Počátkem patnáctého století krvácí Francie pod nemilosrdnými údery anglických dobyvatelů. Křehká sedmnáctiletá venkovanka Johanka (Milla Jovovichová), do jejíhož dětství krutě zasáhla válka, přichází za budoucím králem Karlem VII (John Malkovich) a žádá ho o armádu. Je skutečně poslem boží vůle, jak o sobě tvrdí? Když charismatická dívka prokáže u dvora jisté nadpřirozené schopnosti, získá skutečně velení nad zbytky francouzské armády, která marně obléhá Orleans. Zoufalým útokem ignorujícím základy válečné taktiky se jí podaří Angličany překvapit a za cenu velkých ztrát nakonec zvítězit. Johanka je šokovaná krutostí války, ale věrna svému božskému poslání spěchá s nejvěrnějšími bojovníky k hradbám Paříže, aby dokončila osvobození Francie. Král vrcholně spokojený s pozvolným obratem ve válce Johanku záměrně nepodpoří. Z prosté dívky se stává nepohodlná Národní hrdinka komplikující vychytralé pikle mocipánů. Johanka je zradou vydána do rukou nenáviděných Angličanů, postavena před inkviziční soud a upálena. Podstatná část tohoto výpravného a vizuálním stylem nezaměnitelného Bessonova filmu se natáčela u nás.
Príbeh sa odohráva v Taliansku a sleduje prelínajúce sa životy dvoch chlapcov (a neskôr mužov). Jedným je sedliacky bastard Olmo Dalcò (Gérard Depardieu) a druhým syn majiteľa veľkých pozemkov Alfredo Berlinghieri (Robert De Niro). Dráma začína v roku 1900 a končí v roku 1945. Zameriava sa na vzostup fašizmu, následnú reakciu sedliakov podporujúcich komunizmus a na to, ako tieto udalosti formovali osudy dvoch hlavných hrdinov.
Druhý film ostrovní trilogie je v Bergmanově filmovém díle jedním z mála politicky angažovaných snímků, navzdory tomu, že se tvůrce tomuto označení bránil v sebeironickém zlehčení: Politicky nezaujímám vůbec žádné stanovisko. Kdyby existovala strana bázlivců, tak bych do ní vstoupil. Politikum v pochmurné, ostře protiválečné vizi se však nevytratilo ani v neurčitosti faktografie. Ačkoli se děj filmu odehrává v nejmenované zemi, v průběhu fiktivní války, přesto z něj vystupuje naprosto reálná, naturalisticky zobrazená brutalita soudobé válečné agrese. Manželská dvojice profesionálních hudebníků - Jan a Eva (opět v podání tehdejší bergmanovské stálice interpretů Ullmannové a von Sydowa) jí čelí únikem z pevniny na ostrov, který je postupně okupovaný nepřátelskou armádou. Eva patří k duševně silným bergmanovským hrdinkám, i když postrádá bezpochybnou jednoznačnost Almy z Hodiny vlků. Obdařena výrazným mateřským pudem, trpí bezdětností, její vztah k psychicky i charakterově slabšímu Janovi postrádá bezvýhradnou oddanost a místy se podobá jen soucitné péči. Mateřskou radost jí dá zakusit až sen v závěru filmu, kdy citově rozvrácený pár prchá na lodi z válkou zpustošeného ostrova, bez jakékoli vyhlídky na přežití. Obraz vysněného dítěte, který hrdinka může pouze vylíčit, je v tomto pesimisticky vyladěném filmu jedinou nadějí, byť pohříchu pomyslnou.
