V pohlednicovém prostředí slovenských hor se odehrává baladicky laděný příběh dospívajícího chlapce, jenž vyrůstá v chudobě a s narůstajícím vědomím sociální nespravedlnosti. Dokonce za prací odejde do města, kde však záhy poznává bezuzdné vykořisťování. Nikdy však neztratil smysl pro spravedlnost, ochotu nezištně pomoci. Černobílý snímek je vyprávěný v socrealistických schématech a vybaven jednoznačným ponaučením o třídním zlu, které je třeba vykořenit.
Baladické rozprávanie o chlapcovi z horskej samoty, ktorému žandári zabili otca - zbojníka. Pre Jerguša, ktorý nadovšetko miluje prírodu, nastáva koniec obdobia hier, pretože kvôli zárobku musí nastúpiť do práce - najprv u bohatých sedliakov, neskôr v neďalekej továrni. Ľudská krutosť a nespravodlivosť ho však donútia k neuváženému činu a tak ako kedysi jeho otec aj on uteká pred žandármi do hôr.
Detektivní příběh, v němž se vše točí kolem starodávného pokladu z devátého století, považovaného za zničený v době druhé světové války, se odehrává v archeologickém prostředí. Jeho hlavní postavou je vedle kapitána Exnera, vyšetřujícího podivnou vraždu, spáchanou na půdě vědeckého ústavu, mladá studentka UMPRUM Kamila Housková, která zjistí, že poklad nebyl zničen, ale s největší pravděpodobností ukraden. Bystrá dívka pokračuje proti vůli kapitána Exnera v pátrání po pokladu a přivede vyšetřovatele na stopu, dokazující souvislost mezi ztraceným pokladem a zavražděnou ženou...
Přihlouplý Pedro si má vzít krásnou Rositu, do které se zakouká i dobrodruh Pancho - během cesty za ní se Pancho ocitne ve vězení, kde ho oklame mazaný desperát a ten se rozhodne Rositu získat pro sebe.
V tomhle království je něco v nepořádku. Paní královnu sužuje hypochondrie, princezna Karolínka je rozmazlená, rádce je proradný a vypočítavý. A všichni ráčkují, protože to princezna považuje za znamení urozeného původu. A pak je tu syn chůvy, zahradník Kryštof, který tajně princeznu miluje. A tak je jen na něm, aby jí napravil hlavu.Původní pohádka o princezně, která si zakládala na své urozenosti, patří k těm, které se pravidelně vracejí na televizní obrazovku. Diváci si ji oblíbili jistě proto, že je plná humoru i melodických a vtipných písniček Zdeňka Rytíře.
K mnoha smolným stránkám Cimrmanova života patřila i chudoba. V jeho divadelní kočující společnosti Lipany se projevila mimo jiné velkou fluktuací herců. Pokud šlo o odchod domluvený domluvený s dostatečným předstihem, dala se situace zvládnout. Došlo-li k němu s křikem a prásknutím dveřmi a často jen pár hodin před představením, prožil soubor i jeho principál horké chvíle. Takové zkušenosti stojí v pozadí hry Záskok. Milovníkům díla tohoto zneuznaného Čecha se dostává do rukou svědectví z této oblasti mistrova života, v níž se nejvíc naplnil jeho osud - z divadla.
Střihový dokument o jednom z nestorů českého herectví Vlastimilu Brodském je postaven především na vtipných, sebeironických průpovídkách Brodského, v nichž glosuje svou uměleckou dráhu i životní zákruty. Pro mnohé může být překvapením až morbidní humor, díky němuž se vyrovnává (podle vlastního přiznání už několik desetiletí!) s vědomím blížícího se konce. Pronášené "výšplechty" mohou být dokladem nepředstíraného smíření: stačí si připomenout, jak neodolatelně rozvíjí úvahy o výhodách bydlení v blízkosti hřbitova, jak kouzelně vypráví o zvyku posedávat u topení, aby se tak lépe zvykl na žár krematoria... Tímto zpola odevzdaným, zpola provokujícím tónem ovšem prozrazuje, že do nejmenšího detailu si je vědom mýtotvorného charakteru svých výpovědí - ani na okamžik nevypadl ze zvolené role bručivého dobrosrdečného staříka.
Mladý frajírek, jenž se ani v životě nedokáže zodpovědně rozhodovat, si s partou zkušených dělníků, kde začal pracovat, dlouho nerozumí. Vadí mu výsměch kvůli ne zcela povedenému tetování, které on vydává za orla, ale okolí je považuje za slepici... Tvůrci ovšem zdůrazňují, že každý musí jednou dozrát a přijmout odpovědnost za své chování. Nabádavý a realizačně neobratný příběh s pracovní tematikou se však opírá o předem schválená schémata, není schopen uplatnit vlastní svébytný pohled.
Kdesi v pohádkovém kraji leží docela malé, nepříliš bohaté, ale milé královstvíčko. Však je to také království české - Velký Titěrákov se tam říká. Té zemičce vládne král Valentýn a jeho moudrá choť. Anebo je tomu naopak? Ať je to tak či onak, každopádně oba by už rádi viděli, aby se jejich jediný syn a následník trůnu, princ Hubert, konečně oženil a ujal vlády. Jenomže Hubert si ne a ne vybrat nějakou tu movitou princeznu, jak by si pan otec přál. Královským rodičům se tedy zdá, že budoucí mladá královna je v nedohlednu. Ani jeden zatím netuší, že Hubert si už dávno královnu našel, královnu svého srdce - krásnou, avšak chudou Božidaru ze statku. Oba zamilovaní ale svoji lásku tají. Vědí, že sňatku prince s kozopaskou pan král nikdy nepožehná. Leda by se stal zázrak...
Český barevný film natočený podle povídky Ludvíka Aškenazyho. Vypráví o cikánovi Fabiánovi, který přišel pracovat do Kunčic, a jeho synkovi. Na velké stavbě socialismu změní se od základu jejich život. Oba se naučí číst a psát; Fabián se stane schopným svářečem a malý Fabián je přijat do pionýrské organisace. Jejich přerod není však snadný, neobejde se bez mnoha střetnutí, stejně tak jako přerod Fabiánových spolupracovníků, z nichž mnozí v sobě dosud nepřekonali rasistické předsudky. Film ukazuje, jak socialistická společnost dává cikánům plnou rovnoprávnost a je naplněn hlubokou láskou k člověku. (FILMOVÝ PŘEHLED 1 / 1955)
Sérii dětských filmů o detektivu Martinovi, jenž zasahuje v případech, v nichž jsou zapleteny děti, uvozuje právě tento snímek. Skládá se ze dvou povídek: v první ("Tři láhve") se malý hrdina, prchající z dětského domova, zaplete do loupeže poštovních znánek..., v druhé ("Létající kolotoč") děti bojují s nepoctivým majitelem pouťových atrakcí... Dnes je to sice již naivní podívaná, která však přesto zdařile evokuje dětskou bezprostřednost.
