Manželé Šmídovi, rodiče plavovlasé Slávinky, jsou na vrcholu štěstí: Slávinka má přes vdavkami a bude si brát zástupce ve věcech trestních, JUDra Anatola Bryndu. Anatol je sice začátečník a všestranný jelimánek - ale co by rodiče neudělali pro štěstí jediného dítěte! Zařídili pro budoucí manžely byt moderní ve všech směrech. A největší atrakcí toho bytu, na niž je papá Šmíd obzvláště hrdý, jsou moderní manželské postele, z nichž jedna z nich stisknutím vypinače samočinně se odsune z ložnice do pracovny nebo naopak. Papá Šmíd ovšem netuší, že právě pro toto důmyslné zařízení dopadne všechno zcela, zcela jinak než si představoval... [dobový program]
Prvním klientem začínajícího advokáta JUDr. Anatola Bryndy je jeho sousedka, herečka Helena Králová, která se vdala za svého kolegu Járu Marka. Novomanželé se krátce po svatbě pohádali a Helena se chce ihned rozvést. Rezolutně odmítá vrátit se do Járova bytu a vzdor chabému odporu nesmělého advokáta stráví noc v jeho bytě. Ačkoliv mezi nimi k ničemu nedošlo, je ráno oheň na střeše: Bryndu navštíví rodiče jeho snoubenky Slávky a najdou budoucího ženicha v kompromitující situaci v ložnici s cizí ženou. K dovršení všeho zmatku se dostaví do Bryndova bytu také Marek, který chtěl původně využít advokátových služeb pro brzký rozvod, a shledá se zde s uprchlou novomanželkou. Společnost doplní i Bryndova snoubenka Slávka Šmídová. Ta se rychle sblíží s opuštěným novomanželem Markem. Po krajně zmatečním rozvodovém soudu se Slávka vdává za Marka a Brynda si bere svou čerstvě rozvedenou mandantku Helenu. [NFA.cz]
Hlavním hrdinou příběhu je redaktor Viktor Bláha, který si velmi rád vymýšlí bláznivé mystifikace, při kterých se dobře baví na účet svého okolí. Na jeho vtípky doplácejí nejen přátelé, zejména jeho spolubydlící Jan Valtera, ale také zcela neznámí lidé, kteří se mu "připletou do rány" a netuší, že sebemenší jejich omyl spustí lavinu Bláhovy výřečnosti. Jenže jak se říká, všeho do času... Film byl poprvé uveden na Filmových žních ve Zlíně 30. 7. 1941.
Ruské provinciální městečko očekává příjezd tajného revizora z hlavního města. Považují za něj mladého frajírka Chlestakova, který tudy projíždí. Ten se do této role ochotně vžívá, nechá se hostit a přijímá úplatky... Významné komediálně satirické drama od ruského dramatika N. V. Gogola.
Slavná parodie na melodramatické kýče líčí, jak chudá schovanka ke štěstí přišla zásluhou šlechetného milionáře. Nápaditě jsou tu zveličeny jak dějové zápletky, tak herecké ztvárnění, záměrně a s nadsázkou umocňující obvyklá klišé. Pozoruhodné je to, že film nachystali právě tvůrci, kteří se parodovaným kýčům úspěšně věnovali. Pokud by snad někomu nedošlo, že se dívá na parodii, v závěrečné barevně natočené scéně se dočká vysvětlení, že tvůrci se chtěli vysmát všemu falešnému.
Na zámek nedaleko dědiny přichází panstvo mladá a krásná kněžna se senilním manželem. Zdravý vzduch jim má pomoct k vytíženému dědici. Kněžna se náhodou setká s dědinským chasníkem Sochorem a brzy porodí syna. Dotyčný dědinský mladík se potom ožení a má samé dcery. Kněžna se po letech vrací se šikovným synom. Ten sa zahledí do Sochorovy dcery, ale její otec ho žene řemenem... Poslední film (natočený v roce 1944), který byl uveden ještě před osvobozením.
