V horkém létě se mladý muž Tomáš Sinek chystá odjet na „sběr jahod“ do Anglie. Zdá se, že rodina – otec, maminka a babička nemá jiné starosti než vypravit potomka na cestu, i když – jak to vypadá, ne všichni s jeho rozhodnutím souhlasí. Situace však zase tak jednoduchá není. Jsme v Československu roku 1968. Tomáš stráví s kamarády a dívkou Táňou bujarou noc před odjezdem. Ráno však začnou otcovy podezřelé telefonáty s kolegou Vránou, plné tajných informací, maminka dělá zásoby a babička pláče. Tomáš spěchá na nádraží, Praha je však vylidněná a žádné vlaky nejedou. Tomáš nepovažuje situaci zdaleka za vážnou, a tak ho nějaký den zpoždění ani příliš netrápí. Toho srpnového rána se však radikálně změnily osudy tisíců lidí. Psal se 21. srpen 1968 a za pár okamžiků se otočí i život Tomáše, jeho rodiny a jeho přátel. Jejich osudy se dramaticky propletou s osudy lidí, kteří se v tehdejším Československu ocitli nikoliv z vlastního rozhodnutí. Přijeli sem plnit rozkazy, aniž jim pořádně rozuměli a často ani netušili, jak moc poznamenávají životy lidí a země, kterou neznali a do níž je jednou v noci prostě poslali. Příběh filmu Anglické jahody se mohl odehrát vlastně v jakékoliv době, která se tak trochu vymkla z kloubů. Je osudovým milostným příběhem mladých lidí, kteří chtěli mít chvilku času na lásku, ale ocitli se v nesprávnou dobu na nesprávném místě. A stejně tak je osudovým příběhem generací, jejichž sen o svobodě a obyčejně šťastném životě byl právě téhle srpnové noci násilně přerván.„Srpnové dny roku 1968 se v české kinematografii neobjevovaly příliš často,“ říká režisér Vladimír Drha. „Nepočítáme-li normalizační agitky, byl „osmašedesátý“ součástí českých filmů až v devadesátých letech, spíš ovšem jako pozadí, historická danost nebo ornament. Tento scénář využívá historického dne 21. srpna jako dramatické situace, jako důvodu civilního psychologicko-milostného dramatu. Jeho ústředními postavami jsou mladí lidé a domnívám se, že tento fakt může jejich dnešním vrstevníkům osvětlit leccos z toho, co jim připadá jako vzdálená a nepříliš slavná historie,“ dodává režisér.
Osmiletý Bruno je synem nacistického důstojníka, který je povýšen a poté odvelen z pohodlí Berlína do opuštěné oblasti na venkově. Bruno, jehož starší sestra už má jiné zájmy, se cítí osamělý a nemá si s kým hrát. Z nudy a ze zvědavosti neposlechne matčino varování, že se nemá vzdalovat od domu, a vydá se k nedaleké „farmě“. Netuší, že je to koncentrační tábor, kde se v praxi provádí „konečné řešení“ židovské otázky. Náhodou se však setká se stejně starým Shmuelem, který je oblečený do pruhovaného „pyžama“ stejně jako kuchař, který pro Brunovu rodinu vaří. Přestože chlapec na druhé straně plotu s ostnatým drátem žije úplně jiný život než Bruno, dvojice se skamarádí a Bruno si zvolna si začíná uvědomovat, jaký je doopravdy svět dospělých. Střet s realitou 2. světové války však pro oba chlapce končí tragicky… Drama podle románu Johna Boynea, jež ukazuje z neobvyklého pohledu brutalitu, nesmyslnost a zničující důsledky války, natočil režisér Mark Herman.
Příběh tohoto filmu se skutečně udál. Jeho rekonstrukci umožnilo svědectví lidí, kteří toto drama prožili. Drama, které dokáže připravit jenom válka. Francie roku 1944. Seržant James, četař Slater a vojáci Frank, Jeffrey a Anthony. Odříznuti od svých vojsk během německého útoku prožili traumatické dobrodružství. Před sílící ofenzivou fašistů se kvarteto bojovníků skrylo do jeskyně, kterou však brzy nato zasypal výbuch granátu. Doslova pohřbeni zaživa se ústřední čtveřice snaží přežít v době, kdy každý doufá v konec druhé světové války, ale děla duní pořád dál.
Mezinárodně ceněný snímek z roku 1968 je působivým dramatem, které jde na dřeň lidských charakterů v době druhé světové války. Scenárista a autor románové předlohy Viktor Kuročkin zachycuje společně s režisérem Viktorem Tregubovičem dny, jež provázely konec druhé světové války. Mladý podporučík Maleškin, čerstvý absolvent vojenské akademie, čelí životní zkoušce, když je mu svěřen úkol velet posádce samohybného děla, přesouvající se na ukrajinskou frontu. Jeho podřízenými jsou zkušení váleční veteráni, kteří již na vlastní kůži prožili řadu bitev. Film ukazuje jejich každodenní život v hektické době zuřící války, jejich smutné i výjimečně šťastné okamžiky a jejich nezdolnou odvahu i hrdinství.
