Válka ve Vietnamu skončila před čtyřmi lety. Ronald Reagan oznámil svou kandidaturu na post prezidenta. Mezitím vojenská základna Qangattarsa. Dávno zapomenutý vojín Rudy Spruance byl přeřazen do těchto končin nekonečného ledu, kde se zastavil čas. Armáda ale přece nedělá chyby. Jak putoval jednou vojenskou nemocnicí za druhou, a ty byly v době války plné nemocných vojáků a na úřední záležitosti nebyl tolik čas, takže se lehce stalo, že podle dokumentů vlastně neexistuje. Jedna malá úřednická chybička... Dokáže znovuobnovit svou ztracenou identitu?
Vojenská epická dráma podľa skutočných udalostí, zasadená v tridsiatych rokoch dvadsiateho storočia, sleduje osudy vojakov troch divízii 8. poľnej roty čínskej armády, ktorá pod vedením kapitána Zhu De na úpätí vrchov Taihang má za úlohu odraziť útok japonských vojenských jednotiek a zabrániť tak ich invázii do krajiny.
Na pozadí kašmírskych konfliktov sa odohráva príbeh kapitána Amana a mladej Kašmírčanky, Ady. Počiatočná príťažlivosť medzi nimi prerastie v hlbší, i keď zakázaný, vzťah, ktorý je viacerým ľuďom tŕňom v oku. Mladí pár nebude musieť čeliť len odmietavému postoju Adinho otca, ale aj nesúhlasu indickej armády a hrozbám zo strany ozbrojených militantov.
Berlín 1943. Židovská otázka se blíží ke svému konečnému řešení a nacisté se rozhodnou odvézt zbývající židovské obyvatelstvo z Berlína. Zbývá jich sedmdesát tisíc. V průběhu celého jara jsou večer co večer odvlečeny celé rodiny, starci, děti, kdokoliv. Do posledního vlaku složeného z dobytčáků je nasázeno 688 lidí. Mezi nimi i slavný boxer Neumann, kabaretiér Noschik, šestáctiletá Ruth a další. Ti všichni si záhy uvědomí, že jejich cesta skončí v Osvětimi, kam všechny transporty směřují. Boj o život však začíná již v přecpaných vagónech. Je vedro a není voda, hysterie se stupňuje a během několika dnů začnou přibývat mrtví. Jedinou možností záchrany je útěk.Film Poslední vlak úspěšného režiséra Josepha Vilsmaiera (Stalingrad) a jeho ženy Dany Vávrové má za sebou projekce na festivalech v Berlíně, Karlových Varech a dobře si vedl i v německé distribuci. Film se natáčel v České republice a v hlavních i vedlejších rolích se tak objeví známé tváře Juraje Kukury, Stanislava Zindulky, Niny Divíškové nebo Vojty Kotka. Z německých herců ve filmu exceluje Gedeon Burghard známý například ze seriálů Komisař Rex, Kobra 11 nebo z česko-německého Náhrdelníku. Sibel Kekilli pak čeští diváci znají jako hlavní hrdinku filmu Proti zdi.
Válečná témata se v německé kinematografii stále vracejí. Někdy je to skandál, někdy zklamání. Poslední vlak patří k těm filmům, které se nesnaží ukázat velké dějiny, ale vracejí se k dramatickým osudům bezbranných, kteří jen díky svému původu ztratili status lidí. Film je napínavým příběhem o lidech, kteří tváří v tvář smrti musejí jednat a nemají se kam obrátit pro pomoc. Síla filmu spočívá především ve skvělých hereckých výkonech, napínavé atmosféře a hlavně historické věrnosti a důkladnosti.
Všude kolem zuří válka mezi Severní a Jižní Koreou, zapadlá horská vesnička Dongmakgol však zatím zůstává stranou všeho dění. Když pak ale na nedalekém poli havaruje americká stíhačka, z níž vesničané zachrání pilota, dívka Yeo-il přivede tři severokorejské vojáky, kteří jediní přežili z celé čety a navíc se do vesnice dostávají i dva vojáci z jihokorejské armády, stávají se vesničané svědky mnoha vypjatých, absurdních i roztomilých situací. Počáteční nepřátelství mezi vojáky brzy opadne a tito pak chtějí žít pospolu s vesničany a zapomenout na válku. Dozvídají se však, že vesnice má být vybombardována a rozhodnou se ji zachránit i za cenu svých životů. Korejský snímek, kde se střídají poetické scény jakoby namalované štětcem některého z východních mistrů, se scénami roztomile absurdními i s těmi, ve kterých projeví odvaha a ryzí přátelství bez ohledu na barvu uniformy.