Film režiséra Ingmara Bergmana predstavuje temnú víziu sveta, za ktorý sa jeho stvoriteľ musí hanbiť. Príbeh sa odohráva v dobe, ktorá žije neustálymi vojnami a konfliktmi. V takomto svete sa manželský pár hudobníkov utiahne na ostrov. Eva a Jan Rosenbergovci sú apolitickí a dúfajú, že na ostrove sa vyhnú zúriacej občianskej vojne. Pred vojnou však niet úniku, nájde si ich aj na samote. Jan stále viac prepadá strachu a zúfalstvu, Eva márne túži po dieťati. Keď ostrov napadnú povstalci, zabijú niekoľkých susedov Rosenbergovcov. Po porážke povstalcov sú Eva s Janom považovaní za kolaborantov a Eve sa iba vďaka pomeru s miestnym plukovníkom podarí dosiahnuť ich prepustenie na slobodu. Ale keď sa vrátia domov, povstalci znovu zaútočia a všetko sa začína od začiatku. Manželia sa rozhodnú ujsť na pevninu či iný ostrov, hoci nádej, že nájdu miesto bez vojny, je mizivá.
Film vznikol v roku 1968 a ozýva sa z neho dezilúzia z aktuálneho svetového diania, poznačeného studenou vojnou i bojmi v Kór
ey a Vietname. Bohužiaľ ani dnes, v časoch globálnej vojny neprestáva byť jeho posolstvo aktuálne.
Hanba získala viacero cien, okrem iných aj švédsku národnú cenu Guldbagge pre Liv Ullmannovú a ceny americkej filmovej kritiky pre najlepší film, réžiu a herečku.
Dramatický příběh o skupině žen, které projdou strastiplnou cestou až se dostanou do japonského tábora jako válečné zajatkyně. V táboře, kde je s ženami velice tvrdě zacházeno se objevuje mnoho žen různých národností a kultur. I přes toto hrubé zacházení se ženy vzchopí a udělají si vlastní vokální orchestr. Předlohou tohoto příběhu je skutečná událost.
Král jménem David žil údajně r. 1010 - 970 př. n. l. a je považován na zakladatele judsko- izraelského království. Pocházel z kmene Juda a působil ve službách muže zvaného Saul, po jehož smrti využil příznivé politické situace v Palestině ke sjednocení hebrejských kmenů. Po řadě válek, zejména proti Filištínům, založil větší státní útvar s centrem nejprve v Hebronu, posléze v Jeruzalémě. Již za jeho vlády však začaly vznikat rozpory mezi severní a jižní částí státu, se kterými se musel potýkat i jeho následovník, kterým nebyl nikdo jiný než muž jménem Šalomoun. Tolik tedy píší dějiny a tvůrci amerického historického filmu Král David se pokusili věrně zachytit právě tento jejich úsek. Na počátku nalezne prorok Samuel mladého jinocha, syna pastýřova jménem David, ve kterém Bůh vidí příštího krále. Když David zvítězí nad Goliášem a strhne svou odvahou armádu k boji, všichni věří, že volba boží byla správná. Uplynou roky a David věnuje svou lásku Saulově dceři. Ta zůstává k jeho citu chladná a vidí v něm spíše vetřelce, který odstrčil jejího bratra. Nakonec i Saul se začne bát Davidovy slávy a moci válečníka...
Píše se rok 1939. Italský číšník Guido Orefice, překypující energií a hýřící bláznivými nápady, přijíždí z venkova do velkého města. Na první pohled se tu zamiluje do půvabné učitelky Dory. Ta už sice nápadníka má, on však udělá vše, aby ji zachránil od sňatku s nemilovaným byrokratem. Získá její lásku a vezmou se. Narodí se jim syn Giosué. Po pěti letech šťastného manželství je Guido kvůli svému židovskému původu odvlečen spolu se synem do koncentračního tábora. Aby před malým chlapcem zatajil šokující okolnosti a uchránil ho před hrůzami nacismu, předstírá, že všechno kolem je pouhá hra, připravená k synovým narozeninám. Hra, na jejímž konci na oba čeká velká odměna...
