Krátká nevyhlášená válka mezi Argentinou a Velkou Británií o ovládnutí Falklandských ostrovů vrcholí. Je jaro roku 1982 a na souostroví v jižním Atlantiku začíná být pořádně dusno. Major Mike Norman přijíždí z Velké Británie převzít velení nad jednotkou královské námořní pěchoty. Osudy vojáků značně zamíchá Jeho Excelence, sir Rex Hunt (IAN RICHARDSON), guvernér Falklandských ostrovů. Ve chvíli, kdy se dozví, že je argentinské nepřátelské vojsko doslova za dveřmi, rozhodne se za každou cenu ubránit neubránitelný vládní palác. A před necelou stovkou britských vojáků stojí boj, který se do historie zapsal jako první bitva o Falklandy. Snímek z roku 1992 nahlíží na události skrze černý britský humor a odlehčuje tak tragické okamžiky novodobých dějin. Autenticitě filmu přidává skutečnost, že se celý natáčel na Falklandech, a to přímo v místech, kde zuřila válka.
Vdova po padlém kapitánu Marcelu Caronovi (Jacques Perrin) Patricia slyší v televizi obvinění, že se její muž za války v Alžíru dopouštěl brutality vůči nepříteli i vůči civilistům. Chce se soudit pro nactiutrhání se známým obhájcem lidských práv profesorem Pauletem, který s obviněním přišel. Obchází proto svědky, kteří s ním bojovali a snaží se získat důkazy o jeho nevině a obhájit tak jeho čest. Nakonec si ale možná bude muset Patricia (Nicole Garcia) přiznat, že svého muže moc neznala.
Dramatický strhující černobílý příběh z pera francouzského válečného veterána a reportéra Pierra Schoendoerffera, který je situován do míst hranic Vietnamu, Kambodže a Laosu po bitvě u Dien Bien Phu. Vojenský oddíl 317, těžce vyčerpaný z bojů, ustupuje tropickou džunglí monzunových dešťů a komárů před nepřátelskými silami Vietnamu. Válka se pomalu chýlí ke konci. Hlavní postavy děje, bývalý voják nacistické armády (Bruno Cremer) a mladý absolvent vojenské akademie v Saint Cyru, vedou četu 317 k návratu do francouzské linie.
Protiválečné drama o tragickém osudu a bezvýznamnosti lidského jedince ve zvrácené logice válečné mašinerie.
Dramatický životní příběh z období druhé světové války, natočený podle skutečných událostí. Osudy holandské rodiny, která se rozhodne poskytnout útočiště Židům, skrývajícím se před nacisty. Udání.. razie.. koncentrační tábor Ravensbruck.. Nakolik dokáží sestry Betsie a Corrie snášet utrpení, nakolik se vyrovnají s palčivými otázkami víry v Boha v této mezní životní situaci?
Píše se rok 1943 a ofenzíva anglo-amerických vojsk na Sicílii vrcholí. Zoufalým fašistickým jednotkám zbývá jediné – odříznout Spojence od zdrojů paliva. Pro náročný úkol je vybrán španělský nacista Pablo (HORST BUCHHOLZ –SEDM STATEČNÝCH, CHULIGÁNI, KORUNNÍ SVĚDEK). Ten společně se skupinou fanatických bojovníků ukradne desítky galonů ropy a ukryje je uprostřed pouště v Bahrajnu. V patách mu je ale odhodlaný britský major Harris, který se se svou letkou vrhá do největšího válečného dobrodružství svého života.