Jizvy způsobené válkou se hojí jen pomalu. Poté, co je Esteban přivolán do nemocnice k příteli, který se pokouší spáchat sebevraždu, objevují se hluboko v koutech paměti tíživé vzpomínky. Právě s tímto mužem prošel Esteban válkou, s ním sdílel chlad, samotu, nedostatek jídla i absurdní rozkazy velitelů. Tehdy byli ještě skoro kluci, bez tréninku a odvahy, a nevěděli, kde jsou a za co bojují. A nikdo jim za jejich hrdinství nikdy ani nepodal ruku. Cena za kus hlíny uprostřed moře byla příliš vysoká. Režisér Tristán Bauer obdržel za drama z dob bojů o Falklandy cenu Goya a speciální ocenění poroty na festivalu v San Sebastianu.
Německá historická minisérie se vrací do pohnutých časů německé historie v době prohrané války, kdy se na jejich území postupně blížili ruští vojáci a lidé v okupovaných územích opouštěli své domovy. Hlavní hrdinka Lena se vrací z Berlína na panství svého otce ve východním Prusku. Před osmi lety odešla těhotná a v Berlíně vychovávala sama svou nemanželskou dcerku Viktorii. Utekla tak před nuceným sňatkem se synem otcových přátel Heinrichem. Na smrt nemocný hrabě se konečně smiřuje s dcerou i vnučkou. Píše se rok 1944 a země zpustošená válkou očekává nyní příchod ruských vojáků. Lena nechává dcerku doma a přebírá starost o panství, které se stane často útočištěm vyhnanců bez domova. Na panství vypomáhá také francouzský válečný zajatec Francois, který ji upozorňuje na blížící se pohromu v podobě nekontrolovatelného chování vojáků ruské fronty. V lednu 1945 je třeba rychle opustit s ostatními panství. Mezi Lenou a Francoisem vznikne zvláštní pouto. Na lásku však není čas, průvod hladovějích a zesláblých putuje zasněženou krajinou za svými krajany směrem do Bavorska.
Třináctidílný cyklus britských dokumentaristů se zabývá více či méně známými událostmi 2. světové války, které skončily jinak, než si vojenští plánovači válčících stran představovali. Za použití často exkluzivních archivních filmových materiálů nabízí divákům analýzu válečných "neúspěchů", jež vstoupily do historie.
V roce 1905 vrcholila rusko-japonská válka a v Korejském průlivu se schylovalo k rozhodujícímu střetnutí, které vešlo do dějin jako Bitva u Cušimy. Přestože bitva samotná trvala pouze dva dny, vyžádala si nakonec téměř 5 tisíc obětí. Výrazně vyšší ztráty utrpěla ruská 2. tichomořská eskadra vedená viceadmirálem Rožestvenským. Během denní bitvy a nočního střetnutí ztratila více než 30 bojových lodí, což Rusy rychle dovedlo ke kapitulaci. A právě drtivé vítězství japonského loďstva popisuje válečný velkofilm, který v roce 1983 natočil renomovaný režisér Tošio Masuda (Port Arthur, Klub kaskadérů, Tora! Tora! Tora!).
Básník Attilio (Roberto Benigni) je lektorem na univerzitě v Římě a právě publikoval sbírku svých prací nazvanou "Tygr a sníh". Bezmezně miluje kritičku Vittorii (Nicoletta Braschi). Prakticky žije jen pro ni, dvoří se jí, pronásleduje ji na každém kroku a každou noc o ní sní. Vittorie si ho příliš nevšímá, jeho snažení přechází se shovívavým úsměvem a jen zřídka přijímá jeho neustálá pozvání. V roce 2003 odjíždí Vittoria do Bagdádu udělat rozhovor s iráckým básníkem Fuadem (Jean Reno). Během bombardování je zraněna a upadá do kómatu. Attilio neváhá ani minutu, vydává se za ní, rozhodnutý udělat cokoliv, aby svou milovanou zachránil. Snaží se pro ni zajistit lepší lékařskou péči, získat léky tam, kde není možné dostat ani aspirin, projde skrz minová pole, přejde poušť... Z obyčejného básníka se tak stává odvážný hrdina, který pro život své lásky dokáže udělat nemožné Tygr a sníh je milý příběh o obrovské vášni k životu, o síle lásky a o naději, že láska dokáže existovat a přežít i v těch nejtěžších časech.
