velmi naivní úředník pojišťovny Valentin Plavec se stává terčem nekonečných legrácek, vtípků a recesí svých kolegů Bejšovce a Voborníka. Poslední vydařený kousek se jim však poněkud vymkl z ruky. Připsali totiž k výhernímu číslu 8456 jedničku a namluvili Valentinovi, že vyhrál v loterii milion. Jelikož si však Valentin nemůže vyzvednout výhru okamžitě, vybere dvacet tisíc, což jsou veškeré úspory, které našetřil společně se svou snoubenkou Helenou a začne nakupovat na zálohu. Koupí auto, najme personál do vily. Jako čerstvý milionář je práci povýšen a dokonce se k němu začne hlásit i lakomý strýc Kudrna. Pravda však brzy vyjde najevo a když mu kolegové prozradí, že šlo jen o žert, všichni ho opustí, jen věrná Helena zůstane a dokonce pomůže nešťastnému snoubenci zrušit všechny zálohované a domluvené obchody. Když vyjde v novinách zpráva, že došlo k chybě a vítězný los má číslo 18456, rozhodne se Valentin oběma vykutáleným vtipálkům pomstít...
Vincenc Babočka, bezvýznamný zaměstnanec policejní stanice, si v soukromí hraje na detektiva přesvědčen o svých výjimečných schopnostech. Dovolená v Karlových Varech mu však zcela nečekaně poskytne příležitost dokázat, co v něm opravdu vězí. Omylem je totiž považován za mezinárodního a policií stíhaného dobrodruha Leona Webera. Rozhodne se využít záměny a odhalit Weberovy komplice, chystající krádež diamantů patřících maharádžovi z Yohiru. Podle Weberova plánu se s maharádžou seznámí v přestrojení za generála Nariškina, ale vše klape jen do chvíle, kdy se ve městě objeví skutečný Weber...
Revident Hadimrška je vyslán do Prahy. Má reorganizovat Zlatníkovu gramofonovou firmu, aby mohla bance zaplatit dluhy. Mladý majitel se zruinoval vydržováním kabaretní zpěvačky Mici Angory. Z finančních problémů ho má dostat sňatek s Astou, bohatou dcerou konzula Vielanda. Zlatník netuší, že dívka netouží po sňatku naslepo a že nastoupila do jeho firmy inkognito jako sekretářka. Zlatník se s Mici rozejde. Astě se mladý muž líbí a ona se do něho zamiluje. Nekompromisní Hadimrška začne ihned po příjezdu úřadovat. Rozhodne, že se bude šetřit a pracovat a že bude prodána Angořina vila, kterou jí koupil Jiří Zlatník. Nechtěné popularity se Hadimrškovi dostane v kabaretu, kde ho Angora zapojí do svého čísla a text písně doplní o jeho jméno. Když jde Hadimrška převzít zpěvaččinu vilu, dostane nervový záchvat. Mokrý po nucené sprše je nucen okolnostmi uprchnout v ženském negližé a šéf banky ho propustí. Angora získá v konzulovi nového milence. Firma zbohatne na nové písni o Hadimrškovi a Zlatník požádá konzulovu dceru o ruku. Zdrcený Hadimrška se vrací domů. Spoluobčané ho však zvolili mezitím starostou, takže i on má zisk ze své popularity.
Hlavním hrdinou zábavného příběhu je spisovatel Karel Kryšpín, autor brakových detektivních románů o zločinci gentlemanovi Fredu Flokovi. Ten se jednoho dne dočká neobvyklého překvapení, když se tváří v tvář setká s mužem, který tvrdí, že je jeho výtvorem, že je Fredem Flokem. A protože Flok nelení, je neprůbojný mladý spisovatel vzápětí i proti své vůli zatažen do skutečného světa zločinu. Navíc se objeví dívka Helena, která by ráda poznala podsvětí a k tomu, jak se zdá, jsou Kryšpín a Flok ideálními průvodci. A když je Helena Flokovou bandou unesena, podaří se ji sice spisovateli zachránit, čeká ho však ještě nejedno překvapení...
