V době, kdy americká psychedelická skupina Animal Collective sklízela mimořádný úspěch s albem Merriweather Post Pavilion (album roku 2009 podle médií Spin, Entertainment Weekly, Pitchfork, plus mnoho dalších ocenění), oznámili hudebníci, že jejich dalším dílem bude „vizuální album“: těsné propojení obrazu a zvuku ve filmovém tvaru, který vznikal čtyři roky ve spolupráci s režisérem Dannym Perezem. Snímek, který byl poprvé uveden na festivalu Sundance 2010, hustě a surreálně vrství zvukové a vizuální vjemy, jež neústí do tradičního vyprávění, ale namísto toho noří diváka do fyzického zážitku. Snímek představuje Animal Collective jako zástupce dnešní scény, která při odchodu od technologického světa trhu, nabídky a virtuálních slastí došla přes návrat k přírodě až k novému šamanismu. Psychedelická zkušenost se tu setkává s archeologií médií, podvracením konzumní společnosti, novou duchovností a absurdním humorem.
Japonský režisér Hitoši Jazaki si získal mezinárodní uznání svými delikátními snímky o osamělých dívkách a mladých ženách hledajících lásku. Ačkoli se ve svém novém melodramatu věnuje manželskému páru, jeho postavy opět zrcadlí emocionální vykořeněnost Japonců. Navenek poklidný svazek mladých lidí je vnitřně nahlodáván odtažitostí obou manželů. Přestože sdílejí domácnost a postel a každý den společně snídají i večeří, je jejich vztah prostý sexu i jakéhokoli jiného fyzického projevu náklonnosti – má spíše podobu soužití dvou vzájemně se respektujících spolubydlících. Postupem času si oba začnou milostné románky, ale nadále setrvávají spolu a udržují manželství v chodu za pomoci lží. Civilním stylem vyprávěné melodrama se vyhýbá afektovaným emocím, a naopak decentně předkládá portrét vztahu, který je na jednu stranu dysfunkční, ale současně má pro obě postavy svou nezastupitelnou hodnotu.
Vzali jste si půjčku a zaplatíte mnohonásobek vypůjčené částky nebo přijdete pro pár tisíc o dům nebo máte najednou dluhy do konce života… Raper Chang rapuje o Šitkreditu.
Příběhy lidí, kteří se topí v dluzích, příběhy těch, kteří se do této situace dostali díky špatnému odhadnutí vlastní situace, ale i těch, kteří se topí v dluzích jako kořist žraloků na špatně regulovaném trhu s půjčkami. Nahlédnutí do systému!
Thomas a Marie neprožívají ve svém dlouholetém vztahu zrovna nejšťastnější období, a tak se rozhodnou strávit několik klidných dní na kamarádově chatě v divoké přírodě. Na místě potkávají neznámého muže, který se vydává za majitele vedlejší chaty. Kdo je onen tajemný muž? Co chce a po čem touží? Vzájemné setkání změní život všem zúčastněným. Režisér a scenárista Patrick Demers natočil snímek, jehož silnými stránkami jsou herecké výkony protagonistů, nervní kamera zdůrazňující studené barevné odstíny převážně nevlídné přírody, nelineární vyprávění a napínavá atmosféra, která vyplývá z řady náznaků a nejasností. Divák je důmyslnou strukturou filmu nucen ke spolupráci při rekonstrukci dramatických událostí dvou dnů, jež měly být prostorem pro odpočinek a opětovné sblížení. Namísto toho ale obrátily mladé dvojici život naruby a dovedly ji tam, odkud již není cesty zpět.
Hlavními postavami dokumentu Mikaela Wiströma a Alberta Herskovitse jsou členové chudé peruánské rodiny. I když již nežijí v provizorním dřevěném baráčku hned vedle skládky jako v začátcích a otec Daniel každý den vyjíždí se svým mototaxi za výdělkem, stále si nemohou dovolit zaplatit svému osmiletému synovi kvalitní školu. Proto se pětapadesátiletá matka Naty rozhodne odjet za prací do Španělska, a zajistit tak své rodině lepší budoucnost. Ve velmi citlivě natočeném snímku se před námi paralelně odvíjí Natyin osamělý život hotelové pokojské v neznámém prostředí a zároveň existence její opuštěné rodiny. Autorům filmu se podařilo zcela pohroužit do nitra jednotlivých rodinných členů, a díky tomu neokázale, ale o to přesvědčivěji zachycují pestrou škálu jejich emocí. Pocitově silnému vyznění snímku napomáhají kromě decentní hudební složky a vynikající kamery i vhodně zakomponované černobílé fotografie z rodinného alba.