František Jech, lupič odborně vyškolený v Americe, nemá pro organizování loupežných akcí potřebnou míru fantazie. Vladimíru Hudcovi, autoru detektivních románu a scénářů, naopak vyčítají jeho kritici, že jeho zápletky jsou nepravděpodobné. Jech po přečtení Hudcových knih je přesvědčen, že spisovatel je ten pravý muž, který jemu a jeho spolupracovníkům může pomoci. Spisovatele navštíví a ten mu v nezávazném rozhovoru o detektivních zápletkách v literatuře poskytne nevědomky návod na krádež vzácné kostelní sochy. Bezmocný Hudec pak pozoruje jak se jeho fantazie stává realitou a chce všechno oznámit Bezpečnosti. Ale Jech dobře zaplatil, a navíc velkou chválou uspokojil Hudcovu ješitnost. Také další loupež podle Hudcova receptu je úspěšná. S finančním výsledkem je nejvíc spokojená Hudcova žena. Hudec se pokusí naznačit všechno příteli Klikarovi, kriminalistovi, který případ vyšetřuje. Ten se mu ale vysměje. Hudec proto napíše televizní hru, kde popíše seznámení s Jechem i průběh všech loupeží. Diváci však přijmou jeho hru jako komedii. Tehdy Hudec převezme velení v gangu a naplánuje uloupení módních modelů. Šéfem ale není dlouho, vedení se zmocní jeho žena, která se inspiruje starším Hudcovým námětem na vyloupení Národní banky s pomocí tanku během fingovaného natáčení filmu z pražské Květnové revoluce.
Rozmarnou hru F.X.Svobody o despotickém a popudlivém muži zpracovali naši filmaři hned dvakrát. Ve známějším Posledním mohykánu si jej zahrál Jaroslav Marvan, v předválečném zpracování, které nyní uvidíme, to byl Hugo Haas. Ztvárnil tu pedantického středoškolského profesora, jenž svou rodinu tak dlouho mučí absurdními nároky, dokud mu nápadník jeho dcery neumožní, aby ve skrytu pohlédl, jak na jeho počínání nahlížejí nejbližší.
Alois Kohout je středoškolský profesor, despotický rodinný tyran a poděs, před kterým se všichni třesou v panické hrůze. A přece se najde člověk, který dokáže panu profesorovi srazit hřebínek jeho pýchy, vrátit jeho rodině svobodu a navíc si odvést profesorovu dcerušku do klidného manželského přístavu....
Praha 1947 - Mistrovství světa v ledním hokeji. Vítězství Rakouska nad Švédskem dopomohlo Československu k získání titulu mistrů světa. V oslavujícím davu na stadionu dostane zubař Jan Vaněček polibek od rozjásané neznámé dívky. Atmosféru zachycuje kamera, která připravuje filmový žurnál do kin. Tento žurnál shlédne Vaněčkova snoubenka Lída, která nechce Jana už ani vidět. Ten žádá o pomoc v usmíření s Lídou svého přítele Oldřicha. Po dlouhém pátrání Jan najde dívku ze stadionu a žádá ji, aby mu před Lídou dosvědčila jeho nevinu. Dívka souhlasí. Celá aféra skončí šťastně, neboť Lída se sblíží s Oldřichem a Jan se zamiluje do Věry - dívky ze stadionu.
Hašteření závistivých paniček, zločinné úmysly podvodníků a láska dvou mladých lidí jsou v ohnisku dění, v jehož středu se odvíjí osud městského kata Jiřího, jenž touží vymanit se ze svého údělu a stát se řádným měšťanem. Není vyslyšen, ale podaří se mu odhalit nepravosti i jejich viníky, opětovně spojí dohromady těžce zkoušenou zamilovanou dvojici a jeho nepopiratelné zásluhy o město i jemu nakonec přinesou štěstí... Mimopražská premiéra filmu se uskutečnila již 5. 10. 1944 v Pardubicích.
Je to už téměř sedmdesát let, kdy se v naplněných premiérových kinech po sedm týdnů hrála komedie režiséra Martina Friče "Pobočník Jeho Výsosti". V titulní roli exceloval Vlasta Burian. Jako každý člověk měl i Vlasta Burian obyčejné lidské slabosti. Patřila mezi ně zejména vášeň pro uniformy všeho druhu. Cítil se v nich jako ryba ve vodě, oblékal je na divadle, ve filmu a mnohdy i v soukromém životě. Také v situační frašce Pobočník Jeho Výsosti se objevuje jako nadporučík Patera, který se nešťastně zapletl do skandální aféry nejvyšších kruhů habsburské monarchie a je z trestu přeložen do zapadlé posádky v Mňuku. Námětově vychází tato komedie z divadelní hry E. A. Longena "Kasta pro sebe aneb Travičská aféra nadporučíka Hofrichtera", kterou uvádělo Burianovo divadlo. Poslední film natočený v ateliérech AB na Vinohradech.
