Co se asi musí stát, aby filmové ateliéry zůstaly prázdné... Bělehrad se připravuje na bombardování vojsky NATO, ale filmový štáb v čele s producentem se snaží dokončit film za každou cenu. Hlavní roli vytváří jeho americký přítel Harvey, docházejí peníze a ve studiu se objevuje příslušník státní policie Mileta. Nezůstalo utajeno, že někteří členové štábu nesdílejí nadšení pro režim Slobodana Miloševiče. Mileta má dozírat na průběh a správné vlastenecké vyznění natáčeného filmu. Producent Sergej je ve dvojím ohni, opouští ho žena s dcerkou, je podezírán z kolaborace a tolik by chtěl dokončit svůj film.
Otto von Stierlitz je hlavní hrdina ruské románové série Juliana Semjonova Sedmnáct zastavení jara. První kniha vyšla v roce 1970), a stejnojmenný televizní seriál, byl natočen v roce 1973. SS-Standartenführer Otto von Stierlitz byl ve skutečnosti plukovník Maxim Isajev, tajný agent KGB, který před infiltrováním SS Sicherheitsdienst operoval v Paříži a v Šanghaji.
Podobně jako v románech Iana Fleminga o Jamesi Bondovi byly knihy inspirovány skutečnými událostmi. Stierlitz v nich například potlačil fiktivní Churchillův plán uzavřít mír s nacistickým Německem a zaútočit na Sovětský svaz. Také po svém návratu do Ruska byl Stierlitz/Isajev zatčen sympatizanty Beriji a před gulagem jej zachránila Stalinova smrt. Protože knihy poskytovaly poměrně přesný náhled na KGB a její operační metody, vyskytly se spekulace, že Semjonov sám byl agentem KGB. Dílo poprvé publikováno v době, kdy se sovětský režim pokoušel obnovit reputaci KGB, která značně utrpěla rolí vykonavatele Stalinových excesů. Má se za to, že popularita Stierlitze vnímání KGB v Rusku pomohla. Stierlitz/Isajev byl považován za ideálního agenta. Narodil se ve středu Rusi a byl to renesanční člověk, schopný dokončit všechny mise, ale současně znalý i kultury a umění. Mluvil všemi evropskými jazyky vyjma irštiny a albánštiny. Nedával přednost násilí – má se za to, že ve své padesátileté kariéře agenta zabil pouze jednou. Podobně jako James Bond měl svůj oblíbený nápoj, kterým byl koňak. Jezdil automobilem značky Horch a na rozdíl od svého západního protějšku neměl slabost pro ženy. Na svých cestách Evropou se Stierlitzovi stýskalo po rodném Rusku a často snil o návratu. Vypravěčem v ruské verzi TV seriálu "Sedmnáct zastavení jara" byl herec Kopeljan. Jeho úkolem bylo divákům se sníženou chápavostí objasňovat Stierlitzovy hluboké psychologické úvahy a vychytralé intriky.
Ostřílení sovětští vojáci se pod vedením neohrožené kapitánky a cílevědomého plukovníka dostávají až do samotného centra nepřátelské linie. Druhá světová válka vrcholí a bojem zocelené sovětské vojáky už nedokáže nic zaskočit. Tedy téměř nic. Poté, co začnou nápadně často mizet skupinky průzkumníků v hlubokém lese, oddělujícím sovětská vojska od těch fašistických, nezbývá velitelům nic jiného, než zariskovat. Vyberou skupinku vojáků z 21. střeleckého pluku a ženijního praporu, aby pronikla do týlu nepřítele. Na plukovníka Pavlova, kapitánku Morozovou a další odvážlivce tak čeká dosud nejtěžší úkol jejich životů. Probíhá čtvrtý rok války a mnohé lidské osudy dojdou svého konečného naplnění.
Rok před ukončením 2. světové války se fašistická armáda houfně stahovala z oblastí jihovýchodní Evropy. Sevření spojenců však bylo často natolik silné, že pro nacisty existovala pouze jediná cesta. Cesta smrti. Je jaro 1944. Pod tlakem sovětské armády ustupují Hitlerova vojska na západ. V Itálii trpí německá armáda nedostatkem pohonných hmot, které se musí dopravovat z Rumunska přes Jugoslávii. Tady však na Němce útočí Národně osvobozenecká armáda a jugoslávské partyzánské oddíly. Jejich úkolem je svézt fašistický konvoj z cesty a odříznout tak zesláblou Hitlerovu armádu od možnosti vrátit se do své vlasti. Do úzkých zahnaní nacisté mají však kromě železné vůle ještě jednu mocnou zbraň – sovětské vojáky, které coby válečné zajatce využívá jako řidiče. Složitá situace vygraduje střetem, ve kterém už je nemožné rozpoznat, kdo je spojenec a kdo nepřítel.