Danny a Rafe jsou od dětských let přáteli a oba si zamilovali letadla a létání. Nerozešli se ani v dospělosti, kdy se oba stali piloty americké armády. V Evropě již zuří válka, ale američtí vojáci zatím tráví mírové dny na svých základnách. Přesto se Rafe, který je starší, přihlásí jako dobrovolník do britských RAF a odchází bojovat do Evropy. Krátce před odchodem se seznámí se zdravotní sestrou Evelyn. Evelyn a její kamarádky se přicházejí pobavit s vojáky z Rafeovy jednotky. Rafe a Evelyn spolu stráví poslední romantický večer. V závěru Rafe přizná Evelyn, že odchází do války. Danny s jednotkou a skupina zdravotních sester jsou převeleni na havajskou základnu Pearl Harbor, kde Evelyn oddaně čeká na každý Rafeův dopis. Jednoho dne je to právě jeho nejlepší přítel Danny, který přináší Evely smutnou zprávu. Rafe byl sestřelen nad mořem a zahynul. Ačkoliv se tomu brání, mezi oběma lidmi, které bolí ztráta přítele, začne vznikat milostné pouto. Zanedlouho spolu Danny a Evelyn stráví noc. Jednoho dne se však před dveřmi Evelyniny ošetřovny objeví Rafe, živý a zdravý. Zraněného pilota totiž vylovili z moře a zachránili francouzští rybáři. Rafe okamžitě pozná, že mezi Dannym a Evelyn vznikl cit. Jeho reakce je tvrdá a odmítavá, večírek na uvítanou skončí rvačkou. Do milostného trojúhelníku však nečekaně vstoupí historické události. 7. prosince 1941 napadlo Japonsko nečekaně základnu Pearl Harbor.
V éře nastupujícího nacismu v Německu se u divého muže, vystavovaného v cirkusu pro pobavení publika, zjistí jeho původ - a ukáže se, že se jedná o dědice velkého majetku. Nový vlastník se jednak musí učit společenskému chování, jednak vzdorovat úkladům těch, kteří se jeho jmění sami rádi zmocnili... "Tarzanova smrt" byla distribuován společně s filmem "Blbec z Xeenemünde".
Film vznikl na základě pravdivého příběhu nadporučíka Luftwaffe Franze von Werry, který byl sestřelen a zajat během Bitvy o Británii a během svého pobytu v zajateckém táboře na severu Anglie uskutečnil několik pokusů o útěk.
Při jednom pokusu o útěk se vydával za holandského důstojníka - pilota na tajné misi, jehož bombardér testující nové pumy havaroval na venkově. Snažil se co nejrychleji dostat "zpátky" na leteckou základnu. Byl zadržen až v kabině stihačky Hurricane, kterou chtěl ukrást. Poté byl jako nenapravitelný útěkář poslán do Kanady. Během transportu se mu podařilo vyskočit z ostře hlídaného vlaku a přejít v kruté zimě hranice do tehdy neutrálních Spojených Států. Odtud se přes Mexiko, Jižní Ameriku a Španělsko vrátil do Německa.
Von Werra válku nepřežil, při rutinním letu nad mořem havaroval nedaleko holandského pobřeží. Jeho tělo ani letadlo nebylo nalezeno.
Hlavní roli Franze Von Werry velmi přesvědčivě zahrál Hardy Krüger.
Někdy se zdá, že události v našich vzpomínkách jsou jasnější, hřejivější a mají jakoby pomalejší tempo. Stu (Elijah Wood) a Lidia (Lexi Randall) Simmonsovi si s pomocí přátel v koruně STROMU postaví malý domek, ve kterém prožívají chvíle souznění a malých prozření. V těch dnech se z Vietnamu vrací i jejich otec Stephen (Kevin Costner), který chce od základu přestavět rozbořenou stavbu svého života a také naplnit SNY své rodiny. STROM SNŮ je příběhem plným humoru, nostalgie a vynikajících hereckých výkonů. Je to film, který prostě musíte vidět.