Skutočný príbeh z obdobia 2. vetovej vojny. Giorgio Perlasca bol pôvodom obchodník s dobytkom z Padovy. Jeho život sa zhodou okolností v čase vojny poriadne zamotal. V období španielskej občianskej vojny sa takmer stal fašistom, kvôli čomu musel utiecť. Zhodou okolností sa tiež v roku 1944 ocitol v Budapešti, kde sa stal svedkom prenasledovania Židov. Počas zmätku na španielskom veľvyslanectve ho vymenujú za španielskeho konzula. Vďaka španielskemu veľvyslanectvu, svojej odvahe a nasadeniu vlastného života zachraňuje Židov z peštianskeho geta pred deportáciami. Ppočet zachránených dosiahne čiastku päťsto, za čo ho nazvali talianskym Schindlerom... Až po skončení vojny sa vracia späť do Padovy, dojemne odprevádzaný zachránenými Židmi. A práve medzi nimi ho po rokoch nájdu Maďarky, ktoré zachránil... Koprodukčný projekt Perlasca patril v roku 2002 k tým najlepším a najpredávanejším televíznym filmom, na RAIUNO sa tešil obrovskej sledovanosti (41,3%), ale aj kladnej odbornej kritike. Titulu pomohol k úspechu aj jeho hlavný predstaviteľ Luca Zingaretti, súčasná hviezda talianskej produkcie i hudba Ennia Morriconeho.
Film Veľká vojna zavedie divákov
doprostred prvej svetovej vojny na
taliansko-rakúsky front na Piave. Film
zachytáva miestami takmer dokumentárnym
spôsobom to, čo býva
niekedy vážne, niekedy s troškou
posmechu nazývané „veľká vojna“. Je
to film naplnený hlbokou humanitou,
film ukazujúci nezmyselnosť vojnového
ničenia a vraždenia.
Jeho „hrdinami“ sú Oreste a Giovanni
snažiaci sa vyhnúť všetkému, čomu
sa vyhnúť dá. Podobne ako Švejk
Jaroslava Haška, ani oni v tých najťažších
chvíľach nestrácajú humor.
Film získal Zlatého leva na MFF v Benátkach
1959, bol nominovaný na
Oscara za najlepší cudzojazyčný film
a Vittorio Gassman spolu s Albertom
Sordim získali Donatellovho Davida
pre najlepšieho herca. V roku 1999
zaradili kritici talianskeho filmového
časopisu Ciak Veľkú vojnu medzi 100
najdôležitejších filmov všetkých čias.
Manžel Suzanne Ménessierové je zavražděn Němci a ona následně přebírá jeho pozici v protinacistickém odboji. Přijímá přezdívku Kočka a zúčastňuje se první úspěšné mise do německé továrny, kde odcizí plány na výrobu nové ničivé zbraně. Seznamuje se se švýcarským novinářem Bernardem, který hledá milostné dobrodružství. Bernard je ve skutečnosti německým důstojníkem, skutečnou identitu jeho nové milenky ale odhalí jiný příslušník gestapa. Bernard má nyní úkol Kočku zlikvidovat, spokojí se ale s tím, že od ní získá informace o odboji. Většina členů odbojářské skupiny kolem Kočky je zatčena, jediná ona zůstává na svobodě.
Film Kočka (La chatte) vycházel ze skutečného životního příběhu slavné francouzské špiónky Mathilde Carré (1908-1970), která v letech 1941-1942 poněkud neprůhledně působila pro tajné služby několika zemí a po válce byla dvanáct let vězněna. Její osudy za války zpracoval do filmového scénáře slavný režisér Henri Decoin, který se špionážnímu žánru v té době začal věnovat častěji. Film byl natočen v průběhu ledna až března 1958 a premiéru měl již 18. dubna 1958. Lákadlem pro diváky byla kromě zajímavého příběhu Françoise Arnoul v hlavní roli a s třemi milióny diváků v kinech patřil k nejúspěšnějším titulům té doby. Henri Decoin se pak k tématu vrátil o rok později s filmem Kočka vytahuje drápy (La chatte sort des griffes).
Zdalo sa, že Sharpe konečne našiel stratený pokoj. Takmer idylický Sharpeho život s Lucille na jej farme je však prerušený m,nožiacimi sa správami o chystanom Napoleonovom útoku na Waterloo. Blíži sa jún 1815 a s ním aj vrcholná bitka proti prvému veľkému diktátorovi novoveku...