Malú Evičku Cecey a Gergo Bornemisszu unesie turecký jednooký janičiar Jumurdžák. Deťom sa neskôr podarí ujsť zo zajatia a keď dospejú, zosobášia sa. Bornemissza sa zúčastní slávneho boja proti Turkom pod vedením Istvána Dobó pri obrane hradu Eger, ktorý jediný v Uhorsku nepadne do rúk tureckým vojskám. Jumurdžák tentokrát unesie syna Bornemisszu, aby získal spať svoj talizman, ktorý mu deti pred rokmi pri úteku zobrali. Po tvrdých bojoch sa Turci vzdajú nádeje o získanie hradu Eger a rodina Bornemissza sa opať zíde spolu.
Film natočený podle stejnojmenné knihy Harryho Mulische (česky: Atentát, anglicky: The Assault) vypráví příběh dvanáctiletého Antona Steenwijka. Před domem jeho sousedů byl na konci druhé světové války zastřelen kolaborant Fake Ploeg a ti jeho tělo přesunuli před dům Steenwijkových. Antonovi rodiče a bratr jsou bez důkazů zavražděni Němci a Anton je poslán k tetě a strýci do Amsterdamu. Během povstání v roce 1956 potká syna zastřeleného člena NSB Ploega. Anton není s tragickou událostí ze svého dětství vyrovnaný, často na ni vzpomíná a snaží se přijít na to, co se vlastně stalo a proč byla jeho nevinná rodina zavražděna. V roce 1983 se vrací na místo, kde s rodiči bydlel a setkává se se svou sousedkou a nizozemským odbojářem, který zastřelil Ploega. Konečně se dozvídá odpovědi na své otázky.
Malý chlapec Arion vyrastá so svojou slepou matkou v Trácii a jeho jedinou starosťou je, zdá sa, pásť ovce. Jedného dňa ich navštívi chlapcov strýko, ktorý pod zámienkou liečivých rastlín pre nevidomú Demeter odvedie mladého Ariona z domu. Ten sa však namiesto v sľubovanej Macedónii ocitá v podsvetí, lebo jeho strýko v skutočnosti nie je nik iný, ako samotný Hádes. Tu sa naučí narábať s mečom a premôže aj trojokého obra Gida, ktorý sa následne stane jeho spoločníkom. Spolu sa vydávajú z podsvetia a chcú sa zapojiť do vojny, ktorá sa rozpútala medzi bohmi. Arion sa stavia na stranu svojho otca Poseidona a chce zničiť Dia, ktorý údajne môže za slepotu jeho matky. Čo ak však Poseidon nie je jeho pravým otcom? A kto je záhadný Čierny leví kráľ, ktorého stretáva na svojich cestách?
Fanúšikova Star Wars, pozor! Uchu kara no messeji je japonským klonom prvého dielu vemírnej ságy. Pokojná planéta Jellucia je obsadená rasou Gavanas. Samozrejme sa s tým nechce zmieriť, tak do vesmíru vyšle odvážnu princeznú a osem posvätných orechov, ktoré sa majú dostať do rúk iba vyvoleným. Stane sa a začína boj nielen proti imperátorovi, ale tiež boj za záchranu planéty Zem. Pripravte sa na kozmickú loď riadenú dreveným kormidlom či na svetelné biče, nechýbajú zoskoky z vesmíru padákom a zvukové efekty pripomínajúce ZX-Spectrum.
Německý herec Curd Jürgens exceluje v roli generála Luftwaffe, vojáka tělem i duší, proslulého svou profesionální zdatností, ale také lehkovážností a bonvivánstvím. Harry Harras je zpočátku oddaným služebníkem Hitlerova fašistického Německa. Případné pochybnosti rozptyluje tím, že jedná důsledně apoliticky a tím pádem podle svého přesvědčení nenese odpovědnost za teror prováděný stávajícím režimem. Nesmyslnost války ho však nakonec donutí sundat klapky z očí a přiklonit se k druhé straně tábora. Generálova přeměna vyvrcholí hrdinským činem, neboť, jak říká jedna z postav ve filmu, kdo nedělá nic, je spoluviník.
První světová válka se blíží ke svému závěru, ale největší bitva mladé francouzské dívky má teprve začít. Mathilda dostala vyrozumění, že její snoubenec Manech je jedním z pěti zraněných vojáků, kteří se kvůli armádní mašinérii nacházejí mezi francouzskými a německými liniemi a je vysoce pravděpodobné, že je mrtev. Mathilda však nechce přijmout skutečnost, že by svého milého již nikdy nespatřila a proto se vydává na nebezpečnou pouť, na níž chce zjistit jeho úděl. Jsouc blíže a blíže cíli, sílí v ní vědomí o jeho posledních dnech, hodinách a minutách. Přesto se však nenechává odradit. Kdyby byl její snoubenec mrtev, určitě by to vnitřně cítila. S pevnou vírou, neumdlévající nadějí a neoblomnou tvrdohlavostí se Mathilda blíží k závěru svého pátrání. Její odhodlání působí tak silně, že jsou jí mnozí ochotni pomoci. Čím blíže je poznání osudu oněch pěti nešťastníků, tím hlouběji si uvědomuje hrůzy války a nezhojitelné rány na těle i duši těch, jichž se dotkla