Černobílý snímek z roku 1972 přináší vše, co lze jen od sovětského válečného dramatu očekávat. Píše se rok 1941 a druhá světová válka zuří na všech frontách. Nacisté postupují stále více na východ a jejich smrtící údery nakonec doputují až na předměstí Leningradu. Zásadním tahem, který má Němcům pomoci k ovládnutí severu Ruska, má být dobytí proslulého Ižorského závodu. V továrně, specializující se na výrobu obrněných automobilů, však narazí na tuhý odpor. Do obrany se zapojují doslova všichni místní obyvatelé – ať už jde o muže, ženy nebo dospívající děti. Krvavá bitva, která bude stát životy mnoha lidí, může začít.
Film inspirovaný skutečnými
událostmi 2. světové války.
Během zuřící letecké bitvy
v Británii mají Angličané
nedostatek letadel. Na moři
hrozí konvoji spojenců velké
nebezpečí od německého
námořnictva, a tak jediná
cesta, jak z Ameriky do
Anglie letadla dostat, je
vzduchem přes Atlantik. Tuto
vzdálenost však dosud nikdo
nepřekonal. Ve vypjaté situaci ale
nezbývá nic jiného, než se pustit do
riskantního podniku.
Po Trafalgar Square teď pochodují vojáci wehrmachtu! Píše se rok 1944 a Británie je už čtyři roky součástí Třetí německé říše. Bitva o Británii skončila v roce 1940 invazí hitlerovských vojsk, které po několika měsících tvrdých bojů konečně nastolily v zemi pořádek. Velké kolaborantské hnutí hluboce zasáhlo a nesmiřitelně rozdělilo obyvatelstvo ostrova, ozbrojené oddíly odporu živoří v okrajových a nepřístupných oblastech daleko od Londýna. Nucené evakuace následované vojenskými operacemi proti partyzánům vyhání z domovů tisíce Britů, kteří směřují do již podrobených částí země s možností stát se dobrovolně součástí obrovské fašistické mašinerie. Svůj domov opouští i Pauline, na kterou v Londýně čeká vojenský výcvik a potom služba zdravotní sestry, v uniformě s SS odznakem...
Druhá světová válka... První linie je prolomena, spojení mezi vojenskými jednotkami přerušeno. Sbory generála Maltseva zoufale brání klíčový most přes Berezinu. K dispozici má jen oslabené vojáky a poslední obrněný vlak. Navíc ho zradí jeho nejbližší asistent a připojí se k Němcům. Někteří vojáci, včetně Maltsevovy dcery Táni, kteří se rozhodli bojovat na vlastní pěst, jsou i s obrněným vlakem zadrženi nepřítelem. Výsledek útoku a životy stovek vojáků visí na vlásku. Chycení bojovníci se rozhodnou riskovat, zkusit zahnat Němce a získat tak zpět obrněný vlak. Film získal ocenění na mezinárodních festivalech v Benátkách, Bratislavě, Rotterdamu a Wiesbadenu.
Příběhem rodiny, kterou čeká tragédie, bolest a ostrý souboj dvou bratrů. Starší z bratrů Sam (Tobey Maguire), je sestřelen při misi v Afgánistánu. Jeho okouzlující žena (Natalie Portman) najde oporu v manželovu bratrovi (Jake Gyllenhaal). Nečekané idyle udělá konec návrat Sama, který sice přežil, ale změnil se k nepoznání... Z kliďase a slušňáka udělalo mučení v zajetí, agresivního uzavřeného podivína, trpícího záchvaty paranoie a děsícího vlastní děti. Bratrský střet je nevyhnutelný.
Jeho země je rozvrácena občanskou válkou a Zhao, obyčejný muž, proto vyslyší volání povinnosti a z nejskromnějších poměrů se na křídlech odvahy a vynalézavosti vznese až k velení armády, pověřené osvobozením země od ďábelského vojenského vládce. Zhaovo hrdinství se díky jeho skutkům, cti a snu o sjednocení rozděleného národa stává inspirací a legendou, ale jak léta jdou, trůn přechází z jedněch rukou do druhých, a válka zuří dál. Když je pak nastolen nový král, rozhodne se, že míru může být dosaženo jen definitivním zničením všech velkých vojenských vůdců – a stárnoucí Zhao se vydává do své poslední a největší války. Na cestu dobrodružství, které navěky pokryje jeho jméno slávou.