Maďarka Sonja našla ráj na zemi. Miluje Rakušana Thomase, s nímž žije uprostřed úchvatné krajiny na břehu jezera Fertő, v domě jako vystřiženém z časopisu o moderním designu. Na velikonoční víkend k nim mají přijet Thomasovi staří přátelé z Vídně Heinrich a Eva. Idylku naruší zmizení tří chlapců ze sousedství, a především nečekaně objevené snuff video, zcela zřetelně natočené pár kroků od místa, kde Sonja s Thomasem žijí, které zachycuje ztracené děti a boty jejich záhadného mučitele. Atmosféra mezi přáteli se mění a každá z postav pomalu odhaluje svou pravou tvář. Psychologický thriller, natočený podle úspěšné literární předlohy Thomase Glavinice, staví na kontrastu mezi vyváženou krásou přírody a vnitřním neklidem čtyř lidí, u nichž se čím dál tím víc projevují známky rostoucího strachu a hrozivého podezření.
Těžko bychom nalezli místo, z něhož sálá tak specifická atmosféra, jako je přístavní čtvrť italského Janova. Tedy spíše sálala, protože kouzlo úzkých oprýskaných uliček, plných opilých námořníků, vyžilých prostitutek a přízračné atmosféry, pozvolna mizí v nenávratnu. Italský režisér Pietro Marcello dokázal s využitím unikátních archivů tuto atmosféru brilantně oživit a ještě k tomu rozehrát v jejích kulisách pozoruhodnou love story mezi tvrďáckým, ale dobráckým Sicilanem Enzem a transsexuální Mary. Jejich láska k nám promlouvá z magnetofonových pásek, které si mezi sebou vyměňovali v janovském vězení, kde se na heroinu závislá Mary s Enzem poznali. Autor tohoto nadžánrového snímku, oceněného na Berlinale a na filmovém festivalu v Turíně, přibližuje příběh Mary a Enza přirozeně působícími inscenovanými pasážemi, které velmi invenčně kombinuje se současnými i archivními záběry, v nichž se Janovanům podařilo zachytit jedinečného genia loci jejich města.
Padesátník Vagn je tak trochu outsider. Žije sám, chodí do práce, a hlavně hraje se stejně starými a mnohdy i staršími chlapíky fotbal. Celý tým se chystá na pravidelný autobusový zájezd do Švédska, kde je tentokrát čeká zápas s drsným mužstvem místních policistů. Vagnovy kopačky, které toho v průběhu filmu budou mít na svědomí ještě daleko víc, způsobí, že ho spoluhráči zapomenou na benzinové pumpě – zcela bez prostředků. Tam se dá dohromady se zlodějíčkem Johnem, který, ačkoli ho právě pustili z vězení, se snaží benzinku vykrást. Jejich setkání je začátkem řady nedorozumění, zaviněných tím, že Vagn netuší, co je John zač, a Johnovi se zase strašně nehodí přítomnost neodbytného chlapíka, který je pevně rozhodnut s jeho pomocí dostihnout autobus se spoluhráči. Začátky jsou krušné, ale nakonec se mezi dvěma zcela odlišnými muži pomalu rodí jakési pouto a zasmušilý Vagn vylézá ze své ulity a začíná znovu žít. Sympatické road movie je místy seversky chladné, ale i hřejivě humorné, především však dobře napsané, zahrané a nepatetické. (MFF KV)
Newyorskou nezávislou skupinu The Magnetic Fields vede Stephin Merritt – muž, jehož média označila za nejlepšího textaře po Coleu Porterovi. Intimní dokument, který vznikal deset let, je prvním pohledem zblízka na jeho práci jak pro The Magnetic Fields, tak pro offbroadwayské muzikály.
V dobách komunismu, kdy bylo vše pod kontrolou, se stala hudba silným fenoménem. Obzvlášť rock byl v komunistickém bloku symbolem svobody, spojoval se s opozicí a alternativním životním postojem tváří v tvář totalitě. Železná opona rockovou hudbu nezastavila a díky ní mohli mladí lidé cítit svůj svobodný prostor. Písně bořily stereotypy a vytvářely pouto mezi lidmi.
Příběh rockové hudby v Polsku vypráví britský novinář a spisovatel Chris Salewitz od prvního protestsongu Czesława Niemena přes proces s polskými hippies, nástup punkové revolty až k Solidaritě. Centrem rockové hudby se stal festival v Jarocině, největší ve východní Evropě, kam se sjíždělo až dvacet tisíc fanoušků nezávislé kultury – ve filmu se objeví unikátní archivní záběry a písně skupin jako Tilt, Brygada Kryzys, T. Love, Maanam, Kult, Republika, Lady Pank, Izrael, 1984, Siekiera či Dezerter.
