Námořní kapitán Jack Aubrey se stává poprvé velitelem lodi, která míří do oceánu, přímo do jedné z námořních bitev proti Napoleonovým lodím. Je to brilantní taktik, statečný bojovník, který je oceňován i za přímý boj muže proti muži. Je také milovník kultivované a vtipné konverzace, je muzikální a hraje na housle. Kapitánovým protějškem je jeho přítel Stephen (Paul Bettany), lékař a vynikající britský špión. Na pozadí napoleonských válek je rozehráno vzrušující dobrodružství.Režisér Peter Weir (např. Truman Show, Zelená karta) natočil velkofilm Master & Commander: Odvrácená strana světa s hvězdným obsazením v čele s oscarovým Russellem Crowem (např. Čistá duše, Gladiátor). Ten tu předvede zase jednu ze svých dokonalých proměn, které k věrohodnosti postavy patří. Bude blonďatý a dokonce k roli studoval hru na housle. Film byl natočen v Mexiku s náročným technickým vybavením včetně gigantického vodního tanku, který byl použit při natáčení slavného Cameronova Titanicu. Hlavní roli vedle Russella Crowea tak hraje i atraktivní loď H.M.S. Surprise, která je konstruována podle americké stěžňové lodi Rose, repliky fregaty královského loďstva z poloviny 18. století. Tento velkofilm přivádí na stříbrné plátno akční podívanou, námořní dobrodružství a velké herecké příležitosti. Film byl natočen volně podle románů Patricka O'Briana (celkem 18 dílů) , které postupně vydává nakladatelství Talpress.
Melodramatický děj se odehrává v době druhé světové války, kdy italská fašistická armáda okupovala Řecko. Tři italští vojáci dostanou za úkol převézt přes partyzánské území dvanáct naverbovaných prostitutek, které mají pracovat ve vojenském nevěstinci pro potřebu italských vojáků.
Detektivní příběh odehrávající se na sklonku druhé světové války pojednává o vyšetřování vraždy hamburské servírky. Poté, co je neprávem obviněn její milenec, dopadne policie skutečného pachatele, mentálně postiženého Bruna, s nímž následně spojí celou řadu nevyřešených případů vražd žen. Noc, ve které přišel ďábel není ani tak o hledání a usvědčení vraha, jako spíš o atmosféře hroutícího se nacistického režimu, jeho zkaženosti, zkorumpovanosti a zhoubném vlivu na všechny a všechno.
Film je inspirován skutečnými událostmi. Bruno Lüdke byl uznán vinným z vraždy 51 lidí, zejména žen, dodnes se však nad touto kauzou vznáší řada pochybností.
Příběh bývalého táborového lékaře, jenž svým chováním v zajetí zachránil bezpočtu spoluvězňů život. Film vychází z populární knihy Heinze G. Konsalika, která zpracovává autobiografické vyprávění doktora Ottmara Kohlera. Ten byl úřadujícím šéflékařem nejprve v Kolíně nad Rýnem, později v Idar-Obersteinu. Po druhé světové válce byl vězněn v zajateckém táboře u Stalingradu, kde se mu podařilo „probudit“ k životu nespočet vězňů, kteří už byli smířeni se smrtí ve vězení. Veškerá jeho odvaha a síla, kterou dokázal přenést na druhé, je vtisknuta do příběhu jako stěžejní okolnosti života v táboře.
Tento snímek je druhou částí trilogie. Jednotka z výcvikového tábora Wehrmachtu je poslána na svou první "válečnou výpravu" a to hned na konci roku 1942 na obávanou východní frontu do Ruska. Zde se chová každý podle svého charakteru. Někdo loví ženské, jiný "kšeftuje" s různým nedostatkovým zbožím pro své velitele, jen aby pro sebe získal výhody. Je zde však i vzorný vojín Vierbein, který vojenské povinnosti bere velmi vážně. A jak už to tak bývá, jako jediný ze své jednotky doplatí na svou naivitu a na krutost války.
Třetí a závěrečná část válečné trilogie. Je po válce a opět se zde ironicky ukazuje na různé charaktery vojáků, kteří přežili a opět "v tom umí chodit", aby u Američanů získali pro sebe výhody. Setřásli ze sebe krutost války a podbízejí se vítězům, aby se opět dostali na výsluní a měli aspoň docela malinkou moc nad svými vrstevníky.
Filmová verze válečného románu Hanse Hellmuta Kirsta vypráví příběh německého vojáka, který prožívá výcvik, frontové nasazení a posléze končí v zajateckém táboře 08/15. Režisér se v něm snažil zachovat Kirstům ironický pohled na hitlerovský wehrmacht.
Když otec zemře a matka náhle začne praktikovat židovské ortodoxní zvyky, vydává se Newyorčanka Hannah (Maria Schrader) do Berlína - rodiště své matky Ruth, aby tam pátrala po její minulosti před emigrací, o které vůbec nic neví. Doufá, že najde odpověď, co je důvodem změny matčina chování. Setkává se s devadesátiletou Lenou Fischer, která jí začne vyprávět dramatický příběh. O tom, jak se v roce 1943 ujala malé osamocené Ruth, jejíž matka byla zatčena a hrozila jí deportace, a jak v Rosenstrasse, kde tehdy Gestapo věznilo židovské muže a ženy z takzvaných smíšených manželství, spolu s ostatními příbuznými demonstrovali a usilovali všemi silami o propuštění svých blízkých.
Příběh francouzského mechanika Juliena a židovské ženy Anny se odehrává v květnu 1940, kdy do Francie vpadne německá armáda a řada Francouzů se za každých okolností snaží opustit zemi. Julien s rodinou se vypraví vlakem; zatímco manželka s dětmi cestuje v běžném vagóně, Julien musí kvůli nedostatku prostor přijmout místo ve vagónu pro dobytek. Zde se setkává s německou Židovkou Annou. Vztah, který se mezi nimi zrodí, však nemá naději na budoucnost...
Režisér Pierre Granier-Deferre se s filmem Vlak již poněkolikáté chopil osvědčené literární předlohy slavného spisovatele Georgese Simeona a opět se mu podařilo natočit působivý film. Na úspěchu a celkovém vyznění filmu měli značný podíl nejen hlavní představitelé J. L. Trintignant a R. Schneider, ale také výrazná hudba skladatele Philippa Sarde. Ve francouzských kinech měl film premiéru 31. října 1973.
Jméno Mata Hari je synonymem protřelosti a odvahy. Dvojitá agentka původem z Holandska se v průběhu první světové války živila jako orientální tanečnice a společnice. Díky přístupu do vyšších kruhů ji nejrpve Německo a následně Francie nabídly odměnu za špionážní službu. I když zde nechybí napětí a romantika, autoři se v tomto zpracování zaměřili především na motivy a duševní pochody životem zkoušené ženy. Co se jí zdálo být dobrodružstvím bylo jen další etapou cesty k tragickému konci.
