Válka v Iráku má stále ještě plno tmavých koutů, které doposud nikdy nebyly pořádně osvětleny. A jedním z nich jsou kupodivu i samotní vojáci, přičemž právě na ně se rozhodla zaměřit pohled renomovaná americká filmařka Patricia Foulkrodová. Ve svém časosběrném dokumentu, který se dočkal velmi vřelého přijetí především na festivalu nezávislého filmu v Sundance, proto sleduje osudy šesti rekrutů a rekrutek, šesti úplně obyčejných lidí, které uchvátil patriotismus a touha po službě vlasti, a společně s nimi prochází jak přijímačem a složitým tréninkem, tak nakonec i misemi v iráckých pouštích, kde je umírání každodenní rutinou. A stejně tak s nimi i válečnou zónu opouští a doprovází veterány domů, kde by se měli reintegrovat zpět do života, který zde kvůli volání strýčka Sama před lety zanechali. Zpět do Ameriky si ale všichni zúčastnění přinášejí až příliš mnoho démonů, kterým mohou obyčejní civilisté jen těžko porozumět. A především pak přinášejí pravdu, které lze mnohdy jen těžko uvěřit. Oni totiž neviděli válku v televizi, nýbrž na vlastní oči, což navždy změnilo jejich život. A nyní jsou připravení vydat své svědectví.
Drama, které v americko-britské koprodukci natočil režisér John Daly, se odehrává v okupovaném Maďarsku roku 1944. Hans a Ingrid Vassmanovi jsou dokonalý árijský pár.
Mladí manželé, kteří právě čekají první dítě, pracují u Krauzenbergových v jejich nádherném domě na venkově. Hitlerovo „konečné řešení“ židovské otázky nabízí bohatým židovským rodinám možnost emigrovat a vyhnout se koncentračnímu táboru a jisté smrti - výměnou za veškerý majetek. Krauzenbergovi jsou židé a navíc opravdu hodně bohatí a v zoufalé snaze zachránit holý život uzavřou dohodu se samotným Himmlerem, který k nim má přijet na večeři, aby odjezd ze země proběhl hladce. Jenže nikdo netuší, že Vassmanovi jsou ve skutečnosti také Židé a navíc pracují v místním odboji. Utečou kvůli nenarozenému dítěti se svými zaměstnavateli do Palestiny, nebo se pokusí sprovodit ze světa nejďábelštějšího masového vraha v moderních dějinách?
Poetická filmová závěť slavného režiséra. Půvabná Ecuko znovu vidí
rozkvétat sakuru pred venkovským domem. Poslední válečné jaro byla
i ona v rozpuku, ale takovéhle námluvy si nepredstavovala. Dílo čisté
jako krystal s plaše odvrácenou ozuovskou kamerou.
Natočený podľa reálneho nasadenia vojakov 6. roty 104. gardového výsadkového pluku Pskovskej divízie VDV v Čečensku.
Měl nové auto a těšil se, že si taxikařením vydělá na lepší život. Nakonec se dostal až k Američanům... Jenže jako vězeň podezřelý z terorismu. Prokazatelně nevinný Dilawar byl americkými vojáky mučen a zabit. Jak může dojít k tomu, že člověk, který jde bojovat za demokracii ve světě, začne používat krajní prostředky? Kdo nebo co ho k tomu přiměje? Na to hledá odpověď dnešní dokument z cyklu Proč potřebujeme demokracii?
MIRACLE AT ST. ANNA vypráví příběh o čtyřech černých amerických vojácích, kteří jsou členy divize (92nd Buffalo Soldier Division ) americké armády, která se skládá jen z černochů, operující v Toskánsku během druhé světové války. Okusí tragédii, ale i vítězství, když najdou sami sebe, uvězněni za nepřátelskou linií, odděleni od své jednotky po tom, co jeden z nich zariskuje a zachrání italského chlapce.
Válka nekončí okamžikem podpisu a orazítkování mírových smluv, ale okamžikem, kdy je zastavena palba. Příběh se odehrává v České republice v době po skončení 2. světové války. Německo sice kapitulovalo, ale několik osamocených německých jednotek se stále ještě snaží vzdorovat zadnímu konvoji ruské armády. Velitel ruského špionážního regimentu kapitán Voronkov vydává rozkaz zlikvidovat jednu takovouto skupinu.
Nemá dostatek zdrojů, a proto požádá kazašskou unii ze svého sousedství o pomoc. Daný úkol sice na první pohled vypadá snadně, ale posléze se promění v boj na život a na smrt.
Ve stylu dramatu 9. rota natočili ruští tvůrci neméně akční válečný film, který v hodnocení po celém světě boduje dokonce ještě víc, než zmíněný snímek. Čtyřdílný seriál se soustředí na osudy roty nadporučíka Alexandra Doronina, která je v průběhu 90. let odvelena na Severní Kavkaz. Skupina, kterou tvoří také mladí nezkušení vojáci, dostane za úkol bránit Průsmyk smrti. Právě sem se stahuje největší ozbrojená síla čečenských bojovníků chystající proti rotě zdrcující úder. Krutá válka, ve které nechybí nejmodernější těžká technika a ve které přijde o život tisíce lidí, může naplno začít.
Dramatický příběh plný napětí se odehrává jen pár měsíců před koncem 2. světové války. Američtí a sovětští agenti horečně pátrají po německém dekódovacím přístroji, jímž Němci luští sovětské šifry a mají tak přístup k informacím o americké atomové bombě, které sovětští špioni zasílají z Los Alamos do Moskvy. Němci ještě netuší, že mezi jejich šifranty u tajného přístroje, umístěného ve sklepení starého hradu, je i statečný polský agent Jorg. Není sám, kdo se snaží Němcům hatit plány, ale nacisté jsou ještě stále nejen zákeřní, ale také inteligentní a obratní protivníci. V ničem si s nimi nezadá ani sovětská NKVD, pevně rozhodnutá zmocnit se tajného přístroje. Válka dosud zuří a na území okupovaném německými vojáky ještě pořád všichni bojují svůj boj na život a na smrt…
Dějiny píší poslední dny 2. světové války a Rudá armáda postupuje neohroženě na Berlín. V centru válečného běsnění se ocitá také britský důstojník, který je k Sovětům přidělen coby pozorovatel. Na své osudové cestě potkává také německého vojáka, který sběhl od fašistů. Společně se stanou svědky popravy polské dočasné války, ke které dal příkaz samotný Stalin. Tato událost může zásadně ovlivnit již tak dosti křehké vztahy Spojenců a otřást tak samotným závěrem války. Předtím, než však oba hrdinové stačí informovat britské velení, ocitají se v ruském vězení, ze kterého, jak se zdá, už pro ně nebude úniku.