Bohatá stará panna Berta oslavuje šedesáté narozeniny. Popřát ji přijde jen její věrný ctitel Dr. Jelínek. Berta však nemůže zapomenout na Eduarda, svou velkou životní lásku, a doktorovu nabídku k svatbě odmítne. Dvě rodiny příbuzných se o tetičku nezajímají. Touží jen po jejím dědictví, a proto se navzájem nenávidí. Jejich děti se však do sebe zamilují. Věrný sluha Hynek sa rozhodne chamtivé příbuzné vytrestat. Oznámí, že teta zemřela a na zámku je potom na smrt vyděsí... Film byl poprvé uveden na Filmových žních ve Zlíně 1. 8. 1941.
Proti všem podvodníkům, kariéristům a darebákům brojí ve svém čtvrtém a posledním filmu Voskovec s Werichem. Film je, až na nepatrné změny, adaptací jejich divadelní hry Rub a líc a natočil ji v roce 1937 Martin Frič. Voskovec a Werich tu hrají dva konkurenční kameloty, kteří ve svém soupeření pokračují i jako malíři propagačních nápisů, na které ovšem málem doplatili a tak se raději spojili. Jejich prostřednictvím můžete sledovat boj ctižádostivého podvodníka Dexlera proti dělníkům vedeným Dexlerovým bývalým spolupracovníkem Formanem, půvabnou rozhlasovou hlasatelkou Markétkou a poctivým ředitelem továrny Hartem. Hrdinové v podání Voskovce a Wericha jsou jakýmsi hybným mechanismem střetnutí dobra a zla.V roce 1936 se politické nebe zatahovalo stále temnějšími mraky. Hrozba nacismu byla neodvratná.Tehdy Jiří Voskovec a Jan Werich uvedli na jevišti Osvobozeného divadla premiéru hry Rub a líc. Hudebním leitmotivem hry byl optimistický pochod Jaroslava Ježka Svět patří nám, který dal i název pozdějšímu filmu Martina Friče. Aktuální námět totiž přímo volal po zfilmování. Filmová specifika si vyžádala zhuštění děje, zasáhla však i cenzura Filmového poradního sboru. Ta si vyžádala změnit jména postav, připomínajících jména nacistických pohlavárů. Nařídila i změnu příliš průhledného úboru fašistů.V kinech se Fričův film objevil pouhého půl roku po divadelní premiéře. V roce 1939 nechali nacisté spálit všechny negativy a kopie filmů V + W, jejich duch a písničky však i přesto posilovaly český národ v nejtragičtějším období jeho historie. V roce 1947 byl film znovu uveden do kin v okleštěné podobě. I když dochovaná kopie nepodává úplný obraz o původních záměrech tvůrců, na mistrovských výstupech V+W to nic nezměnilo a dodnes těší diváky pamětnických filmů.
Vše se tu točí kolem studentského časopisu Řev septimy, který napsal kdosi ze septimánů reálného gymnázia v Přívlakách, a který šplhoun Krhounek předal třídnímu učiteli. Vzbudil v profesorském sboru značné pozdvižení a protože se poněkud humorných způsobem pojednával o jednotlivých členech profesorského sboru. Zatímco mladý profesor Bartoš a starý moudrý pedagog Gábrlík dokázali přejít celou věc s humorem, zbytek učitelského sboru zahájí zuřivé pátrání po viníkovi, jehož přiznání je podmínkou pro zrušení zákazu k účasti na středoškolském sportovním turnaji.Zuřivé pátrání pak rámuje mozaiku veselých epizod ze života studentů i profesorského sboru tvořeného řadou typicky svérázných postaviček, z nich vystupuje do popředí zejména aféra nejnadanějšího studenta Jindry Benetky, který ve slohové práci otevřeně kritizoval poměry na gymnáziu a byl za to navržen na vyloučení ze školy.
